Přehled ověřených výroků

Miroslava Němcová citovala věty Newta Gingriche, jednoho z podporovatelů Donalda Trumpa.

Výrok byl v Otázkách vyřčen v souvislosti s nástupem Donalda Trumpa do křesla prezidenta USA. Nepochází však přímo z úst zvoleného kandidáta, nýbrž od bývalého republikánského předsedy Sněmovny reprezentantů Newta Gingriche, který byl před volbami jedním z Trumpových nejvýraznějších podporovatelů.

V rozhovoru pro komerční stanici CBS odpověděl na otázku, zda by měly Spojené státy pomoci Estonsku v případě ruské invaze, následující: „Estonsko je na předměstí Petrohradu. Rusové nemusí nutně přejít hranici vojenskou cestou. Mohou udělat to, co na Ukrajině. Nejsem si jist, zda bych riskoval jadernou válku kvůli místu, které je na předměstí Petrohradu. Myslím, že bychom měli přemýšlet, co tyto věci znamenají.“

Protože byl význam vět poslankyně za ODS identický, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Je faktem, že Tunisko je možné považovat od roku 2014 za zemi s demokratickým zřízením vlády. Po téměř třech letech jednání byla v 2014 přijata ústava, která svými prvky jako je například oddělení mocí státu, demokratickými volbami a důrazem na lidské práva a svobody, splňuje západní pojetí demokratické vlády. Trend k demokratickému zřízení potvrdily i nezávadné parlamentní (. pdf, s. 37–38) a prezidentské volby (. pdf s. 9) v témže roce. Dle posledních průzkumů (. pdf, s.1) spokojenosti je demokratické zřízení považováno 86% Tunisanů jako nejlepší možné zřízení, a to i s vědomím jeho nedostatků.

Tento průběh změny režimu po revoluci v roce 2011 je kvitován kladně i Evropskou unií, která s Tuniskem navázala rozsáhlou spolupráci v mnoha oblastech. Jak ukazuje zpráva Evropského parlamentu z července roku 2016 ohledně stavu vzájemných vztahů Tuniska a EU je tato spolupráce poměrně rozsáhlá a aktivní. Velký význam má migrace (program Mobility partnership), hrozba terorismu a obecně efektivita tuniských bezpečnostních a soudních složek. Dalším významným tématem, který je ze strany EU Tunisku připomínán, je otázka zachování a rozvoje občanské společnosti a ochrana lidských práv v kontextu projednávané dohody Evropské sousedské politiky.

Tunisko je v současnosti, i přes některé problematické jevy, jako třeba možné rozšíření trestu smrti a omezení svobod v případech terorismu či obecné míře korupce, demokratickým státem, který se těší zájmu EU, která si na jedné straně je vědoma křehkosti nového tuniského zřízení, na druhé straně ale nabízí pomoc a očekává ze strany Tuniska spolupráci.

Hodnota minimální mzdy zůstávala v období od ledna 2007 do srpna 2013 skutečně neměnná. V létě roku 2013 však došlo po téměř sedmi letech k jejímu navýšení, a to na základě nařízení Rusnokovy vlády.

Od 1. ledna 2007 nabylo účinnosti vládní nařízení, které zvyšovalo sazbu minimální mzdy pro týdenní pracovní dobu 40 hodin ze 7 955 Kč na 8 000 Kč za měsíc (nebo 48,10 Kč za hodinu). Tato výše minimální mzdy zůstala konstantní až do druhé poloviny roku 2013.

Na základě nařízení vlády z 16. července 2013 došlo k navýšení minimální mzdy na 8 500 Kč (nebo 50,60 Kč za hodinu). Účinnosti nabylo 1. srpna 2013.

Člověkem zmíněným poslancem Filipem je ministr financí Babiš, který je veden v evidenci Státní bezpečnosti jako spolupracovník. Změna lustračního zákona reagovala na tuto situaci a konkrétně vymezila orgány, na které se lustrační zákon vztahuje, přičemž ministerstva mezi tyto orgány nezařadila. Vzhledem k výjimečnému postavení Andreje Babiše a okolnostem schválení zákona hodnotíme výrok jako pravdivý.

