Přehled ověřených výroků

Z veřejně dostupných zdrojů není možné ověřit, zda zbraně určené pro myslivost tvoří většinu držených zbraní. Kontaktovali jsme kvůli této věci Policii ČR, k okamžiku vydání jsme doposud bez odpovědi.

Důvodová zpráva k návrhu novely zákona o bezpečnosti, kterou předložilo Chovancovo ministerstvo, však naznačuje jiný závěr:

"V České republice existuje specifická situace v oblasti civilního držení zbraní daná tím, že většina zbraní byla jejich držiteli nabyta až po roce 1989. Ve většině případů pak šlo o osoby, které si zbraně nepořizovaly pro výkon myslivosti či pouze pro sport, ale vesměs právě pro potřeby eventuálního využití těchto zbraní pro ochranu života, zdraví a majetku. Tomu rovněž odpovídá to, jaké zbraně jsou v České republice držiteli zbrojních průkazů vlastněny. K 1. 12. 2016 je v České republice 300 115 držitelů zbrojních průkazů. Z toho je 240 810 držitelů zbrojního průkazu skupiny E – k ochraně života, zdraví nebo majetku.

Na rozdíl od většiny členských států Evropské unie, kde jsou v naprosté většině rozšířeny toliko lovecké zbraně, je podstatná část zbraní v držení českých držitelů zbrojních průkazů představována zbraněmi vhodnými pro ochranu života, zdraví či majetku (krátké zbraně, samonabíjecí pušky apod.). K 1. prosinci 2016 mají držitelé zbrojních průkazů registrováno 798 424 zbraní všech kategorií. Z tohoto počtu je 357 338 zbraní kategorie B – podléhajících povolení, které by mohly být nejspíše použity k ochraně života zdraví nebo majetku.

Přestože jde o "podstatnou část," nelze říci, zda dosahuje většiny, proto je pro nás výrok neověřitelný.

Je faktem, že se čeští policisté podíleli či podílejí na úkolech spojených s ochranou vnějších hranic EU ve jmenovaných zemích. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Čeští policisté se ve všech zemích v minulosti pomáhali řešit problémy spojené s migrační krizí. V Makedonii působí od února 2016, srbské hranice vyrazili střežit na konci minulého roku. Dohromady tehdy do obou zemí vyrazilo 55 strážců zákona a zdržují se zde dosud.

Maďarskou misi schválila vláda již v říjnu roku 2015, ministerstvo vnitra tehdy vyslalo do jedné ze zemí Visegrádské čtyřky na padesátku mužů, podle tiskového oddělení policejního prezidia však již v zemi nasazeni nejsou. Stejně tak již nepomáhá třicet strážců zákona řešit uprchlickou krizi na řeckém ostrově Lesbos, kam byli povoláni na jaře minulého roku.

Na italský ostrov Lampedusa a do Bulharska odletěla šestičlenná policejní hlídka na začátku tohoto roku, budou zde působit pod záštitou pohraniční agentury Evropské unie.

Je pravdou, že premiér Sobotka minulý týden zahájil kolečko bilančních rozhovorů se svými ministry a že mezi prvními byl i ministr dopravy Ťok, o kterém premiér před schůzkou řekl, že kdyby mohl tak by ho zahrnul do své výměny kabinetu. Premiér bude pokračovat dalšími pěti hovory s ministry tento týden.

Ministerstvo dopravy na svém briefingu potvrdilo zahájení výstavby dálnic v ČR v roce 2016 o celkové délce úseků více jak 70 km. V roce 2016 bylo také v realizaci 37,1 km nových úseků silnic I. třídy. Na rok 2017 počítá se zahájením výstavby 110,3 km nových dálnic, modernizaci 32,1 km dálnice D1 a 23,9 km silnic I. třídy.

nově zahájené úseky

20162017dálnice - km

109,1142,4silnice I. třídy - km

37,123,9 zdroj: MDČR (.xls)

Během posledního roku bylo také podle údajů ŘSD na dálnici D1 (úsek Mirošovice-Kývalka) uvedeny po modernizaci do provozu úseky o délce 8,4 km. V realizaci je dalších 26,5 km dálnice a ve stavu zadávání výběrového řízení jsou úseky o délce 33,4 km. Pokud tedy budeme brát poslední dvě oblasti jako ty zahájené dostáváme hodnotu 59,9 km. Podle údajů Ministerstva dopravy byly modernizovány úseky v celkové délce 40,9 km (.xlm).

Ministerstvo dopravy není investorem výstavby silnic II. a III. třídy. Tyto silnice a jejich rozvoj patří dle zákona o pozemních komunikacích č.13/1997 sb. do správy krajů. Ministerstvo dopravy mimořádně přispívá jen na opravy těchto silnic, za poslední dva roky částkou 7,5 miliardy korun.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože ani jeden z údajů místopředsedy Faltýnka se nepřiblížil údajům ministerstva doprav a ředitelství silnic a dálnic a to ani v případě modernizace D1 či plánovaní na rok 2017. Výrok je nepravdivý i přesto, že je pravdou, že ministr Ťok byl prvním z ministrů ANO, který se účastnil bilančního rozhovoru s premiérem Sobotkou.

