Přehled ověřených výroků

Ústava České republiky říká, že prezident jmenuje předsedu vlády (čl. 62) a na jeho návrh další členy vlády. Po svém jmenování musí vláda do 30 dnů předstoupit před poslance s žádostí o důvěru. Pokud ji nezíská, prezident opět jmenuje předsedu vlády. Aktuálně se nacházíme v bodě, kdy vláda důvěru nezískala a prezident stále nejmenoval ve druhém pokusu předsedu vlády. Prozatím se Miloš Zeman omezil na to, že Andreje Babiše pověřil vyjednáváním o vládě. Tento krok není v Ústavě přímo zakotven, nicméně jde o zvyklost, kterou využívali i zbývající polistopadoví prezidenti.

Z pohledu Ústavy se tedy nacházíme v bodě, kdy je na rozhodnutí prezidenta, jak dlouho bude Babišova vláda v demisi vládnout.

Během prezidentských voleb mluvil Zeman o tom, že podmíní druhý pokus pro sestavení Babišovy vlády 101 hlasy. Po výhře v druhém kole ale tuto podmínku zrušil a dal Babišovi na vyjednávání neomezenou dobu.

Ke konci února řekl Vojtěch Filip po jednání s prezidentem, že by Zeman uvítal sestavení vlády nejpozději do prázdnin. V pořadu televize Barrandov prezident také přiznal, že začíná být z jednání nervózní. Reálně se ovšem neděje ze strany prezidenta nic a vláda v demisi stále funguje. Je tedy na prezidentovi, kdy vláda v demisi skončí (z pohledu Ústavy), a to tak, že jmenuje vládu novou. V tomto ohledu má Bělobrádek pravdu.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Dne 2. května 2018 proběhla 5. evropsko-africká ministerská konference o migraci a rozvoji. Tato iniciativa bývá zkráceně nazývána také Rabatským procesem. Českým zástupcem na konferenci byl současný ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar. Představitelé zúčastněných zemí následně přijali společné prohlášení, které bývá označováno jako Marakéšská deklarace.

Rabatský proces je jednou z regionálních iniciativ, které se snaží podpořit vzájemnou komunikaci a spolupráci v otázkách migrace, místního rozvoje a spolupráce mezi státy severní i střední Afriky a státy EU. Název je odvozen od místa první schůzky v roce 2008 v hlavním městě Maroka Rabatu (. pdf, str.10–12).

Dne 2. května 2018 proběhla již 5. ministerská konference v rámci Rabatského procesu v bývalém hlavním městě Maroka Marakéši. Českou republiku na místě zastupoval současný ministr v demisi Lubomír Metnar, který shrnul pozici ČR takto:

„Česká republika je připravena expertně i finančně přispět k dalšímu rozvoji rabatského procesu a spolupráci Evropské unie a Afriky. I nadále chceme být aktivní, a to především v realizaci aktivit pomáhajících stabilizovat osoby co nejblíže zemím jejich původu, ve vytváření opatření vedoucích k posilování ochrany hranic a k boji proti pašeráckým sítím v Africe. Za zásadní považuji i posílení vzájemné spolupráce na návratech. Konference byla velmi důležitá, neboť nejde domlouvat spolupráci s africkými státy, když s nimi nebudeme mluvit napřímo. Žádné nové závazky však nepřijímáme.“
Výsledkem konference bylo jednak potvrzení pokračování této iniciativy, jednak přijetí společné deklarace a akčního plánu s cílem dalšího rozvoje. Deklarace byla dle prohlášení ministerstva vnitra přijata jednomyslně s výjimkou Maďarska, které se ale chce i nadále podílet na pokračování Rabatského procesu. Tato deklarace je ze strany ČR chápana jako legálně nezávazný dokument.

Parlamentní vyšetřovací komise k OKD byla zřízena 12. prosince 2017. Rozsudky pro obžalované v této kauze padly až 7. května 2018. Soud zprostil viny všechny obžalované, ale rozsudky nejsou pravomocné a státní zástupce se tak na místě odvolal. Komise tak od 23. července 2018 začala vyslýchat svědky v kauze.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Andrej Babiš v posledních měsících veřejně tlačil na Murínovo odvolání. A to ať například tím, že dal podnět k vyslání kontroly z ministerstva financí na GIBS, nebo tím, že navrhoval jeho kázeňské šetření. Přímo Murína neodvolal, nicméně veřejně o jeho skončení ve funkci mluvil Babiš nezřídka.

