Přehled ověřených výroků

Česká školní inspekce (ČŠI) 17. března zveřejnila tematickou zprávu (.pdf), která se věnuje distančnímu vzdělávání na základních a středních školách ve spojitosti s pandemií covidu-19. Zabývá se přesněji obdobím od září 2020 do konce února 2021 (.pdf, str. 8). K počtu dětí ze „sociálně nepodnětných rodin“, které se neúčastní distanční výuky, však tento dokument neposkytuje žádná konkrétní data a ani přesná srovnání se situací během loňského jara.

Pouze konstatuje, že „stále existuje i skupina žáků, kteří se on-line distanční výuky účastní nepravidelně nebo nepracují dostatečně, zejména z důvodu problémů v rodinách, zpravidla spojených s nízkou motivací ke vzdělávání či s nízkou podporou ze strany rodiny“ (.pdf, str. 10). Tento trend se pak dle ČŠI projevuje zejména na školách s obecně vyšším podílem žáků pocházejících ze „socioekonomicky složitějšího rodinného prostředí“. Tedy z rodin žijících v sociálně vyloučených lokalitách, rodin zatížených exekucí, rodin s nižším dosaženým vzděláním, s problematickým bydlením nebo s větším počtem dětí a nižšími příjmy (.pdf, str. 16).

Zpráva ČŠI (.pdf, str. 4) z května minulého roku poté pouze říká, že „nejsložitější situace je v tomto směru v regionech s nízkým socioekonomickým statusem a zejména ve vyloučených lokalitách“. Ovšem žádná konkrétnější čísla ve zprávě rovněž nenalezneme.

ČŠI dále ve zprávě z března 2021 k neúčasti těchto dětí na distanční výuce poměrně neurčitě uvádí (.pdf, str. 10): „Ze zjištění České školní inspekce ovšem jednoznačně plyne, že tam, kde školy hledají cesty, jak žáky s respektem k jejich velmi různým podmínkám vzdělávat, se to v mnoha případech i přes nepříznivé socioekonomické zázemí těchto žáků nakonec podaří, byť třeba ne v plné míře.“ Bohužel však toto tvrzení dále nerozvádí, a nedokážeme tedy posoudit, zda se v celkovém pohledu počet žáků ze „sociálně nepodnětných rodin“, kteří se neúčastní distanční výuky, snížil, či nikoliv.

Přiložený graf z březnové zprávy ČŠI (.pdf, str. 17) pak porovnává podíl zapojení žáků s nedostatečným socioekonomickým zázemím do on-line výuky podle jednotlivých typů škol. Z grafu lze vyčíst, že největší podíl žáků, kteří se neúčastní on-line výuky kvůli problémům v rodinném prostřední nebo kvůli nízké motivaci, je na středních odborných školách bez maturity. Téměř 90 % těchto škol zaznamenalo nějaký podíl nezapojených žáků, přičemž přibližně na pětině SOŠ bez maturity se z výše popsaných důvodů on-line výuky neúčastní cca 20 % žáků.

Nejlépe jsou na tom naopak podle zjištění ČŠI neúplné základní školy, z nichž pouze méně než 10 % zaznamenalo, že se žáci neúčastní on-line výuky z důvodů problémů v rodinném prostředí nebo nízké motivace.

ČŠI v tomto ohledu poznamenává, že se většinou jedná o žáky, jejichž vzdělávání je náročné i během běžné výuky, a tato situace dále zvýrazňuje rozdíly mezi žáky ze socioekonomicky slabších a silnějších rodin (.pdf, str. 10). 

Na prohlubování rozdílů ve vzdělávání během distanční výuky upozorňuje i šetření (.pdf, str. 7) společnosti PAQ Research z prosince 2020, které se zabývalo touto problematikou z pohledu rodičů (tedy nikoli z pohledu škol jako ČŠI). Podle této studie nemusí ani zlepšení distanční výuky na straně škol vést k většímu zapojení žáků z rodin, jenž čelí překážkám v technologickém vybavení nebo ve schopnosti rodin pomáhat dětem ve výuce (.pdf, str. 7).

