Přehled ověřených výroků

Dle ČSSZ je průměrná výše důchodů v ČR za první pololetí roku 2018 rovna 12 369 Kč.

Pro odchod do důchodu musí jednotlivec splnit dvě podmínky - dosáhnout důchodového věku a odpracovat dostatečný počet let. U žen je hranice důchodového věku modifikována i počtem vychovaných dětí. A v neposlední řadě hraje důležitou roli i výše výdělku v pracovně produktivním období.

Všechny důchody, tedy i ten starobní, se skládají ze základní a procentní výměry. Základní výměra pro rok 2018 je ve výši 2700 Kč. V roce 2017 dosahovala výše 2550 Kč, v roce 2016 pak 2440 Kč. Procentní výměra za každých 365 dní důchodového pojištění získaných do dosažení hranice příslušného důchodového věku je 1,5%. Následně do výpočtu zahrnujeme výpočtový a osobní vyměřovací základ. Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období (pro tento 1986-2017). Z osobního vyměřovacího základu se k výpočtovému základu dostaneme zohledněním dvou redukčních hranic. I. je ustanovena na částce 13 191 Kč, II. pak na částce 119 916 Kč. Pokud je tedy náš osobní vyměřovací základ nižší, než první hranice, náleží nám v plné výši. Pokud je vyšší než II. redukční hranice, dosahuje maximálně právě její výše. Z osobního vyměřovacího základu ve výši mezi těmito hranicemi je do výpočtového základu počítáno 26%.

Od ledna 2018 se důchody skutečně valorizovaly. Částka 475 Kč představuje navýšení u průměrného důchodu, který v září 2017 činil 11 828Kč. Tedy u některých příjemců důchodů může být vyšší nebo nižší.

Tuto valorizaci schválila v září 2017 ještě vláda Bohuslava Sobotky, tedy vláda koaliční.

Vláda Andreje Babiše, která bez důvěry vládla od 13. prosince 2017 do 27. června 2018 (tedy 196 dní, což hodnotíme jako nepodstatnou odchylku; hodnocení kvality vlády bez důvěry ponecháváme na čtenáři) schválila novelu důchodového pojištění v únoru 2018.

Podle tohoto návrhu důchodci dostanou od ledna 2019 v průměru skutečně přidáno o 918 Kč (540 Kč každý plus zbytek podle zásluhové části penze). Zvýšení penzí bude v průměru o 598 korun,“ informovala odstupující šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO).

Důchodci nad 85 let pak ještě dalších 1000 Kč navíc.

Na schválení změny výše důchodů se poslanci dohodli v srpnu 2018, čeká se ještě na podpis prezidenta.

Dle dat Eurostatu byla ČR v roce 2017 mezi zeměmi EU z hlediska poměru státního dluhu vůči HDP na čtvrtém místě se zadlužením 34,6 %. Nejméně zadluženou členskou zemí bylo v roce 2017 Estonsko s 9 % zadlužením. Následovalo Lucembursko (23 % dluh) a Bulharsko (25,4 % dluh). Lze tedy konstatovat, že mezi členskými zeměmi patříme z hlediska poměru státního dluhu vůči HDP k těm nejlepším.

Co se týče snižování státního zadlužení, Eurostat ukazuje, že ČR bylo v roce 2016 také na čtvrtém místě s dluhem 36,8 %. V roce 2015 byla ČR na šestém místě se zadlužením 40 %. V roce 2014 byla ČR také šestá se zadlužením 42,2 %. V roce 2013 jsme byli na sedmém místě s dluhem 44,9 % a byl zde zaznamenán propad oproti roku 2012, kdy byla ČR šestá s dluhem 44,5 %.

Podle dat Eurostatu tedy panuje od roku 2013 stabilní trend snižování státního dluhu ČR a zlepšování pozice mezi členskými zeměmi EU z hlediska velikosti státního dluhu v poměru k HDP.

Z hlediska absolutních čísel však státní dluh kolísá. Jak ukazují data z Ministerstva financí, opakuje se od roku 2013 pravidelné kolísání mezi růstem a poklesem. Oproti roku 2016 byl v roce 2017 zaznamenán nárůst celkového státního dluhu ze 1 613,4 mld. Kč na 1624,7 mld. Kč.

