Bývalé ministerstvo práce a sociálních věcí podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu prohospodařilo 1,1 miliardy korun tím, že si koupilo tři nefungující informační systémy, které nad to mezi sebou nedokáží komunikovat.
Server iDNES.cz informoval o auditu i o připravované zprávě Národního kontrolního úřadu, které podle současné ministryně Němcové potvrzují uvedené plýtvání peněz na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Podle připravované zprávy NKÚ, která měla být podle slov náměstka ministryně práce Olega Blaška zveřejněná a účinná v polovině května, je škoda vyčíslená na úrovni 1,3 miliardy korun. Jelikož zmiňovaná zpráva NKÚ je k dnešnímu dni stále v procesu řešení, výrok není možné fakticky ověřit.
Miliardová škoda měla být způsobená primárně nesprávným hospodařením s informačními systémy ministerstva, jmenovitě systémem na výplatu sociálních dávek, systémem na výplatu dávek v nezaměstnanosti a ekonomickým informačním systémem ministerstva. Dohromady může jít zhruba až o 20 systémů. Tyto systémy mají být nefunkční a opožděné a jejich zadání mělo být v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
Audit, o kterém mluví ministryně práce Němcová, stejně tak jako oficiální zpráva Národního kontrolního úřadu, o které mluví Miloš Zeman, však k dnešnímu datu nejsou dohledatelné jak na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, tak na stránkách Národního kontrolního úřadu.
Na závěr je nutno zmínit, že na Ministerstvu práce a sociálních věci panují dlouhodobé problémy s hospodařením v oblasti informačních technologií. Předchůdce ministryně Marksové, Jaromír Drábek, čelil rovněž miliardové ztrátě na informačních technologiích. Jeho náměstek Vladimír Šiška byl dokonce za zmanipulování tendru ohledně vyplácení sociálních dávek právoplatně odsouzen na čtyři roky. Více o této kauze si můžete přečíst v již ověřeném výroku tady.
Já jsem trochu více spokojen, než jsem byl ještě před rokem. Když se podíváte na konkrétní čísla, tak investiční dynamika je o trochu lepší.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť výše investic se oproti minulému roku mírně navyšuje. Jejich celková hodnota je v porovnání s předchozími roky stále nižší a to i v komparaci s roky, kdy se české ekonomice výrazně nedařilo.
České hospodářství opravdu roste a ČR se řadí mezi nejlepší státy EU v růstu HDP. Podle Eurostatu je reálný růst HDP 4,4 %, přičemž průměrný růst států EU činí 2,4 %.
Výše investic je vyjádřena podílem kapitálových výdajů ve státním rozpočtu. V minulém roce dosáhla výše investic nejnižší úrovně za minulá léta. Oproti skutečnému podílu investic, který činil cca 82 miliard, je nyní rozpočtováno cca 90 miliard.
To je skutečně nárůst, nicméně jde o nižší hodnoty, než jakých bylo dosahováno v předchozích letech a to včetně let, kdy byla ekonomika za pravicových vlád v recesi.
Dodejme, že data v grafu obsahují skutečnou výši investic ze státního rozpočtu pro dané roky (vyjma letoška). Pro rok 2018 pracujeme s odhadovanou výší, kterou obsahuje zákon o státním rozpočtu (.pdf, sešit B, str. 24). Údaje jsou v miliardách korun.
Vladimír Keblúšek: Jaká je teď situace kolem investic Číny? Miloš Zeman: Já předpokládám, že všichni novináři, kteří se škodolibě posmívali tomu, že firma CEFC neměla v Číně úspěch, nyní zmlknou, protože jste si zajisté všiml, že na její místo dorazila firma CITIC. Byly uzavřeny všechny závazky a čínské investice pokračují dál.
Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, protože je sice pravda, že čínská firma CITIC převzala a zaplatila dluhy CEFC, a nadále tak obě firmy pokračují ve své činnosti. Jejich investice ale nedosahují slibované hodnoty, a mnohdy se jedná pouze o akvizice majetku, což se nedá zcela označit jako investici.
Miloš Zeman v roce 2016 uvedl, že čínské investice v Česku dosáhnou 95 miliard korun. V současné době je ale částka o zhruba 72 miliard nižší.
Z předběžných odhadů České národní banky vyplývá, že čínské investice dosahují ke konci roku 2017 necelých 23 miliard. „Co se týče stavu čínských investic v České republice, ten byl ke konci roku 2016 17 miliard Kč, zatímco rok před tím to bylo 6,66 miliard Kč,“ uvedla tisková mluvčí ČNB Markéta Fišerová pro server Echo24. Největším čínským investorem u nás je v poslední době diskutovaná firma CEFC. Ta nezřídka ovšem provádí akvizice, za všechny můžeme jmenovat fotbalovou Slavii, pivovar Lobkowitz nebo sídlo Živnobanky.
