Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě předchozího ověření i z nově zjištěných dat. To, jestli skutečně funguje tzv. koalice ANO, SPD a KSČM, už Demagog.cz ověřoval. Z přiložených dat jednoznačně vyplynulo, že tato politická uskupení skutečně hlasují velmi často jednotně. A hlasují spolu také nejčastěji.

Jednota při hlasování se projevila na schůzi Poslanecké sněmovny 22. května 2018. Poslanec KSČM Leo Luzar navrhl, aby bylo z programu schůze vyřazeno projednávání kauzy novičok. Návrh programu byl již předtím schválen organizačním výborem PS (kauza novičok - bod 97).

Pro vyřazení tohoto bodu hlasovali poslanci hnutí ANO (kromě Radka Vondráčka), KSČM (kromě Jiřího Dolejše), SPD a jeden poslanec za ČSSD. Většinou (109 hlasů) tak návrh prošel a kauza novičok nebyla projednávána.

Jak je možné vidět z přiložené tabulky níže, v roce 2014, tedy rok nástupu Martina Stropnického do funkce ministra obrany, byl rozpočet ministerstva obrany skoro 42 mld. Kč. Schválený rozpočet ministerstva obrany na rok 2018 je 58,99 mld. Kč. Tento rozpočet připravovala ještě minulá vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Zatímco Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky za okolností stanovených Ústavou, horní komora Parlamentu je nerozpustitelná. Ústava také stanoví, že každé dva roky je volena třetina senátorů. Ke zrušení Senátu by pak bylo nutné přijmout novelu Ústavy, se kterou by musely vyslovit souhlas tři pětiny všech poslanců a tři pětiny přítomných senátorů.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, jelikož řádně byl Zdeněk Ondráček zvolen předsedou komise pro kontrolu GIBS (Komise) pouze jednou. Ve druhém případě byla jeho volba prohlášena za zmatečnou.

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela Komise 2. března 2018. V tajné volbě obdržel 79 hlasů z celkového počtu 155, přičemž kvorum pro jeho zvolení bylo 78 hlasů.

První volba předsedy Komise se přitom konala již v prosinci 2017 a byla dvoukolová. Ondráček byl jediným kandidátem. V prvním kole nebyl zvolen kvůli nedostatečnému počtu hlasů, neboť získal 85 hlasů ze 186 hlasovacích lístků.

Ve druhém kole volby obdržel Ondráček 95 hlasů ze 179 hlasovacích lístků, volba však byla předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem prohlášena za zmatečnou kvůli nejasnostem týkajícím se kvóra. Pro volby bylo totiž vydáno 191 hlasovacích lístků, avšak 12 poslanců své hlasovací lístky k volbě předsedy Komise vrátilo.

Dodejme, že Ondráček několik dní po svém zvolení do čela Komise sám na tuto funkci rezignoval.

Podle analýzy společnosti Deloitte by měl počet bytů v Praze vzrůst každý rok o 6 000 nových bytů. Stejná analýza také zmonitorovala počet vydaných stavebních povolení, které se v Praze pohybují okolo 2 000 za rok, což je oproti roku 2000 pokles zhruba o tři čtvrtiny. Co se týče dokončených bytů za jeden rok, v posledních třech letech se tento počet pohybuje v rozmezí 5–6 tisíc byt. Zahájených staveb bytů bylo v roce 2015 5 227, o rok později 2 758 a minulý rok 3 734.

V rámci informování o analýze, které vyšlo na serveru Aktuálně.cz, je citován také Michal Melč z Deloitte. Ten uvádí:

„Počet nově zahájených bytů v Praze ke konci roku 2016 činil 2758, v roce 2017 předpokládáme další pokles, když v polovině roku byla zahájena výstavba 1633 bytů. Zatímco na konci roku 2016 bylo dokončeno 6092 nových bytů, v polovině roku 2017 to bylo již jen 2947, přičemž trend je klesající.“

Podle posledního měření Českého statistického úřadu, které proběhlo v roce 2011, počet bytů v Praze stoupá. Od roku 2001 v Praze přibylo okolo 36 tisíc bytů. Ovšem problém je s nově stavěnými byty, jejichž tempo výstavby skutečně klesá.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem ke skutečnosti, že v současné době došlo ke snížení počtu migrantů na všech hlavních trasách do Evropy (přes Řecko a Itálii). Dá se tedy říci, že alespoň částečně jsou snahy EU a členských států úspěšné. Z pozice Řecka je opravdu podstatné fungování dohody o migraci mezi Tureckem a EU, přesto dochází na základě snah států EU k omezení migrace i jinde.

