Přehled ověřených výroků

Členové vlády dne 30. května 2016 projednali návrh místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka na výdaje rozpočtu v oblasti výzkumu a experimentálního vývoje. Hlasováním v poměru 11 pro a 5 hlasů proti vláda přijala usnesení č. 477.

Podle ČTK vzrostou starobní důchody až o 300 Kč měsíčně. Ministr financí Andrej Babiš oznámil, že chybějících 3,5 mld., které podle něj měly původně sloužit k navýšení důchodů (ale byly nakonec určeny pro vědu a výzkum), našel a důchodci tak dostanou od příštího roku přidáno. Dodejme, že o financích v této věci rozhoduje vláda a ne Babišova schopnost hledat.

Podle tiskové zprávy Rady pro vědu, výzkum a inovace bude možné získat peníze z nárůstu finančních prostředků z EU v letech 2017 a 2018.

Hnutí ANO považuje za tzv. černou díru hlavně ministerstvo zdravotnictví, o kterém se takovým způsobem už několikrát vyjádřil především jeho předseda Andrej Babiš. Podobný názor má s největší pravděpodobností také v případě vědy a výzkumu, protože na svém facebookovém účtu mimo jiné uvedl:

„Ministr obrany stabilizoval resort, který byl prolezlý korupcí, ztransparentnil státní zakázky a je po dlouhé době první ministr, za jehož úřadování narostl rozpočet na obranu státu. V oblasti podpory vědy a výzkumu jsem zatím podobné úspěchy nezaznamenal.“ (Andrej Babiš ke kritice ministra obrany Stropnického ze strany místopředsedy vlády Bělobrádka - 11. února 2016)

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Je logické, že růst HDP má přímý vliv na ukazatel podílu výdajů na obranu na HDP. Čísla, která uvádí ministr Stropnický pak zhruba odpovídají skutečnosti a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výdaje na obranu skutečně v roce 2010 byly necelých 49 miliard, což je méně, než vláda v aktuálním rozpočtu plánuje na rok 2017. Při porovnání s výší HDP podle Českého statistického úřadu to bylo 1,43 % HDP. V příštím roce slíbených 52,5 miliard bude 1,08 % HDP (objem HDP dle aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí).

RokHDP (mld Kč)Rozpočet Ministerstva obrany (mld Kč)Podíl 2006 3 507,155,691,59% 2007 3 831,853,911,41% 2008 4 015,354,171,35% 2009 3 921,855,981,43% 2010 3 953,748,871,24% 2011 4 033,843,881,09% 2012 4 059,943,471,07% 2013 4 098,142,051,03% 2014 4 313,841,990,97% 2015 4 554,643,780,96% 2016 4 703,047,781,02% 2017 4 864,052,541,08% Zdroj: HDP - ČSÚ (2006–2015), MFČR (2016–2017); Rozpočet MO - jednotlivé roční rozpočty

Další významný faktor dosaženého přebytku představovaly prostředky přijaté z EU. Ty převýšily rozpočtovanou výši o 64,8 mld. Kč.

Od roku 2014, kdy se hnutí ANO podílí na tvorbě rozpočtu, skutečně došlo k navýšení investic v roce 2015 v důsledku dočerpání dotací z předchozích let. Ty byly v konečném důsledku sníženy o 26 miliard korun, v čemž má Babiš (ANO) s drobnou odchylkou pravdu. Stejně tak mu musíme dát za pravdu, že čerpání dotací se v posledním roce jednotlivým ministerstvům (zejména zdravotnictví) příliš nedaří.

Rozpočet na rok 2014 schválila úřednická vláda Jiřího Rusnoka. Andrej Babiš se tak začal podílet až na sestavování rozpočtu pro rok 2015. V něm byly zahrnuty i předpokládané příjmy z EU, které činily 86,7 mld. korun. Za rok 2014 nebylo dočerpáno asi 85 miliard, konečný stav ke konci roku 2015 byl asi 6,8 miliard.

Současně má ministr Babiš pravdu, že za jeho působení došlo při dočerpávání ke snížení alokace (.pdf, str. 15) o 26 miliard, tedy nedočerpané částky za rok 2013 (.pdf, str. 3) a 2014. Rok 2015 tak byl posledním, kdy bylo možné tyto dotace dočerpat.