Celý výrok se točí kolem toho, zda Babiš nakupoval korunové dluhopisy svého holdingu Agrofert v době, kdy již byl politikem. Na opakované otázky moderátora odpovídal, že to není pravda a že je nakupoval předtím.

Andrej Babiš do veřejného prostoru vstoupil v roce 2011. Vydal vyjádření, že má ambici zlepšit fungování státu. Na podzim 2011, když tato prohlášení a inzerci činil, popíral, že by mířil do politiky. V květnu 2012 pak došlo k registraci hnutí ANO, jak dokládá Rejstřík politických stran a hnutí na webu ministerstva vnitra.

Poslancem byl Babiš zvolen v předčasných volbách na podzim 2013. Ministrem financí se stal v lednu 2014.

Co se týče dluhopisů Agrofertu, ty skutečně byly emitovány v roce 2012. Nicméně Babiš je jako fyzická osoba koupil až v letech 2013 a 2014, tedy v letech, kdy již v politice prokazatelně byl. V roce 2013 byl předsedou hnutí, které se účastnilo voleb do Poslanecké sněmovny, a stal se poslancem. V roce 2014 již přímo zasedl do vládního křesla.

Výroční zpráva skupiny Agrofert (.pdf, str. 45) za rok 2014 dokládá, že v roce 2012 byly dluhopisy emitovány. Zpráva uvádí:

„Společnost AGROFERT, a.s. k 31. prosinci 2012 emitovala dluhopisy s pevným úrokovým výnosem v celkové jmenovité hodnotě 3 000 000 tis. Kč. Dluhopisy jsou splatné v roce 2022. K 31. prosinci 2014 činily prodané dluhopisy1 482 270 tis. Kč (k 31. prosinci 2013: 1 252 270 tis. Kč).“

Babiš byl, jak je známo, jediným kupujícím těchto dluhopisů. V roce 2013, což uvádí výroční zpráva společnosti za tento rok na straně 44, byly prodány dluhopisy ve výši 1,252 mld. Kč. V roce 2014 pak došlo k prodeji další části ve výši 230 milionů korun. Média (např. iDNES.cz nebo Seznam.cz) s odkazem na Babišova majetková přiznání, která jsou uložena v Poslanecké sněmovně, informují o tomtéž.

Jelikož tedy Andrej Babiš reálně nakupoval dluhopisy v době, kdy již prokazatelně politikem byl, je výrok hodnocen jako nepravdivý. Pro úplnost dodejme, že preference hnutí v létě 2013 popisuje ministr korektně.

Jindřich Forejt by se měl podle spekulací médií stát velvyslancem až po skončení mandátu Sobotkovy vlády.

O jmenování ředitele odboru protokolu prezidentské kanceláře velvyslancem ve Vatikánu se hovoří již řadu let. V roce 2012 se jmenování stalo důvodem sporu mezi exprezidentem Klausem, který jeho jméno prosazoval, a bývalým ministrem zahraničí Schwarzenbergem, jenž s návrhem hlavy státu nesouhlasil. V roce 2013 se však Klausovi podvolil a jeho nominaci na svém jednání 6. února 2013 podle některých médií schválila i tehdejší vláda Petra Nečase. Sám prezident Klaus však podle serveru Aktuálně.cz nestvrdil svým podpisem Forejtův pověřovací dekret, jeho nástupce Zeman dekret podepsal, má však platit až ke konci roku 2017. Při prezidentově audienci u papeže Františka jej nynější hlava státu představila jako budoucího velvyslance, což se setkalo s kritikou nejednoho představitele české diplomacie z důvodu nedodržení diplomatické etikety.

V praxi totiž navrhuje velvyslance ministr zahraničních věcí, který zpravidla dá na doporučení personální rady jeho ministerstva. Vybíráno je z řad dosavadních diplomatů, výjimečně se velvyslancem může stát i člověk bez zkušenosti s prací na zahraničních ambasádách. Ministrovy návrhy schvaluje vláda a posléze prezident, jenž samotného velvyslance jmenuje. Kandidátův životopis je zaslán zemi, v které má daný zástupce hájit zájmy České republiky, a ta standardně vysloví po uplynutí určitě doby souhlas, tzv. agrément. Ve výjimečných případech kandidáta odmítne, v diplomatické praxi mlčí a tím stále odkládá udělení agrément.

Poté, co diplomatičtí protějšci velvyslance schválí, vystaví úřad prezidenta republiky listinu o doporučení kandidáta svému zahraničnímu protějšku a zároveň formálně odvolá stávajícího velvyslance. Teprve až v tuto chvíli je podle diplomatické etikety možné zveřejnit jméno budoucího velvyslance. Předčasné oznámení kandidáta omezuje možnosti jeho tichého odmítnutí zahraničním partnerem, mnohdy mohou tyto kroky diplomaté považovat za určitý tlak směrem z navrhující země. Předčasné zveřejnění kandidáta ochromuje činnost stávajícího velvyslance, protože pozornost může být ze strany hostitelské země upřena ještě před samotným jmenováním již na jeho potenciálního nástupce.

