Přehled ověřených výroků

Dělnická mzda ve společnosti Bosch se pohybuje pouze kolem 30 tisíc Kč.

Ve společnosti Škoda Auto sice hrubá měsíční mzda všech zaměstnanců nezačíná na 40 tisících Kč, dosáhnout na ni však mohou zaměstnanci v některých platových třídách a po připočtení bonusů i dělníci.

To v českobudějovické továrně společnosti Bosch šplhají (po započtení prémií a bonusů) mzdy dělníků podle samotné firmy jen k 30 tisícům Kč.

Přehledy průměrné měsíční mzdy zveřejňuje každý kvartál Český statistický úřad. Podle nejnovějších dat (.xlsx) jsou mzdy v různých sektorech skutečně velmi rozdílné. Zatímco zaměstnanci v komunikačních a informačních činnostech si měsíčně přijdou na 51 592 Kč, nejhůře placení pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství si musí vystačit s 17 897 Kč hrubé mzdy.

Jelikož skutečně mezi různými sektory ekonomiky existují velké rozdíly (Babiš o tom mluví v kontextu zvyšování průměrné mzdy), hodnotíme výrok jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka mluví o navýšení výdajů státního rozpočtu v oblastech obrany, vysokých škol, vědy a vzdělávání a o valorizaci penzí.

Výdaje pro ministerstvo obrany jsou na letošní rok plánovány na 52,5 miliardy. Na příští rok (.pdf, str. 6) pak vláda navrhuje navýšení výdajů a to konkrétně na 58,5 miliardy. Rovněž u vysokých škol dokládají fakta Sobotkovo vyjádření. V září, během toho, kdy vysoké školy hrozily stávkou, vláda přistoupila k navýšení jejich rozpočtů o 3 miliardy.

Stejně tak u dalších tří položek, které jsou jmenovány, dochází k jejich rozpočtovénu posílení. Věda a výzkum se má podle plánu vlády dočkat oproti letošnímu roku navýšení o zhruba miliardu a půl (.pdf, str. 32). Penzisté od příštího roku dostanou ke svým starobním důchodům navýšení v průměrné výši 475 korun.

Platy zaměstnanců v sociálních službách se od července zvýšily, a to od 9,4 % až do 23 % podle příslušného platového tarifu. Tato zvýšení se mají dotknout zhruba 165 tisíc lidí. Stejně tak se zvýší platy pracovníků ve zdravotnictví.

Jelikož tedy Sobotka popisuje korektně všechna navyšování, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Kandidatura Michala Horáčka byla přijata tzv navrhujícím občanem, tedy přijetím více jak 50 tisíc podpisů na kandidátní listině pro volbu prezidenta ČR.

Rozhodnutí o registraci kandidáta určuje ministerstvo vnitra ČR na základě zákona č. 275 /2012 Sb. To přijalo kandidátní listinu Michala Horáčka dne 24. listopadu 2017 jako navrženého občanem s počtem podpisů 86 940 (. pdf, str. 84). Dle zákona je potřeba 50 tisíc platných podpisů pro občanskou kandidaturu.

Poslanec Okamura reaguje na výrok svého bratra Hayato Okamury, který o něm napsal:„Ať už vědomě, nebo nevědomky – můj bratr jedná v zájmu Putinovy vlády v Moskvě.“
Poslanec Okamura vysvětluje, že Rusko navštívil cestou do Japonska za svým otcem. Z jeho oficiálního webu se dozvídáme, že Okamura odletěl z Československa po maturitě, v Tokiu poté pracoval jako popelář nebo prodavač popcornu. Podrobně tuto etapu života popisuje ve 13. komnatě z roku 2009.