Dne 18. března 2018 došlo ke vzájemné dohodě mezi EU a Tureckem týkající se zastavení nelegální migrace z Turecka do EU. Mezi významné body je možné zařadit dohodu na procesu vracení nelegálních migrantů zpět do Turecka a přijímání legálních syrských imigrantů z Turecka (bod 1 a 2). V rámci této dohody byla přislíbena suma 3 miliard euro v letech 2016–2017 a následována stejnou sumou do konce roku 2018. Finance procházejí skrze organizaci zřízenou EU - Zařízení pro uprchlíky v Turecku. Množství nelegálních migrantů do Řecka z Turecka se dle EU snížilo o 97 % v roce 2017.

Příkladu dohody Turecka a EU se pokusila využít za podpory EU i Itálie, která v únoru 2017 podepsala s představiteli Libye Memorandum o porozumění, jehož hlavním cílem mělo být zastavení migračních cest přes Libyi z ní. Následující lokální dohody vedly opravdu ke snížení množství migrantů směřujících do Itálie. Oproti dohodě s Tureckem je tato dohoda kritizována nejen OSN, ale i dalšími aktéry, a to především za svůj laxní postoj k lidským právům, nejasnostem ohledně financování a také obviněním ze spolupráce s kriminálními živly.

Jak dokazují grafy (. pdf, str. 6) Mezinárodní organizace pro uprchlíky (IOM), je zde patrný trend snižování počtu migrantů do EU v období po březnu 2016. Markantní je především pro Řecko a od října 2017 i pro Itálii.

Vzhledem ke skutečnosti, že problematika migrace do EU je vysoce komplikovaný a dlouhodobý proces, nedokážeme zcela předvídat, jak úspěšné současné snahy budou z dlouhodobého hlediska. Stejně tak je potřeba připomenout, že mnohé migrační politiky členských států EU jsou často kritizovány jak ze strany OSN, tak neziskových organizací s ohledem na problematiku základních lidských práv.

Václav Klaus mladší se opakovaně zmínil, že by koalici ODS a hnutí ANO podpořil, ačkoli několik dní po zvěřejnění výsledků voleb se v Parlamentních listech nechal slyšet, že případnou koalici ODS a ANO neschvaluje.

Přibližně o měsíc později, v rozhovoru z listopadu loňského roku pro Novinky.cz zaznělo:

„Nedávno jste napsal, že vás voliči zvolili proto, abyste měnil školství, ne proto, abyste byl profesionální kritik. Znamená to, že byste byl pro, aby ODS šla do vlády s ANO?I takhle se to dá interpretovat.“

Vzhledem k tomu, že aktuálnější z vyjádření Václava Klause ml. koalici podporuje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jistý názorový vývoj dokládá také výsledek vyhledávání Klausova postoje k dané věci v Googlu.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť politické strany své zástupce do rad ČT, ČRo a ČTK přímo nevysílají, nicméně v rámci volby v Poslanecké sněmovně navolili do zmíněných rad i své bývalé poslance nebo osoby, které mají ke stranám blízko. V poslední době byl např. do rady ČTK zvolen Petr Žantovský, kterého nominoval poslanec ANO Kolovratík s odůvodněním, že jej nikdo jiný nenapadl.

Politické strany do těchto rad kandidáty navrhovat nemohou. Poslanecká sněmovna ale z kandidátů vybírá členy a může tak ovlivnit, kdo se do těchto rad dostane. Celý proces má zákonem jasně stanovený průběh.

