Na Slovensku to (Účtenkovku, pozn. Demagog) zavedli myslím v roce 2013 a ten zájem velmi opadl. V Gruzii to třeba zrušili celé. Pokud je tady velká tradice na Tchaj-wanu, tak tam to zavedli někde v 50. letech.
Na Slovensku byla účtenková loterie spuštěna v září 2013. Za prvních osm měsíců jejího fungování Slováci registrovali zhruba 100 milionů účtenek, postupně ale začal zájem o loterii opadat. V současné době se na Slovensku zaregistrují necelé tři miliony dokladů za měsíc.
V Gruzii byla účtenková loterie zrušena, protože neměla očekávaný finanční dopad. Na Tchaj-wanu byla účtenková loterie zavedena v roce 1951 a úspěšně funguje dodnes. Pro tamní obyvatele se stala tradiční součástí jejich života. Z losování se na Tchaj-wanu stala celospolečenská událost vysílaná živě televizí.
My od počátku kritizujeme tento nástroj (EET a kontrolní hlášení, pozn. Demagog.cz).
Kontrolní hlášení se v Poslanecké sněmovně projednávalo na konci roku 2014 a to v rámci novely zákona o DPH. Šlo o sněmovní tisk 291.
Konkrétně v prosinci jednali poslanci o vráceném návrhu ze Senátu. V rámci schůze 22. prosince byl zákon kritizován zejména opozičními TOP 09 a ODS, z nichž ODS skutečně brojila proti kontrolnímu hlášení, zatímco TOP 09 kritizovala primárně legislativní činnost ministra Babiše a jeho údajný přístup ke státu obecně. Ze stenozáznamu můžeme citovat např. právě předsedu ODS, který ke kontrolnímu hlášení uvedl:
„Já bych připomenul v několika bodech naše hlavní argumenty proti povinnému kontrolnímu hlášení. Opravdu jenom velmi stručně:1. Zasáhne to čtvrt milionu podnikatelů, kteří jsou plátci DPH. 2. Ročně to bude stát tyto podnikatele až 1,37 mld. korun. 3. Každý měsíc jim to vezme, a to je odhad vlády, tři a půl hodiny jejich času. 4. Znamená to minimálně šestou a rozhodně ne poslední změnu daňových zákonů v tomto období. 5. Je to přípravný krok k zavedení registračních pokladen. 6. Je to vlastně další touha státu evidovat, kontrolovat, sledovat každý náš krok.“
Je také faktem, že k danému návrhu ODS podala pozměňovací návrh (konkrétně předseda Fiala), který měl vyjmout z povinnosti podávat hlášení podnikatele s ročním obratem nižším než 1 milion korun.
O samotném zákomu se v Poslanecké sněmovně hlasovalo dvakrát (ve 3. čtení a po vrácení zákona Senátem), v obou případech pak byla ODS proti.
V minulém programu jsme již měli školství jako téma číslo jedna.
V programu (.pdf, str. 7) do sněmovních voleb v roce 2013 TOP 09 skutečně řešila problematiku školství poměrně obsáhle. Oficiálním programovým tématem číslo jedna však byla „svoboda a demokracie“. Školství až druhé, nicméně jej lze považovat za první bod, kde jsou stanoveny závazky a sliby.
S novým programem přišla strana až v roce 2017. Pro krajské a sněmovní volby 2016 tak platil program z roku 2013. Nový program (.pdf, str. 4), částečně korespondující Vizí 2030, představuje výhledový rámec témat let 2017–2021, kde je skutečně tématem číslo jedna Školství.
Pokud hodnotíme skutečně věcné body programu, které představují vize a sliby, nikoliv abstraktní teze o svobodě a demokracii, má Miroslav Kalousek pravdu. Školství tak skutečně bylo již v minulých volbách do sněmovny hlavním tématem TOP 09.
A bohužel potom, co se udělala zakázka na EET, která byla zadána také jedné konkrétní firmě (tzn. bez výběrového řízení).
