Přehled ověřených výroků

Bývalý vedoucí záchranné služby Libereckého kraje a nynější poslanec měl pravdu, že se před několika lety hovořilo o přeplácení lékařů liberecké záchranné služby.

O nadprůměrných platech lékařů záchranné služby v Libereckém kraji informoval audit z roku 2013, na jehož výsledky upozorňoval Liberecký kraj i Česká televize. Z tzv. manažerského shrnutí (.pdf) vyplývá, že náklady na mzdy stouply v letech 2010-2013 o více než 25 %, průměrný plat lékaře tedy činil téměř 96 tisíc korun i s přesčasy. Audit upozornil i na další plýtvání a za těchto okolností byl Stanislav Mackovík odvolán ze své funkce vedoucího záchranné služby. První část výroku tedy hodnotíme jako pravdivou.

Ve Frýdlantském výběžku zajišť ovala tuto péči soukromá společnost, mediální zdroje však potvrzují její omezování.

Není možné zjistit, jak dlouho již lékaři záchranné služby ve Frýdlantu pracují a zda nebyla část z nich nahrazena lékaři odjinud. Vcelku výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože není možné doložit zejména informace o konkrétních lékařích působících v tomto regionu.

Tento výrok můžeme hodnotit jako pravdivý - dne 15. září byla opravdu tato architektonická soutěž vyhlášena Libereckou nemocnicí pod názvem Architektonicko-urbanistická soutěž o návrh "Modernizace Krajské nemocnice Liberec". Zájemci mohou své přihlášky podávat do 18. ledna 2017.

Cílem soutěže je " získat nejkvalitnější architektonické, provozně-dispoziční řešení Centra urgentní medicíny a ucelené urbanistické koncepce celého areálu, která bude naplánována na období dalších 30 let ". Centrum urgentní medicíny by měl obsahovat JIP, oddělení anesteziologie, kardiocentrum, operační sály atd.

V komisi, která bude posuzovat výběr vhodného kandidáta, zasedne mimochodem i zástupce Národního památkového ústavu z důvodu případné demolice domů spadajících do památkové zóny. Vítěz soutěže obrdží 2 miliony korun.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, krajský rozpočet jako jedna z částí místních rozpočtů slouží mj. jako zdroj financování zdravotnictví, ale vzhledem k objemu prostředků ze státního rozpočtu a zdravotních pojišťoven nemůže financování zdravotnictví příliš ovlivnit.

Dle dokumentu (.pdf, str. 8) Českého statistického úřadu je zdravotnictví financováno ze 3 hlavních skupin: veřejných zdrojů, soukromých zdrojů a přímých plateb domácností. Veřejné zdroje se skládají z výdajů zdravotních pojišťoven (kterým musí dle zákona o veřejném zdravotním pojištění platit zdravotní pojištění prakticky všechny fyzické osoby) a z výdajů státního rozpočtu a místních rozpočtů, mezi které patří obecní a krajské rozpočty. Soukromé zdroje se skládají z výdajů na soukromé zdravotní pojištění, na neziskové organizace a na závodní preventivní péči. Třetí skupinu zdrojů tvoří výdaje domácností.

Poslední data k výdajům na zdravotnictví lze nalézt k roku 2014. Celkový objem výdajů k roku 2014 na zdravotnictví činil (.pdf, str. 8) dle Českého statistického úřadu asi 350 miliard Kč. Veřejné zdroje tvořily 297 miliard, přičemž převážnou většinou se na financování podílely zdravotní pojišťovny a státní rozpočet (viz rozdělení v tabulce). S ohledem na výše citovanou zprávu (.pdf, str. 8) ČSÚ pak lze říci, že trend je dlouhodobě výrazně podobný. Soukromé zdroje bez přímých plateb domácností pak tvořily necelých 11 miliard a výdaje domácností lehce přes 43 miliard Kč.