CEFC dlužila skupině J&T 11,5 miliardy Kč. J&T 17. května 2018 převzala její aktivity v Česku, protože dluhy Číňané podle J&T nezaplatili v termínu. CEFC označila změny za pokus J&T o nepřátelské převzetí firmy a jejích aktiv v ČR.
Skupina J&T se v 25. května 2018 dohodla s čínskou CITIC Group na prodeji pohledávek ve výši 11,5 miliardy Kč, které jí dlužila čínská CEFC. Skupina J&T rovněž potvrdila, že postupně začne uvolňovat zastavený majetek CEFC a odvolávat své zástupce ve společnosti.
A za druhé je v programovém prohlášení velice svěží a správná myšlenka, že Česká republika potřebuje dlouhodobý investiční plán. Dokonce má být ministerstvo veřejného investování. A že tento plán má být zhruba na 10 let, tedy že bude překračovat hranice funkčního období.
Úvodní kapitola programového prohlášení (zveřejněného 11. května 2018 serverem iRozhlas.cz) o hlavních strategických plánech vlády ve 4. bodě uvádí: „Sestavíme strategický investiční program.“ Podobně v kapitole o veřejných investicích se píše: „Připravíme strategický investiční plán země.“ Ve stejné kapitole je řečeno, že vláda plánuje transformaci ministerstva pro místní rozvoj na ministerstvo veřejných investic.
Andrej Babiš o investičním plánu na následujících 10 let hovořil ve vyjádření pro iRozhlas.cz: „…začneme řešit, které projekty dávají smysl a jak budou financované. Bude to investiční plán na dalších 10 let.“
On (prezident - pozn. Demagog.cz) řekl už vlastně před několika měsíci, že dá i druhý pokus Andreji Babišovi. Tenkrát to ničím nepodmínil. A teď vlastně ten slib skutečně drží.
Na tiskové konferenci prezidenta republiky s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem dne 31. října 2017, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny, prezident Miloš Zeman slíbil Babišovi dva pokusy. Nejprve pověřil Andreje Babiše sestavením vlády. Následně mu přislíbil druhý pokus těmito slovy:
„Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13.26)
Během prezidentských voleb mluvil prezident Zeman o tom, že podmíní druhý pokus pro sestavení Babišovy vlády 101 hlasy. Po výhře ve druhém kole ale tuto podmínku zrušil a dal Babišovi na vyjednávání neomezenou dobu.
7 měsíců jsme tady bez vlády, která by se opírala o důvěru Poslanecké sněmovny
Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože od voleb do PSP, které se konaly před sedmi měsíci, stále Česká republika nemá vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny.
Menšinová vláda Andreje Babiše úřaduje od 13. prosince 2017. Dne 16. ledna 2018 nebyla vládě Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 78 z 195 přítomných poslanců). Pro důvěru hlasovalo všech 78 poslanců za hnutí ANO, proti bylo 117 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. 5 poslanců bylo nepřítomných. Od této doby u nás vládne vláda bez důvěry Poslanecké sněmovny.
Dne 24. ledna 2018 přijal prezident Miloš Zeman demisi vlády a pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády.
Prezident Miloš Zeman jmenuje současného premiéra v demisi a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše opětovně premiérem do poloviny června. Podle jeho vyjádření pro ČT nebude čekat na výsledek referenda ČSSD, které rozhoduje o vstupu do koalice s hnutím ANO za podpory KSČM.
Premiér v demisi Andrej Babiš zatím neposkytl možnost, aby se konfrontoval s názory opozice. Nechodí do politických debat. Já jsem předseda nejsilnější politické opoziční strany, já jsem za 7 měsíců neměl možnost se setkat s panem premiérem v demisi a debatovat s ním. Položit mu otázky.
Andrej Babiš skutečně od vyhraných voleb v říjnu 2017 nebyl v televizní debatě s oponentem. Ač předseda vlády navštěvuje televizní debaty často, vždy v nich je sám. Od voleb se na obrazovkách objevil v debatách v šesti případech na TV Barrandov, konkrétně třikrát v Aréně Jaromíra Soukupa a třikrát v Duelu Jaromíra Soukupa, dvakrát v pořadu Partie na TV Prima a jednou v Otázkách Václava Moravce na ČT.
