Přehled ověřených výroků

Dle ministerstva spravedlnosti se v roce 2015 platy okresních soudců s náhradami pohybovaly v rozmezí od 70 900 do 143 600 korun v závislosti na délce praxe a pracovním zařazení. Platy soudců se vypočítávají dle koeficientů ustanovených v zákoně o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci z roku 1995 a platové základny, kterou určuje ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením.

Poslední úprava platu soudců pochází z listopadu loňského roku, kdy ministerstvo určilo jako jejich platovou základnu částku 80 490 korun (. pdf, str. 6). Mzda okresního soudce se vypočítá jako platová základna krát koeficient, tedy 80 490 x 0,88 = 70 900. Okresní soudce si tedy v prvních pěti letech svého působení v taláru vydělá přinejmenším necelých 71 000 korun měsíčně. Po pěti letech se hodnota koeficientu zvyšuje z 0,88 na 1,01.

Dle § 60 zákona o soudech, soudcích a přísedících může být soudcem ustavena osoba, která dnem jmenování dosáhla 30 let věku.

Co se týče učitelů, jejich platy jako státních zaměstnanců jsou upraveny v nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců, které obsahuje i tabulky s platovými stupni a třídami. V příloze č. 9, která se platům učitelů věnuje, zjistíme, že má prezident Zeman pravdu, neboť učitel po 20 letech praxe má dle tabulek v nařízení vlády (přehledně v této příloze) plat maximálně 30 000 Kč. Do platu však není započteno osobní ohodnocení či další odměny.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože se nástupní plat soudce pohybuje lehce nad 70 000 Kč a plat učitele s dvacetiletou praxí opravdu dosahuje v základu maximálně výše 30 000 Kč.

Prezident Zeman mluví o tom, že mezi lety 2002 a 2017 se počet státních úředníků zdvojnásobil z 80 na 150 tisíc. Doplňuje, že odlišuje státní zaměstnance jako takové (jako např. policisty a hasiče), což řada politiků nečiní, od samotných úředníků. Vzhledem k definiční nejasnosti vymezení „úředníka“ a také absenci srovnatelných dat za období 2002–2017 je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Z veřejně dostupných zdrojů jsou dohledatelná data státních zaměstnanců v obou vymezených letech. K roku 2002 lze čerpat ze státního závěrečného účtu (.pdf, str. 117, resp. studie, která na něj odkazuje), pro letošní rok pak jsou dostupná data ze schváleného státního rozpočtu. Ministerstvo vnitra v roce 2011 vypracovalo dokument Analýza aktuálního stavu veřejné správy, která poměrně přesně pracuje s počty státních zaměstnanců od roku 1999. Na osmé straně pak uvádí konkrétní čísla, pro rok 2002 pracuje s počtem 178 495 lidí zaměstnaných ve státní správě. Nicméně jak plyne dále z textu, počítá mezi ně také zaměstnance v rámci armády atp.

Navíc se čísla se současným stavem komplikovaně srovnávají, neboť v daných letech probíhala reforma veřejné správy a měnily (přesouvaly) se jednotlivá zařazení. Ve výchozím roce, který prezident vymezuje, tedy nejde přesně určit, kolik „úředníků“ v České republice reálně pracovalo.

Poté, co služební zákon Sobotkovy vlády vstoupil v platnost, jsou již úředníci lépe identifikovatelní. Podíváme-li se na schválený zákon o státním rozpočtu pro letošní rok, na straně 47 (sešit B) se uvádí, že v organizačních složkách státu pracuje asi 205 tisíc lidí, z čehož ale 88 tisíc jsou příslušníci a vojáci. Ani v tomto případě vlastně konkrétně nevíme, jaký počet lidí vykonává typicky úřednickou činnost. Pokud budeme vycházet ze systemizace služebních a pracovních míst pro rok 2017, tak celkem jde o cca 78 tisíc míst. Nejde však o všechny úřady, samotný dokument popisuje, že některé úřady mají výjimku.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Prezident republiky podle Ústavy České republiky jmenuje a odvolává předsedu vlády.

Pravomoc prezidenta republiky plyne z čl. 62, písm. a) Ústavy, podle kterého prezident „jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády…“ Předseda vlády pak podává demisi do rukou prezidenta republiky podle čl. 73, odst. 1 Ústavy. Odvolání předsedy vlády je podmíněno jeho podáním demise.