Zdroj: ministerstvo pro místní rozvoj

To se skutečně podařilo, ovšem s pomocí zvýšení investic. Za rok 2015 se kapitálové výdaje oproti předešlému roku zvýšily o 64,7 mld. korun, přičemž investice do programů spolufinancovaných EU se zvedly o 57,5 mld. korun.

Vláda tak skutečně koncem roku 2015 investovala více.

„Na meziročně nižší výdaje v samotném prosinci o 41,2 mld. Kč mělo vliv zejména mimořádně vysoké čerpání výdajů na společné programy EU a ČR v závěru roku 2015.“ - ministerstvo financí

Zdroj: Ondřej Kokeš

Od roku 2014 se tak rozjel nový dotační program, díky němuž obdrží Česká republika do roku 2020 asi 648,5 mld. korun.

V roce 2016 obdržel náš stát z Evropské unie 92,9 mld. korun (.pdf, str. 6), přičemž 88 mld. ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Z této částky vyčerpala země podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ČSSD) pouze 86,6 miliard.

Letošní (.pdf) rok je předpokládaný obnos z EU o 3,9 miliardy vyšší, předpokládá se 96,8 miliard. Současně má Babiš pravdu, že čerpání dotací je u některých ministerstev problematické a předpokládá se, že dojde v následujících letech k poklesům ekonomiky.

Jak vyplývá z výsledku rozpočtu 2016, který skončil přebytkem, kromě nižších kapitálových výdajů se na něm výrazně podílely právě evropské peníze. Jak uvádí zpráva ministerstva financí:

„Další významný faktor dosaženého přebytku představovaly prostředky přijaté z EU. Ty převýšily rozpočtovanou výši o 64,8 mld. Kč.“

Je tedy zjevné, že tento indikátor je pro státní rozpočet zásadní. Nicméně lze jen těžko predikovat v únoru 2017, jaká konkrétní výše peněz z EU do českého rozpočtu zasáhne. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Předsednictvo ČSSD vydalo po prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 prohlášení, v němž vyjadřuje podporu Miloši Zemanovi. Stejně se vyjádřil i senátorský klub ČSSD a Klub starostů a primátorů zvolených za ČSSD.

Podle výsledků organizace KohoVolit.eu voliči ČSSD již v prvním kole dali hlas Miloši Zemanovi. Podle tabulky (.xls, tabulka „chart1_source“) tvořili voliči ČSSD 10 % jeho elektorátu. 6 % Dienstbierových voličů pak volilo v minulých volbách ČSSD. Jinými slovy, 45,5 % voličů ČSSD dalo hlas v prvním kole Zemanovi a 27 % Dienstbierovi.

Analýza KohoVolit.eu dále uvádí, že se ve druhém kole většina voličů, kteří v prvním kole volili zástupce ČSSD Jiřího Dienstbiera, přesunula k Miloši Zemanovi.

Pozměňovací návrhy k zákonu o EET předložil za KDU-ČSL Jaroslav Klaška 30. listopadu 2016. V jednom (.pdf, str. 2) z nich se hovoří o vyloučení „tržby získané z vedlejšího výkonu činnosti osoby samostatně výdělečně činné podle jiného právního předpisu 1), pokud rozhodná částka zisku nepřesáhne výši podle jiného právního předpisu 2). Pokud rozhodnou částku taková osoba samostatně výdělečně činná přesáhne, je povinna se do systému elektronické evidence tržeb přihlásit do 30 dní od data překročení rozhodné částky.“

V odůvodnění je vysvětleno, že podnikatelé, kteří takto vydělávají pouze jako vedlejší činnost, dosahují tak nízkých výdělků, že je EET nadměrně finančně zatíží. Hranice tohoto nízkého výdělku by měla být stanovena jako rozhodná částka pro platbu sociálního pojištění, což je 20 % průměrné mzdy (v roce 2016 64 813 Kč – tedy 5401 Kč měsíčně).

Tento způsob podnikání se také nazývá minijob.