Pro úplnost doplňme, že Česká školní inspekce ve své zprávě z března 2021 (.pdf, str. 10) zmiňuje také počty žáků, kteří se neúčastní distanční výuky vůbec, a to jak z důvodů námi zmiňované nedostatečné motivace a podpory ze strany rodin, tak ale i z důvodu chybějící digitální techniky (.pdf, str. 14). Žáků, kteří tak zůstávají zcela mimo vzdělávání, bylo podle České školní inspekce v dubnu 2020 přibližně 10 000 (.pdf, str. 10). ČŠI poté podle zprávy nepředpokládá, že se tento počet v únoru 2021 ve srovnání s jarem 2020 výrazněji a plošně snížil. Zdůrazněme, že se zmiňované číslo vztahuje obecně k dětem neúčastnícím se distanční výuky, nikoli tedy jen k dětem ze „sociálně nepodnětných rodin“.

Protože se nám ve veřejných zdrojích nepodařilo nedohledat data ani tvrzení České školní inspekce, která by potvrzovala či vyvracela tvrzení ministra Plagy, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

26. června 2020 předložil poslanec KSČM Jiří Dolejš pozměňovací návrh (.docx, str. 2) k návrhu novely zákona o státním rozpočtu, ve kterém žádal zajištění technického vybavení žákům, kteří doma nemají možnost pro zapojení se do online výuky. Dne 8. července 2020 byl Poslaneckou sněmovnou spolu se změnou státního rozpočtu pozměňovací návrh schválen.

Na pořízení digitálních učebních pomůcek bylo vyhrazeno 300 milionů korun. 17. srpna 2020 vláda schválila uvolnění dalších 984,5 milionů korun ze státního rozpočtu na pořízení technického vybavení do základních škol. Celková částka finanční podpory tak dosáhla téměř 1,3 miliardy korun. Částka se do škol rozdělila dle počtu učitelů vykázaného ke 30. září 2019, přičemž na jednoho učitele byla stanovena částka ve výši 20 000 korun. O finanční prostředky základní školy nemusely žádat, byly jim poskytnuty místně příslušnými krajskými úřady v průběhu měsíce října 2020 jako navýšení normativního rozpisu.

17. března 2021 vydala Česká školní inspekce tematickou zprávu, ve které zhodnotila posuny a zkušenosti škol rok od nástupu pandemie nemoci covid-19. Z údajů vyplývá (.pdf, str. 15), že mezi hlavní příčiny úspěšného zapojení těch žáků, které se na jaře 2020 do online výuky začlenit nepodařilo, patří zapůjčení digitální techniky pro distanční vzdělávání. 

Počet žáků, kteří se kvůli nedostatečnému technickému vybavení při distančním vzdělávání neúčastní online výuky, klesl (.pdf, str. 16) proti minulému jaru v základních a středních školách ze zhruba 250 tisíc na přibližně 50 tisíc. Podle České školní inspekce se ale zřejmě proti loňskému jaru nesnížil (.pdf, str. 10) počet žáků, které se do vzdělávání na dálku nedaří zapojit vůbec. Loni v dubnu jich podle inspekce bylo kolem 10 000 (.pdf, str. 10). Možnosti zápůjček počítačů využilo (.pdf, str. 15) zhruba kolem 50 000 žáků a studentů, tedy kolem 3,5 % všech. Aktuální zjištění inspekce vychází (.pdf, str. 8) z jejích různých aktivit v základních a středních školách od září do konce února s důrazem na 3 539 kontrol v online hodinách a rozhovory s 3 154 učiteli z 385 základních a středních škol v lednu a únoru 2021.

Ministr školství Robert Plaga v rozhovoru mluví o žácích, kteří se nezapojují do distanční výuky a následně uvádí informace o zajišťování techniky těm žákům, kteří se nemohli zapojit kvůli nedostatečnému technickému vybavení. Proto výrok Roberta Plagy interpretujeme tak, že poukazuje právě na ty žáky, kteří se neúčastní online distanční výuky kvůli nedostatečnému technickému vybavení, ale spolupracují se školou jinými cestami.