Miloš Zeman je prvním prezidentem České republiky, který do Milevska zavítal na radnici a následné setkání s občany. Alespoň tak tvrdí starosta Milevska Radosta, podle jehož údajů navštívil Milevsko také prezident Klaus, avšak pouze lokální společnost ZVVZ, a.s. a hospodu U kohouta.

Na televizi Nova v 90. letech skutečně běžel pořad Gumáci, který parodoval české politiky. Ti byli ztvárněni svými gumovými podobiznami. Svou postavu zde měl jako lídr opoziční ČSSD i Miloš Zeman. Celý pořad se inspiroval francouzskou předlohou, pořadem Les Guignols de l'info.

Pro informaci a možná i pobavení dodáváme na ukázku dílu tohoto pořadu, další jsou dostupné na YouTube.

Karel Schwarzeberg mluví o tom, že Andrej Babiš jako největší vlastník půdy a největší zemědělec rozděluje prostřednictvím ministerstva financí dotace do zemědělství. To objektivně není pravda, dotace do zemědělství nerozděluje Ministerstvo financí.

Andrej Babiš je skutečně velký zemědělec (resp. podnikatel, mimo jiné v zemědělství). Podle informace samotného koncernu Agrofert z konce května 2017 obdělávají společnosti koncernu cca 115 tisíc hektarů zemědělské půdy (jde o přibližný údaj). V rámci České republiky je tak Babiš skutečně největším podnikatelem v zemědělství.

Schwarzenberg má pravdu v tom, že v rámci tohoto sektoru se výrazně pracuje s dotacemi. A to jak s penězi z Evropské unie, tak i s národními zdroji. Není ovšem v žádném případě pravdou, že by dotace do zemědělství rozdávalo ministerstvo financí. A to pod vedením libovolného ministra či vlády.

U nárokových dotací, tedy jednotné platby na plochu zemědělské půdy, se žádost podává Státnímu zemědělskému a intervenčnímu fondu. Tento fond je zřízen zákonem 256/2000 Sb. a náleží do působnosti Ministerstva zemědělství. Dotace je poskytována výhradně z rozpočtu Evropské unie. Obecně lze právě v j eho gesci dohledat různé dotační tituly, které jsou v rámci zemědělského sektoru rozdělovány.

Národní doplňkové platby pak slouží jako podpora k přímým platbám a jsou plně hrazeny z rozpočtu České republiky.

Tyto dotace dorovnávají vybrané komodity, které byly zjednodušením plateb v systému jednotné platby na plochu zemědělské půdy znevýhodněny oproti plnému systému přímých podpor v původních, tzv. starých zemích EU. Pokud není žadateli schválena přímá platba, nemá nárok ani na doplňkovou platbu. Tyto platby jsou opět v administraci SZIF.

O přidělení národní (nenárokové) dotace rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě podané žádosti a dodržení zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací (.pdf, str. 3, odst. f). Těmito dotačními programy přispívá stát k udržování výrobního potenciálu zemědělství. Administraci dotací financovaných výhradně z národních zdrojů provádí Státní zemědělský intervenční fond.

Dotace do zemědělství tedy spravuje Státní zemědělský intervenční fond, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ministerstvo financí žádné dotace zemědělcům nerozděluje, jak Schwarzenberg tvrdí. Přehled jednotlivých možných podpůrných titulů z tohoto úřadu je dohledatelný na jeho webu, zemědělské dotace zde nefigurují. Jisté spojení Ministerstva financí s dotacemi lze vidět v tom, že resort je auditním orgánem pro nakládání s evropskými penězi. Zjednodušeně kontroluje správné nakládání s evropskými penězi. Na rozdělování jednotlivých dotací tak nemá fakticky žádný vliv, navíc je třeba dodat, že některé dotace jsou udělovány nárokově (tj. splňuji podmínky – dostanu dotaci).

Výrok tedy na základě výše uvedeného hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý a to na základě výsledků šetření tří agentur, podle nichž TOP 09 mírně posiluje. Dodejme, že vyjma agentury Median ovšem jde buď o růst v podstatě zanedbatelný či jednorázový.

Pro hodnocení výroku vycházíme z volebních modelů agentur, které jsou členy SIMAR, což je Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění. Ty jsou vázány standardy výzkumu a kvalita jejich práce je kontrolována. Jde o agentury Median, STEM a TNS Aisa (resp. TNS Kantar). Kromě nich pracujeme ještě s volebním modelem CVVM, tedy oddělení Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.