Financování veřejného sektoručástka (mld Kč)Zdravotní pojišťovny235Státní rozpočet52Místní rozpočty (obce a kraje) 9

Zdroj: ČSÚ

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, platy v krajské nemocnici v České Lípě vzrostly loni o 10 % prostřednictvím jednorázového příspěvku, reálně stouply o 6 a půl procenta - zde tedy ona výhrada. Pokud srovnáme průměrný plat v nemocnici s ostatním krajskými nemocnicemi v zemi, tak skutečně Česká Lípa je v tomto ukazateli nadprůměrná.

Dle údajů výroční zprávy Českolipské nemocnice za rok 2015 (pdf., s. 30-31) vzrostla průměrná mzda všech zaměstnanců nemocnice z 26 263 na 27 975 korun. To je nárůst přibližně o 6.5%. V rozhovoru pro ČTK ředitel Kratochvíl ale tvrdil, že díky dobrým hospodářským výsledkům mohl zaměstnancům zvýšit jednorázově mzdy až o desetinu.

Průměrný plat dle dané výroční zprávy pak činil u lékaře přibližně 71 007 korun a u zdravotního nelékařského personálu (sestry a asistenti) přibližně 25 886 korun. Průměrný plat pak dosáhl 27 975 korun.

Pokud jde o celorepublikové údaje, tak podle ministerstva zdravotnictví dle údajů z poloviny roku 2015 je (v rámci krajských nemocnic - tedy srovnatelný zřizovatel jako nemocnice Česká Lípa) průměrný plat lékaře 53 979 korun a sester 26 138 korun. Průměrný plat zaměstnance v krajské nemocnici pak dosáhl 27 021.

Je tedy sice pravdou, že v Českolipské nemocnici lékaři dostávají mzdu vyšší, než byl průměr v ČR. Neplatí to však pro další zaměstnance jako jsou například sestry, které nadále zůstávají za celostátním průměrem.

Vzhledem k tomu, že platy nerostly jako celek o 10 % všem zaměstnancům a ani pro všechny zaměstnance neplatí, že by byly nad průměrem platů ČR ve zdravotnických zařízeních, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán (.pdf, str. 133) z pozice ředitele zdravotnické záchranné služby, z žádného dostupného zdroje však není možno s jistotou konstatovat, že by to bylo z důvodu uváděném Zuzanou Kocumovou, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

V listopadu 2013 byl kvůli špatnému stavu proveden audit Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. K dispozici veřejnosti byl dán pouze manažerský souhrn, který ve zkrácené formě obsahuje nejdůležitější informace z auditu.

Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25 %, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11 %.

Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.

O tom, že by se toto část vyjádření měla zakládat na pravdě a Stanislav Mackovík měl skutečně zaměstnávat stranické příslušníky (konkrétně to měla být Martina Rosenbergová z ČSSD), informuje regionální občanský web Náš Liberec a iDnes.cz. Audit však v tomto směru neobsahuje nic.

Ani v zápisu (.pdf, str. 131) z Rady kraje, na které se o výsledku forenzního auditu a o odvolání Stanislava Mackovíka jednalo, není o tomto tématu zmínka, stejně tak v tiskových zprávách. Pokud by se v neveřejné verzi auditu něco takového uvádělo, je zde předpoklad, že by na to Stanislav Mackovík reagoval ve své oponentní zprávě. To se však nestalo.

Že by skutečnosti popisované Zuzanou Kocumovou měly být za odvoláním Stanislava Mackovíka z pozice ředitele Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje je tedy neověřitelné.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán radou jednomyslně a to právě na základě výsledků forenzního auditu zdravotnické záchranné služby.

O odvolání Stanislava Mackovíka se jednalo na 19. zasedání (.pdf) Rady Libereckého kraje 5. listopadu 2013. Po projednávání bodu o závěrečné zprávě forenzního auditu bylo přistoupeno k hlasování o odvolání, které bylo jednomyslné (.pdf, str. 133), když všech 9 radních hlasovalo pro odvolání.

Samotný audit není veřejný, veřejné je však tzv. manažerské shrnutí (.pdf), které výsledky podává v grafické podobě a v porovnání s ostatními zdravotnickými záchrannými službami. Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25%, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11%.

Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.