Osobou, kterou má poslanec Filip na mysli, je ministr financí Babiš, který byl do roku 2014 evidován ve svazcích Státní bezpečnosti jako její tajný spolupracovník. V červnu 2014 bratislavský okresní soud shledal tuto evidenci jako neoprávněnou, tento názor sdílí i bratislavský krajský soud, který rozhodnutí okresního soudu potvrdil, to však nic nemění na tom, že je Andrej Babiš stále veden v evidenci Státní bezpečnosti jako spolupracovník.

Po jmenování Andreje Babiše ministrem financí 29. ledna 2014 vyvstala otázka, zda-li funkce ministra naplňuje charakteristiky orgánu státní správy uvedené v lustračním zákoně. Jedna z podmínek výkonu funkce v orgánech státní správy totiž je, aby osoba vykonávající funkci v orgánech státní správy nebyla evidována v materiálech Státní bezpečnosti jako spolupracovník Státní bezpečnosti. Pokud by ministerstvo bylo orgánem státní správy podle tehdejšího znění lustračního zákona, ministr Babiš by mohl dostat pozitivní lustrační osvědčení a tím pádem by nemohl vykonávat funkci ministra.

Vzhledem k této možnosti koaliční poslanci začlenili novelu lustračního zákona do návrhu zákona, který měnil některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní službě. Hlavní novinkou oproti předchozímu stavu bylo konkrétní vymezení orgánů státní správy, jejichž funkce mohou být vykonávány pouze osobami, které splní podmínky lustračního zákona, přičemž ministerstva do výčtu zahrnuta nebyla. Opozice se proti tomuto vymezení ohradila a navrhla v pozměňovacích návrzích poslanců Bendy a Plíška (.pdf, str. 14-15) ministerstva do výčtu začlenit, avšak ani v jednompřípadě neuspěla.

Výjimečné postavení ministra Babiše tedy bylo opravdu důvodem změny lustračního zákona, neboť by při zachování dosavadního znění mohlo bývalo dojít k situaci, kdy by nemohl vykonávat funkci ministra. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Na naddimenzovanost ruského zastoupení v České republice upozornila především Bezpečnostní informační agentura ve své nejnovější výroční zprávě o činnosti v roce 2015. Podle čísel dožádaných severem Lidovky.cz šlo v létě 2016 o celkem 137 příslušníků zastupitelské mise, v předchozím roce o 140 osob (dožádal Hlídací pes).

Letos jde podle námi vyžádané informace o 141 osob, konkrétně 53 diplomatických a konzulárních pracovníků a 88 zaměstnanců administrativně-technického zabezpečení.Oproti tomu Česko bylo v Rusku zastoupeno 65 pracovníky, stejný počet nás reprezentuje i v USA, které jsou u nás zastoupeny 69 pracovníky.

„Značná část ruských zpravodajských důstojníků působila pod diplomatickým krytím ruské diplomatické mise, která zůstávala početně stále velmi disproporční vůči ostatním diplomatickým zastoupením, včetně velmocí jako USA nebo ČLR. Také v diplomatických misích jiných států působili zpravodajci na diplomatických postech, avšak zdaleka nedosahovali početního stavu ruské mise. Ruští (a někteří další) zpravodajci se – na rozdíl od zpravodajských důstojníků spojeneckých států – BIS nepředstavovali a nedeklarovali svoji příslušnost ke zpravodajské službě.“ (str. 8 výroční zprávy z r. 2015)

Co se týče ostatních zemí, podle polského ministerstva zahraničí zastupuje Ruskou federaci v Polsku celkem 110 reprezentantů, litevské ministerstvo pak deklaruje jen 33 osob oproti 53 zástupcům Litvy v Rusku (společné rusko-uzbecké velvyslanectví v Moskvě, St. Petersburg, Sovetsk). Lotyšské ministerstvo zaznamenává 53 zástupců ruska (.pdf, str. 126, 162-165), estonské (.pdf, započítáni také konzulární pracovníci v Narvě) pak 44 osob oproti 45 estonským zástupcům v Rusku (Moskva, St. Petersburg, Pskov). Slovenské ani maďarské ministerstvo tyto informace automaticky nezveřejňuje, kontaktovali jsme je tedy ve stejné věci a vyčkáváme na odpověď. Pokud ale ministr Zaorálek tvrdí, že naddimenzovanost podobná té česko-ruské je všude v postkomunistických zemích, pak toto je zjevně nepravda.

Martin Stropnický nastoupil jako ministr obrany na začátku roku 2014. Rozpočet resortu (.pdf) byl pro tento rok schválen ve výši 41,99 mld. korun. Současností míní Stropnický rozpočtovanou částku na rok 2017. Ta je nyní jako součást návrhu zákona o státním rozpočtu projednávána Poslaneckou sněmovou.