Andrej Babiš poukazuje na výši státního dluhu, který vznikl v době působení ministrů financí v resortu. Již dříve jsme ověřovali Babišův výrok, kde poukazoval na bývalé ministry financí Sobotku a Kalouska, kteří podle něj nejvíce zadlužili Českou republiku. Demagog.cz také vydal rozsáhlejší analýzu Babišových zavádějících tvrzení, ve které jsou Babišova „tvrdá čísla“ uvedena do kontextu.

Andrej Babiš uvádí absolutní částku, o kterou se zvýšil státní dluh za dobu působení daného ministra, nezohledňuje však délku jeho mandátu. Dále Babiš opomíjí to, v jaké ekonomické situaci ten či onen ministr zvyšoval dluh. S tímto souvisí také chybějící rozlišení strukturálního a cyklického deficitu. Strukturální deficit je vytvářen vládou (lze jej tedy s jistou nadsázkou připsat ministru financí) a cyklický deficit se zvyšuje či snižuje v závislosti na fázi ekonomického cyklu bez toho, aby jej vláda nějak ovlivňovala. Absolutní čísla, která Babiš uvádí, nezohledňují tento rozdíl v ekonomické situaci v průběhu ministerského mandátu. Je zjevné, že Miroslav Kalousek, který byl ministrem financí v letech 2007 až 2013 s roční přestávkou v letech 2009–2010, tedy z velké části v průběhu Velké recese, byl v odlišné situaci než Bohuslav Sobotka, který byl ministrem financí v letech 2002 až 2006, tedy v době ekonomického růstu, nebo například Andrej Babiš v ekonomicky úspěšných letech 2014 až 2017.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí ve vládě Vladimíra Špidly,Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v letech 2002 až 2006. V tomto období se dluh zvýšil z 345 na 802,5 miliardy korun, tedy přibližně o 450 miliard. Ekonomika rostla v průměru o 4,7 %.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka a Petra Nečase, tedy v letech 2007 až 2013 s roční přestávkou v letech 2009–2010, kdy vládl úřednický kabinet Jana Fischera. Státní dluh se v tomto období zvýšil z 802,5 na 1683,3 miliardy, tedy o 880 miliard (pro zjednodušení bereme výši dluhu k poslednímu dni roku předcházejícímu nástupu daného ministra oproti výši k poslednímu dni roku, kdy ve funkci daný ministr skončil). Průměrný růst HDP byl v tomto období 0,9 %

Andrej Babiš byl na postu ministra financí od 29. ledna 2014 do 24. května 2017. Čísla dokumentující výši státního dluhu pro toto období lze čerpat (.pdf, str. 23) ze Zprávy o řízení státního dluhu ČR v roce 2017.

V době jeho jmenování, tedy k lednu 2014, byla výše státního dluhu 1 683,3 miliard Kč. Jestliže porovnáme údaje z roku 2015 zjistíme, že státní dluh meziročně klesl asi o 19,6 miliard Kč na 1 663,7 miliard Kč.

K 1.1.2016 pak byla výše státního dluhu 1 673 miliard Kč, v průběhu tohoto roku tedy došlo k jeho zvýšení cca o 9,3 miliard Kč.

K 1.lednu 2017 pak státní dluh zaznamenal snížení, a to o 59,6 miliard Kč na jeho celkovou výši 1 613,4 miliard Kč.

K závěru působení Andreje Babiše ve funkci ministra financí pak činil státní dluh k 30. 6. 2017 1 788,8 miliard Kč. (.pdf, str. 11). Avšak koncem tohoto roku, kdy byl v této funkci vystřídán nejdříve Ivanem Pilným a posléze v prosinci Alenou Schillerovou, byla výše státního dluhu 1 624,7 miliard Kč (.pdf, str. 23).

Pokud bychom k těmto údajům přistupovali velice zjednodušeně a budeme se soustředit pouze na tato čísla, aniž bychom brali v potaz ostatní vlivy a doprovodné okolnosti, lze dojít k závěru, že striktně za období působení Andreje Babiše na ministerstvu financí narostl státní dluh přibližně o 105,5 miliard Kč.

V případě, že bychom pracovali pouze s údaji z období od počátku roku 2014 až do konce roku 2016, dojdeme k závěru, že státní dluh v tomto období klesl o 69,9 miliard Kč. V rámci tohoto období, by se však musely přehlédnout vlivy, které zde nutně byly například z období předešlého nebo z celkového vývoje ekonomiky apod. Navíc je toto tvrzení značně problematické, neboť výši dluhu nemůžeme porovnávat mezi kterýmikoli dvěma roky, ale kontinuálně. Nicméně Andrej Babiš ve svém výroku přidává slovo "absolutně", což můžeme chápat jako kumulovaně (pokud sečteme dluhy mezi roky 2014 a 2017 skutečně dojdeme k přibližně 70 mld. Kč), avšak toto tvrzení je značně vytržené z ekonomického kontextu.

