Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože Korutany v Rakousku sice mají problémy z důvodu ručení v rámci finanční oblasti, ovšem charakter korutanského případu se zásadně vymyká tomu, co představil Talíř jako svůj případný plán pro další volební období. Srovnání provedené Zimolou je zcela nepřesné.

Zmíněný garanční fond definuje Pavel Talíř takto: "Kraj by ručil za obec, obec by převzala odpovědnost a dala k dispozici stavební parcelu, na které by ta mladá rodina stavěla, jedná se samozřejmě o bytové domy a kraj, aby se obce nezatěžovaly, by ručil, aby byl velký celek pro půjčky, pro banky, aby mohly čerpat peníze."

Vyjděme tedy obecněji z toho, že při této představě by měl kraj ručit za úvěry, které by mohly dostávat mladé rodiny. Jiří Zimola odkazem na Korutany mluví o kauze kolem banky Hypo Alpe Adria (německy). Ta sahá do 90. let, kdy se Korutany rozhodly ručit za tuto banku, která v té době expandovala na Balkán. Banka v roce 2009 zkrachovala, byla zestátněna a od té doby do ní bylo rakouskou vládou v rámci záchrany vloženo 5,5 miliardy eur (jde zhruba o 12 ročních rozpočtů Jihočeského kraje - v objemu výdajů roku 2016).

Problematičnost srovnání této kauzy s případným ručením za úvěry pro mladé rodiny spočívá jednak v charakteru chování banky a také v celkovém objemu. Banka s požehnáním místních politiků expandovala na Balkán, udělovala nesmyslné půjčky, pouštěla se do nevýhodných transakcí s realitami. Řada kroků byla posléze také vyhodnocena jako kriminální. Celá kauza je také popsána servery Česká pozice nebo Echo24.

Obecně je tedy možné říci, že rakouský případ je mnohem komplikovanější a nejde v něm o ručení za půjčky mladým rodinám, ale o případ "riskantních finančních operací" v rozsahu, které je zcela mimo realitu možností Jihočeského kraje.

Nařízením vlády z 9. března 2016 se upravují podmínky pro užití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení, který spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj.

Tzv. Program 600 se orientuje na poskytnutí úvěru pro mladé na pořízení bydlení. Jedním z jeho stěžejních bodů je poskytnutí výhodného úvěru pro mladé lidi do 36 let, kteří zároveň pečují o dítě mladší 6 let. (§ 3(1))

Obdobným programem je Program 150 - Úvěry pro mladé na zkvalitnění bydlení, který nabízí úvěry lidem do 36 let na modernizaci bytu či domu.

Radka Maxová (ANO) má rovněž pravdu v tom, že MMR poskytuje dotace na podprogram Podporované byty. Ten slouží k poskytování sociálního bydlení osobám s omezeným přístupem k bydlení v důsledku zdravotních nebo sociálních bariér. Ministerstvo již sbírá žádosti pro rok 2017.

Tyto byty, které Maxová označuje za „sociální“, jsou strukturovány do 3 skupin:

1. Pečovatelské byty (.pdf)
2. Vstupní byty (.pdf)
3. Komunitní domy seniorů (.pdf)

Každá z výše zmíněných kategorií disponuje seznamem okresů, do nichž příslušná finanční podpora šla, včetně konkrétní výše dotace. Pouze právnické osoby (.pdf, str. 2 - Charakter a výše dotace), potažmo obce, jsou možnými příjemci dotace. Maxová má tedy v programech MMR z oblastí dotací a podpory pravdu.

Nepodařilo se nám dohledat zmiňovaný trend v Jihočeském kraji, výrok tedy musíme ponechat jako neověřitelný.

O převisu poptávky nad nabídkou, který developeři v ČR nebudou schopní uspokojit, informovaly investiční portálymesec.cz čiinvesticniweb.cz.

Druhý z nich se odvolává na informace zečtvrtletní studie (.pdf) developerských společností, kterou zpracovaly firmy CEEC Research a KPMG Česká republika.

V této studii se skutečně podobné trendy zmiňují a potvrzují je dokonce někteří ředitelé developerských společností (str. 5-9). Tyto trendy jsou ovšem zpracované pro celou ČR, případně vyselektovaná je v nich jen Praha (str.8).