V každém pořadu, kde se objevil, byl vždy sám pouze s moderátorem. Do televizních debat s oponenty hnutí ANO vysílá jiné své zástupce, například předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, prvního místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka nebo hejtmanku Středočeského kraje Jaroslavu Jermanovou-Pokornou.
Jediná možnost, jak se veřejně dostat do kontaktu s předsedou vlády, jsou interpelace ministrů a premiéra, na které jsou členové vlády povinni odpovědět. Takto se například Martin Kupka z ODS ptal na sliby, které vláda činí na svých výjezdech.
Podstatné je, co se tu děje od voleb. Že od voleb je tu signalizováno navzdory tradici, navzdory tomu, jak zní ústava, že vlastně premiér Andrej Babiš, nebo Andrej Babiš bude premiérem za každou cenu, nemusí si hledat většinu, hnutí ANO se může chovat, jakoby nezískalo 30 procent ve volbách, ale 50 procent. A to se tu prostě děje.
Prezident Zeman slíbil Andreji Babišovi dva pokusy o sestavení vlády deset dní po parlamentních volbách na společné tiskové konferenci v Lánech. Tyto dva pokusy přitom prezident Zeman nesvázal žádným omezením nebo podmínkami.
My, když jsme byli u prezidenta Zemana na návštěvě, tak jsme se ho i ptali na to, jestli třeba nezvažuje pověřit někoho jiného, kdo by prostě byl, řekněme, otevřenější v těch debatách. On říkal, že ne.
Piráti se sešli s prezidentem dvakrát. Poprvé bezprostředně po volbách a podruhé v dubnu letošního roku. Právě na druhém setkání (podle zápisu Ivana Bartoše na pirátském fóru) řešili s prezidentem Milošem Zemanem možnost jmenovat předsedou někoho jiného než Andreje Babiše. Dle uveřejněného zápisu Miloš Zeman reagoval negativně s tím, že pokud by to tak bylo, musel by být případný kandidát navrhnut hnutím ANO.
Ve stejný den měl schůzku s prezidentem i předseda ODS Petr Fiala, kterému prezident sdělil stejné stanovisko jako Ivanu Bartošovi - že respektuje volbu hnutí ANO dosadit Andreje Babiše na post předsedy vlády.
A jinak vy jste teda říkal, že se můžeme zeptat jako opoziční poslanci v Poslanecké sněmovně, někdy se nám to zadaří v rámci interpelací, i když tedy premiér Babiš většinou neodpovídá na to, na co se ho ptáme, ale odpovídá na to, co chce.
Premiér Babiš neodpovídá u pirátských interpelací vždy na to, na co se jej poslanci v rámci interpelací přesně ptali. V některých případech odpovídá k věci pouze částečně. Nicméně je problematické posuzovat míru této konkrétnosti. Interpelace jsou navíc specifické v tom, že interpelovaný není nijak svázán v tom, co říká. Dodejme, že i samotní Piráti v jednom případě využili interpelaci spíše nekonvenčně s tím, že poslanec Holomčík předal premiérovi přímo v sále jabloň.
Pirátští poslanci doposud interpelovali premiéra Babiše sedmkrát. Tři interpelace podal na premiéra Babiše Ivan Bartoš, dvakrát interpeloval Jakub Michálek a po jedné interpelaci přednesli František Elfmark a Radek Holomčík.
Jedna z Bartošových interpelací byla směřována na premiéra Babiše zrovna v době, kdy na daných interpelacích nebyl přítomen. Interpelaci poslance Holomčíka nelze považovat za klasickou interpelaci, neboť interpelaci využil k zpropagování tématu agrolesnictví a předání dárku premiérovi od agrolesníků.
Co se týče ostatních pirátských interpelací na premiéra, míra jeho odpovědí na záležitosti, na které se pirátští poslanci premiéra ptali, se obvykle lišila. Do velké míry mluvil k věci premiér Babiš u interpelace poslance Elfmarka ve věci afrického moru prasat ve Zlínském kraji.
Částečně k předmětu interpelace se premiér Babiš vyjádřil u Bartošovy interpelace ve věci nucené rezignace předsedy GIBS Michala Murína. Částečné odpovědi se u svých interpelací dočkali poslanci Bartoš a Michálek, kteří premiéra interpelovali ve věci obsazení postu ředitele GIBS, respektive obsazování významných pozic ve státní správě.
U interpelace poslance Michálka ohledně zavedení protikorupčních opatření vládou naopak premiér příliš k věci nemluvil, což mohlo být dáno i tím, že dle jeho slov mu nebylo příliš jasné, na co má odpovědět.