Pokud budeme počítat s čísly i za rok 2017 dojdeme k závěru, že státní dluh klesl o 58,6 miliard Kč, i zde je to velice zjednodušený pohled na situaci, avšak číslo bere v potaz i období závěrečného působení Andreje Babiše jako ministra financí, kdy zde osobně působil ještě téměř polovinu tohoto roku.

Ohledně státního dluhu Demagog.cz vydal rozsáhlejší analýzu, v níž se zabývá vlivy na řízení a správu dluhu. Obecně lze říci, že na výši dluhu působí několik externích vlivů, a proto nelze připisovat jeho výši pouze ministru financí.

Pokud jde o celoroční snižování dluhu, musíme se podívat na plnění státní poklady a řízení likvidity. Pouze pro rok 2018 se například v květnu dostala státní pokladna do schodku 23,09 mld. Kč. Toto je ovšem přirozený stav, neboť v průběhu roku dochází k čerpání peněz státním rozpočtem, který musí reagovat na změny, a proto vznikají tyto schodky či přebytky v průběžném plnění. Tvrzení, že se tedy dluh snižuje celoročně je nepravdivé.

Pravdou je, že stav českých veřejných financí je v rámci Evropské unie velmi dobrý. Podle dat Eurostatu je průměrný dluh zemí EU pro rok 2017 v podílovém vyjádření ku HDP roven 81,6 %. Česká republika má v tomto roce dluh 34,6 % HDP, což skutečně patří mezi nejnižší zadlužení ve srovnání s ostatními státy. V tomto vyjádření rovněž český dluh klesá.

Pokud se ale podíváme na vyjádření v absolutních číslech situace již není tak jednoznačná. V roce 2014 byl dluh roven 1 663,7 mld. Kč, v roce 2015 pak 1 673,0 mld. Kč, v roce 2016 byl 1 613,4 mld. Kč a v roce 2017 opět vzrostl na 1624,7 mld. Kč.

Na základě dokumentu Ministerstva financí "Čtvrtletní informace o pokladním plnění státního rozpočtu v roce 2016 - 1. čtvrtletí" můžeme konstatovat, že si ČR půjčila přes 120 miliard korun na negativní úrok, jak již bylo ověřeno v dřívějším výroku zde. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý. K čemu ale Andrej Babiš vztahuje 15 % není zcela jasné.

Mezi dva nejčastější způsoby měření dluhu můžeme zařadit buď jeho vyjádření v absolutních číslech nebo vývoj dluhu v poměru ku HDP. Právě procentní míra dluhu ve vyjádření ku HDP je ovlivněna výší HDP, která se mění a v dobách ekonomického růstu tak může docházet k výraznějšímu skoku, neboť rychle rostoucí HDP předbíhá nárůst dluhu. V tomto výroku Andrej Babiš správně upozorňuje na limity tohoto poměrového ukazatele. České republice se v tomto vyjádření skutečně daří dluh snižovat. V roce 2016 tvořil dle dat Eurostatu dluh 36,8 % HDP, v roce 2017 pak 34,6 %. Pokud se podíváme na vyjádření v absolutních číslech, v roce 2016 byl dluh roven 1 613,4 mld. Kč a v roce 2017 tvořil 1624,7 mld. Kč.

Andrej Babiš má pravdu, pokud budeme hodnotit výšku státního dluhu v poměru k HDP. Takto se dluh od roku 2014 opravdu snižuje. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o podílový ukazatel, tak pokud HDP roste vyšším tempem než státní dluh, graf bude ukazovat snižování dluhu i přes jeho zvyšování v absolutním vyjádření.

Pokud se však podíváme na absolutní čísla, výsledek není tak jednoznačný. Od roku 2014 se dluh sice snížil, ale kolísá; např. v roce 2016 byl dluh nižší než o rok později.

V porovnání s ostatními zeměni EU je na tom ČR skutečně dobře - má čtvrtý nejnižší dluh, respektive poměr státního dluhu k výkonu ekonomiky.