Proto nedokážeme doložit stejný trend i partikulárně na jižní Čechy. O vyjádření jsme proto požádali několik developerských společností v jižních Čechách a jejich vyjádření k výroku doplníme.

Zahradník chtěl tímto výrokem vysvětlit investice podnikatelů do nemovitostí a demonstrovat to na nerentabilních vkladech v komerčních bankách. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože úrokové sazby bank se skutečně pohybují v drtivé většině pod 1% výnosem p.a. O přebytečném kapitálu informuje i Česká národní banka nebo investiční weby Kurzy.cz či CFOWorld.cz.

Porovnání spořicích účtů jednotlivých bank přinesl portál Finance.cz. Tento trend je doprovázen dlouhodobě lehko získatelnými hypotékami s nízkými úrokovými sazbami. Celkově je v posledních letech pozorovatelný vývoj uměle držených úrokových sazeb, jejichž cílem má být podpora investic a ekonomický růst.

Faktem ale zůstává, že se dnes při nízkých výnosech na spořicích účtech skutečně investorům vyplatí rozhlédnout se po nových investicích. Zde ale hrají roli vyšší rizikovost a nutnost finanční gramotnosti investora.

V roce 2015 se kapitálové výdaje kraje pohybovaly pod hranicí 3 miliard. Schválený rozpočet (.pdf, str. 7) pro rok 2016 předkládá snížení těchto výdajů, a to na 1,9 miliardy. Předpokládané výdaje pro rok 2015 byly stanoveny na 2,82 miliardy.

Ze závěrečného účtu (.pdf, str. 17) pro rok 2015 však vyplývá, že tyto výdaje dosáhly částky 2,48 miliard. Ani jeden z těchto případů se neblíží částce 3,5 miliardy korun.

O rok dříve (.pdf, str. 14) byla tato částka ještě nižší - 1,70 miliard korun, v roce 2013 dokonce 1,16 miliard.

zdroj: kraj-jihocesky.cz/

* Údaje pro rok 2016 jsou použity z Rozpočtu kraje (.pdf, str. 7) pro rok 2016. U ostatních se jedná o Závěrečné účty.

Nepravdivost výroku Svatomíra Mlčocha (SZ) demonstrujeme na výše zobrazeném grafu, kde je patrné postupné navyšování kapitálových výdajů. Ty ovšem stále nedosáhly částky 3,5 miliard korun.

Ministerstvo práce a sociálních věcí provedlo v roce 2015 průzkum bezdomovectví v obcích s rozšířenou působností. Ze získaných dat vyplývá, že odhadovaný počet bezdomovců v Jihočeském kraji je 3 296. Odhad Svatomíra Mlčocha (SZ) se proto pohybuje v pravdivých hodnotách.

V České republice se počet bezdomovců podle posledních odhadů pohybuje kolem 68,5 tisíců. Ve srovnání s posledním šetřením MPSV (.pdf,str. 15) z roku 2013, kde je odhadovaný počet bezdomovců 30 tisíc, došlo k nárůstu o více než 50 %.

Zdroj: mpsv.cz (.pdf,str.7)

Poslední sčítání lidu, domu a bytů se uskutečnilo v roce 2011, další je v plánu na rok 2021. V témže roce se ČSÚ pokusil získat data o počtu a rozptýlení osob bez domova. Tento výzkum však mapoval pouze 270 domů (azylových domů, nocleháren, atp.).

Z výše zmíněného průzkumu ČSÚ vyplývá, že v Jihočeském kraji bylo roku 2011 něco přes 500 bezdomovců, kteří byli se zmíněnými domy v kontaktu. Naproti tomu Koncepce začleňování osob (.pdf, str.7), kterou schválilo zastupitelstvo pro léta 2012-2014, odhadovala počet těchto lidí na necelých 1 500.

"Oficiální statistická šetření kategorie osob bez domova (bezdomovců) neexistují. Počty těchto osob jsou pouze odhadovány." - uvádí zmíněná Koncepce začleňování (.pdf, str.7)

V roce 2013 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí Koncepci prevence (.pdf, str.15) a řešení problematiky bezdomovectví, která sahá až do roku 2020.