Z veřejných zdrojů se nepodařilo zjistit, zda se poslanec Okamura někdy setkal s jakýmkoli ruským ministrem či prezidentem. Víme pouze, že za SPD byl v Moskvě místopředseda Radim Fiala, o čemž se zmiňuje oficiální web strany v sekci Zprávy SPD TV. O tomto výjezdu se píše: „Předsednictvo hnutí SPD přijalo zprávu místopředsedy hnutí Radima Fialy o jednání evropských parlamentních vlasteneckých stran sdružených v evropské frakci ENF, kterého se zúčastnil v Moskvě. Předmětem jednání byla spolupráce mezi evropskými státy a Ruskem v bojí proti terorismu a vzájemné vztahy mezi Ruskem a evropskými státy. Hnutí SPD považuje Ruskou federaci za jednoho ze zásadních spojenců v boji proti islámskému terorismu. Bez zásahu Ruska by nebyl možný příznivý obrat ve válce proti Islámskému státu.“ Je na místě podotknout, že nemáme-li důkazy, které tvrdí opak, fakticita výroku poslance Okamury je neověřitelná, jelikož není člověka kromě Okamury samotného, který by kontroloval každý jeho krok v posledních 25 letech.

Výrok hodnotíme jako v současné době neověřitelný, vzhledem k tomu, že prozatím existují jen podezření z vměšování Ruské federace do prezidentských voleb 2016 v USA a do referenda o vystoupení z EU ve Velké Británii. Je nutné ale upozornit, že obě podezření jsou v obou zemích brána jako vážná a v současné době probíhá jejich vyšetřování.

V případě amerických prezidentských voleb 2016 je tu jednak hodnotící zpráva americké bezpečnostní komunity, která s velkou pravděpodobností tvrdí, že Rusko se vměšovalo do průběhu těchto voleb. Současný prezident Trump v rozhovoru pro CNN 11. listopadu 2017 prohlásil, že věří slovu prezidenta Putina, který mu prý řekl, že se nevměšoval do voleb.

"He said he didn't meddle. He said he didn't meddle. I asked him again. You can only ask so many times," Trump said.Trump spoke to Putin three times on the sidelines of summit here, where the Russia meddling issue arose."Every time he sees me, he says, 'I didn't do that,'" Trump said. "And I believe, I really believe, that when he tells me that, he means it."

Kromě bezpečnostní komunity se o ruské vměšování zajímají i úřady jako FBI a minimálně čtyři výbory amerického Kongresu, které vedou svá vyšetřování. Výrazný posun nastal v květnu 2017, kdy vyšetřování údajného vměšování převzal a vede bývalý šéf FBI Robert Mueller v čele zvláštní nezávislé vyšetřovací skupiny pod ministerstvem spravedlnosti. Vytvoření vyšetřovací skupiny je důsledkem sledu událostí, kdy se prezident Trump údajně pokusil ovlivnit svého tehdejšího ředitele FBI Jamese Comeyeho k ukončení vyšetřování Trumpova bývalého bezpečnostního poradce Michaela Flynna. V současné době došlo k obvinění několika osob s vazbami na Trumpovu kampaň. Zatím nejvýznamnější obviněnou osobou je bývalý vedoucí Trumpovy kampaně Paul Manafort a obvinění již jmenovaného Flynna se očekává brzy.

V případě otázky role Ruska v Brexitu se zatím jen spekuluje. Nejzávažnějším vodítkem je zatím zahájení vyšetřování britské volební komise, která bude zkoumat financování protievropsky zaměřených sdružení a stran, které dostávaly své příspěvky přes společnosti spojené s obchodníkem a politickým donorem Arronem Banksem. V současné době se komise bude zaměřovat kromě dodržení zákonem stanovených náležitostí Banksových darů také jejich původem. Dle médií by měl být původ těchto dotací spojen s ruským vlivem. Mezi další zprávy údajného ruského vměšování patří například údajné kontakty mezi britskými politiky, lidmi spojenými s Trumpovou kampaní a osobami s ruskými vlivem. Podobně média řeší i otázku twitterových příspěvků s napojením na Rusko.

V současné době nelze oficiálně potvrdit ruské vměšování do obou voleb, přesto je třeba říct, že množství jednotlivých stop a indícií může ukazovat na skutečnost, že se Ruská federace mohla pokusit ovlivnit v těchto případech jejich výsledek.

Petr Fiala skutečně do předčasných voleb na podzim 2013 vedl kandidátku ODS v Jihomoravském kraji, aniž by byl členem občanských demokratů.