Pro ministerstvo obrany je počítáno s výdaji ve výši 52,35 mld. korun. Pokud tedy porovnáme rozpočet z roku 2014, kdy Stropnický do úřadu nastoupil, s aktuálně navrhovanými výdaji, jde o zvýšení o 24,67 %.

Výrok ministra obrany hodnotíme tedy jako pravdivý, rozpočet se skutečně zvýšil o čtvrtinu.

Výrok hodnotíme na základě údajů ČSÚ o hrubých měsíčních mzdách v jednotlivých zaměstnáních. Ty spolu s daňovou kalkulačkou potvrzují slova premiéra Sobotky.

Podle zatím posledních dostupných dat statistického úřadu za rok 2015 byl medián mezd u všeobecných sester se specializací 31 233 Kč, u učitelů na středních školách 28 215 Kč a u policistů 30 792 Kč.

Zadáme-li tyto hodnoty do kalkulačky ČSSD, zjistíme, že navrhované progresivní zdanění by skutečně znamenalo úsporu několika set korun měsíčně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu v roce 2017 přijmout 284 (.pdf - 144) nových zaměstnanců.

28 z nich najde místo přímo na ústředním orgánu ministerstva, 104 míst se otevře na České správě sociálního zabezpečení, 150 míst na Úřadu práce ČR a 2 místa na Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Mezi dluhopisy v centrálním depozitáři nejsou k nalezení dluhopisy odborů (ať už jakýchkoliv) v hodnotě 300 milionů. Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš nedefinuje, která z církví emitovala dluhopisy, nepodařilo se nám tento výrok ověřit.

O propojení církví a státních dluhopisů se jednalo v lednu 2013, kdy se objevil návrh na poskytnutí části vyrovnání s církvemi (tzv. církevních restitucí) formou státních dluhopisů. K tomu nakonec nedošlo, ačkoliv tehdy tuto možnost někteří odborníci kvitovali.

Nejen církve, ale i nadace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a v roce 2012 nově také kraje, města či veřejné vysoké školy si mohli korunové státní dluhopisy koupit. Je tedy možné, že ministr Babiš měl na mysli, že církve a odbory a možná i Česká televize si dluhopisy kupovaly, a ne emitovaly. Celkově je však výrok pro nás neověřitelný.

20. dubna se v Senátu projednával Balíček opatření ke kontrole nabývání a držení zbraní a proti nedovolenému obchodu se střelnými zbraněmi a výbušninami obsahující dva tisky. Chovancova vyjádření na tomto jednání skutečně uváděla, že návrh směrnice na vetší regulaci držení zbraní, jak je konstruován, bude namítat resp. blokovat.

Ministr vnitra vystoupil před senátory s dvěma příspěvky, v nichž kromě dalšího uvedl:

„Návrh směrnice je nyní projednáván v pracovních orgánech rady. Nizozemské předsednictví navrhuje ještě další zpřísnění. Mezi zakázané zbraně by podle jejich návrhu patřily pistole. Takové změny považuji za nepřijatelné. Tento široký zákaz poloautomatických zbraní by měl dopady na vnitřní pořádek a také na obranyschopnost našeho státu.

ČR se na všech jednáních velmi ostře vymezuje proti takovým neodůvodněným změnám a zásahům do práv legislativních a tedy legálních držitelů zbraní, tedy legislativou upravených.

Situaci považuji za tolik vážnou, že se k tomuto tématu bude vyjadřovat vláda ČR, a ministerstvo vnitra chce toto téma na vládu přednést.

(...)

Chci vám velmi poděkovat za vaši podporu v této věci, poděkovat za debatu, která tady byla. A věřte, že v té Evropě budu dělat maximum pro to, aby tyto nápady, které si myslím, že nepomáhají obrazu Evropské unie, u členských zemí a hlavně u občanů členských zemí, že tam budeme velmi efektivně namítat, blokovat. My nejsme protievropští, ale tyto věci jsou proti Evropě. Protože jsou proti duchu Evropy a proti lidem, které v Evropě žijí. Já jsem dalek toho, abych tleskal věcem, které pomáhají zhoršovat obraz Evropské unie u českých obyvatel. A tady si dává Evropa z mého pohledu zbytečně vlastní góly.“