Pokud se tedy Jindřich Forejt velvyslancem ve Vatikánu opravdu stane, nejdříve až na konci příštího roku. Jiné informace se v českých médiích dosud skutečně neobjevily.

Donald Trump podobná slova v rámci své předvolební kampaně opravdu pronesl. Onou Evropou byly myšleny evropské státy NATO. Donald Trump apeluje především na to, aby všichni členové NATO přispívali do rozpočtu aliance. Tento názor jasně přednesl (0:45–2:00) na první předvolební debatě prezidentských voleb, ve které se utkal s Hillary Clinton.

„Za prvé - mnoho z 28 zemí NATO neplatí svůj náležitý podíl. Za druhé - a to mi vadí - bráníme je, ale měli by platit alespoň to, co dle dohody a smlouvy platit mají,“ pronesl Donald Trump na předvolební debatě.

Donald Trump také prohlásil, že Amerika bude plnit své závazky pouze v případě, že své závazky vůči Americe budou plnit ostatní členové NATO. Tedy pokud budou platit svůj podíl. Podle Trumpa je plní pouze 5 zemí z 28.

Trump ze svého požadavku po zvolení americkým prezidentem neustoupil. Jednal již dokonce s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Stoltenbergem. Shodli se na tom, že bylo dosaženo kroku ke spravedlivějšímu sdílení zátěže, ale že je třeba udělat více.

Ministryně Valachová hovoří o podpoře pedagogických fakult, která podle ní v minulých letech dosahovala sta milionů korun.

Podle Rozpisu rozpočtu VŠ na rok 2017 (.xlsx, tabulka Bilance zdrojů pro rozdělení příspěvku a dotací vysokým školám v roce 2017) se finance na podporu pedagogických fakult sice zvýšily oproti roku 2016 o 210 mil. korun, ale v minulých letech se rovnaly pouze 50 mil. korun a nikoliv stovkám milionů.

Zdroj: Rozpis rozpočtu VŠ na rok 2017

Dalších 650 mil. korun pro pedagogické fakulty má být doplněno z evropských zdrojů.

V ČR je problém s nízkými platy učitelů, kteří proto pracují raději v jiných oborech. Problém je také s platy zaměstnanců pedagogických fakult, kde jsou platy nižší, než na ostatních fakultách. Průměrný plat akademických pracovníků na pedagogických fakultách byl v roce 2015 33 019 korun, přitom na veřejných školách obecně byl průměrný plat 41 871 korun. Platy akademických pracovníků na pedagogických fakultách jsou tedy podprůměrné.

260 milionů přidělených pedagogickým fakultám v roce 2017 by mělo jít na platy pedagogů připravujících budoucí učitele. Pedagogické fakulty podle příslibu ministryně budou moci využít také zmíněných 650 milionů korun z evropských zdrojů. Celkem mají být tedy pedagogické fakulty podpořeny asi 1 miliardou korun. Celá částka však nepochází od ministerstva školství, jak avizuje ministryně.

Vystudovaní pedagogové kvůli nízkým platům na pedagogických fakultách často raději odchází do regionálního školství, například na střední školy, kde za současné situace mají lepší platy.

Data NATO za rok 2015 (u roku 2016 jde o předpověď) dokládají výši výdajů na obranu (tabulka 3) vůči HDP následovně.

• Německo - 1,19 %
• Slovensko - 1,14 %
• Maďarsko - 0,94 %
• Kanada - 0,98 %
• Španělsko - 0,92 %

Pokud tedy pomineme lehké odchylky, Stropnický se ve svém výroku nemýlí. Připomeňme, že mluvil v kontextu toho, že situace v NATO se stran nedostatečných výdajů netýká zdaleka jen České republiky. Dodal ovšem také, že je to širší problém a nebagatelizoval jej.

K tomuto problému se ani Vojtěch Filip, ani KSČM jako strana nijak nevyjádřila. Na oficiálních stránkách publikovala strana řadu prohlášení týkajících se Turecka. Ve většině případů jde o konflikt s tzv. Islámským státem nebo postoj k přítomnosti Turecka v NATO.

V Turecku jsou skutečně vězněni novináři i soudci. KSČM ani její předseda Vojtech Filip se k těmto případům nijak nevyjádřili a výrok proto musíme ohodnotit jako nepravdivý.

V červnu 2012 vydalo ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska korunové dluhopisy, které byly zamýšleny jako možnost nákupu pro domácnosti nebo fyzické osoby. Jak popisuje web ČT24, téměř polovinu mezi právnickými osobami činily obce, zapojeny byly rovněž odborové organizace.

Nejen církve, ale i nadace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a v roce 2012 nově také kraje, města či veřejné vysoké školy si mohly korunové státní dluhopisy koupit.

Nepodařilo se nám ovšem dohledat konkrétní objemy nákupů podle různých aktérů.

S žádostí o poskytnutí informací a zdrojů, ze kterých čerpal ministr Babiš, jsme se obrátili na tiskové oddělení ministerstva financí. Do doby publikování výstupu žádná odpověď nedorazila. V návaznosti na možnou budoucí odpověď bude výrok upraven.