Generální finanční ředitelství skutečně zadalo zakázku na EET bez veřejného řízení společnosti IBM. Není to ovšem tak, že by se jednalo o nějakou neznámou firmu. Celé ministerstvo financí používá již od 90. let informační systém ADIS od IBM. Aplikace pro EET byla začleněna právě do tohoto systému.
IBM získala celou zakázku až v druhém výběrovém řízení, neboť první ministerstvo financí zrušilo. Toto jednací řízení již bylo bez uveřejnění, což dle zákona o veřejných zakázkách znamená, že zadavatel může bez soutěže vyzvat přímo k jednání jednoho či více dodavatelů.
Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Ano, je tam napsané, že budeme usilovat o vyrovnaný rozpočet, ale zároveň říkáme, že pokud budou na stole efektivní investice, tak samozřejmě vyrovnaný rozpočet není mantra.
Hnutí ANO představilo svůj program Teď nebo nikdy, který pojednává o vizi Andreje Babiše a jeho hnutí. V kapitole (.pdf, str. 10 a 11) „Hospodaření státu, daně, finance a rozpočtová politika“ nejprve hnutí ANO plánuje, že bude prosazen dlouhodobý vyrovnaný rozpočet.
O několik vět dále se tento plán upravuje do finální podoby. Rozpočet se může dostat do deficitu pouze v případě investic (a především v jejich výši), za žádných jiných okolností to možné není. Andrej Babiš tak správně interpretoval program svého hnutí.
My jsme řekli, že nebudeme zvyšovat daně, a nezvýšili jsme je.
Ve svém předvolebním programu pro parlamentní volby v roce 2013 hnutí ANO skutečně uvádí, že odmítá zvyšování daňové zátěže (pozn: kapitola Daňový mix). ANO je, jak vyplývá z následujících řádků, v tomto názoru konzistentní.
Stranický postoj odmítající zvyšování daní znovu potvrdil předseda hnutí Babiš už jako ministr financí v květnu 2014 v rozhovoru pro Lidové noviny.
Na sněmu hnutí ANO v roce 2015 Andrej Babiš ČSSD vzkázal, že odmítá její návrhy na zvyšování korporátních daní nebo zavedení sektorové daně. Znovu Babiš odmítl návrh ČSSD na vyšší zdanění firem na podzim loňského roku.
Sobotkova vláda skutečně doposud sazby daní nezvýšila, pouze zavedla třetí sníženou daňovou sazbu 10 % na léky, knihy a kojeneckou výživu. Ostatní sazby zůstaly nezměněné, měnily se pouze podmínky vyměření u daně z nemovitostí (od ledna 2016), dvakrát bylo zvýšeno daňové zvýhodnění na děti (2015, 2016) a zavedeno bylo tzv. školkovné.
Dneska je přijatá nějaká koncepce, je to taková mapka, jaké dálnice by se měly dodělat. To jsou ty známé dálnice, které mají vést třeba z Hradce Králové na Olomouc. To jsou prostě ty nedodělané úseky.
V červnu 2013 bylo přijato usnesení vlády č. 449 (.pdf) k Dopravní politice České republiky pro období let 2014–2020 s výhledem do roku 2050. Tato studie má působit jako výchozí strategický dokument (.pdf) resortu dopravy a klade si za cíl mimo jiné (str. 52, kap. 4.4.2.2.) „zkvalitnění napojení všech krajských měst na páteřní kapacitní silniční síť“ nebo „výstavbu chybějících úseků na hlavní síti TEN-T do roku 2030“. Politika transevropské dopravní sítě se týká například probíhající modernizace dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou.
