Přehled ověřených výroků

Václav Láska podle informací serveru Aktuálně.cz skutečně oslovil STAN a TOP 09 s žádostí o podporu před letošními senátními volbami. Pro Aktuálně.cz v červnu 2020 uvedl: „Před necelým rokem jsem obě strany oslovil a oznámil jsem jim, že budu místo v Senátu obhajovat a jestli by nemělo smysl jednat o mé podpoře, obě mi obratem SMS zprávou sdělily, že není o čem jednat, protože plánují postavit vlastního kandidáta.“ Obě strany nakonec, společně s ODS, opravdu namísto Václava Lásky podpořily jeho protikandidáta Michaela Žantovského.

Při porovnávání volebního období senátu od roku 2018 do roku 2020 jsme vycházeli z analýzy serveru iRozhlas.cz. v této analýze je započítáno 589 hlasování, poskytuje tedy obsáhlý vzorek. Při pohledu na graf všech hlasování je vidět, že senátor Láska se skutečně pohybuje v blízkosti senátního klubu STAN. Při porovnání nejtěsnějších 50 hlasování, která zachycuje graf ze stejné analýzy, nicméně dochází k rozdílu v hlasování mezi Václavem Láskou a Klubem Starostů a nezávislých. Tento fakt je ovšem zapříčiněn hlavně nejednotností v hlasování samotného Klubu STAN, jak je vidět právě v grafu. 

Následující graf zobrazuje již zmíněnou „blízkost“ hlasování jednotlivých senátních klubů a jejich členů.

O hlasování ve zbylých letech (tedy 2014–2018) jsme psali v článku o hodnotovém těžišti Senátu. Klíčová pro roky 2014 až 2018 jsou konkrétně data think-tanku Liberální institut týkající se právě oblastí, která jsou pro Liberální institut klíčová (např. svoboda jednotlivce, volný trh, mír aj.). Z těchto dat pak Demagog.cz složil graf, kde nejvýše s nejvyšším skórem jsou politici, kteří jsou podle Liberálního institutu nejliberálnější a na druhém konci se skórem nejnižším politici nejméně liberální.

V tomto grafu se senátor Láska nachází cca uprostřed s -25 body (průměr je -13 bodů). Při porovnání se senátory Klubu STAN zjistíme, že většina se jich nachází „nad“ Václavem Láskou. Předseda Klubu Starostů a nezávislých Petr Holeček se průměru přibližuje více s -9 body, Tomáš Czernin má 0 bodů, Jan Horník 6 bodů, Václav Chaloupek 9 bodů, Jiří Růžička -27 bodů, Leopold Sulovský 19 bodů či Jiří Vosecký 17 bodů. Tito senátoři klubu obsazovali tedy místa relativně blízká Václavu Láskovi. Jiní senátoři Klubu Starostů a nezávislých se umístili dále od senátora Lásky, a to jak výše (Michael Canov 27 bodů, Zbyněk Linhart 25 bodů, Jan Sobotka 33 bodů), tak níže (Alena Dernerová -55 bodů).

Můžeme tedy pozorovat, že hlasování Václava Lásky a senátorů Klubu Starostů a nezávislých je většinou relativně blízké a podobné. Případné rozdílnosti v hlasování jsou pak zapříčiněny převážně nejednotností v hlasování v rámci Klubu STAN (graf těsných hlasování v analýze serveru iRozhlas).

Politik, autor a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský kandiduje do Senátu v Praze ve volebním obvodu 21 se čtyřmi politickými subjekty – za koalici ODS, TOP 09 a STAN s podporou SNK-ED.

Bývalý vyšetřovatel protikorupční policie a stávající senátor Václav Láska kandiduje za hnutí Senátor 21 a za podpory Pirátů, lidovců, Zelených a Liberálně ekologické strany. Celkem jej tedy podpoří 5 politických subjektů.

Vzhledem k tomu, že se nám v tomto směru nepodařilo dohledat žádný volební průzkum pro druhé kolo senátních voleb, lze vyrovnanost preferencí voličů odvozovat pouze z výsledků prvního kola. V něm získal Michael Žantovský 15 929 hlasů (39,63 %), Václav Láska pak 15 047 hlasů (37,44 %), což jsou velmi podobné výsledky.

