Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o dohledatelné informace z návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2017.

Kalousek v první části výroku odkazuje na současné neplnění plánu vlády, když v tomto roce zatím nedokázala proinvestovat 78,5 miliard korun určených na investice. Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2017 informuje (.pdf, str. 124) o profinancovaných 50,8 miliardách k 22. září tohoto roku.

K 31. říjnu jde pak podlepokladního plnění za leden–říjen o 60,8 miliard, stále tedy není investován celý objem.

Kalousek se nemýlí ani v číslech, která uvádí. V návrhu zákona o státním rozpočtu skutečně najdeme tabulku informující o výdajích na nové státní zaměstnance, která uvádí i zmiňovaný nárůst od roku 2012 z téměř 414 tisíc zaměstnanců na téměř 445 tisíc predikovaných v roce 2017 (.pdf, str. 136).

Také nárůst neinvestičních výdajů podnikatelům skutečně za poslední tři roky narostl víc než o 40 %, o čemž taktéž informuje vládní návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2017 (.pdf, str. 104).

Citát, který předseda KSČM Filip zmiňuje, pochází z knihy Donalda Trumpa Vraťme Americe její velikost (v originále Great Again: How to Fix Our Crippled America). Donald Trump v ní na straně 38 píše: „Nemáme jinou možnost. Tihle lidé jsou středověcí barbaři. (…) Jejich porážka vyžaduje opravdové nasazení jít po nich vytrvale, ať jsou kdekoliv, bez zastavení, dokud každý s nich nebude mrtvý.“

Donald Trump mluvil o představitelích Islámském státu jako o barbarech také v projevu, ve kterém oznamoval svou kandidaturu na prezidenta Spojených států (34:09–34:26). Od těchto svých výroků stále neustupuje.

Vládní zvyšování platů obsahovalo dvě složky - jak tarifní navýšení o 6 %, tak netarifní o 2 %, které mělo být vyplácené učitelům ve formě odměn. Rovněž proběhlo navýšení u nepedagogických pracovníků. Všem byla zvýšena tarifní složka o stejné procento, netarifní složka se snižovala výrazně méně, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Záměr ministryně Valachové na zvýšení platů učitelů o 8 % byl představen 19. července minulého roku a vláda ho schválila na svém jednaní v srpnu téhož roku. Ministryně si v něm kladla za cíl zvýšení platu učitelům už po dvou letech praxe a ne až po šesti, jak tomu bylo doposud. Tento záměr byl taktéž schválen a platy učitelů i s dvouletou praxí byly skutečně tarifně navýšeny, avšak jen o 6 % ze zmiňovaných 8 %.

Zbylá 2 % měla být vyplácena od listopadu minulého roku ve formě odměn, tedy jako nadtarifní zvýšení platu, jež mají dorovnat ředitelé škol ze svých rozpočtů. Nepedagogičtí pracovníci pak pocítili zvýšení platů o 4 % v tarifní složce a další procento mohli získat na osobním ohodnocení.

Data ekonomického růstu uváděná europoslancem Niedermayerem se pohybují blízko hodnot, které uvádí Eurostat. Poslední zveřejněné údaje jsou za třetí čtvrtinu roku 2016 a ukazují růst 1,3 %.

Podle Eurostatu byl růst České republiky za rok 2015 4,4 %, data za celý rok 2016 zatím nejsou k dispozici. Pro úplnost dodáváme, že celkový růst za rok 2014 byl 2,7 %. Kvartální data Eurostatu o růstu HDP na hlavu (růst v porovnání se stejným kvartálem minulého roku) ukazují nejnovější údaje za třetí kvartál 2016. Podle nich ČR rostla tempem 1,3 %. Ve třetím kvartálu 2015 šlo přitom o růst 4,1 %, ve třetím kvartálu 2014 3,5 %.

Vývoj je vidět v grafu:

Zdroj dat: Eurostat

Oproti tomu data České národní banky (a stejné údaje zveřejňuje OECD), na která v jiném výroku odkazuje ministr Babiš, ukazují v prvním čtvrtletí růst 3 %, v druhém 2,6 %, ve třetím 1,9 %. Také podle ČSÚ je meziroční nárůst ve třetím kvartálu 1,9 %. Data za čtvrtý kvartál ještě nejsou k dispozici, ČNB je prognózuje na 2,1 %.

Tabulka ukazuje data za jednotlivá čtvrtletí podle ČNB a Eurostatu:

Podle ČNB byl důvodem poklesu „zejména dočasný pokles vládních i podnikových investic spolufinancovaných z fondů Evropské unie“ .