Na okraj uveďme, že volebním modelem se rozumí to, jak by volby dopadly v momentu sběru dat u občanů, kteří deklarují, že k volbám jednak půjdou a také si umí vybrat některou ze stran. Dodejme, že nehodnotíme přesnost modelů či správnost jejich postupů, výrok se primárně zabývá výsledky, které jednotlivé agentury nabízejí.

Aktuálními daty (za květen 2017) disponují Median, TNS a CVVM. STEM prozatím zveřejnil pouze dubnový model.

Podle výše uvedeného modelu agentury Median (str. 7) TOP 09 pozvolně roste zhruba od začátku roku 2017. Podrobnější metodologii svého výzkumu agentura popisuje na druhé straně zprávy.

Model CVVM (.pdf, str. 3) u TOP 09 sleduje pozvolný nárůst preferencí za poslední tři měsíce. Dlouhodobě se strana podle těchto čísel drží víceméně na svém (či spíše níže), v poslední době je však znatelný trend růstu. Ten ovšem dosahuje řádu 0,5 % – 1 %, což nemusí reálně růst značit, může jít o růst v rámci tzv. statistické chyby.

TNS Kantar, který pro Českou televizi zpracovává tzv. Trendy Česka, ukazuje u TOP 09 nárůst preferencí mezi dubnem a květnem. Je z něj tedy obtížné posuzovat, jestli jde o trend, či o jednorázový výkyv. Dlouhodobě podle tohoto modelu se strana drží na hodnotách kolem 6–7 %. Dodejme, že tento model u stran s nízkými zisky (mezi které se počítá i TOP 09) pracuje se statistickou chybou (.pdf, str. 3) ±0,9 procentního bodu.

Model agentury STEM, jak jsme již uvedli výše, má nejnovější šetření pro duben 2017. Nezohledňuje tedy proběhlou vládní krizi. Podle šetření této agentury činí zisk TOP 09 (v dubnu) 6,4 %, v předchozích měsících šlo o 6,7 % a 4,6 %. V posledním roce dle čísel této agentury strana osciluje kolem 5–8 %, aktuální čísla tedy žádný výrazný trend nedokládají.

Schwarzenberg mluví o tom, že TOP 09 doplatila na účast v minulé vládě a vyjmenovává dva faktory, které jsou podle něj zásadní. Prvním je právě zmíněná hospodářská situace, jako druhou věc pojmenovává různé kauzy a skandály (konkrétně uvádí Věci veřejné a Janu Nagyovou).

Čestný předseda TOP 09 má pravdu v tom, že v době vlády Petra Nečase ekonomika setrvávala v nízkých (či záporných) růstech ekonomiky. To samo o sobě mohlo mít vliv na voličské chování a také na preference jednotlivých stran, nedá se to ovšem fakticky doložit. Dodejme, že nelze ani přesně kvantifikovat, jaký vliv mají jednotlivé vlády na tvorbu růstu ekonomiky. Je nepochybné, že země jako Česká republika je ovlivňována tím, jak se vyvíjí globální a také evropská ekonomika.

Lidé berou při hodnocení vlády (a při volbách) v potaz více faktorů, jako je stabilita vlády, komunikace s veřejností, personální složení vlády nebo sympatie s předsedou vlády, jak vyplývá z výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (.pdf, str. 1).

Pro hodnocení hospodářské situace jsme použili ukazatel růstu hrubého domácího produktu. Za vlády Petra Nečase (2010–2013) byl podle údajů Eurostatu průměrný meziroční růst HDP v České republice 0,75 %. Za vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017) šlo o 3,2 %.

Jak vyplývá z výzkumu CVVM (.pdf, str. 1), současnou hospodářskou situaci v České republice hodnotí pozitivně 38 % české veřejnosti, negativně ji hodnotí 21 % a 41 % obyvatel se k ní staví neutrálně nebo ji neumí posoudit.

Na počátku funkčního období současné vlády Bohuslava Sobotky hodnotilo hospodářskou situaci pozitivně 8 % lidí, přičemž dnes jde o číslo 38 %. Negativně hodnotilo hospodářskou situaci na počátku funkčního období současné vlády 59 % lidí a dnes je to 21 %, jak zjistilo CVVM (.pdf, str. 2).

Na počátku funkčního období vlády Petra Nečase hodnotilo hospodářskou situaci pozitivně 8 % obyvatel a na konci 6 %. Negativně hodnotilo hospodářskou situaci zpočátku 64 % lidí a posléze 66 % lidí, jak zjistilo na počátku (.pdf, str. 1) i na konci (.pdf, str. 2) tohoto funkčního období CVVM.