17. března 2021 Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu (.pdf), ve které se věnuje posunům a zkušenostem škol za rok od nástupu pandemie nemoci covid-19. Z této zprávy vyplývá (.pdf, str. 10), že počet dětí, které se neúčastnily online výuky, se skutečně snížil z odhadovaných 250 tisíc na jaře 2020 na zhruba jednu pětinu, tedy přibližně 50 tisíc.

Česká školní inspekce ve své zprávě navíc dodává (.pdf, str. 14), že nepřesnosti v těchto číslech může způsobovat fakt, že školy úroveň nezapojení hodnotí odlišně. Zatímco některé školy hodnotí jako nezapojeného žáka toho, kdo vůbec nereaguje a nevyzvedává si úkoly, pro jiné školy je nezapojený žák již v případě, kdy se zapojuje do synchronní výuky minimálně a úkoly odevzdává jen výjimečně.

Česká školní inspekce jako jeden z hlavních důvodů zlepšení uvádí (.pdf, str. 15) obstarávání digitální techniky, ať už díky zakoupení rodiči nebo půjčování ze škol. Situaci taktéž přispěl fakt, že od začátku školního roku 2020/2021 je distanční vzdělávání ze zákona povinné. 

Ministerstvo zdravotnictví vydalo 22. prosince 2020 aktualizovanou verzi Strategie očkování proti covid-19 v České republice (.pdf). Dokument popisuje také organizaci a průběh očkovací kampaně (.pdf, str. 11–18), kterou dělí do několika fází. Dodatek prioritizace cílových skupin (.pdf) pak specifikuje, že „osoby s chronickým onemocněním s vysokým rizikem těžkého průběhu covid-19“ (.pdf, str. 1) patří do tzv. fáze I. B.

Ve Strategii očkování jsou tyto rizikové faktory vyjmenovány (.pdf, str. 16). Jedná se např. o pacienty se závažným, farmakologicky řešeným diabetem, pacienty s obezitou či o pacienty s chronickým respiračním onemocněním.

Dodejme, že očkování v České republice začalo 27. prosince 2020. Nejprve se očkovali zdravotníci. Centrální rezervační systém na očkování proti covidu-19 byl spuštěn 15. ledna 2021, kdy se k očkování mohli přihlašovat lidé starší 80 let a také všichni zdravotničtí pracovníci.

27. února se následně k očkování mohli začít přihlašovat pedagogičtí pracovníci a další zaměstnanci škol. Pro lidi starší 70 let se rezervační systém spustil 1. března 2021. Pro chronicky nemocné pacienty, kteří jsou mladší než 70 let, by se měly registrace otevřít od 24. března. Již 1. března se však do očkování zapojili (.pdf, str. 1) také praktičtí lékaři, kteří mohli v závislosti na dostupnosti vakcín očkovat i mladší pacienty s diagnózami, které jsou spojené s vysokým rizikem vážného průběhu nemoci. Ministerstvo zdravotnictví mezi pacienty s těmito diagnózami řadí (.pdf, str. 2) např. onkologické a hematoonkologické pacienty, pacienty se závažnými onemocněními plic či srdce, pacienty s diabetem léčeným inzulinem nebo také pacienty s obezitou.

Dodejme, že Miroslav Toman, který má teprve 61 let, dostal první dávku vakcíny proti covidu-19 na konci druhého březnového týdne. Dle tiskového mluvčího Ministerstva zemědělství se tak stalo „na základě doporučení ošetřujícího lékaře s ohledem na svůj zdravotní stav“.

Podle mluvčího Ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého obdrželo Ministerstvo v rámci první výzvy k programu Agricovid potravinářství celkem 191 žádostí. Podle zásad (str. 8) platných během první výzvy nebylo možné, aby si jedna firma podala žádost vícekrát. Počet žádostí tedy odpovídá počtu firem, které si o kompenzace požádaly. Nejčastěji si podle Bílého o kompenzaci požádaly malé firmy, zejména pekárny, zpracovatelé brambor a výrobci piva a vína.