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože člověk s obrovskými majetky a finančními zájmy skutečně může sedět ve vládě. Zákon o střetu zájmu pak stanovuje podmínky, za kterých tam může být. Živnostníkovi naopak zákon členství ve vládě zakazuje.

Podle současného znění zákona o střetu zájmů platí, že ve vládě nemůže být veřejný funkcionář, který podniká, případně provozuje jinou samostatně výdělečnou činnost. Mezi tyto funkcionáře patří, jak již bylo zmíněno, i člen vlády.

Podnikatel je občanským zákoníkem definován v § 420 takto: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ Část výroku, která hovoří o nemožnosti živnostníka sedět ve vládě, je tedy pravdivá.

Stejně tak je pravdivá část, že ve vládě může sedět osoba s obrovskými majetky a finančními zájmy. Tato situace však může zastat pouze za splnění již zmíněné podmínky a dalších dvou, které zákon o střetu zájmů stanovuje. Konkrétně tato osoba nesmí podle §4 odst. 1 písm b) a c)

- být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

- být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.
Pokud jsou tyto podmínky splněny, může být i osoba se zmíněným obrovským majetkem členem vlády. Co se týká osoby Andreje Babiše, která byla v kontextu výroku předmětnou, jeho živnostenské oprávnění bylo zrušeno k 30. prosinci 2008 a v současnosti je dle obchodního rejstříku ve „svých“ společnostech pouze akcionářem.

To že za této situace může být ve vládě, potvrzuje i právník Zdeněk Koudelka. Situací kolem případného střetu zájmů Babiše jako akcionáře, se zabýval i web podnikatel.cz, který s pomocí právníků došel ke stejnému závěru. Tedy že na akcionáře zákon nedopadá a jedná se v tomto případě spíše o správu vlastního majetku, kterou zákon o střetu zájmů povoluje ve svém § 4 odst. 2.

V současné době je Andrej Babiš předsedou správní rady jen v Nadaci Agrofert, což sice podle občanského zákoníku je podnikající právnická osoba, ale podnikání může být jen vedlejší činnost, jejíž výtěžek slouží k podpoře účelu nadace.

Zákonnou dikci tedy Andrej Babiš splňuje, jak je odstraněn jeho reálný střet zájmů a vliv na společnosti, ve kterých dříve působil více než jako akcionář, je však spekulativní. Tomuto problému, kdy je zbavení se vlivu na společnost pouze formální, by se měla věnovat právě novela tohoto zákona.

Z výše uvedeného odůvodnění můžeme dovodit, že výrok Pavla Bělobrádka je pravdivý proto, že ve vládě nemůže sedět živnostník a naopak osoba Andreje Babiše, která je předmětem kontextu výroku, ano.

Stanislav Polčák hovoří o žalobě na neplatnost právního aktu, což je jeden z nástrojů, kterými Evropský soudní dvůr může ovlivnit unijní normotvorbu. Vedle Evropské komise a Evropské rady ji mohou podat také členské státy, za splnění dalších podmínek také další subjekty.

Pro úspěch žaloby je třeba podat ji do 2 měsíců od vydání směrnice či jiného právní aktu EU a tvrdit jednu z následujících situací:

1. Nepříslušnost instituce, která akt vydala (tj. unijní orgán neměl pravomoc k vydání aktu).

2. Porušení podstatných procesních náležitostí při přijímání aktu.

3. Porušení smlouvy ES nebo kteréhokoliv právního pravidla týkajícího se jejího provádění napadeným aktem (tj. konflikt s tzv. „ústavním pořádkem“ EU, zde například článek 5 Smlouvy o EU).

4. Zneužití pravomoci (tj. unijní orgán měl k vydání aktu pravomoc, ale využil ji nelegitimním způsobem).

Výrok je tedy korektní.

Europoslanec Niedermayer ve svém výroku popisuje měnící se klima v mezinárodní politice v posledních letech. Porušování dohod ze strany Ruska popisuje v kontextu anexe ukrajinského Krymu korektně. Jak dokazuje reakce mezinárodního společenství, kdy připojení Krymu přijalo jako legitimní jen minimum zemí - Afghánistán, Kuba, Venezuela, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea.

Připojení území Krymu k Ruské federaci například odmítlo Valné shromáždění OSN v březnu roku 2014 100 hlasy proti 11. Otázkou nelegitimity anexe se měla zabývat v březnu 2014 Rada bezpečnosti OSN, návrh s podporou 13 členů Rady byl ale vetován Ruskou federací.