Záležitost ohledně možného tlaku na rezignaci ředitele GIBS Michala Murína se poprvé na veřejnosti objevila v článku na Aktuálně.cz dne 27. února 2018; následně byla potvrzena i tiskovou zprávou GIBS, která se vyjadřuje ke schůzkám ředitele Murína s premiérem v demisi Babišem a také potvrzuje zahájení kontroly GIBS ze strany ministerstva financí:

„Ředitel GIBS plk. JUDr. Michal Murín se v průběhu tohoto měsíce opakovaně sešel na Úřadu vlády ČR s předsedou vlády Ing. Andrejem Babišem. Premiér pozval ředitele na dvě schůzky, na kterých ho vyzval k rezignaci. Důvodem k odstoupení z čela Generální inspekce bezpečnostních sborů je údajná ztráta důvěry ze strany premiéra. Jako vhodné datum navrhl premiér konec února letošního roku, což by se údajně obešlo bez dalších skandálů.

V pondělí 26. 2. 2018 byla v hlavním sídle Generální inspekce bezpečnostních sborů v Praze zahájena kontrola z Ministerstva financí ČR, které se účastní jejich devět kontrolorů. GIBS těmto zástupcům resortu poskytuje veškerou potřebnou součinnost a vstřícnost. Kontrola je všeobecného charakteru a vzhledem ke značnému množství vyžádaných dokumentů a podkladů je jim poskytováno zázemí pro práci na plánovaných pět týdnů.“

K této kontrole doplňme, že odpověď na otázku, kolik podnětů ministerstvo financí dostalo, vypátral server iROZHLAS. Ministerstvo mluvilo o „celé řadě podnětů“ –reálně však mělo před samotnou kontrolou pouhé dva podněty, z nichž jeden byl anonymní a druhý pocházel přímo od Babiše.

K věci se vyjádřil premiér v demisi na tiskové konferenci následujícího dne, 28. února 2018, v tomto smyslu:

„Co se týká pana Murína, mohu konstatovat, že mám vážné a důvodné pochybnosti o jeho profesionální a morální integritě v postavení ředitele GIBS.“

V rámci této konference se Babiš také vyjádřil v tom smyslu, že záležitost chce předložit na jednání Bezpečnostní rady státu a také by rád věc probral i s bezpečnostním výborem Parlamentu. Bezpečnostní rada státu byla svolána až 27. března 2018, ale situace kolem ředitele GIBS se dle programu jednání na radě neřešila.

Parlamentní výbor pro bezpečnost se záležitostí zabýval následně hned dvakrát, kdy 8. března na vlastní žádost před výborem přednesl své stanovisko Murín, a týden na to (15. března) svoji verzi představil i Babiš. Znovu zopakoval, že v ředitele Murína ztratil důvěru, a odkazoval se na kritiku práce GIBS ze strany stáního zastupitelství. Premiér v demisi také oznámil, že hodlá učinit kroky k tomu, aby ředitel Murín byl zproštěn výkonu služby.

V mezidobí proběhla i interpelace premiéra v demisi na téma GIBS na půdě Poslanecké sněmovny dne 1. března 2018. V ní se Babiš vyhnul odpovědi, zda na počátku jednání s Murínem požadoval jeho rezignaci; na druhé straně potvrdil, že se mu nelíbilo fungování GIBS, a to po především hospodářské stránce.Konečně Babiš přiznal, že o kontrolu GIBS ze strany ministerstva financí požádal on sám.

Dne 19. března 2018 došlo na popud Babiše k zahájení řízení o kázeňském přestupku vůči Murínovi. Toto řízení může být podkladem pro zproštění Murína výkonu služby. K neveřejnému kázeňskému řízení se GIBS i její ředitel odmítli vyjadřovat.

