Přehled ověřených výroků

Miloš Zeman je prvním prezidentem České republiky, který do Milevska zavítal na radnici a následné setkání s občany. Alespoň tak tvrdí starosta Milevska Radosta, podle jehož údajů navštívil Milevsko také prezident Klaus, avšak pouze lokální společnost ZVVZ, a.s. a hospodu U kohouta.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) vydala nejnovější údaje o zachycených nelegálních překročeních hranic k 2. červnu 2017.

V květnu 2017 nelegálně překročilo hranice Evropské unie 26 028 osob, v dubnu to bylo 17 282 osob a v březnu 16 156 osob.

Za posledního čtvrt roku překročilo nelegálně hranice EU za den v průměru 660 osob.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vstoupilo za červen 2017 do EU tzv. středomořskou cestou 24 978 osob, tj. v průměru 832 osob na den.

Podle informací České televize zaznamenala Itálie mezi 28. a 29. červnem příliv cca 12 tisíc migrantů. Italský premiér situaci považuje za kritickou a žádá o pomoc evropské země.

Ministr financí předložil vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2018 s výhledem na roky 2019 až 2020, ve kterém výdaje na vysoké školy činily 22,3 mld. Kč. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vydalo nesouhlasné stanovisko, protože nebyly splněny požadavky na navýšení rozpočtu vysokých škol o 4,5 mld. Kč a investicí o 800 mil. Kč.

Vláda začala jednat o návrhu zákona státního rozpočtu na rok 2018 s výhledem na roky 2019 až 2020 dne 14. června 2017. Během jednání byl schválen předběžný návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol státního rozpočtu a státního fondu na rok 2018. Premiér Bohuslav Sobotka následně uvedl, že stále zůstávají určité problémy nevyřešené, např. jak dosáhnout navýšení finančních prostředků pro vysoké školy. Vláda kvůli tomu měla opětovně zasedat po skončení letních prázdnin. Zasedání vlády se konalo 11. září, přičemž jednání bylo přerušeno do 25. září.

Výrok označujeme za pravdivý. Výdaje na vysoké školy ze státního rozpočtu v posledních letech stagnují a nedosahují hodnot z krizových let. Do tabulky nebyl zahrnut rok 2018 kvůli aktuálnímu jednání o konečné podobě rozpočtu.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Česká republika měla sice od svého vzniku roku 1993 13 vlád, jejich funkční období ale opravdu činí v průměru přibližně dva roky.

Vlády, které dokončily své funkční období v řádné době, byly dvě. Jednalo se o první vládu Václava Klause v letech 1992–1996 a vládu Miloše Zemana v letech 1998–2002.

Na televizi Nova v 90. letech skutečně běžel pořad Gumáci, který parodoval české politiky. Ti byli ztvárněni svými gumovými podobiznami. Svou postavu zde měl jako lídr opoziční ČSSD i Miloš Zeman. Celý pořad se inspiroval francouzskou předlohou, pořadem Les Guignols de l'info.

Pro informaci a možná i pobavení dodáváme na ukázku dílu tohoto pořadu, další jsou dostupné na YouTube.

S Václavem Havlem se Andrej Babiš mohl setkat, bohužel přímý doklad oněch minimálně dvou setkání na soukromém obědě není k nalezení. Andrej Babiš poprvé veřejně přiznal osobní setkání s Václavem Havlem v rozhovoru z roku 2014 pro Parlamentní listy:

„Potkal jsem se i s Václavem Havlem, který se mi snažil pomoci u Adama Michnika v Polsku v rámci vymyšlené aféry PKN ORLEN. Schůzku mi zorganizoval můj přítel, známý fyzioterapeut prof. Pavel Kolář a byli jsme spolu na obědě.“ Zmíněnou schůzku podporuje i tvrzení prof. Koláře, který se velice dobře znal s oběma muži.

Otázkou zůstává, zda předmětem setkání byla i problematika Unipetrolu. Zde můžeme jen podotknout, že Václav Havel byl dlouholetým přítelem šéfredaktora Gazety Wyborcza Adama Michnika, jak ukazuje například jeho vzpomínka na Václava Havla v době jeho odchodu z funkce prezidenta v roce 2003.

I když je pravděpodobné, že minimálně jednou se Václav Havel a Andrej Babiš společně sešli soukromě na obědě, vše ostatní - dopis a problematika Unipetrolu, je bohužel neověřitelné.

Mapa globálních oborových příležitostíje nástrojem české ekonomické diplomacie a její první knižní vydání vzniklo v roce 2015. V úvodu této publikace je seznam prioritních zemí daných Exportní strategií 2012 – 2020 označen za překonaný, protože určuje pouze exportní destinaci.

Českým exportérům má Mapa nově pomáhat s hledáním perspektivních oborů, v nichž má ČR konkurenční výhodu. Ve stejném roce vyšlo také tzv. sektorové vydání, které bylo na rozdíl od prvního teritoriálně členěného vydání děleno oborově. Následovalo vydání z roku 2016, jež navíc informuje i o příležitostech rozvojové spolupráce v jednotlivých zemích. Nejaktuálnější verze je z června 2017.

Mapu globálních oborových příležitostí připravuje MZV ve spolupráci s MPO a CzechTrade. Využívá přitom informace získané ekonomickými diplomaty v zahraničí a zapojen je i soukromý sektor. Publikace jsou k dispozici v knižní i elektronické podobě a na portálu BusinessInfo.cz se nachází jejich interaktivní verze.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože na lepším výběru DPH se podle Evropské komise podílela jak opatření Miroslava Kalouska, tak opatření Andreje Babiše.

