Přehled ověřených výroků

Podporu zmíněnému návrhu sice svými podmínkami zmíněný klub podmiňuje , nicméně kategoricky proti se nestaví, jak dokládají veřejné výstupy představitelů tohoto stranického tělesa.

Klub starostů a primátorů sdružuje zvolené představitele ČSSD v těchto funkcích. V současné době čítá 307 členů.

K návrhu zákona o sociálním bydlení se tento klub vyslovil opakovaně. Především přijal ve svém usnesení v Plzni 8. září 2015 7 podmínek (.pdf, usnesení č. 4), které by měly být splněny, aby zákon podporoval.

V lednu 2016 na schůzce starostů s ministry ČSSD uvedl Mrvka:

„V oblasti reformních návrhů naší vlády jsme jako zástupci starostů ČSSD vyjádřili zejména nutnost, abychom vždy byli přítomni u všech budoucích důležitých realizačních kroků navržených změn. To se týká jak sociálního bydlení, které by MPSV mělo v paragrafovém znění předkládat již v červnu letošního roku, tak především oblasti společného vzdělávání, která již několik měsíců čeří vody vnitřní politiky České republiky. I zde jsme nalezli u našich ministrů pochopení“.

V březnu 2016 na dalším jednání postoj klubu k návrhu zákona představil Stanislav Mrvka, předseda klubu:

„Přesto však dosud existuje mnoho otázek, které jsme dosud nebyli s to během dvouhodinového jednání vyřešit. Již před časem vydal Klub usnesení o sedmi bodech, které tvoří rozlučovací podmínku našeho souhlasu. Se vším ještě spokojeni nejsme. Jde zejména o otázky vztahu osoby v bytové nouzi k obci a konkrétní realizace kompetencí obcí, které budou zřetelnější, jakmile od MPSV obdržíme paragrafové znění. To bychom měli obdržet v řádech týdnů. Myslím však, že jsme na dobré cestě.“

Návrh zákona MPSV dalo k připomínkám ve své verzi 27. září 2016, konkrétní reakce klubu starostů ČSSD na tuto verzi ještě není.

Ačkoliv udávané číslo přibližně sedí, týká se podílu bytů a domů užívaných vlastníky, nikoliv procenta lidí, kteří mají byt nebo dům ve vlastnictví.

Podle výstupu (str. 5) Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze září 2015, který se opírá o čísla ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011, bylo ze všech obydlených bytů 55,9 % užíváno vlastníky. Byty družstevní v tomto čase představovaly 9,4 % z obydlených bytů. Po sečtení těchto hodnot se dostaneme k číslu 65,3 %, což přibližně souhlasí s procenty uváděnými Maxovou.

Jak už bylo zmíněno, tato čísla nemusí nutně znamenat, že 55,9 % lidí vlastní byt nebo dům, pouze že toto procento bytů a domů je obývané vlastníky (přičemž v prostorách s nimi mohou bydlet další lidé, kteří je nevlastní). Procento lidí, kteří nemovitost vlastní, bude pravděpodobně nižší.

Uvedená číselná hodnota není zcela přesná. Podstata výroku je však pravdivá, což je vysvětleno v hodnocení níže.

Ministerstvo pro místní rozvoj každoročně vyhlašuje Programy podpory bydlení. Ten na rok 2016 byl vypsán na konci října 2015.

Podprogramy tohoto programu jsou jako dříve Regenerace sídlišť, Podporované byty (Pečovatelské byty, Vstupní byty, Komunitní domy seniorů), Olověné rozvody, Bytové domy bez bariér.

V podprogramu Podporované byty jsou dotace vypláceny pro poskytování sociálního bydlení „pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace - věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti jejich života.“

V letošním roce byla výše dotace (pdf., str. 2) na komunitní domy pro seniory definována jako součin počtu podporovaných bytů v domě a částky max. 600 tisíc Kč (kap. 4, odstavec 2). Jeden byt je dotován až 600 tisíci korunami. Radka Maxová tedy nebyla přesná ve vyčíslení částky na jeden byt.

Petr Braný hovořil o bytové situaci na území celé České republiky. Žádné z dostupných statistik však nedokládají, že by v současnosti docházelo k tak radikálnímu poklesu počtu bytů, o jakém Braný hovoří.

Souhrnné informace o bytovém fondu a počtu domů přináší ČSÚ v pravidelném desetiletém intervalu Sčítání lidu, domů a bytů. Naposledy proběhlo v roce 2011. Podle jejich dat počet obydlených bytů a domů roste (.pdf, bod 2.1, tab. 1). Poslední SLDB (.pdf, bod 2.3., str. 7) z roku 2011 uvádí pokles bytů o 14 tisíc oproti roku 2001, a to ve prospěch nárůstu počtu rodinných domů.