Celá situace vyvrcholila oficiální rezignací ředitele Murína, kterou veřejně oznámil 17. dubna 2018 a ve které se k okolnostem vyjádřil takto:

„Ačkoli jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického, obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce. Situace, která se kolem GIBS a mé osoby vyvinula v posledních měsících, mi proto nedovoluje pokračovat v řízení tohoto útvaru a nechci zavdávat příčinu k jakýmkoliv útokům na GIBS.S ohledem na tyto skutečnosti jsem se rozhodl k 30. dubnu 2018 rezignovat na funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů a současně tak ukončit služební poměr.“

Doplňme, že své pochybnosti nad Murínem vyslovili i státní zástupci, jak jsme již dříve ověřovali.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť ČSSD si skutečně do koaliční smlouvy neprosadila podmínku odvolání politiků SPD z vyšších sněmovních funkcí. Zároveň ale v současné době neskončilo vyšetřování bývalého tajemníka poslaneckého klubu SPD Staníka, a nelze tak z veřejných zdrojů tvrdit, že se zmiňovaný incident skutečně stal.

Kvůli výrokům Tomia Okamury, které zlehčovaly realitu romského koncentračního tábora v Letech, chtěli opoziční poslanci (v té době včetně sociální demokracie) odvolat předsedu SPD z vedení dolní komory. Na mimořádné schůzi, svolané právě za účelem pokusu o odvolání Okamury, však hlasy opozice nestačily ani na to, aby byl schválen program, a na hlasování tak ani nedošlo. Nicméně z přihlášených poslanců ČSSD všichni hlasovali pro schválení programu.

Při jednání o koaliční smlouvě mezi ČSSD a hnutím ANO si původně sociální demokraté jako jednu z podmínek pro vstup do vlády kladli i odvolání jak Tomia Okamury z křesla místopředsedy Poslanecké sněmovny, tak odvolání dalších politiků SPD z předsednických pozic sněmovních výborů. Tato podmínka však byla z konečné koaliční smlouvy kvůli nelibosti hnutí ANO vynechána.

Jan Bartošek se také zmiňuje o bývalém tajemníkovi poslaneckého klubu SPD Jaroslavu Staníkovi, který podle bývalé ministryně za ČSSD Marksové-Tominové v jedné ze sněmovnách restaurací prohlásil, že „Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu“. Podle bývalého poslance Marka Černocha, zvoleného za Okamurovu exstranu Úsvit, šel Staník s vyjádřeními ještě dál. Podle Černocha Staník vyzýval, aby se „všichni homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození“. Staník tato tvrzení odmítá a i přes mnohá svědectví přítomných poslanců nelze potvrdit pravdivost tohoto tvrzení, jelikož nebylo prohlášeno veřejně, ale ve sněmovní restauraci.

Jaroslav Staník je v současnosti už bývalým tajemníkem poslaneckého klubu SPD, jeho nástupcem se začátkem května stal exposlanec ODS Zdeněk Mach. Staník je v současné době vyšetřován pražskou policií kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob, omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Výrok je hodnocený jako pravdivý. V současné době není v Evropě jiný aktivní předseda vlády, který by čelil trestnímu stíhání, než Andrej Babiš v ČR.

V nedávné minulosti můžeme nalézt několik případů, kdy došlo k stíhání premiérů – ta ale vždy vedla k tomu, že dotyční se buďto vzdali své funkce, nebo byli již nebyli ve své pozici.

Jako první případ můžeme uvést stíhání a odsouzení bývalého islandského premiéra Geir Haarda v roce 2012. Dalším, kterého můžeme zmínit, je případ italského premiéra Silvia Berlusconiho, jehož mnohé skandály a následná trestní stíhání byly jedněmi z důvodů vedoucích k tomu, že se v roce 2011 vzdal funkce premiéra. V roce 2015 ho soud odsoudil k třem letům vězení a zákazu vykonávat veřejnou funkci do roku 2020.

K záležitosti stíhaní vrcholných politiků se Demagog věnoval také zde.

Výrok Jaroslava Faltýnka hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že kromě zemědělské a lesní půdy byly při výpočtu kompenzace zahrnuty i zastavěné plochy, u nichž byla použita pro výpočet finančního vypořádání cena 1106,78 Kč/m2, která výrazně přesahuje cenu zemědělské nebo lesní půdy. To Faltýnek v tomto svém výpočtu zcela opomíjí.

Při přípravě zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, byla již v roce 2007 ustavena Vládní komise, která měla za úkol ve spolupráci s Církevní komisí vypracovat návrh zákona o majetkovém vyrovnání. V roce 2008 byla navíc ustavena sněmovní komise, která si nechala vypracovat prověření výpočtu od společnosti Ernst & Young. Tato společnost shledala, že použitý výpočet je oprávněný a racionální. Celý proces vyjednávání o majetkovém vyrovnání s církvemi byl završen dohodou mezi církvemi a Vládní komisí a následným přijetím zákona v roce 2012.