Podle zákona o České televizi volí a odvolává členy Rady ČT Poslanecká sněmovna, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Návrhy na kandidáty posílají Sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.

Stejně pak probíhá také volba členů Rady ČRo. Cílem obou rad by mělo být uplatnění práva veřejnosti na kontrolu činnosti České televize a Českého rozhlasu, ne uplatnění vlivu politických stran v těchto veřejnoprávních orgánech.

V Radě ČT jsou dva členi, kteří byli nebo jsou v nějaké politické straně – Ivana Levá (KSČM, 2002–2013) a Jaroslav Maxmilián Kašparů, který je aktuálně v KDU-ČSL. V Radě ČRo jsou Ivan Vodochodský (nestraník za VPN Hradec Králové, 2012–2016) a Vítězslav Jandák (KDU-ČSL, 2006–2010 a ČSSD, 2010–2017).

Zákon o České televizi a zákon o Českém rozhlase dále obsahují také jasné vymezení, kdo může a nemůže zastávat funkci člena jedné z rad.

Po zimní olympiádě se tehdejší premiér Bohuslav Sobotka vyjádřil při návštěvě Vysočiny takto:

„Je představa, a mně se ta představa docela líbí, že by v naší zemi vzniklo šest až sedm olympijských center, která by byla rozmístěna po České republice a koncentrovala by klíčovou infrastrukturu pro vrcholové sporty.“ Andrej Babiš jako ministr financí chtěl postavit rychlobruslařskou halu v Brně, kde se setkal s trenérem Martiny Sáblíkově a primátorem Petrem Vokřálem. Od nápadu však upustil, Kraji Vysočina byla totiž v té době přidělena dotace 40 miliónů právě na výstavbu haly v rámci olympijského centra na Vysočině. Stavba olympijského centra a stejně tak rychlobruslařské haly do dnešního dne nezačala.

Výrok Petra Fialy se vztahuje k výjádřením prezidenta a vlády k výrobě látky novičok na území ČR. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože vláda skutečně popřela Zemanova slova a konstatovala, že látka, kterou byl otráven Sergej Skripal, skutečně na území ČR nebyla ani vyráběna, ani testována. Stejně tak je pravdou, že hnutí ANO nemělo zájem na diskusi o Zemanových slovech o výrobě novičoku, když podpořilo neprojednávání tohoto bodu v Poslanecké sněmovně.

Na počátku května letošního roku došlo ke schůzce mezi premiérem Babišem a ředitely BIS a Vojenského zpravodajství. Na závěr schůzky bylo vydáno prohlášení v němž najdeme následující slova:

"V České republice nebyla nikdy vyráběna, vyvíjena ani skladována žádná látka typu novičok. Toto konstatovaly ve shodě obě zpravodajské služby ve svých zprávách. V České republice byl v roce 2017 zahájen program na ochranu vojsk a obyvatelstva a detekci zbraní hromadného ničení. V rámci tohoto programu měla být testována látka typu Novičok A-230.

V první fázi byla provedena mikrosyntéza látky Novičok A-230. V průběhu mikrosyntézy nebyla látka izolována a tento postup není dle metodiky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost považován za výrobu ani vývoj. Vzniklý produkt byl ihned zničen. Ke druhé fázi programu již nebylo přistoupeno. Látka typu Novičok A-230 je odlišná od látky A-234, která byla použita při otravě Sergeje Skripala ve Velké Británii. Obě látky jsou zcela odlišné a mají jasně rozdílnou chemickou strukturu."

Následně měla být slova prezidenta Zemana o výrobě novičoku v ČR projednávána Poslaneckou sněmovnou. Hnutí ANO, jak tvrdí Fiala, skutečně nemělo zájem projednávat tento bod ve sněmovně, protože podpořilo vyškrtnutí projednávání tohoto bodu z programu. Vyškrtnutí podpořili poslanci ANO, SPD, KSČM a Foldyna z ČSSD. Poslanci ostatních stran byli proti.