V případě stavu Evropské unie je otázkou definice velkého konfliktu, pokud jde o problémy těch je několik. Mezi nejzásadnější jsou obecně považovány v této době tyto:

• Řecká dluhová krize
• Migrační a uprchlická krize
• Odchod Velké Británie z EU
• Hrozba Ruska
• Terorismus

Především odchod VB a problém s migrací vedl k otevření otázky budoucnosti EU. Například bývalý komisař G. Verheugen, se domnívá, že tu existuje jasné riziko až rozpadu EU. Na druhou stranu připomíná, že v současném světě mohou státy Evropy přežit jen společně.

Prozatím spíše prediktivní je poslední část tvrzení ohledně Trumpovy administrativy. Dle výroků prezidenta Trumpa je možné totiž očekávat cokoliv. Je sice pravdou, že Trump již stihl například zrušit probíhající mezinárodní dohody o volném obchodu (TPP), k podobné dohodě s EU (TTIP) se administrativa zatím vyjadřuje opatrně a je spíše stranou zájmu. Americký prezident má ovšem také záměry s dohodou NAFTA, kterou chce upravit více ve prospěch své země.

Trump ale zároveň prohlašuje, že bude dávat přednost spíše bilaterálním jednáním než hromadným dohodám. Na druhou stranu sice prohlásil, že NATO jako organizace je zastaralé, ale zároveň si přeje jeho pokračování.

Popisoval WTO jako katastrofu, ale zároveň zatím nic neukazuje na faktickou snahu o změnu postavení USA v této organizaci. Problematickou se také ukazuje budoucí podoba vztahů USA a společné Evropy, vzhledem například k tomu, jak se Trumpova administrativa vyjadřuje na adresu soudržnosti EU. Ale opět je potřeba říct, že i zde je patrné, že podoba se neustále mění a výsledky mohou být různé.

I přes určité výhrady je tedy možné tvrdit, že s Trumpovou administrativou je možné očekávat změny na světové scéně, i když se zatím jedná spíše o verbální náznaky než ucelenou faktickou politiku.

Mýtný systém od roku 2006 provozovala s desetiletou smlouvou firma Kapsch. Do roku 2016 tedy mělo dojít k výběru nového provozovatele. Termíny připravovaného výběrového řízení se ale stále odsouvaly. Otevřené výběrové řízení dosud nebylo vypsáno a ministerstvo muselo nakonec přistoupit ke krizové variantě, v níž byla o tři roky prodloužena smlouva s firmou Kapsch.

Ministr Prachař chtěl připravit tendr pro výběr nového provozovatele mýtného systému, což uvedl již v roce 2014. Už v prosinci 2014 ale nastoupil na post ministra dopravy Dan Ťok a další jednání o mýtném bylo jeho úkolem.

Cílem ministra Ťoka bylo vypsat otevřené výběrové řízení. Ministerstvo dopravy se přípravou na toto řízení zabývalo delší dobu. Veřejné přísliby ministra jsou shrnuty v Otázkách Václava Moravce (čas 11:20).

Celý proces však doprovázela řada komplikací, např. z technických důvodů může systém mýtného provozovat pouze firma Kapsch. Problematickým byl i výběr poradce pro přípravu zakázky. Ťok slíbil vytvoření soutěže původně do konce roku 2015. Tento termín ale nestihl.

V listopadu 2015 vláda schválila časový harmonogram, který předpokládal realizaci (.doc, str. 2) výběrového řízení v březnu až září 2016. K realizaci tedy nedošlo ani ve slibovaném termínu v roce 2015, ani později v roce 2016. Protože k výběrovému řízení nakonec nedošlo, byla stávající smlouva s firmou Kapsch prodloužena o další tři roky, a to skrze vypsání výběrového řízení bez uveřejnění. V novém časovém harmonogramu plánuje ministerstvo dopravy realizaci výběrového řízení v roce 2018 (.doc, str. 17).

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože ministerstvo dopravy pod vedením Antonína Prachaře a následně i Dana Ťoka skutečně mělo za úkol připravit otevřené výběrové řízení. Ministr Ťok ohlásil, že k tomuto řízení dojde na jaře roku 2016, což se však nestalo.

Česká televize nikdy dluhopisy neemitovala, jak pro Demagog.cz uvedla tisková mluvčí ČT Alžběta Plívová. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Mluvčí ČT ve vyjádření dodala, že „V roce 2012 si /ČT/ pouze pořídila Reinvestiční spořicí státní dluhopisy ČR.“ To uvádí také web Borovan.cz, podle kterého tímto krokem televize řešila problém se svou příliš vysokou hotovostí.

O problematice šíření ruské propagandy hovoří Výroční zpráva (podkapitola 2.3) Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2015. V ní se uvádí, že cílem ruského informačního působení v kontextu hybridní války bylo mimo jiné oslabení informačního potenciálu země - to znamená utajená infiltrace českých médií a produkce ruské, státem řízení distribuce propagandy a dezinformací. Dále je dle této zprávy cílem ruského informačního působení informační a dezinformační zahlcení publika a relativizace pravdy a objektivity.