O farmářských trzích se hovoří v dalším pozměňovacím návrhu z 30. listopadu, předloženém KDU-ČSL skrze poslance Klašku. Dle tohoto návrhu se do paragrafu 12 zákona o evidenci tržeb, hovořícím o tržbách vyloučených z evidence, má vložit písmeno k), které zní: „k) z prodeje potravin, zemědělských nebo jiných regionálních produktů formou farmářských trhů na tržištích, jejichž tržní řády vydané podle § 18 živnostenského zákona stanoví, že u každého prodejce je podíl nabízeného zboží, jehož je prodejce prvovýrobcem, nebo podíl zboží regionálního původu, minimálně 75 %.“.

Jinými slovy, pokud prodejce na farmářském trhu nabízí více než tři čtvrtiny zboží, které vyrobil či je zboží regionálního původu budou jeho tržby vyloučeny z EET. V odůvodnění se hovoří hlavně o důležitosti tohoto typu prodeje pro životní prostředí či podporu povědomí spotřebitelů o domácím zemědělství. Také se zdůrazňuje jeho sezonní charakter, který snižuje výdělky prodejců a EET by zvýšilo jejich zatížení.

Po jednání s tureckým ministrem zahraničních věcí v polovině prosince 2016 Zaorálek řekl, že vidí na turecké straně ochotu pomoci a vyjít Česku vstříc. Turecko umožní rodičům vězněné dvojice je navštívit a bere na vědomí i informace české diplomacie, které tvrdí, že se zadržení nechtěli zapojit do teroristických aktivit, ale pouze na území Sýrie ovládaném kurdskými milicemi postavit polní nemocnici. Důležitým faktorem dle Zaorálka je, že Česko má důvěru Turků v tom, že nepomáháme teroristům.

Dle tiskové zprávy MZV ministr prohlásil, že z jednání má dobrý pocit a dějí se vstřícné kroky. Turecko potvrdilo ochotu pomoci najít řešení této situace a shoda je i v tom, že zadržení dvou Čechů by nemělo narušit dobré vzájemné vztahy.

Přesto však z dostupných zdrojů mapujících vyjádření ministra Zaorálka na závěr jeho cesty do Turecka není zřejmé, zda řekl, že se v dohledné době delší než několik týdnů najde řešení tohoto problému.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Miloš Zeman sice skutečně inklinuje podle svých knih spíše k tzv. varovné prognostice, ve které upozorňuje na možná rizika, ale tuto svou volbu nepopisuje jako win-win strategii (tedy jako strategii vedoucí jen k dobrým výsledkům pro prognostika), jak říká Pelikán.

Zeman naopak uvádí, že cílem této prognostiky je upozornit na problém a odvrátit jej tím, že se změní podmínky tak, aby se této pohromy nedosáhlo (tedy adresáti prognózy přijmou patřičná protiopatření). Explicitně pak uvádí, že nepřijde-li pohroma, před kterou prognostik varoval, „bude na vás pohlíženo s podezřením a vaše důvěryhodnost klesne“.

Miloš Zeman je autorem několika knih. V některých z nich se skutečně zabývá prognostikou, popisuje i svůj vztah k ní. V knize Jak jsem se mýlil v politice z roku 2005 současný prezident uvádí:

„Popisujete-li žádoucí budoucnost, bezesporu někoho stimulujete. Stejně tak však můžete stimulovat popisem (či spíše analýzou) nežádoucí budoucnosti. Ve veřejnosti tím vyvoláváte obrannou protireakci, která se snaží této nežádoucí alternativě zabránit. Robert Merton v této souvislosti psal o ‚ sebevyvracejících se proroctvích ' (self-defeating prophecies), která se vyslovují právě proto, aby se neuskutečnila. Postupně jsem se tak propracovával k teorii varovných prognóz, na niž jsem se v budoucích letech specializoval.Přiznejme si, že varovné předpovědi mají mimo jiné i ten půvab, že jsou atraktivní. I Dante ve své Božské komedii sugestivně popisuje peklo, méně sugestivně očistec a jeho ráj je jen nudná selanka. Druhá strana mince zahrnuje riziko, že varovný prognostik se ze své neuskutečněné předpovědi může vylhat tvrzením, že právě on zabránil její realizaci. Do určité míry do této skupiny patřily práce Hermana Kahna, jako je Přemýšlení o nemyslitelném nebo popisy možných variant třetí světové války.“ Uvádí také (str. 61–62) : „Z hlediska varovné prognostiky je daleko užitečnější – a také daleko nebezpečnější – upozorňovat politika na rizika, která se v budoucnosti rýsují, než mu malovat růžové vize. Říkal jsem tomu Kassandřin syndrom: Kassandra byla bohy nadána schopností proroctví, ale současně odsouzena k tomu, aby jí nikdo nevěřil, takže přes její varování Trojané vtáhli koně do města.Naproti tomu Pýthie poté, co se nafetovala kouřem z vonných bylin, pronášela dvojznačná proroctví (překročíš-li řeku Halys, zničíš velikou říši, ale už neřekla, že to může být i říše vlastní) a byla v obecné oblibě. Chtěl jsem být spíše Kassandrou, ovšem bez jejího prokletí, a vůbec se mi nelíbilo být Pýthií.“

V další Zemanově knize Varovná prognostika z roku 1991, která vyšla v roce 1998, se autor opět vyznává ze své náklonnosti ke Kassandře. Kromě toho uvádí (str. 18–19):

„V této knížce nás však bude zajímat opačný případ, sebezničující prognóza či proroctví. Upozorníte-li někoho, že přijde orkán a odnese mu střechu, a jestliže vám příjemce této prognostické informace dostatečně věří, začne střechu připevňovat tak, aby obstála. Tím prognó­za vyvolala novou aktivitu, v jejímž důsledku se nesplní, i když orkán přijde. Pokud se ovšem orkán nedostaví, bude na vás pohlíženo s podezřením a vaše důvěryhodnost klesne.Sebezničující, varovná prognóza zapíná zpětnou vazbu, spojující důsledky s ovlivnitelnou částí předpokladů, a to zpravidla nikoli prostřednictvím prognostika samého, ale prostřednictvím adresáta prognostické informace. Zpětná vazba vede ke změně vektoru předpokladů (v naší ilustraci například předpokladu nedostatečně zajištěné střechy, zatímco orkán je předpoklad neovlivnitelný), tím ke změně důsledků. Prognóza se sama ruší, ničí.“

V červnu 2012 vydalo ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska korunové dluhopisy, které byly zamýšleny jako možnost nákupu pro domácnosti nebo fyzické osoby. Jak popisuje web ČT24, téměř polovinu mezi právnickými osobami činily obce, zapojeny byly rovněž odborové organizace.

Nejen církve, ale i nadace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a v roce 2012 nově také kraje, města či veřejné vysoké školy si mohly korunové státní dluhopisy koupit.

Nepodařilo se nám ovšem dohledat konkrétní objemy nákupů podle různých aktérů.

S žádostí o poskytnutí informací a zdrojů, ze kterých čerpal ministr Babiš, jsme se obrátili na tiskové oddělení ministerstva financí. Do doby publikování výstupu žádná odpověď nedorazila. V návaznosti na možnou budoucí odpověď bude výrok upraven.

V médiích se často objevuje informace o 60 % absolventů pedagogických škol, kteří se uplatní mimo sféru školství. Toto tvrzení ovšem vylučuje analýza Střediska vzdělávací politiky (analýza byla financována MŠMT), která uvádí, že přes 60 % absolventů pedagogických fakult se uplatní ve vystudovaném, případně příbuzném oboru.

Z analýzy REFLEX 2013 (.pdf, str. 111) je patrné, že první práce absolventů bakalářského studia pedagogiky je ve studovaném či příbuzném oboru ze 67 %. V magisterském pak v 76 %. Současně z analýzy plyne, že se u 60 % magistrů pedagogiky shoduje první práce s vystudovaným oborem (.pdf, str. 114).

Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu v roce 2017 přijmout 284 (.pdf - 144) nových zaměstnanců.

28 z nich najde místo přímo na ústředním orgánu ministerstva, 104 míst se otevře na České správě sociálního zabezpečení, 150 míst na Úřadu práce ČR a 2 místa na Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.