To, že se podařila dohoda EU s Tureckem, souviselo s tím, že se i naším tlakem, tlakem V4, podařilo uzavřít tu západobalkánskou migrační trasu.
Lídři zemí V4 se v únoru 2016 shodli na posílení kontroly hranic na západobalkánské trase. K návrhu na její uzavření se poté přidalo (.pdf, str. 4) také Slovinsko a Rakousko.
O necelý měsíc později se uskutečnil summit EU a Turecka. Dne 7. března se lídři EU dohodli s Tureckem na společném řešení migrační krize, jehož součástí je také uzavření západobalkánské migrační trasy.
Premiér Sobotka později prohlásil: „Druhou klíčovou složkou dohody (mezi EU a Tureckem - pozn. Demagog.cz) je uzavření balkánské trasy. Považuji to za jeden z úspěchů států V4.“
Je tedy zřejmé, že skupina V4 od počátku prosazovala uzavření balkánské trasy, k čemuž nakonec skutečně došlo i přesto, že toto řešení bylo odmítáno například Německem. Tlak V4 tak skutečně existoval a uzavření balkánské cesty se stalo součástí jednání mezi EU a Tureckem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
...80. léta, kdy z Evropských společenství, to ještě nebyla Evropská unie, to byla Evropská společenství, což byl značně jednodušší komplex, vystupovalo Grónsko, což nebyla ani země ale autonomní území, jenom 55 tisíc obyvatel. A Grónsko po tom svém referendu jednalo s Evropskými společenstvími 3 roky o nové právní úpravě svých vztahů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o skutečné historické vztahy Grónska a tehdejšího Evropského společenství.
Grónsko se stalo součástí ES v roce 1973 jako součást Dánska a to navzdory referendu z roku 1972, v němž se většina grónského obyvatelstva vyjádřila proti tomuto vstupu.
V následujícím referendu v roce 1982 se opět většina populace vyjádřila pro vystoupení z ES. V letech 1982 - 1984 byly vyjednány podmínky mezi zemí a ES a od 1. února 1985 Grónsko oficiálně z ES vystoupilo a to podpisem tzv. Grónské dohody (.pdf), kde bylo Grónsko označeno za "speciální případ".
To se nikdy neprokázalo, navíc určitě, podívejte se do těch statistik, že na tu banální chřipku umírá ročně tisíce lidí, to není žádné, to není jenom tak.
Podle aktuální zprávy Státního zdravotního ústavu z 19. týdne (k 16. květnu 2016) bylo v ČR zaznamenáno v sezoně 2015/2016 zatím 84 úmrtí na chřipku.
Ke konci loňské sezóny bylo zaznamenáno 56 úmrtí na chřipku, v sezóně 2013/2014 byl podle zpráv výskyt chřipky přímo ojedinělý.
Data o úmrtnosti podle nemocí sleduje i Český statistický úřad. Ten ve statistice zemřelých podle nemocí nabízí data mezi roky 2005-2014 (tato jsou nejaktuálnější). Na chřipku (v celkové statistice vedena jako J09-J11) umírá ročně (.xls) v průměru 72 osob.
Ve všech těchto případech se však jedná o úmrtí způsobená čistě chřipkou. Daleko vyšší počty uvádí Ministerstvo zdravotnictví jako úmrtí související s chřipkou, tedy případy, kde se k samotné chřipce přidávají další komplikace. Takových úmrtí jsou podle zprávy Ministerstva skutečně až dva tisíce ročně. Na základě těchto údajů tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.
Pokud firma nevyplatí mzdy, případně i odstupné, tak se ti zaměstnanci obrací na pracovní úřad s nějakým zpožděním to dostanou proplacené. To je něco, co vláda neschválila, to platí, tuším, asi 10 let, nebo ještě déle.
Výrok Jana Mládka hodnotíme jako pravdivý, protože pokud je firma v insolvenci, tak zaměstnanci mohou skutečně prostřednictvím úřadů práce získat mzdu a to konkrétně za 3 měsíce, které jim zaměstnavatelem vyplaceny nebyly. Zákon je účinný od roku 2000.