Problematikou přítomnosti propagandistických a dezinformačních serverů v českém mediálních prostoru se dlouhodobě a komplexně zabývá think tank Evropské hodnoty, který sestavil přehled aktivních dezinformačních webů v ČR.

V tomto přehledu bylo zmapováno fungování celkem 39 webů, které dezinformace a ruskou propagandu buď přímo šíří, anebo je přebírají.

Manipulativními technikami vybraných serverů se zabývali ve své analýze (.pdf) také politologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity - konkrétně Miloš Gregor a Petra Vejvodová.

Dochází též k opakované reinterpretaci událostí roku 1968 v Československu. Ve výroku zmíněná dezinterpretace vychází z návrhu tří poslanců komunistické strany ruské Státní dumy kteří navrhli, aby byly výhody válečných veteránům přiznány osobám starším 67 let, které se podílely na obsazení ČSSR v srpnu 1968. Zmínění ruští poslanci uvádí vlastní interpretaci událostí souvisejících s okupací socialistického Československa: opoziční síly v ČSSR údajně v roce 1968 zahájily přípravu státního převratu, jehož cílem mělo být zničení socialistického zřízení a zlepšení vztahů se Západním Německem, jehož armádní sbor měl na území ČSSR vytyčovat trasu chystaného útoku NATO. Podle této interpretace tak vojska Varšavské smlouvy ochránily ČSSR před útokem NATO a navíc upevnily ekonomický potenciál země.

Manipulacím s informováním o událostech roku 1968 v ČSSR se věnuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek, podle něhož se ruští ideologové snaží zkreslit pohled na okupaci ČSSR dlouhodobě. Podle historika Blažka však zmíněná interpretace tří ruských poslanců nereflektuje oficiální doktrínu země, ta se totiž řídí výrokem Gorbačova, který označil vpád vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR za omyl.

Události roku 1968 byly v souvislosti s ruskou dezinformační kampaní řešeny například také kvůli dokumentu vysílanému v květnu 2015 na ruském televizním kanálu Rossija 1.Také tento dokument používá téměř stejnou interpretaci událostí roku 1968 jako skupina ruských poslanců zmíněná výše.

V červnu 2015 přinesl serverHlídacíPes.org informaci, že se Česká televize snaží k dokumentu nazvanému „Varšavská smlouva, odtajněné dokumenty“ dostat, aby ho mohla odvysílat v rámci komponovaného večerního vysílání k výročí srpna 1968. K vysílání propagandistického dokumentu na ČT nakonec nedošlo, protože ruská strana prodej práv na pořad zrušila.

Kvůli dokumentu došlo dokonce ksetkánína diplomatické úrovni. Ministr zahraničí Zaorálek ruskému velvyslanci v ČR Sergeji Kiseljovovi sdělil, že dokument a považuje za překrucování dějin a odmítá jakékoliv zkreslování událostí srpna 1968. Ruský velvyslanec situaci bagatelizoval, dle Zaorálka věc vysvětlil tak, že jde pouze o jednu televizní relaci. Zaorálek uvedl, že si nepřeje, aby byla tato záležitost ruskou stranou zlehčována. Za lživýoznačil dokument také prezident Miloš Zeman.

Negativnípostojzaujal k dokumentu také ruský zpravodajský server Gazeta.ru, podle kterého je natolik jednostranný, že poškozuje hlavně samotné Rusy. Server Gazeta.ru také připomněl, že je v rozporu s oficiálním odsouzením událostí 1968, které učinil Gorbačov a následně bylo převzato i prezidenty Jelcinem a Putinem.

Historik Blažek taképřipomíná, že jedním z tvůrců dokumentu je Jurij Šinělšikov - jeden z trojice poslanců, kteří provedli reinterpetaci událostí roku 1968 a navrhli udělení výhod válečných veteránů osobám, které se na okupaci Varšavských vojsk podílely.

ServerHlídacíPes.org si všiml zvláštní manipulace s obrazovým materiálem v dokumentu. Ve snímku se totiž objevil několikasekundový závěr z Prahy z května 1945, který je však umístěn mezi záběry z roku 1968.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý byť s výhradou v tom, že daná interpretace vpádu vojsk do Československa v srpnu 1968 není přímo oficiální doktrínou Ruské federace, nicméně v rámci formování veřejného mínění prostřednictvím státem kontrolovaných médií dochází k takovému informování ruských občanů. Za všechny příklady uveďme výše zmíněný propagandistický dokument.