Výrok Zuzany Kocumové můžeme tedy hodnotit jako pravdivý včetně části o velmi špatném výsledku auditu, a to díky srovnání s ostatními kraji.

Výrok jako celek hodnotíme jako nepravdivý, ačkoli tvrzení o právním zakotvení je spíše pravdivý. Auditorská společnost, která forenzní audit prováděla, totiž oprávnění měla a byla i členem Komory auditorů. Naopak z veřejně dostupných zdrojů nelze doložit, že by stejné charakteristiky nesla zmíněná oponentní zpráva, kterou předložil Mackovík.

Co se týče právního zakotvení forenzního auditu, je situace poněkud komplikovaná. Audit byl zadán výzvou (.pdf) z 9. července 2013 a vypracován (.pdf) 5. listopadu 2013. V této době byly audity stále tzv. inominátní smlouvou, tedy relativně volným smluvním vztahem mimo literu zákona, kde se strany řídí primárně pravidly ve smlouvě. Nicméně často se odkazovaly skrze § 262 na obchodní zákoník, čímž přebraly některé jeho hlavní zásady (např. takto).

V téže době už však byl napsán, schválen a v platnosti nový občanský zákoník, který čekal na účinnost do 1. ledna 2014. Ten vymezuje právní rámec auditu v rámci smluv o kontrolní činnosti § 2652, přičemž takový vztah již nemá obchodněprávní rozměr. Forenzní audit je pak jeho zvláštní typ využívaný při podezření z protiprávní činnosti. Zadaný audit můžeme podřadit i pod "ověřování jiných ekonomických informací" podle zákona o auditorech (§2, písm. c), ten však nevymezuje vztah jako takový.

Ve skutečnosti tedy v tuto chvíli audit právně zakotven je a jde o standardní závazkový vztah, v době zadání a vypracování auditu se však opravdu řídil primárně smluvními ustanoveními. Přesné znění smlouvy o provedení auditu bohužel nemáme k dispozici, nelze tedy říci, nakolik byla smlouva vypracována z obchodněprávního charakteru.

Nepravdivé je stěžejní tvrzení výroku, a to stran nekompetentních osob, tedy že auditoři provádějící audit neměli auditorské zkoušky a nebyli tedy zapsáni v Komoře auditorů. Audit však neprováděly auditoři-fyzické osoby resp. OSVČ, ale auditor-společnost k tomu oprávněná podle zákona o auditorech (§3, odst. 2), a ta zapsaná v Komoře auditorů je a byla i v době vypracování auditu. Byla tedy plně oprávněná k vypracování takového auditu.

Pravdivým je tvrzení o počítání pneumatik, manažerské shrnutí auditu (.pdf, str. 66) skutečně obsahuje formulaci o "prostém odhadu", a to konkrétně: " Chybějící pneumatiky na skladě v porovnání s výpisem skladu: na skladě mělo být 226 ks pneumatik, prostým odhadem byl jejich počet jen cca 50 %."

Jako zmiňovaný protiaudit má Stanislav Mackovík patrně na mysli svoji Oponentní zprávu (.pdf), ze které však nejde zjistit, zda se jedná o skutečný audit, neboť neobsahuje žádnou informaci o společnosti, která audit měla vykonat či nějakou jinou informaci. V něm jsou vyvraceny některé ze závěrů z forenzního auditu původního a skutečně obsahuje informaci (.pdf, str. 29), že forenzní audit měl proběhnout za nestandardně krátký časový interval.

Firma NEXIA AP, a.s., která původní audit prováděla, se k této oponentuře vyjádřila, k dispozici je však pouze jeho shrnutí. V něm firma jednoznačně vyvrací námitky Stanislava Mackovíka. Zároveň je v dokumentu jeho oponentura označována pouze jako "jeho oponentní zpráva," a ne jako audit či protiaudit.