Mládek naráží na možnost, kterou nabízí zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Ten je účinný od 1. července 2000, možnost získat mzdu od zaměstnavatele, který se ocitl v insolvenci, trvá tedy 16 let.
§ 3 b) tohoto zákona vymezuje, že kromě platu lze skutečně žádat také i o odstupné. V současné době lze prostřednictvím tohoto zákona získat 3 měsíční mzdy a to ve výši maximálně 1,5 násobku průměrné mzdy za minulý rok (tuto výši pro aktuální rok vyhlašuje vždy Ministerstvo práce a sociálních věcí). Aktuální výše byla ministryní Marksovou vyhlášena 25. března tohoto roku a činí 26 467 Kč.
Strop, který mohou zaměstnanci na základě této zákonné úpravy čerpat, tedy činí 119 101 Kč (jde o tři 1,5-násobky průměrné mzdy). Jde o částku, kterou by mohl zaměstnanec čerpat, pokud by jeho zaměstnavatel spadl do insolvence mezi 1. květnem 2016 a 30. dubnem 2017. Příští rok bude opět částka aktualizována na základě vývoje výše průměrné mzdy v národním hospodářství.
Časové vymezení, po němž zaměstnanec získá dlužnou částku od úřadu práce, popisují § 7-9 zákona. Zákonné lhůty jsou stanoveny v řádech dnů, kdy má zaměstnanec povinnost doložit dlužnou částku, kterou požaduje a stejně tak je v řádu dnů vymezen postup úřadu práce.
30 % produkce škodovek dneska míří do Číny.
Dle výroční zprávy (.pdf, str. 22) z roku 2015 bylo z celkových 1 055 501 vozů vyrobených po celém světě 281 707 dodáno do Číny. To odpovídá 26,6 %.
Individuální dotace a dary, které jsou pod hejtmanem a je to podle výsledků hospodaření za rok 2015 206 milionů ročně. Jiné kraje, jiní hejtmani mívají 10, 15 milionů.
Ve schváleném závěrečném účtu Jihomoravského kraje za rok 2015 skutečně můžeme najít v Odboru kanceláře hejtmana vyčerpaných 206 milionů v položce Individuální dary a dotace (materiál Tabulky č. 1 - č. 25 .xls, list 8, řádek 314).
Ve schváleném rozpočtu pro rok 2016 je zatím v této kapitole nula, ale ta byla i v původním rozpočtu pro rok 2015. Prostředky v této kapitole se během roku navyšovaly.
U dalších krajů se nám tuto položku nepodařilo v jednotlivých závěrečných účtech najít jako samostatně sledovanou.
Např. ve Středočeském kraji funguje Fond hejtmana a zmírnění následků živelních katastrof (v letech 2015 a 2016 ve výši 15, resp. 20 milionů). V Libereckém kraji lze najít dotace z kapitoly kanceláře hejtmana na řadu drobných výdajů včetně investic (celkově jde o částku v řádech milionů, resp. nízkých desítek milionů korun). V Olomouckém kraji mají rozpočtováno přibližně 18 milionů (v různých kapitolách).
V řadě krajů pak nelze toto vůbec dohledat. Nicméně platí, že v jiných krajích se dají nalézt případy, kdy hejtman má pro individuální žádost výrazně nižší rozpočet, a to i ve výši cca 15 milionů.
Kraj vynakládá ročně 580 milionů na vlaky a autobusy, aby měli občané z těch vesnic (v debatě se mluví o vysokém počtu obcí v kraji - pozn. Demagog.cz) možnost se dostat.
Milan Plodík v kontextu diskuze hovoří o výdajích, kterými kraj pokrývá finanční deficit na ztrátových linkách. Jako službu občanům takto dotuje i ne zcela lukrativní či vytížené spoje. Mediálně známá je např. kauza (ne)doplácení na úzkokolejky na Jindřichohradecku.