Celková hodnota prostředků v programu Agricovid potravinářství odpovídá třem miliardám korun. V první výzvě bylo podle mluvčího Bílého zažádáno o 73,4 milionu korun, což odpovídá zhruba 2,4 % celkových prostředků tohoto dotačního programu.

Program Agricovid potravinářství cílí zejména na firmy v oblasti výroby potravin, které běžně dodávají produkty provozovatelům stravovacích služeb, jež jsou však nyní v důsledku protiepidemických opatření uzavřená. Uzavření jídelen a restaurací tak má přímý vliv i na některé potravinářské firmy. Podle odhadů Ministerstva zemědělství může být takových subjektů až 10 tisíc.

Zásady prvního kola tohoto dotačního programu byly vládou schváleny 2. listopadu 2020, Evropská komise program notifikovala 11. listopadu a samotné zásady pak byly zveřejněny Ministerstvem zemědělství koncem listopadu. Žádosti mohly být původně podávány od 1. prosince 2020 do 15. ledna 2021, termín byl ale později prodloužen do konce ledna. Během tohoto období Ministerstvo zemědělství průběžný počet zájemců nezveřejňovalo. 

Pro úplnost dodejme, že Ministerstvo zemědělství na začátku února oznámilo, že vyhlásí druhou výzvu Agricovid potravinářství. Zásady (.pdf) této druhé výzvy byly schváleny vládou 1. února 2021. Příjem žádostí o dotace začal 15. března (.pdf, str. 9).

Pomoc výrobcům potravin je realizována pomocí programů Ministerstva zemědělství AGRICOVID Potravinářství. U tohoto programu zaměřeného na pomoc subjektům v oblasti výroby potravin, které dodávají produkty provozovatelům stravovacích služeb, je podmínka poklesu příjmů o minimálně 25 % (.pdf, str. 8) za rozhodné období.

Programů pro pomoc podnikům v průmyslu nebo službách je vícero. Například program COVID – Gastro – Uzavřené provozovny (.docx), který byl určený pro podnikatele v oboru stravování a podnikatelům, kterým byly vládními nařízeními uzavřeny provozovny. V jeho podmínkách nalezneme: „Vzhledem k omezení podnikatelské činnosti žadateli poklesly tržby, a to za období 4. čtvrtletí roku 2020 oproti 4. čtvrtletí roku 2019 s tím, že pokles tržeb byl alespoň o 30 %. (…)“ V takovém případě dostane žadatel 400 Kč za zaměstnance a den v rozhodném období (9. říjen 2020 až 10. leden 2021), po které omezil z důvodů vládních nařízení svoji činnost. Žádosti do tohoto programu bylo možné podávat až do 15. března 2021.

Pro maloobchod a poskytovatele služeb je vyhlášena také již třetí výzva v programu COVID – Nájemné (.pdf). Ta se týká především provozoven, které musely být uzavřeny. U tohoto programu není žádná podmínka týkající se snížení příjmů. Nově mohou však žádat také podnikatelé, kteří prokáží, že jim u provozoven omezených vládními opatřeními klesly tržby za prodej zboží nebo poskytování služeb za 4. čtvrtletí roku 2020 v porovnání se stejným obdobím v roce 2019 alespoň o 50 % (.pdf, str. 2).

Vláda 8. března 2021 schválila vznik nového kompenzačního programu COVID – Nepokryté náklady. Tento program bude určen pro všechny firmy bez ohledu na sektor podnikání, formu vlastnictví nebo počet zaměstnanců. Podmínkou získání této podpory bude pokles obratu firmy v lednu a v únoru 2021 alespoň o 50 % ve srovnání se stejným období v roce 2019, bude potřeba také doložit účetní ztrátu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl: „Výše podpory bude činit 60 % nepokrytých fixních nákladů, limit na jednoho žadatele bude 40 milionů korun.“

Další nově schválený vládní program COVID 2021 se bude týkat opět podnikatelů, kterým v letošním lednu a únoru ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 klesly tržby alespoň o 50 %.

Tyto dva nově přijaté programy mají nahradit dosavadní specifické programy. Žadatelé si budou moci vybrat, který z nich upřednostní.

