Přehled ověřených výroků

Žďárskou firmu Žďas v tomto roce koupila čínská skupina CEFC. Ta již některé akvizice v České republice prováděla.

Společnost CEFC během posledního roku podílově vstoupila do společností Travel Service, do fotbalové Slavie, skupiny J&T Finance Group a pivovarů Lobkowicz. Výrazným nákupem byl i vstup společnosti do mediálních skupin Médea Group a Empresa Media, takto vlastní např. TV Barrandov či časopis Týden. Kromě toho investovala také do nákupu některých realit v Praze. Na konci března tohoto roku pak CEFC rozšířila svůj podíl ve skupině J&T Finance Group a potvrdila zájem o polovinu celé skupiny.

S majiteli J&T Finance Group zakládá CEFC novou energetickou společnost CEFC Energy. Obecně lze konstatovat, že skupina má v globálním měřítku zájem právě o sektory finančnictví a energetiky.

Na 38. sjezdu ČSSD v březnu 2015 si sociální demokraté odsouhlasili rezoluci (pdf. str. 5), ve které se objevuje pasáž:

"Náš demokratický systém se nesmí stát předmětem manipulace ze strany bohatých oligarchů, vlastnících a kontrolujících současně firmy, média i politická uskupení. Proto, abychom tu brzy neměli jen parodii na demokratický systém, v níž místo politických programů a demokratických stran budou spolu o vliv na budoucnost státu soupeřit jen bohaté podnikatelské klany, potřebujeme v zákonech jasněji definovat střet zájmů, zpřísnit pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní a zpřesnit mediální legislativu."

Ačkoli v textu rezoluce není zmíněno jméno ministra financí Andreje Babiše,výše zmíněná pasáž je jasným popíchnutím směrem ke koaličnímu partnerovi a šéfovi hnutí ANO, majitele Agrofertu i mediálního domu Mafra.

V březnu sociální demokraté spustili kampaň"Stát není firma. Je to společenství lidí." Jak potvrdil ČTK místopředseda ČSSD Martin Starec, strana v březnu spustila jarní část kampaně před nadcházejícími krajskými volbami.

Volební heslo je narážkou na předvolební slogan hnutí ANO z roku 2013, ve kterém lidem slibovalo, že bude stát řídit jako firmu.

Sám Škromach na svém weby vyvěsil některé odkazy, které se vztahují právě k vymezování vůči Babišovi. Např. má nasdíleno video předsedy strany Sobotky s jeho rozhovorem "Stát není firma" (viz výše), stejně tak má umístěno na webu prohlášení jihomoravského hejtmana Haška, který říká:

" Burešův amok - vyjádření v Blesku??? Pan Babiš si zjevně myslí, že volby budou zase skok voličů na koblihu. Nejen, že je podceňuje, ale každý den dokazuje, že jim nerozumí. Stát není firma, Čapí hnízdo není čapí, a miliony na Babišových účtech rozhodne nejsou miliony v kapsách lidí.
Pan Babiš by měl na Moravě strávit delší čas než jeden víkend. Měl by vidět, jak nelehko zde mnozí lidé žijí, jak tvrdě musí pracovat, aby dobře uživili sebe a své rodiny. Neměl by jen přehrabovat Agrofertí miliardy vidlemi a dělat předem volební účet bez 'hostinského'. Ať už s EET, či bez ní. "

Běhounek korektně popisuje jednak prodej společnosti Žďas i fakt, že hrozí útlum těžby uranu v oblasti. Kontext výroku je takový, že by bylo nepříjemné, pokud by došlo k útlumu těžby a případným problémům ještě u dalšího velkého zaměstnavatele v regionu. Tato část není součástí hodnocení, fakta ve výroku jsou ovšem popsána správně a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Čínská společnost CEFC dokončila nákup společnosti ŽĎAS 10. srpna 2016. Společnosti ŽĎAS ani CEFC nemají s těžbou uranu nic společného. Uranový důl spravuje státní společnost DIAMO prostřednictvím odštěpeného závodu GEAM. K útlumu těžby na dole Rožná I v Dolní Rožínce nedaleko Žďáru nad Sázavou skutečně dochází. Dle rozhodnutí vlády (pdf) z ledna letošního roku bude k postupnému omezování těžby docházet až do 31. prosince 2017, kdy bude důl uzavřen úplně.

Rada EU v říjnu 2014 zveřejnilamandát (.pdf) pro TTIP, tedy závazné směrnice pro jednání mezi EU a USA o obchodním a investičním partnerství. Podle Evropské komise se jedná o nejtransparentnější obchodní jednání, která kdy EU vedla. TTIP je totiž prvním případem, kdy EU zveřejnila mandát v průběhu vyjednávání.