Z dokumentu vychází i opatření (str. 49, kap. 4.4.2.), které zadává ministerstvu dopravy vytvářet v pětiletých intervalech studii Dopravní sektorové strategie. Toto potvrdila svým usnesením č. 850 (.pdf) ze dne 13. listopadu 2013 i vláda Jiřího Rusnoka. V příloze (.pdf) studie lze pak nalézt jak tabulku s harmonogramem realizace Dopravní strategie pro oblast silniční infrastruktury (str. 2–3), tak i mapu se zakresleným návrhem Dopravní strategie (str. 8).
Samotní aktéři diskuze, tzn. jak představitelé maloobchodů, tak těch spolků nebo nevládních organizací, říkají, že by bylo dobré, kdybychom našli mechanismus (na dotování maloobchodů - pozn. Demagog.cz), kdy třetinu dá stát, třetinu obec a třetinu kraje.
V médiích interpretuje takové rozdělení dotací jen samotný ministr Jurečka, výrok tedy považujeme za neověřitelný.
Přijetí eura podporuje 20, 25 % občanů.
Postoj k Evropské unii a také k přijetí eura dlouhodobě sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM).
Podle nejnovějšího šetření z dubna 2017 (.pdf, s. 4) je 7 % rozhodně pro přijetí eura, 14 % spíše pro přijetí – dohromady 21 % lidí. Necelé tři čtvrtiny jsou tedy proti. Jak je vidět z následujícího grafu, do roku 2006 převažovala v populaci podpora přijetí eura, zhruba do roku 2009 byly obě strany vyrovnané a v roce 2011 došlo ke skokovému zvýšení odmítavého postoje. Podpora je vyšší u mladších lidí a lidí s vyšším vzděláním nebo příjmem (s. 5).
Tady je 22 otázek (v analýze ČSSD, pozn. Demagog.cz), na které já samozřejmě odpovím. Ale to nebylo součástí mé povinnosti vůči Poslanecké sněmovně.
Poslanecká sněmovna přijala 15. března 2017 usnesení, v němž po ministru financí Andreji Babišovi (ANO) žádá, aby do 30. dubna 2017 vysvětlil své příjmy, které použil na nákup dluhopisů společnosti Agrofert, a.s. jím samým jakožto fyzickou osobou.
26. dubna 2017 přinesl zpravodajský server Deník.cz informaci, že poradci premiéra Sobotky (ČSSD) vypracovali materiál (.pdf) nazvaný Analytický souhrn kauz a nezodpovězené otázky souvisejícís podnikáním ministra financí A. Babiše, který podrobně popisuje nejasnosti týkající se podnikatelské minulosti Andreje Babiše. Obsahuje také jakýsi souhrn formulovaný ve 22 nezodpovězených otázkách (str. 34). Je třeba dodat, že zmíněný materiál zahrnuje také přílohy a seznam použitých zdrojů (str. 35).
Ačkoliv výše uvedený analytický materiál žádá (stejně jako usnesení Poslanecké sněmovny) vysvětlení pozadí operace s korunovými dluhopisy, což je jednoznačně hlavní téma textu (sahá do minulosti a požaduje vysvětlení souvisejících obchodních aktivit Babiše), nelze říci, že se Sobotkův materiál týká výhradně kauzy korunových dluhopisů. Řeší i některé další otázky, které požadovala v obecnější podobě Poslanecká sněmovna.
Nicméně Babiš mluví o tom, že tento dotaz se objevil veřejně jen pár dní před vypršením termínu, kdy měl sněmovně odpovědět (což učinil 28. dubna). V tomto je třeba dát mu za pravdu - výzvy nebyly fakticky spojeny a jde spíše o součást dalšího tlaku na ministra financí ze strany koaličního partnera.
Sobotkova analýza od Babiše žádá například také vysvětlení miliardových finančních operací kolem společnosti IMOBA (a další otázky týkající se těchto finančních operací), proč Babiš lživě tvrdil, že společnost Hartenberg je investiční fond, když dle České národní banky není (ČNB podle analýzy takový fond neregistruje), nebo kdo byl skutečným vlastníkem společnosti O.F.I. a z jakých peněz tato společnost v 90. letech financovala své investice.