Bývalý senátor, autor a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský kandiduje do Senátu v Praze ve volebním obvodu 21 za koalici ODS, TOP 09 a STAN s podporou SNK-ED. Není členem žádné z těchto stran a kandiduje bez politické příslušnosti.

Bývalý vyšetřovatel protikorupční policie a stávající senátor Václav Láska kandiduje za hnutí Senátor 21 za podpory Pirátů, Lidovců, Zelených a Liberálně ekologické strany. Hnutí Senátor 21 založil Václav Láska v roce 2017 s cílem usnadnit kandidaturu nezávislým osobnostem.

Do Senátu byl Václav Láska zvolen v říjnu roku 2014 ziskem 65 % hlasů v druhém kole. Stála za ním KDU-ČSL, Strana Zelených a Česká pirátská strana. 19. prosince 2017 pak opravdu senátor Láska založil hnutí Senátor 21, které se, jeho slovy, „bude věnovat výhradně Senátu“. Do pozice předsedy hnutí Senátor 21 byl Václav Láska zvolen (.pdf) na sněmu 24. ledna 2018, místopředsedkyní byla zvolena Monika Shaw Salajová. Jednalo se o vůbec první sněm hnutí svolaný přípravným výborem.

V Senátu má pak hnutí SEN21 Klub pro liberální demokracii - SENÁTOR 21, jehož předsedou je Václav Láska a místopředsedou Ladislav Kos. Dalšími členy jsou Tomáš Goláň, Petr Orel, Přemysl Rabas a Lukáš Wagenkneht. 

Z kandidátů, které SEN21 v říjnových volbách 2020 podporoval, v prvním kole uspěli Anna Šabatová, Jan Holásek, Václav Hampl a Václav Láska. 

Zákon o svobodném přístupu k informacím předložil v Senátu v roce 1998 Michael Žantovský spolu se senátory Petrem Pithartem, Vladimírem Zemanem, Zděnkem Babkou a Josefem Jařabem. Senát se za tento návrh postavil a předložil jej Poslanecké sněmovně, kde na jednání zastupoval Senát právě Michael Žantovský.

Spoluautorem zákona byl také Oldřich Kužílek, zakladatel projektu Otevřete.cz zabývající se dostupností úředních informací a ochranou osobních údajů.

Zákon je stále platný, ale byl již několikrát novelizován. Diskutovanou novelou se stala úprava předložená Ministerstvem vnitra v roce 2019. Oldřich Kužílek si na úpravu zákona stěžoval. Návrh obsahoval i bod, podle kterého by úřad při obdrženém požadavku na rozsáhlejší nebo náročnější  vyhledávání informací vyžadující finanční náklady mohl požádat o zálohu do výše 2 000 Kč.  Do konečného znění se však žádný limit pro zálohu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací nedostal.

Na webu Volební kalkulačka je možné zjistit názorovou shodu s kandidáty do Senátu. Pokud se podíváme na jednotlivé odpovědi, oba kandidáti na senátora v obvodu Praha 5 odpověděli shodně na 27 ze 42 otázek (64 %, míra neshody je tedy 36 %). Pokud budeme brát v úvahu pouze ty otázky, na které kandidáti odpověděli jeden ano a druhý ne, tedy ty otázky, ve kterých mezi nimi panuje jasná neshoda, dostaneme se ke 3 otázkám z celkových 42, tedy přibližně 7 %.

Pokud bychom však odstranili otázky, u nichž shodu či neshodu nelze určit, tedy otázek, na které alespoň jeden z kandidátů odpověděl nevím/nemám jednoznačný názor, toto procento vzroste. Z 23 otázek, na které oba kandidáti odpověděli ano či ne, se u 3 otázek, tedy 13 % z nich názorově rozchází. Vzhledem k malé odchylce v rámci naší 10% tolerance pak můžeme dát Václavu Láskovi za pravdu.

Kandidáti se neshodují v otázce pokut dle příjmů řidiče, státní podpory Dukovan a většího snížení emisí skleníkových plynů.