EU kromě mandátu zveřejnila také texty jednání, návrhy některých kapitol a své pozice. Na internetu jsou však publikovány pouze dokumenty, které neohrozí vyjednávací pozici EU. Texty jsou zveřejňovány postupně vždy po shodě mezi členskými státy. Finální návrh TTIP má být kompletně zveřejněna po ukončení jednání a před jejím podpisem a ratifikací.

Dokumenty, které by mohly ohrozit vyjednávací pozici EU, jsou k dispozici pouze aktérům jednání, tedy vybraným českým expertům a úředníkům. Upozorňujeme, že k této dokumentaci mají přístup pouze členové expertního týmu, nikoli všichni čeští poslanci.

Odtajnění dokumentů o jednání o TTIP souvisí s novou strategií EU, která má vést k vyšší transparentnosti jednání. Tento přístup má týkat všech obchodních smluv, a EU tak postupně publikuje jejich dokumentaci. V roce 2015 publikovala mandáty u smluv TiSA a CETA.

I po tomto kroku však zaznívají ohlasy, že jednání o TTIP stále není dostatečně transparentní. Vyjádřil se tak například prezident německého Spolkového sněmu. Mezi českými kritiky můžeme jmenovat například hnutí Greenpeace.

Co se týče 12 let zkušeností s obchodní politikou v Bruselu, pro úplnost dodáváme, že Dita Charanzová byla již v roce 2005 vedoucí úseku obchodní a rozvojové politiky v zastoupení ČR při EU v Bruselu.

Česká vláda dlouhodobě akcentuje nutnost posílení ostrahy schengenské hranice. V prosinci 2015 premiér Sobotka vyzval evropské partnery k posílení spolupráce při ochraně vnějších hranic a zachování Schengenu. O měsíc později vláda schválila návrhy Evropské komise na přísnější ochranu hranic EU. Balíček návrhů obsahoval např. posílení ostrahy hranic 1500 členy nové pohraniční stráže. V březnu odjel ministr vnitra na jednání Rady ministrů s mandátem k prosazení většího důrazu na ochraně hranic EU. Česká pomoc Maďarsku přišla ve třech vlnách. Nejprve v říjnu loňského roku vláda schválila vyslání 25 vojáků a ženijní techniky na pomoc při hlídání schengenské hranice. V prosinci vláda vyslala do Maďarska 50 policistů a v červenci letošního roku schválila vyslání dalších 90 policistů do Maďarska a Makedonie na pomoci při ochraně hranic.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s menšími výhradami v případě počtu 51 zemí.

Samotné určení počtu zemí, které mají nějakou formu strategického partnerství, je problematické hlavně z důvodu, že neexistuje jejich oficiální seznam. Akademické odhady (. pdf, s. 8) z roku 2014 hovoří o tom, že by Čína mohla mít takovou úroveň vztahů s 47 zeměmi a 3 mezinárodními organizacemi (. pdf, s. 18–19).

Pokud připočítáme Súdán a Jordánsko, s nimiž Čína uzavřela strategické partnerství v roce 2015, a následně Českou republiku, která podepsala strategické partnerství tento rok, dostaneme počet 50 zemí.

Text česko-čínské dohody o strategické spolupráci lze najít zde.

Druhou problematickou částí je i fakt, že Čína nebere všechna svoje strategická partnerství rovnocenně (. pdf, s. 8). Dokládá to i ministrem Chovancem uvedený příklad Německa. To podepsalo rozsáhlou dohodu o strategickém partnerství s Čínou v roce 2014. Zde se obě strany zavazují hned v úvodním bodu na pravidelných setkáních a dokonce mezivládních jednáních obou zúčastněných stran, jak dokazuje tento citát z dohody:

„K prohloubení vzájemné důvěry, je široká báze kooperace průběžně prohlubována skrze více jak 60 stálých diskuzí a kooperačních formátů na úrovni vlády. Pravidelné mezivládní konzultace, jak bylo dohodnuto v roce 2010, hrají v tomto ústřední roli.“

V roce 2016 proběhla již 4 taková setkání.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože zemí majících nějaký typ strategického partnerství s Čínou jsme dohledali 50. V tomto případě, kdy chybí oficiální čísla, je to jen minimální rozdíl od údajů uváděných ve výroku. Je také pravdou, že Německo pořádá s Čínou pravidelná mezivládní setkání na nejvyšší vládní úrovni.

Skutečně v Ralsku se nachází největší solární (fotovoltaická) elektrárna Ralsko RA1, která byla spuštěna v roce 2010. V současné době ji vlastní ČEZ.

Co se týká doplácení, poslankyně Hnyková v kontextu debaty míní fakt, že odběratelé energií v celé zemi doplácejí za tzv. obnovitelnou složku, tedy se jim ceny energií zvyšují kvůli aktuálnímu nastavení podpory obnovitelných zdrojů energie - zejména pak solární energie.