Studie Evropské komise (.pdf str. 23) z roku 2016 ukázala, že mezera ve výběru daní se zmenšuje. Podle Evropské komise ke snižování této mezery dochází díky přijatým legislativním opatřením proti podvodům. Studie pracuje s rokem 2014. Konkrétně zavedení registru nespolehlivých plátců v roce 2014 a povinnost elektronického hlášení k DPH.

Institut nespolehlivého plátce (tzv. blacklist) a navazující ručení za nespolehlivého plátce bylo přijato a zavedeno v době (rok 2013), kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek.

Povinnost elektronického hlášení však byla zavedena až vládou, ve které je ministrem financí Andrej Babiš. Studie však pracuje s rokem 2014 a v této době ještě Babišova opatření nevstoupila v platnost. Právě kontrolní hlášení funguje od 1. ledna 2016, EET, které má za cíl také omezit daňové úniky startuje ve 4. vlnách, z nichž se rozeběhly zatím dvě. Legislativní opatření, které studie popisuje, tak vycházejí ze zákonných nastavení, které byly přijaty předchozími vládami.

Dodejme, že je jistě možné, že další kroky, které jsou aktuálně zaváděny, dále úniky omezují. Pouze na toto tvrzení nejsou dostupná data instituce (Evropské komise), kterou Kalousek cituje.

Základní způsob financování zdravotních pojišťoven prostřednictvím odvodu pojistného, které činí 13,5 % a dále se mezi zdravotními pojišťovnami přerozděluje, odpovídá výroku europoslance Macha. V rámci nabídky preventivních programů a doplňkových služeb se pojišťovny sice odlišují, jde ovšem o velmi malý segment v rámci celého systému. Výrok hodnotíme tedy jako pravdivý.

Veřejné zdravotní pojištění v rámci ČR poskytuje sedm zdravotních pojišťoven, z nichž největší je Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Stručný popis fungování systému zdravotního pojištění v ČR je dostupný na stránkách ministerstva zdravotnictví:

„V České republice je systém poskytování zdravotní péče založen na principu solidarity, kdy je podle Bismarckovského modelu zdravotnictví pro všechny občany povinné odvádět platbu za zdravotní pojištění do fondů zdravotních pojišťoven. Všichni pojištěnci odvádí platbu 13,5 % z vyměřovacího základu. Týká se to jak zaměstnanců (1/3 hradí zaměstnanec a 2/3 zaměstnavatel), tak osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Za zákonem vymezené skupiny občanů (např. seniory, studenty, nezaopatřené děti atd.) je plátcem pojistného stát.“

Zdravotní pojišťovny se od sebe liší svou velikostí, nastavením preventivních programů a doplňkových služeb. Není tedy pravda, že by jejich nabídka byla totožná. Pojištěnci si mohou mezi pojišťovnami vybírat a maximálně jednou za 12 měsíců svou pojišťovnu změnit. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR v článku (.pdf) pro Medical Tribune uvádí, že tato konkurence mezi pojišťovnami není dosud plně využívána, ačkoliv je nutí pracovat efektivněji. Překážku vidí v legislativních omezeních a silné roli ministerstva zdravotnictví v otázce financování zdravotní péče.

Jednotlivé činnosti zdravotních pojišťoven jsou financovány prostřednictvím fondů, jejichž zůstatky jsou od ledna 2015 dostupné na stránkách ministerstva. Vybrané pojistné je mezi pojišťovnami přerozdělováno na základě zákona č. 592/1992 Sb. za účelem vyrovnání příjmů z pojistného a nákladů spojených s hrazením zdravotní péče.

Generální ředitelství Finanční správy podléhá ministerstvu financí, ovšem jednotlivé ředitele odborů jmenuje státní tajemník. Finanční správa je ale přímo řízeným orgánem, jehož generálního ředitele skutečně jmenuje ministr financí.

Finanční správa ČR je jedním z odborů podřízených ministerstvu financí. Ta dále zřizuje „Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu“ § 1(2). Tyto sekce tedy rovněž podle z. č. 456/2011 Sb. podléhají ministerstvu financí.

Jmenování i odvolání generálního ředitele se ovšem řídí zákonem o státní službě (z. č. 234/2014 Sb.). V něm, v § 57(1) stojí, že: „Ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní tajemník na základě výsledku výběrového řízení. V jiném správním úřadu jmenuje ředitele odboru na základě výsledku výběrového řízení vedoucí služebního úřadu.“ Státním tajemníkem ministerstva financí je od roku 2015 Jan Sixta, který má současně podle § 60(1) pravomoc ředitele i odvolat. Státního tajemníka jmenuje vláda na návrh ministra financí, ta ho ovšem podobně jako ředitele sekce podle § 60(1) odvolá. Ministr financí zde tedy nemá v žádném z příkladů odvolací pravomoc.

Přestože Finanční správa spadá pod odbor 25 - Strategie daňové politiky, spolupráce a správy, jedná se o přímo řízenou organizaci, nad níž stojí pouze samotné ministerstvo. V tomto případě se proto na jmenování i odvolání podílí „vedoucího služebního úřadu“, tedy samotný ministr.

Podobně jako roku 2014 odvolal ministr dopravy Prachař (ANO 2011) generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic, tak loni odvolal ministr zemědělství Jurečka (KDU-ČSL) gen. ředitele pro Povodí Moravy.