Stanislav Mackovík ve svém výroku zpochybňuje kvalitu a kompetenci auditorů zdravotní záchranné služby, přičemž ale nemá pravdu, když tvrdí, že ověřoval nekvalifikovaný auditor nezapsaný v Komoře. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V případě údajného odevzdávání soupisu zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (ZZS LK) do rukou Krajské rady či bývalé náměstkyně Kocumové se podařilo dohledat jen citaci Kocumové pro Jablonecký deník: "Zažádala jsem o počty zaměstnanců za posledních pět let, a to především na pozicích v administrativě, a výši vynaložených mzdových prostředků. Je za tím legitimní snaha vedení kraje ujistit se, že je s veřejnými prostředky nakládáno hospodárně."

Na druhou stranu je, ale nutné poznamenat, že se ve stejné době se objevili v mediích spekulace ohledně zaměstnávání osob u ZZS LK, které byly spřízněny se špičkami ČSSD v kraji.

Pokud jde obecně o problematiku zaměstnávání a zaměstnanců na ZZS LK v dobách působení Mackovíka v letech 2010-2013, jediná oficiálně dostupná data lze získat z výsledků forenzního externího auditu z listopadu 2013, kde se mimo jiné řešila i personální stránka, opět bez pro veřejnost uvedených osobních údajů.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, vzhledem k tomu, že ani jedna strana veřejně neprokázala či vyvrátila existenci daného dokumentu.

Zastupitelstvo Libereckého kraje odvolalo Zuzanu Kocumovou z funkce statutární náměstkyně hejtmana a členky Rady Libereckého kraje 25. listopadu 2014. Návrh na odvolání podal Klub Starostů pro Liberecký kraj a pro hlasovalo 35 zastupitelů, zatímco pouze 4 byli proti.

Důvodem, který pro odvolání deklaroval koaliční partner Kocumové, tedy Starostové pro Liberecký kraj, byly tyto skutečnosti:

- selhání v řízení resortu zdravotnictví a sportu, nekoncepční a odkládaná řešení konceptu rozvoje zdravotnictví v Libereckém kraji,

- zásadní rozpory v důležitých otázkách fungování a rozvoje Libereckého kraje, zejména neshody v řešení klíčových investičních akcí,

- absence týmové spolupráce a její vyslovení nedůvěry jednotlivým členům rady,

- neúplná a zejména velmi často nepravdivá a zavádějící mediální sdělení, která poškozovala obraz kraje, práce členů rady a zastupitelstva před občany celého Libereckého kraje.

Návrh na odvolání Zuzany Kocumové však nebyl první. V dubnu roku 2014 podali tento návrh komunisté, ten však nebyl přijat (.pdf, str. 26). Dříve se o stejném návrhu mělo hlasovat (.pdf, str. 85) v srpnu stejného roku, nakonec byl však bod odložen na další jednání, kde se o něm již nehlasovalo.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože se nepodařilo dohledat podobný případ odvolání z rady Libereckého kraje. Zda šlo v tomto o managerské selhání, je spíše interpretace Mackovíka.

Změna pro Liberecký kraj má ve svém předvolebním programu (.pdf, str. 28) uvedeno, že vytipují vhodné místo a zasadí se o vybudování jednotného sídla Zdravotnické záchranné služby. V Libereckém kraji již dnes existuje centralizované Zdravotnické operační středisko, které se před časem přemístilo do nové budovy " Pro nové operační řízení nakonec Liberecký kraj získal prostory v areálu Krajské nemocnice Liberec, v budově v Klášterní ulici. " Stavební úpravy začaly probíhat v létě 2014 a prostory byly uvedeny do provozu 1. února 2016. Centralizované Zdravotnická operační střediska mají však všechny kraje, jak dokládáme níže. Pokud má Zuzana Kocumová na mysli sloučení těchto středisek do jedné budovy, nejsme bohužel schopni ověřit, zda jsou jednotlivá zázemí v krajích rozdělena či nikoli. Výrok hodnotíme proto jako neověřitelný. Centralizovaná Zdravotnická operační střediska v ostaních krajích: Plzeňský kraj, Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina, Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj (záložka "přednemocniční neodkladná péče - operační středisko"), Středočeský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Pardubický kraj, Jihočeský kraj a Královohradecký kraj.