Dle návrhu zákona o sociálním bydlení budou mít obce skutečně povinnost zajistit dostatek sociálního bydlení pro osoby v bytové nouzi. Pokud povinnost nesplní, bude jim hrozit pokuta.

V návrhu zákona o sociálním bydlení, který se momentálně nachází v připomínkovém řízení, je zakotvena povinnost (.doc, § 15 odst. 2) obcí vyčlenit na svém území odpovídající počet bytů, které budou dostupné pro osoby v bytové nouzi. Pokud obec nebude mít dostatečný počet bytů, bude je muset zajistit smlouvou o poskytnutí bytu do systému sociálního bydlení s jinými osobami, ať už fyzickými či právnickými, nebo s obcemi. Obce mají na realizaci sociálního bydlení nárok na poskytnutí finančních prostředků, a to formou dotace (.doc, § 92 odst. 1) od Ministerstva pro místní rozvoj.

Obec se této povinnosti může zprostit (.doc, § 15 odst. 3):

• pokud bezodkladně nahlásí ministerstvu spravedlnosti, že neeviduje žádnou osobu v bytové nouzi, která má na území obce pobyt delší než 6 měsíců nebo trvalý pobyt,
• nevlastní žádné volné byty pro osoby v bytové nouzi,
• vyhlásila veřejnou soutěž o poskytnutí dostatečného počtu bytů a žádný zájemce se nepřihlásil,
• založila s jinými obcemi svazek obcí za účelem zajištění sociálního bydlení nebo aspoň podnikla veškeré kroky k uzavření takové smlouvy.

Pokud obec povinnost nesplní, dopustí se přestupku a může ji být Ministerstvem práce a sociálních věcí uložena pokuta (.doc, § 16 odst. 3, 4).

Splátky hypoték na domácnost činí menší procento a menší absolutní obnos peněz, než Mlčoch nepravdivě udává.

Server Hypoindex.cz uvádí za rok 2010 počet hypoték v Jihočeském kraji něco přes 30 tisíc. Souhrnný přehled za všechny kraje ukazuje následující tabulka.

Navzdory tomu, že ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dále takové souhrnné statistiky nezveřejňuje, resp. nebyly dohledatelné, a proto jsme o ně ministerstvo požádali, zveřejňuje každoroční statistiky, ze kterých můžeme množství hypoték dopočítat.

K souhrnnému počtu z roku 2010, tedy k 30 811, jsme připočítali za rok 2011 3990 úvěrů (.pdf, str. 129), za rok 2012 4172 úvěrů (.pdf, str. 150), v 2013 to bylo 5232 úvěrů (.pdf), 4892 úvěrů (.pdf) v roce 2014 a 6121 úvěrů (.pdf) v roce 2015. Z toho vznikl celkový objem 55 218 úvěrů, což zhruba odpovídá Mlčochovu tvrzení.

Statistiky realitního serveru Realitymorava.cz informují o indexu dostupnosti bydlení, který vyjadřuje, jak velký díl čistého příjmu musí průměrná česká domácnost vynaložit na splátku hypotečního úvěru. Jeho výška je v současnosti pro Jihočeský kraj 26,6 %, což není „víc jak 30 %“, jak říká Mlčoch.

Průměrný příjem na jednoho člověka v domácnosti v Jihočeském kraji je 163 264 Kč za rok (.xlsx), tedy 13 605,33 za měsíc.

Protože toto číslo je za jednu osobu v domácnosti a stejný dokument uvádí průměrně 2,39 členů domácnosti, vychází nám průměrný měsíční příjem na domácnost 32 516,74. Z této částky potom zmiňovaných 26,6 % tvoří přibližně 8500 korun, což neodpovídá Mlčochovu tvrzení.

Návrh zákona o sociálním bydlení sice přináší obcím nové povinnosti, zároveň jim ale dává i nové kompetence. Mezi ně patří rozhodování o formě podpory, vazby k obci a také prošetřování splnění stavebně-technických standardů.

Obce mají již dle zákona o obcích obecnou povinnost pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů, mezi něž patří mj. bydlení. Zákon o sociálním bydlení tuto povinnost pouze konkretizuje.