Nárůst finančních prostředků z EU v roce 2016 byl způsoben tím, že EU nestihla vyplatit ČR 31 miliard korun za rok 2015 a ty se pak přelily do následujícího kalendářního roku, jak uvedl Babiš pro server iHned.cz. Výroční zpráva Eureport 2017 (.pdf, str. 41) uvádí, že nárůst čerpání finančních prostředků z EU v roce 2016 způsobila snaha místních odpovědných subjektů dočerpat prostředky, které byly ČR alokovány pro víceletý finanční rámec 2007-2013. Projekty a programy z tohoto programového období musely být dokončeny a dofinancovány právě do konce roku 2015.

Členské země EU mohou z evropského rozpočtu čerpat finanční prostředky jako granty, dotace, půjčky, ceny a veřejné zakázky. Žádost o tyto finanční prostředky mohou podat občané, organizace a vlády spadající do jedné ze šesti hlavních kategorií: malé a střední podniky, neziskové a nevládní organizace, mladí lidé, výzkumníci, zemědělci, veřejnoprávní subjekty.

Financování z rozpočtu EU je spravováno třemi způsoby. V přímém řízení jsou spravovány přímo Evropskou komisí projekty, které spadají výhradně pod její působnost. Sem patří například udělování grantů, či monitoring naplňování rozpočtu.

V nepřímém řízení se jedná o financování programů v gesci nečlenských zemí, mezinárodních organizací, rozvojových agentur apod.

Posledním typem je sdílené řízení, které spravuje 80 % evropských finančních prostředků. Evropská komise vytvoří dohodu s členskou zemí, ve které stanoví podmínky čerpání financování u konkrétních programů na stanovené období (zpravidla se jedná o víceletý finanční rámec EU v rozmezí 5 až 7 let, v současnosti platí rámec pro roky 2014-2020). Členské země pak zodpovědnost za řízení čerpání (zejména tedy výzev k podávání návrhu a zadávacích řízení pro čerpání) vyčleněných finančních prostředků pro dané programy delegují na odpovědná ministerstva a jiné veřejnoprávní orgány.

Způsob čerpání finančních prostředků EU v ČR monitoruje NKÚ, který také vydává od roku 2008 výroční zprávu EU report. Výroční zpráva Eureport 2017 (.pdf, str. 41) uvádí, že nárůst čerpání finančních prostředků z EU v roce 2016 způsobila snaha místních odpovědných subjektů dočerpat prostředky, které byly ČR alokovány pro víceletý finanční rámec 2007-2013. Projekty a programy z tohoto programového období musely být dokončeny a dofinancovány právě do konce roku 2015.

U projektů z VFR 2007-2013 byly dle výročních zpráv NKÚ zjištěny problémy s korupčními kauzami, porušením zákona o veřejných zakázkách, výběrem nevhodných projektů a zdlouhavými schvalovacími procesy. V důsledku zjištěných korupčních kauz a porušení zákona dočasně pozastavila Evropská komise plošně vyplácení financování všech programů v rámci VFR 2007-2013.

Například Operační program pro Podnikání a inovace byl Komisí pozastaven až do června 2015, kdy Komise opět povolila čerpání alokovaných 38 miliard korun. Ty byly v době pozastavení žadatelům vypláceny ze státních prostředků. Prakticky to fungovalo tak, že zájemci o dotace mohli své projekty předkládat ke schválení a následně je dostávali proplacené z národních zdrojů. „Jde o dávno vyplacené peníze, které nám Evropská komise refunduje po dvou letech. Bude to významná injekce i pro státní rozpočet, protože EK dva roky zadržovala proplácení peněz a ty tak šly výhradně z českého rozpočtu. Jednorázově tak získáme právě těch 38 miliard korun,“ vysvětlil náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný.

Rozpočet roku 2015 skončil v deficitu zhruba 62,8 mld. Kč. V roce 2016 byl rozpočet na konci roku v přebytku 61,7 mld. Kč. Na konci roku 2017 byl ale ve schodku přibližně 6 mld. Kč. Tvrzení, že Česká republika má přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet tak není zcela přesné, pokud zvážíme delší časovou perspektivu. Rovněž nepravdivé je tvrdit, že ČR nemá možnost plánovat evropské peníze. Navíc problémy s čerpáním jsou způsobeny českými korupčními kauzami, nikoliv tím, jak funguje vyplácení evropských peněz.