Zmiňované číslo najdeme v zápisu z jednání finančního výboru Kraje Vysočina z počátku roku 2016. V bodě 2. „Přehled o financování dopravní obslužnosti za rok 2015 a zajištění roku 2016“ zjistíme, že že kraj na rok 2015 počítal s vyplacením částky až 290 003 000 Kč jako úhradou prokazatelných ztrát základní dopravní obslužnosti na veřejné linkové osobní dopravě (autobusy), přičemž tento plán byl naplněn z 99,59 % - vyplaceno bylo 288 825 122,18 Kč. Vedle toho bylo rovněž kalkulováno s úhradou i pro ztráty na linkách železničních, zde konkrétně s 300 000 000 Kč. Do konce roku bylo odčerpáno 98,33 %, tedy 294 980 610,71 Kč. Dohromady jde tedy o 583 805 732,89 Kč.
Plán již existuje i pro rok 2016 (bod 20). Pro veřejnou linkovou osobní dopravu počítá s částkou do 292 903 000 Kč, pro veřejnou drážní osobní dopravu do 303 000 000 Kč. Dohromady tedy až 595 903 000 Kč.
Plodík se vyjádřil korektně, v loňském roce šlo o přibližně 580 milionů a na konci roku 2016 můžeme očekávat podobné číslo.
Teď byl na návštěvě pan ministr Mládek. Řešili jsme otázku průmyslových zón, které jsou dneska koncipovány spíše na velké investorské celky, kdežto třeba v Kyjově potřebujou průmyslovou zónu, na kterou by bylo možné získat dotaci, která by byla pro místní firmy.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek navštívil na začátku září Hodonín a Kyjov. Jedním z témat návštěvy byla i podpora průmyslových zón a vedení města ministra požádalo o dotaci na rozvoj průmyslové zóny Traktorka.
Podle Deníku místostarosta Antonín Kuchař požádal Mládka, aby peníze z programu ministerstva mohla získat města i pro průmyslové zóny o velikosti jednoho hektaru a aby se to mohlo vztahovat i na pozemky soukromých vlastníků.
Vláda financuje průmyslové zóny skrze Program pro podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. Průmyslové zóny s rozlohou menší než 5 ha přitom na dotace nárok nemají (.pdf, str. 10). V Kyjově se nachází plocha o velikosti 5,5 ha, nicméně pouze 2,4 ha patří městu a zbytek náleží soukromým vlastníkům. Ti přitom na podporu nárok nemají.
Vzhledem k tomu, že Zdeněk Škromach líčí problematiku průmyslových zón na základě správných údajů, výrok hodnotíme jako pravdivý.
Jsou země, které mají 1 pojišťovnu nebo nemají vůbec žádnou pojišťovnu, taky to může fungovat, jsou země, které to mají různě nakombinované.
Výrok Leoše Hegera hodnotíme s ohledem na různost zdravotnických modelů v různých zemích světa jako pravdivý.
Počty pojišťoven a obecně systém veřejného zdraovtnictví se odvíjí od několika základních modelů. Evropská tradice preferuje veřejné pojištění, jak jej např. známe z České republiky, tedy aby každý občan měl přístup ke zdravotní péči zajištěn. Např. u nás funguje aktuálně 7 zdravotních pojišťoven, v Maďarsku je to 1.
Naproti tomu existuje model USA, jehož základ vychází ze soukromého pojištění. Občan není automaticky pojištěn a je na jeho rozhodnutí, zda tak učiní. Není mu tedy automaticky garantována "bezplatná" zdravotní péče, v zemi tak fungují desítky privátních pojišťoven.
Co je fakt, tak není přímým přenosem přenášeno jednání zastupitelstva, o tom jak kdo hlasoval, je možné si vyžádat, je to dohledatelné.
Na webových stránkách Zlínského kraje není přímý přenos z jednání zastupitelstva (videozáznam) a ve výpisech z usnesení zastupitelstva (.pdf) (jednání zastupitelstva z 29. 6. 2016) není uvedeno kdo a jak hlasoval v dané věci.
Lze si podat žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1996 Sb. V archivu žádostí o poskytnutí informací v období 2008–2016 se taková žádost objevila v roce 2013 (.doc) a bylo jí vyhověno.
Dodejme, že v jiných krajích jsou záznamy hlasování po jménech dostupné. Z námi ověřovaných 2 krajů (Liberecký a Kraj Vysočina) jsou takto dohledatelné záznamy v obou.