Michael Žantovský se potkal s Miroslavou Němcovou např. v cca hodinovém rozhovoru na sociální síti Facebook, který se uskutečnil na počátku října. Již zde ji označil (video, čas 0:20) za „spolukandidátku, spojenkyni a spolubojovnici“. Ta jej na jiném videu osobně podpořila (video). S Miroslavou Němcovou, Milošem Vystrčilem a Eduardem Stehlíkem se pak setkal v první polovině září, kdy dle svých vlastních slov „změnu symbolicky odstartovali“.

Další společnou akcí pak byla návštěva farmářských trhů v pražských Dejvicích koncem srpna. Vedle nich se akce zúčastnil i Vít Rakušan.

Václav Láska na svých webových stránkách tvrdí, že občanům Prahy 5 a 13 poskytuje bezplatné právní poradenství. V rámci poradenství nekonzultuje soukromoprávní záležitosti, jako je např. exekuce či rodinné a sousedské spory.

Zákon o Veřejném ochránci práv (zákon č. 349/1999 Sb.) uvádí, že Veřejný ochránce práv „působí k ochraně osob před jednáním úřadů“ v případě, že je jednání úřadů v rozporu právem, s demokratickými principy nebo dobrou správou (§ 1 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv).

Působnost Veřejného ochránce práv „se vztahuje na ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území státu“. Ombudsman rovněž chrání občany před diskriminací ze strany úřadů.

Právní poradna Václava Lásky napomáhá občanům, kteří mají problém s úřady, např. když úřady s občany nekomunikují či jim nesdělují informace. Činnost, kterou Václav Láska ve svém obvodu vykonává, je tak obdobná činnosti Veřejného ochránce práv. S určitou mírou nadsázky lze tedy říct, že Láska působí jako místní ombudsman, a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Je ovšem nutné zmínit, že městská část Praha 5 ke dni 1. června 2020 obnovila funkci ombudsmana. Jeho funkcí má být zprostředkování komunikace mezi občany a úřady. Ombudsmanem byl jmenován Jiří Vejmelka.

Zákon o volbách do krajů pouze popisuje způsob rozdělení mandátů na základě volebních výsledků. V případě krajských voleb se jedná o poměrný volební systém, v němž se získané hlasy přerozdělují na mandáty d΄Hondtovou metodou. Složení zastupitelstva je pak určeno https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-129#f2026387">pouze na základě výsledků voleb a zastupitelský https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-129#p33-1">mandát vzniká právě zvolením.

Michael Žantovský však má zjevně na mysli ustanovení krajské rady, která jakožto výkonný orgán kraje kraj řídí a za svou činnost je odpovědná zastupitelstvu.

O tom, jak se bude utvářet rada, zákon o volbách do zastupitelstev krajů nemluví. Příslušným zákonem je zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, dle kterého je to již zmíněné zastupitelstvo, kdo má https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-129#p35-2-n">pravomoc volit a odvolávat hejtmana a další členy rady. Pro jakékoliv usnesení či volbu přitom musí hlasovat alespoň nadpoloviční většina všech zastupitelů. Zákon však skutečně nestanoví, že by vítězná strana měla jakékoliv právo na členství radě.

Ve výroku Michaela Žantovského jsou nepřesnosti, avšak z kontextu rozhovoru (čas 16:10, především od 18:30) je zřejmé, že Michael Žantovský má na mysli právě ustavení rady, nikoliv zastupitelstva, a příslušnou právní úpravu, přestože nesprávně zmiňuje zákon volební. Zmiňme např. otázku moderátorky: „Když vidíme (…) jak se sestavují krajské koalice (…) tak některé kraje (…) vyhlásily krajské koalice, kde se nepočítá s hnutím ANO. (…) Souhlasíte s tím, když se takto jedná, kdy se obejde vítěz voleb?“ Jelikož vznik rady pak popisuje správně, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Česká republika má pro letošní rok schválený rozpočet se schodkem 500 mld. Kč. V červenci jej schválila Poslanecká sněmovna na návrh vlády v důsledku ekonomických dopadů koronavirové krize a s tím spojených výdajů státu. V důsledku rekordního schodku očekává (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 9) Ministerstvo financí (MF) nárůst státního dluhu vyjádřený v procentech HDP z 30,2 % v roce 2019 až na 39,4 % na konci roku 2020. Samotný půlbilionový schodek MF vyčíslilo pro rok na 6,4 % HDP.