S činností vlády Petra Nečase vyjadřovalo podle výzkumu CVVM (.pdf, str. 3) spokojenost v průběhu funkčního období 8–26 % občanů. Spokojenost s vládou měla v průběhu času klesající tendenci.

S činností vlády Bohuslava Sobotky vyjadřovalo podle výzkumu CVVM (.pdf, str. 3) spokojenost v průběhu funkčního období 31–49 % občanů. Spokojenost s vládou má v průběhu času spíše klesající tendenci.

Za funkční období současné vlády vykazují národohospodářské údaje vyšší růst, než za období Nečasovy vlády. Současná vláda se zároveň dle výzkumů veřejného mínění těší větší spokojenosti občanů.

Schwarzenbergův výrok směřuje k tomu, že dobrý vliv ekonomiky je vždy připisován vládě, která má díky tomu vyšší podporu. Je nepochybné, že dobrá ekonomická situace vládě a jejím členům neubližuje, jde ovšem o jeden z řady faktorů, které mají vliv na preference jednotlivých stran. Tento vliv není možné z dostupných dat nijak kvantifikovat, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť nelze doložit, nakolik se TOP 09 v rámci poslední doby daří oslovovat nové lidi, kteří se stranou neměli co do činění.

Je vcelku problematické dokumentovat, nakolik se k TOP 09 obracejí noví lidé a to zejména na jejích veřejných akcích. Strana podnikla v únoru, březnu a dubnu celkem 15 veřejných akcí v rámci své „roadshow“, na nichž prezentovala svůj materiál Vize 2030. Tyto akce byly hojně navštěvovány, můžeme to dokumentovat namátkou na několika záznamech z těchto akcí, které má TOP 09 dostupné ve formě videí na svém Facebooku. Uveďme např. setkání v Praze, Plzni a Mladé Boleslavi.

Nelze pochopitelně určit, zda návštěvníci byli tzv. novými tvářemi, nebo zda se podobných akcí zúčastňovali již dříve.

Co se týká personální stagnace, TOP 09 v současnosti čítá necelé tři tisíce členů, jak dokládá text serveru E15. Aktuální čísla mohou být mírně odlišná, článek pochází z února 2017. V minulosti, jak dokládá dokument (str. 26) ze čtvrtého celostátního sněmu strany z roku 2015, měla strana členů i více. Nejvíce jich bylo v letech 2011 a 2012, kdy členská základna dosáhla výše cca 4 500 lidí. Aktuálnější čísla samotná strana na svém webu nezveřejňuje.

Zdroj: TOP 09 (Sněmovní sešit 2015, str. 26). Pozn. skoky v rámci grafu ukazují končící členy, kteří ze strany odešli kvůli nezaplacení příspěvků (viz Stanovy TOP 09, čl. 3, odst. 7, písm. f).

Členská základna strany tedy pozvolně klesá. To ovšem není na české politické scéně ojedinělý jev, úbytek členů provází i další strany a hnutí. Obecně se dá konstatovat, že přímo členů některé ze stran je v České republice poměrně málo.

Nejsme schopni potvrdit ani vyvrátit Schwarzenbergův výrok o tom, že je o stranu větší poptávka. Je také otázkou, nakolik by mohlo jít o fenomén, že TOP 09 dříve voliče až tolik kontinuálně neoslovovala, jak to činila od února do dubna 2017 v rámci představování své Vize 2030.

Pro hodnocení výroku vycházíme z volebních modelů agentur, které jsou členy SIMAR, což je Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění. Ty jsou vázány standardy výzkumu a kvalita jejich práce je kontrolována. Jde o agentury Median, STEM a TNS Aisa (resp. TNS Kantar). Kromě nich pracujeme ještě s volebním modelem CVVM, tedy agentury Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.

Podle volebního modelu Medianu má hnutí STAN podporu 2,5 %, podle CVVM 2 %, TNS naměřil Starostům a nezávislým rovněž 2 % hlasů a STEM (data za duben 2017) uvádí u tohoto hnutí hodnotu 2,2 %.

Schwarzenberg tak popisuje podporu pro dané hnutí korektně, nicméně dodejme, že hnutí se o hlasy voličů bude ucházet v koalici s KDU-ČSL a od příštích měření by měly agentury (pod vlivem toho, že již toto spojenectví schválil i sjezd lidovců) zjišťovat společnou hodnotu této koalice. Hnutí STAN navíc není celostátní strana v pravém slova smyslu, nikdy se samostatně neucházelo o poslanecké mandáty.