Za celá devadesátá léta činil odhadem odpad bytového fondu (.pdf, bod 2.2) 100 000 bytů, koncem devadesátých let se mohlo jednat o 3–4 tisíce bytů ročně.

Jediným zdrojem, který zmiňuje úbytek 30 000 bytů, je doktorská práceSociální bydlení - první bydlení pro mladé, která cituje dokument Koncepční rozvoj bytové politiky (1996) ministerstva pro místní rozvoj (.pdf, str. 5). Tento dokument má informovat, že odhadem ročně ubylo 30 000 bytů.

Novější data nejsou k dispozici, proto musíme pracovat s posledním odhadem, kterým je pokles o 14 tisíc za období 2001–2011. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

ČNB v červnu 2016 oznámila, že od října 2016 zpřísní podmínky pro poskytování hypoték. Nejedná se ale o příkaz. Banky nemusí toto doporučení dodržet a není tedy jisté, že na poskytnutí úvěru bude potřeba vlastních prostředků. ČNB si přeje, aby komerční banky neposkytovaly hypotéky na 100 % hodnoty nemovitosti. Nověbby mělyposkytnout hypoteční úvěr pouze na 95 % hodnoty a od dubna 2017 pouze do 90 %.

To znamená, že žadatel o hypoteční úvěr bude doplácet z vlastních zdrojů. Jedná se zatím pouze o doporučení (.pdf, bod I., str.2) a ČNB nebrání institucímposkytovat úvěry podle vlastního rozhodnutí. ČNB v současné době nemá pravomoc k stanovení závazných limitů hypoték.

Viceguvernér Tomšík v rozhovoru pro HN uvádí záměr ČNB legislativně uchopit možnost ČNB závazně stanovovat limity: „Usilujeme o legislativní zakotvení pravomoci ČNB stanovovat institucím závazné limity některých rizikových parametrů, které dnes pouze doporučujeme." Nová pravidla má přinést připravovaná změna zákona o ČNB.

ČNB toto opatření odůvodňuje (pdf. str.13) vyšší rizikovostí poskytovaných úvěrů a chce zabránit spekulacím na trhu s nemovitostmi, které mohou být způsobeny právě nízkými úrokovými sazbami a tedy i relativně nízkým úvěrem. Cena nemovitosti by mohla být nadhodnocena, což by mohlo způsobit problémy s kolísavostí hodnoty nemovitosti v průběhu krizí. ČNB se tomuto tímto doporučením snaží zamezit.„Kombinace mimořádně nízkých úrokových sazeb a snadné dostupnosti úvěrů na bydlení vytváří podmínky pro růst cen rezidenčních nemovitostí nad úrovně odpovídající vývoji fundamentálních faktorů. Zdrojem tohoto rizika je rychlý růst nových hypotečních úvěrů podporovaný klesajícímiúrokovými sazbami." Pokud bude možné poskytovat úvěr do výše 95 % hodnoty nemovitosti, u 3 milionového bytu bude potřeba 150 000 Kč vlastních. V případě 90 % úvěru by tato částka byla 300 000 Kč. Svatomír Mlčoch ve svém výpočtu uvedl částku 450 000 Kč, což je sice poněkud více. Závisí ale samozřejmě na konkrétním úvěru a na tom, jak se banky rozhodnou respektovat ono doporučení, takže tato částka je možná.

Výrok Svatomíra Mlčocha tedy musíme hodnotit jako zavádějící, právě proto, že prozatím má opatření pouze doporučující charakter.

Výrok byl doplněn a hodnocení změněno

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě nejnovějších dat Eurostatu. Hodnocení bylo změněno z nepravdy, vycházeli jsme ze špatných dat. Kromě přímého ohrožení chudobou odrážela data také osoby, které trpí těžkou materiální deprivací nebo jejich domácnost má nízkou intezitu práce. Jde tedy o širší skupinu. Za chybu se omlouváme.

Aktuální data (2014) Eurostatu uvádějí výši ohrožení chudobou (definice níže) ve výši 9,7 %. To odpovídá výroku Svatomíra Mlčocha.