Michael Žantovský ve výroku hovoří o maastrichtských konvergenčních kritériích, jejichž smyslem je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země integrovat se plynule do měnového režimu eurové oblasti (eurozóny) bez vzniku nestability pro zemi samotnou i pro eurozónu jako celek.

Konvergenční kritéria jsou stanovena v čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (Maastrichtská smlouva).

Jsou sledována tato kritéria:

• kritérium cenové stability,
• kritérium dlouhodobých úrokových sazeb,
• kritérium kurzové stability,
• kritérium udržitelnosti veřejných financí.

K přijetí do eurozóny je nezbytné, aby v okamžiku evaluace (hodnocení) byla splněna všechna maastrichtská kritéria současně.

Podívejme se tedy na to, zda Česká republika opravdu vzhledem k rostoucímu zadlužení nesplňuje maastrichtská kritéria, konkrétně kritérium udržitelnosti veřejných financí.

Pravidla pro udržitelné veřejné finance stanovuje článek 126 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, podle kterého se mají všechny státy vyvarovat nadměrných schodků veřejných financí. Významný je taktéž odstavec druhý.

2. Komise sleduje vývoj rozpočtové situace a výši veřejného dluhu v členských státech, aby bylo možno zjistit závažné chyby. Zkoumá zejména dodržování rozpočtové kázně na základě těchto dvou kritérií:

a) zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu, ledaže by:

— buď poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě,

— nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k referenční hodnotě;

b) zda poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu, ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.

Referenční hodnoty jsou stanoveny v Protokolu o postupu při nadměrném schodku připojeném ke Smlouvám.

Zmiňovaným protokolem je Protokol č. 12 O postupu při nadměrném schodku. Dle článku 1 tohoto protokolu:

Článek 1

Referenční hodnoty uvedené v čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou:

— 3 % pro poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách,

— 60 % pro poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách.

Aby členský stát splňoval kritérium udržitelnosti veřejných financí, musí tedy mít schodek veřejných financí, který nepřekračuje referenční hodnotu 3 % HDP, a zároveň jeho poměr veřejného dluhu k HDP musí být nižší než 60 %. 

Jak je vidět z grafu, druhé kritérium Česká republika dlouhodobě splňuje a podle odhadů jej bude plnit i v letech 2020 a 2021, kdy se hodnota dluhu ku HDP má dostat na 39,4 %, respektive 42,7 % (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 10).

Kritérium 3 % však ČR formálně nesplňuje. Plánovaný schodek pro rok 2020 i ten navrhovaný pro rok 2021 představují podstatně více, než jsou 3 % HDP. Letošní 6,4% schodek plánuje vláda v roce 2021 doplnit schodkem ve výši 320 mld. Kč (.zip, E_01_zpráva SR 2021, str. 8), což by mělo představovat 4,9 % HDP (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 10).

V květnu 2020 vydala Evropská komise zprávu dle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, ve které uvedla (.pdf, str. 2), že Česká republikanesplňuje kritérium 3% deficitu. Již v červnu však Komise dospěla k závěru (.pdf, str. 11), že vzhledem k současné situaci, kondici českého fiskálního rámce a přijatým opatřením lze i přes nominální překročení považovat kritérium deficitu veřejných financí pro ČR za splněné.

Pro úplnost doplňme, že Česká republika podle červnové zprávy Evropské komise splňuje (.pdf, str. 10–12) dvě ze čtyř maastrichtských kritérií. Kromě kritéria udržitelnosti veřejných financí se jedná ještě o kritérium dlouhodobých úrokových sazeb.

I přes závěr Evropské komise hodnotíme výrok jako pravdivý, protože Michael Žantovský doslova říká: „To jsou čísla, která kdybychom usilovali o vstup do eurozóny, by nedosahovala těch maastrichtských kritérií.“ Poukazuje tedy právě na referenční hodnoty obsažené v kritériu udržitelnosti veřejných financí, tedy 60 % a 3 % HDP, nikoliv na reálné vyhodnocení plnění či neplnění kritéria. Že Žantovský nemluví pouze o výši dluhu České republiky (jak by mohlo napovídat samotné znění výroku), ale i o tempu tohoto zadlužování, je pak zřejmé z kontextu, ve kterém je výrok pronesen.