Některé podpůrné programy v průmyslu a ve službách, které vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, tedy opravdu mají nastavenou hranici minimálního poklesu tržeb na 50 %. Pro hodnocení výroku, který ministr zemědělství řekl v souvislosti s programem AGRICOVID potravinářství, jsme se zaměřili na ty programy MPO, které jsou s programem Ministerstva zemědělství nejvíce srovnatelné. Jelikož pokles příjmů žadatelů o podporu v rámci programu AGRICOVID Potravinářství pramení především z poklesu odbytu a nikoliv z přímého omezení výroby či poskytování služeb, jako tomu je například u zavřených restaurací, je třeba tento program srovnávat s programy zaměřenými na obdobně zasažené podnikatele v jiných odvětvích.

Takovými programy jsou mimo jiných výše zmíněné COVID 2021 a COVID – Nepokryté náklady, které jsou určeny těm podnikatelům, jejichž podnikání bylo v souvislosti s koronavirovou krizí nějakým způsobem zasaženo, ne nutně v souvislosti s uzavřením provozovny. Podobným typem podpory je také pomoc podnikatelům, jejichž provozovna byla určitým způsobem omezena (ne uzavřena) v rámci programu COVID – Nájemné. Jelikož všechny uvedené programy podmiňují poskytnutí pomoci poklesem tržeb o 50 %, hodnotíme výrok ministra Tomana jako pravdivý.

Kompenzační program AGRICOVID potravinářství II byl schválen vládou České republiky 1. února 2021. Podpora má pomoci subjektům dodávajícím potraviny do stravovacích služeb, u nichž došlo vlivem koronavirových opatření k poklesu příjmů o více než 25 %. To byl také předpoklad první výzvy programu, kdy byl podmínkou pokles příjmů o 25 % za rozhodující období od 1. března do 30. listopadu 2020. 

1. února 2021 byla vyhlášena druhá výzva dotačního plánu AGRICOVID. Za rozhodné se považuje období od 1. prosince 2020 do 28. února 2021. Podporu získají podniky, kterým celkové příjmy klesly o 25 %, dotační program tak navazuje na podporu za předchozí období. Pravidla první i druhé výzvy byla před definitivním zveřejněním notifikována Evropskou komisí.

Podmínky druhé (.pdf) výzvy jsou prakticky stejné jako té první (.pdf), mění se rozhodné období a maximální výše dotace. Ta v první výzvě mohla být maximálně 800 tisíc eur (asi 21,6 milionu korun) pro potravináře a 100 tisíc eur (asi 2,7 milionu korun) pro zemědělce. Nyní je maximální výše dotace stanovena (.pdf, str. 8) na 1,8 milionu eur (zhruba 46,7 milionu korun) pro potravináře a 225 tisíc eur (5,8 milionu korun) pro zemědělce. Rozdíl podle mluvčího Ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého nevymyslelo Ministerstvo, o zvýšení rozhodla Evropská komise ve zprávě, kterou uvedla 28. ledna 2021.

13. října 2020 byl Evropskou komisí schválen pozměňovací návrh, což následně vedlo k úpravám tzv. Dočasného rámce, který reguluje (.pdf) poskytování veřejné podpory v době koronakrize. Nově tak byl mimo jiné zaveden bod 3.12 (.pdf, str. 33–34). Ten upravuje podporu nekrytých fixních nákladů podniků, u kterých šíření nákazy covidu-19 vedlo k pozastavení nebo omezení podnikatelské činnosti. Podpora se týká firem, jejichž obrat kvůli pandemii koronaviru poklesl během způsobilého období nejméně o 30 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Z veřejně dostupných zdrojů se nám však nepodařilo zjistit, zda se jedná také o případ programu AGRICOVID. Uveďme, že v notifikaci první a druhé výzvy programu se o výše zmíněném bodu 3.12, který podporu nekrytých fixních nákladů v Dočasném rámci upravuje, nepíše.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám tedy nepodařilo zjistit, zda byla Evropskou komisí skutečně stanovena podmínka, která by umožnila dotační podporu pouze subjektům, u nichž došlo k poklesu obratu o více než 30 % příjmu v rozhodném období, a zda si z této podmínky Ministerstvo zemědělství dokázalo vyjednat výjimku.