Tento zákon přináší obcím povinnost (.doc, § 15 odst. 1, 2) zřídit sociální bytový fond a vyčlenit odpovídající množství bytů pro osoby v bytové nouzi. Pokud obec nebude mít dostatečný počet bytů, bude je muset zajistit smlouvou o poskytnutí bytu do systému sociálního bydlení s jinými osobami, ať už fyzickými či právnickými, nebo s jinými obcemi.

Zároveň se obcím ukládá povinnost (.doc, § 14 odst. 5) poskytnout ministerstvu pro místní rozvoj údaje do rejstříku sociálního bytového fondu a zpracovat plán sociálního bydlení obce. Obecní úřad v otázce sociálního bydlení poskytuje (.doc, § 14 odst. 6) sociální poradenství a zajišťuje s nájemci sociálních bytů sociální práci. Obecní úřady také musí (.doc, § 14 odst. 6) informovat krajské pobočky úřadu práce a spolupracovat s nimi a ministerstvem práce a sociálních věcí, případně s dalšími organizacemi.

Návrh zákona ale přináší obcím i nové kompetence, mezi které patří rozhodování (.doc, § 36) o formě podpory dané osobě v bytové nouzi. Pro zjištění formy podpory bude obecní úřad prostřednictvím sociálního pracovníka provádět sociální šetření (.doc, § 14 odst. 6). Pokud by šetření obec neprovedla nebo by odmítla žádost o prošetření, rozhodla by o formě podpory krajská pobočka úřadu práce.

Obec bude mít také možnost rozhodovat o vazbě dané osoby k obci (.doc, § 14 odst. 5), která je jednou z podmínek nároku na sociální bydlení pro osoby v bytové nouzi. Obecní úřad bude moci prošetřovat, zdali sociální bydlení splňuje minimální stavebně-technické standardy. V případě jejich nesplnění podá podnět příslušnému úřadu (.doc, § 44).

Obce sice nerozhodují o bytové nouzi osoby ani o příspěvku na bydlení (v obou případech o tom rozhoduje (.doc, § 33, 61) krajská pobočka úřadu práce), určitými kompetencemi ale přece jen disponují.

Podporu zmíněnému návrhu sice svými podmínkami zmíněný klub podmiňuje , nicméně kategoricky proti se nestaví, jak dokládají veřejné výstupy představitelů tohoto stranického tělesa.

Klub starostů a primátorů sdružuje zvolené představitele ČSSD v těchto funkcích. V současné době čítá 307 členů.

K návrhu zákona o sociálním bydlení se tento klub vyslovil opakovaně. Především přijal ve svém usnesení v Plzni 8. září 2015 7 podmínek (.pdf, usnesení č. 4), které by měly být splněny, aby zákon podporoval.

V lednu 2016 na schůzce starostů s ministry ČSSD uvedl Mrvka:

„V oblasti reformních návrhů naší vlády jsme jako zástupci starostů ČSSD vyjádřili zejména nutnost, abychom vždy byli přítomni u všech budoucích důležitých realizačních kroků navržených změn. To se týká jak sociálního bydlení, které by MPSV mělo v paragrafovém znění předkládat již v červnu letošního roku, tak především oblasti společného vzdělávání, která již několik měsíců čeří vody vnitřní politiky České republiky. I zde jsme nalezli u našich ministrů pochopení“.

V březnu 2016 na dalším jednání postoj klubu k návrhu zákona představil Stanislav Mrvka, předseda klubu:

„Přesto však dosud existuje mnoho otázek, které jsme dosud nebyli s to během dvouhodinového jednání vyřešit. Již před časem vydal Klub usnesení o sedmi bodech, které tvoří rozlučovací podmínku našeho souhlasu. Se vším ještě spokojeni nejsme. Jde zejména o otázky vztahu osoby v bytové nouzi k obci a konkrétní realizace kompetencí obcí, které budou zřetelnější, jakmile od MPSV obdržíme paragrafové znění. To bychom měli obdržet v řádech týdnů. Myslím však, že jsme na dobré cestě.“

Návrh zákona MPSV dalo k připomínkám ve své verzi 27. září 2016, konkrétní reakce klubu starostů ČSSD na tuto verzi ještě není.