Původní odůvodnění:

Podle Českého statistického úřadu se výpočet hranice chudoby opírá o tzv. poměrný příjem. Tento se přiřazuje všem členům domácnosti. Na základě všech osob seřazených vzestupně podle poměrného příjmu se určí medián (hodnota, která rozděluje soubor na dvě stejné poloviny), ze kterého se vypočítá hranice chudoby. Tato hranice je nejčastěji stanovena na 60 % mediánu poměrného příjmu domácností. Míra ohrožení příjmovou chudobou odpovídá podílu osob z domácnosti s příjmy nižšími, než je tato hranice. Osoby jsou ohrožené příjmovou chudobou, pokud poměrný příjem domácnosti, ve které žijí, nedosahuje této hodnoty. Je tedy nižší než 60 % hodnoty mediánu.

Podle nejnovějších statistik Eurostatu, které jsou v současné době veřejně dostupné, byla míra ohrožení chudobou v ČR za rok 2014 14,8 %. V roce 2008 se tento počet pohyboval kolem 15,3 % (. pdf, str. 2).

Podle další statistiky uveřejněné v červnu 2016, která porovnává roky 2013 a 2014, byl počet lidí zasažených chudobou v roce 2013 nepatrně nižší než v roce 2014.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože nejnovější zveřejněné statistiky uvádějí procentuální hodnoty ještě vyšší než uvedených 10 %, a to o téměř 5 %.

Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra vydal v roce 2016 dokument (.pdf), stanovující povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem. Tento materiál navazuje na novelu zákona o územních samosprávných celcích (z. č. 106/2016 Sb.).

Jedním z bodů je i povinnost držet se při převodu nemovitosti obvyklých cen pro danou oblast.

„Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.“ (z k. 128/2000 Sb., §39 odst. 2)

V případě odchýlení se od obvyklé ceny jsou orgány obce povinny zdůvodnit tento jev do takové míry, aby nebyl převod označen za neplatný. Tyto orgány zároveň rozhodují v případě prodeje majetku i o kupní ceně, která je zároveň odhadci stanovena na cenu tržní.

„Pokud obec prodává bez nepodmíněného nabídkového řízení, musí být pozemek nebo stavba oceněna jedním nebo více nezávislými odhadci tak, aby byla stanovena tržní hodnota na základě obecně uznávaných tržních ukazatelů a oceňovacích norem, přičemž takto stanovená tržní cena je minimální prodejní cenou, která může být dohodnuta, aniž by se jednalo o veřejnou podporu.“ (. pdf, str. 42)

Obce mají tedy od 1. července 2016 mj. povinnost prodeje obecních nemovitostí za obvyklé, respektive tržní ceny pro danou lokalitu.

Podle statistik Českého statistického úřadu byla v Jihočeském kraji v roce 2005 dokončena výstavba 1 956 bytů, o deset let později bylo na území kraje dokončeno už jen 1 246 bytů (Tab. 2).

Tabulka počtu dokončených bytů v JČ kraji 2005 - 2015

20051 95620061 90920072 08820082 70720092 14920102 13720112 02820121 98320131 31120141 28720151 246zdroj: ČSÚ

Město Lišov, jehož je Jiří Švec starosta, podporoval Hospic Sv. Jana N. Neumanna v roce 2008 (str. 22), 2011 (str. 38), 2012 (str. 44), 2013 (str. 39), 2014 (str.41). Taktéž ho podporoval minulý rok a podporuje ho i letošní.

Město Lišov se řadí do kategorie dárců přispívajících 10 tisíc až 100 tisíc korun.

Podle několika zdrojů doporučuje Světová zdravotnická organizace 5 hospicových lůžek na 100 tisíc obyvatel. Informuje o tom web Hospice.cz, kniha o Paliativní medicína od J. Vorlíčka a kol. (str. 518) a také britská studie (.pdf, str. 14) z počátku 90. let. Primární zdroj se však nepodařilo dohledat.

Jihočeský kraj se zhruba 638 tisíci obyvateli by měl podle tohoto doporučení disponovat přesně 31,9 lůžky (v kraji je 6 x 100 000 obyvatel, tedy 6 x 5 lůžek 1,9 lůžka na zbylých 38 tisíc obyvatel).

Podle ředitele Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče Roberta Hanuše, tuto kapacitu v kraji plně saturuje prachatických hospic. Hanuš je přitom nejen ředitelem asociace, ale také hospicu v Prachaticích, jehož kapacita je 30 lůžek. V kraji tak podle statistik chybí pouze necelá 1,9 lůžka.

Vzhledem k tomu, že podle ředitele hospice je tento počet dostatečný, výrok Jiřího Zimoly hodnotíme jako pravdivý. Řeč je ovšem primárně o kapacitě, hejtman Zimola dále v pořadu mluvil také o tom, že problém může být lokalita tohoto hospice a kraj v budoucnu se pod jeho dalším případným vedením nebrání vytvoření nového podobného zařízení v Českých Budějovicích.