Vratislav Kulhánek začínal na řadových pozicích ve stavebnictví, z nichž se postupně vypracoval do nejvyšších pozic ve firmách MOTOR JIKOV, Bosch nebo ŠKODA AUTO. Zastával i vysoké posty v profesních sdruženích, např. ve Svazu průmyslu a dopravy. V důsledku svého působení na takových pozicích se přirozeně pohyboval v nejvyšších kruzích, ať už ve spojitosti s nejužším vedením německých koncernů Bosch a Volkswagen nebo politickými jednáními. Výrok z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze zastával Vratislav Kulhánek různé pozice ve stavebních firmách, pracoval např. jako metodik na Krajském středisku místního stavebnictví v jižních Čechách.

V tehdejším národním strojírenském podniku MOTOR JIKOV, kam nastoupil v roce 1981, se vypracoval až na předsedu představenstva. V roce 1992 se stal ředitelem v Česku nově založené dceřiné společnosti německého koncernu Bosch.

V letech 1997–2007 působil v nejvyšším vedení automobilky ŠKODA AUTO, patřící do koncernu Volkswagen, nejprve jako předseda představenstva a poté předseda dozorčí rady. V roce 2007 se stal předsedou správní rady společnosti AAA Auto Group.

Vedle ŠKODY AUTO vedl Vratislav Kulhánek Sdružení automobilového průmyslu a byl také viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy.

Díky svému působení ve funkci ředitele společnosti Bosch a předsedy představenstva automobilky ŠKODA AUTO se Vratislav Kulhánek přirozeně pohyboval v nejvyšších kruzích. Včetně evropských kruhů, vezmeme-li v úvahu, že coby nejvyšší představitel těchto společností v České republice musel jednat s nejužším vedením německých koncernů. Vedle toho se jako prezident a viceprezident výše uvedených profesních sdružení Kulhánek nevyhnul ani jednáním s politickými představiteli.

Transakční náklady vznikají při převodu financí z jedné měny do druhé. Pokud mají jednotlivé země Evropské unie své vlastní měny, firmy tak při mezinárodním obchodování ztrácejí na nutnosti konverze měn. Pokud by ale země EU měly jednotnou měnu, tyto náklady by skutečně odpadly (str. 466).

Zdeněk Ondráček je členem poslaneckého klubu KSČM. V Poslanecké sněmovně zasedal i minulé volební období – během něj byl členem Ústavně právního výboru a mimo jiné i Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostních informačních služeb. V současném volebním období je prozatím opět členem Ústavně právního výboru a Výboru pro bezpečnost.

Před rokem se proslavil návrhem zákona o hanobení prezidenta (.pdf) spolu s dalšími poslanci KSČM a s poslanci jiných politických stran. Návrh zákona vláda neschválila.

V roce 1989 vstoupil do KSČ, v únoru 1990 ze strany vystoupil. Byl členem sborů SNB a zasahoval proti demonstrantům během Palachova týdne. Z té doby ho provází z dnešního pohledu kontroverzní výroky o oněch zásazích. V nedávných rozhovorech se ke svým činům již odmítal vyjadřovat.

Podle ČTK by měl Stálou komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních složek (GIBS) řídit právě Zdeněk Ondráček. Jeho zvolení do čela komise je podmíněno dalším vyjednáváním stran, dle vyjádření poslankyně Aulické Jírovcové KSČM na Ondráčkovi trvá, a to především kvůli jeho odbornosti. TOP 09, KDU-ČSL a ODS jeho kandidaturu nepodpoří.

Horáček minulý týden vyzval Andreje Babiše k zabránění volby Ondráčka do čela komise. ANO po výzvě Horáčka žádá KSČM o zvážení návrhu Ondráčkovy nominace.

Prezident může udělit milost podle Ústavy České republiky čl. 62 písm. g): „Prezident republiky odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení“ a dále čl. 63 písm. j): „Prezident republiky dále nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo.“ Udělení milosti prezidentem vyžaduje buď spolupodpis předsedy, nebo pověřeného člena vlády.