Z dlouhodobého hlediska klesá zájem studentů o technické, případně manuální obory. Výjimku tvoří učňovské strojírenské či zemědělské obory. Jihomoravský kraj se proto v této oblasti vzdělávání značně angažuje.

V roce 2013 Jihomoravský kraj založil společnost Intemac Solutions, s.r.o.. Jedná se o centrum poskytující vzdělání a spolupráci s firmami z oblasti strojírenství, potažmo obráběcími stroji. Tento projekt má podpořit (.pdf, příloha č. 1, odst. 2d) zejména vysokoškolské studenty, výjimečně i absolventy středních škol.

Výše zmíněný projekt (.pdf, str. 8) byl spolufinancován Operačním programem Podnikání a inovace.

Další z center odborného vzdělávání pak vyroste ve Znojmě, tentokrát se zaměřením na zemědělství.

Centrum odborného vzdělávání pro strojírenství by mělo být otevřeno v roce 2019. Klíčovým má být v tomto kuřimském projektu (.pdf) spolupráce mezi firmami a studenty, pravděpodobně ve formě praxe.

Michal Hašek má tedy o připravovaném strojírenském centru pravdu. Projekt má prostupovat napříč všemi stupni vzdělání (.pptx, slide č. 1) od předškolního až po terciární.

Současně je pravdou, že v březnu 2016 se v Brně-Bosonohách otevřelo Regionální vzdělávací centrum stavebních řemesel, které má zlepšit dovednosti žáků a připravit je na praxi. Centrum vzniklo v areálu Střední školy stavebních řemesel Brno-Bosonohy. Tento projekt byl financován z evropských dotací, konkrétně v rámci skupiny 11 ROP NUTS II Jihovýchod.

Díky Regionální inovační strategii je spuštěn projekt Excelence ve výzkumu zajišťující konkurenceschopnost v oblasti vědy a výzkumu. V Jihomoravském kraji fungují 4 centra excelence (.pdf, str. 10):

• CEITEC (nano/mikrotechnologie, strukturní biologie, veterina ad.)
• CzechGlobe (klimatické analýzy, globální změny klimatu ad.)
• FNUSA-ICRC (medicína)
• IT4Innovations (multimediální data, architektury, sítě a protokoly)

Tzv. Centrum excelence pro vinohradnictví vznikne nově ve Valticích, kde se nachází jediná vinařská škola v ČR.

Ministerstvo financí připravilo informační kampaň o novém zákonu o elektronické evidenci tržeb, která se má v České republice rozběhnout v několika fázích od prosince 2016. Kampaň má probíhat v hlavních médiích a podle náměstkyně ministra financí Schillerové i v krajských městech . V médiích byla spuštěna v červnu.

Zadavatelem veřejné zakázky pro poskytnutí kreativního řešení kampaně a nákup mediálního prostoru je Generální finanční ředitelství.

Generální finanční správa poskytla informaci (.doc) o nákladech na tuto informační kampaň. Výroba reklamního spotu stála 2 950 000 Kč bez DPH a nákup mediálního prostoru na období červen až listopad 2016 je 25 296 804 Kč bez DPH. Hrazena bude Generálním finančním ředitelstvím z rozpočtu projektu elektronické evidence tržeb.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, volební program Změny pro Liberecký kraj neobsahuje žádnou informaci o migraci, základní školství se v programu objevuje pouze v souvislosti se spoluprací s obcemi, které jsou zřizovateli základních škol a dále základní školy spravují.

Volební program (.pdf) Změny pro Liberecký kraj neobsahuje žádné informace o migraci. Pojem základní školství se v programu objevuje (.pdf, str. 45) pouze v souvislosti se spoluprací s obcemi jako zřizovateli základních škol v oblasti podpor výukových metod a zlepšení pověsti společně s vyrovnáním úrovně základních škol. Ani základní školství tedy netvoří bod programu Změny pro Liberecký kraj.

Krajská samospráva nemá v působnosti ani jednu z výše zmíněných oblastí, ač se zodpovědnými subjekty do jisté míry spolupracuje. Záležitosti migrace má ve své kompetenci Ministerstvo vnitra a jeho odbor azylové a migrační politiky, základní školství zase spravuje dle školského zákona obec. Kraje mají na starosti spravování středních a vyšší odborných škol, disponují poradním stanoviskem k Národnímu i rámcovým vzdělávacím programům, zřizují a ruší základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, školy při zdravotnických zařízeních a dětské domovy. V oblasti základních škol kraje zřizují, případně ruší základní školy pro děti se speciálními potřebami a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, hlavními kompetencemi ale disponují v oblasti základního školství obce.