24. listopadu 2020 byly Ministerstvem zemědělství zveřejněny Zásady první výzvy dotačního programu AGRICOVID potravinářství (.pdf). O podporu mohly žádat podnikatelské subjekty působící v „oblasti výroby potravin dodávající produkty provozovatelům stravovacích služeb“, aby zmírnily negativní ekonomické dopady krizových opatření v souvislosti s pandemií koronaviru. Žadatelé tohoto programu mohli získat až 200 000 Kč na příjemce a až 20 000 Kč na každou spolupracující osobu nebo zaměstnance (.pdf, str. 8).

Zásady aktuální druhé výzvy dotačního programu AGRICOVID potravinářství II byly schváleny vládou České republiky 1. února 2021. Žadatelé podle těchto zásad (.pdf, str. 8) mohou opět získat až 200 000 Kč na příjemce a až 20 000 Kč na každou spolupracující osobu nebo zaměstnance, a to za rozhodné období, tj. od 1. prosince 2020 do 28. února 2021.  

Výrok Miroslava Tomana tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož v programu AGRICOVID potravinářství II mohou žadatelé obdržet až 200 000 Kč na firmu a až 20 000 korun na zaměstnance. Zmiňované částky jsou navíc v obou dotačních výzvách programu AGRICOVID potravinářství totožné.

Ministr zemědělství Toman hovoří o kompenzačním programu AGRICOVID Potravinářství II, který je určen podnikatelům v oblasti „výroby potravin dodávající produkty provozovatelům stravovacích služeb“.

Jedinou reálnou podmínkou pro poskytnutí dotace je pokles celkových příjmů z prodeje potravin a/nebo z produkce zemědělské výroby minimálně o 25 % v období od prosince 2020 do konce února 2021, a to ve srovnání s obdobím prosinec 2019 až únor 2020 (.pdf, str. 8). Žadatelé mohou získat až 200 000 Kč na příjemce a až 20 000 Kč na každou spolupracující osobu nebo zaměstnance. Podávání žádostí o dotace probíhá (.doc, str. 1) od 15. března do 30. dubna na portálu eAGRI, do kterého se lze přihlásit i přes datovou schránku.

Dodejme, že ukončený program AGRICOVID I za stejných podmínek kompenzoval příjmové ztráty za období od 1. března do 30. listopadu 2020.

Výrok byl uveden jako odpověď na otázku moderátorky týkající se uzavření tržnic, „kde ten počet lidí lze regulovat“. Ministr Toman tedy zřejmě mluví o uzavření tržnic typicky ve vnitřních prostorech, ne například o farmářských trzích, kde není počet návštěvníků nijak regulován.

Uzavření trhů a tržnic vyplývá z usnesení vlády č. 78 (.pdf, str. 4) z 28. ledna 2021, které bylo původně vyhlášeno na období od 30. ledna do 14. února 2021. Tento krok byl součástí krizového opatření o zákazu maloobchodního prodeje a služeb, které předložilo Ministerstvo zdravotnictví. V rámci stejného jednání vláda schválila i další krizová opatření Ministerstva zdravotnictví – o omezení volného pohybu osob (.pdf) a o omezení návštěv ve zdravotnických zařízeních (.pdf). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zákaz prodeje v tržnicích a na trzích byl poté prodloužen do 28. února usnesením vlády č. 126 (.pdf, str. 5) a dále do 21. března usnesením vlády č. 217 (.pdf, str. 4).

Pro úplnost ještě uveďme, že zákaz prodeje na tržištích platil už od 27. prosince 2020 podle usnesení vlády z 23. prosince 2020 (.pdf, str. 4). Tento zákaz se ovšem nevztahoval na prodej ovoce a zeleniny, mléčných a masných výrobků, pečiva, medu apod. Tržnice s potravinami tedy mohly až do konce ledna fungovat.