Co se týče samotného výpočtu finančního vypořádání za zemědělské pozemky, které nemohou být vydány, byla opravdu cena za metr čtverečný zemědělské půdy stanovena na 44,48 Kč a na 27,74 Kč u lesní půdy.

Zemědělskou, respektive lesní půdou se rozumí půda, která byla zemědělská, respektive lesní v roce 1948. Od roku 1948 však došlo k velkým změnám. Část tehdejší půdy je dnes v intravilánech velkých měst (Praha, Brno), kde je její cena mnohem vyšší než cena půdy ve venkovských oblastech.

Z toho důvodu je výsledná průměrná cena zemědělské a lesní půdy vyšší než běžně uváděné tržní ceny půdy na venkově, kde se tato půda nejvíce prodává.

Výrok se týká vystoupení prezidenta Zemana na sjezdu KSČM v době, kdy probíhala mše ve svatovítské katedrále za kardinála Berana. Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože nejsme schopni ověřit, zda předseda SPD Okamura pozvánku na mši dostal a nedorazil ze zdravotních důvodů.

Slavná mše za kardinála Josefa Berana se uskutečnila v 11 hodin dne 21. dubna 2018 v katedrále sv. Víta. Datum repatriace ostatků Josefa Berana bylo oznámeno 6. března v závislosti na dnu vyzdvižení těla kardinála z hrobky v bazilice sv. Petra ve Vatikánu.

Prezident Miloš Zeman svou účast na X. sjezdu Komunistické strany Čech a Moravy potvrdil na schůzce s předsedou strany Filipem a předsedou poslaneckého klubu Kováčikem 21. února, což znamená, že prezident republiky ve chvíli rozhodnutí vystoupit na komunistickém sjezdu o konání mše pravděpodobně nevěděl.

Miroslav Kalousek hovoří o termínu, který na české politické scéně zavedl v roce 2002 Mirek Topolánek, který v opozici s ODS deklaroval odmítnutí hlasovat pro jakékoliv vládní návrhy. Přes odmítavý postoj k vládě Andreje Babiše připustil předseda TOP 09, Jiří Pospíšil, možnost hlasovat pro vládní návrhy, které budou v souladu s programem TOP 09. Ze strany TOP 09 se tak vůči vládě hnutí ANO nejedná o deklaraci nulové tolerance.

Obecný postoj TOP 09 ke koaliční vládě s hnutím ANO je negativní a kritický. Tento přístup byl deklarován už před volbami bývalým předsedou strany, Miroslavem Kalouskem, který vládu s hnutím ANO odmítl protože dle jeho slov: „…chtějí mnohem autokratičtější systém než liberální parlamentní demokracii.“

Předseda TOP 09, Jiří Pospíšil, se 12. prosince 2017 vyjádřil proti případné podpoře menšinové vlády hnutí ANO. Deklaroval také připravenost TOP 09 hlasovat aktivně proti vládě. Případnou podporu vládních návrhů, které by byly v souladu s programem TOP 09, ale připustil.

Top 09 hlasovala pro vládní návrh 1. června 2018 v otázce působení sil Ministerstva obrany ČR v zahraničních operacích v letech 2018–2020. Další hlasování pro vládní návrh bylo ze strany poslanců TOP 09 zaznamenáno například 30. května 2018 v otázce poskytnutí státní záruky ČR na zajištění půjčky ČNB pro MMF, nebo 10. dubna 2018 pro vládní návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu.

Výrok se vztahuje k tomu, zda KDU-ČSL byla ve sněmovně u toho, když se hlasovalo o církevních restitucích.

Jak ukazuje harmonogram schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (tzv. církevní restituce), Poslaneckou sněmovnou byl tento zákon schválen v červenci 2012. Návrh byl však vrácen Senátem a tak jej poslanci museli odsouhlasit ještě jednou v listopadu 2012. V dané době KDU-ČSL skutečně nebyla součástí Poslanecké sněmovny, ani součástí vlády.

Dodejme ještě, že lidovci v té době měli 6 svých zástupců v Senátu a všichni z nich církevní restituce podpořili.