Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako neověřitelný kvůli nedostupnosti některých dat, především pro rok 2016.

Pro účely ověření tohoto výroku jsme kontaktovali ministerstvo financí, jež nám poskytlo grafy, které ministr financí Andrej Babiš v Otázkách Václava Moravce ukazoval a popisoval.

Ministr Babiš nejprve ukazuje graf navýšení základu daně a snížení ztráty z kontrol převodních cen a graf znázorňující doměření daně z převodních cen.

Grafy ukazoval Andrej Babiš v OVMZdroj: ministerstvo financí

Zvýšení základu daně nadnárodním firmám souvisí zejména s problematikou transferových (převodních) cen, což je oblast, ve které může docházet k nepřiměřenému vyvádění zisku ze země. Pro účel sledování těchto cen byla od roku 2014 vytvořena nová příloha daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob – přehled transakcí se spojenými osobami.

V roce 2015 podle informací ministerstva financí došlo ke zvýšení daňového základu u nadnárodních společností o 2 431 mil. korun, což zhruba odpovídá Babišovu grafu. Podobné údaje o daňovém základu nadnárodních firem za rok nejsou veřejně k dispozici.

V roce 2015 byla také doměřena daň ve výši 446 mil. korun, což také odpovídá grafu, který ukazuje Andrej Babiš. Za první čtvrtletí roku 2016 (.pdf, str. 14) pak byla doměřena daň ve výši 500 mil. korun. Za celý rok 2016 byla podle informací MF doměřena daň ve výši 0,8 mld. korun, což je dvojnásobek oproti roku 2015.

Když ministr financí říká, že „před nimi nebylo nic“ ukazuje na výši doměřené daně v roce 2012, 2013 a 2014. V roce 2013 (.pdf, str. 14) byla doměřena daň ve výši 71,7 mil. korun a v roce 2014 59,4 mil. korun. To je skutečně velmi málo oproti současným hodnotám doměřené daně.

Zdroj: Boj proti agresivnímu daňovému plánování (.pdf str. 14)

Na dalším grafu Andrej Babiš ukazuje celkový objem financí, který se podařilo uchránit díky „daňové kobře“. Tyto částky potvrzuje aktuální prezentace výsledků společného týmu Národní centrály organizovaného zločinu, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel, které jen v roce 2016 zachránilo státnímu rozpočtu 3,385 miliardy korun. Dodejme jen, že kobra není tak zcela projektem Andreje Babiše, přípravy na spolupráci Policie ČR a ministerstva financí na odhalování daňových úniků, inspirovanou na Slovensku, začaly již za předchozí vlády.

Graf ukazoval Andrej Babiš v OVM
Zdroj: ministerstvo financí

Co se týká srovnání mezery ve výběru daní, ukazuje Andrej Babiš na snížení mezery v letech 2013 a 2014, kdy byl pokles mezi těmito roky 10 miliard.

Podle informací zveřejněných ministerstvem financí se mezi roky 2013 a 2014 mezera ve výběru DPH v ČR podle studie Evropské komise rychle zmenšovala. Pokles mezi lety 2013 a 2014 byl 10 miliard, tedy z 19 % na 16 % z očekávaného výběru DPH. To znamená, že v roce 2014 se o tři procentní body oproti roku 2013 zlepšil výběr DPH. Česká republika se tak přiblížila průměru EU, který v roce 2014 byl 14 %.

Novější data nejsou k dispozici, lze však předpokládat, že v letech 2015 a zejména 2016, kdy nabývají účinnosti opatření zaváděná Andrejem Babišem, jako rozšíření reverse charge, kontrolní hlášení nebo zvýšená kontrolní činnost, bude tato mezera dále klesat.

Odliv dividend z přímých zahraničních investic, tedy tisky, které si ze svých účastí vyplatili zahraniční investoři, byl rekordní v roce 2014, kdy tento objem dosáhl 214 mld. korun. Do zahraničí jsme tak vyplatili 5 % HDP. V roce 2015 se tento poměr nepatrně snížil, pro rok 2016 ale opět nejsou dostupná data.

Zdroj: Analýza odlivu zisku (.pdf, str. 22)

Babiš si sám vymezuje období (od roku 1993) a formu (zveřejnění příjmů), za kterou zveřejňuje údaje, není ovšem jediným politikem, který ukázal svůj majetek. Jsou případy, kdy politik (či budoucí kandidát) zveřejnil svůj majetek kompletně. Babiš tedy může mít pravdu v jím vymezeném rozsahu, nicméně tím navádí dojem, že je jako jediný transparentní, což pravda není.

Jako příklady můžeme uvést senátora Václava Lásku, který byl zvolen za Stranu zelených a KDU-ČSL s podporu Pirátů v roce 2014. Ten přímo na svém webu uvádí soupis svého kompletního majetku, jenž aktualizuje.

Dále bychom mohli uvést příklad Michala Horáčka, který vyhlásil prezidentskou kandidaturu. Ten při spuštění své kampaně zveřejnil kompletní soupis svého majetku.

Václav Klaus mladší skutečně uvedl, že je „pro povinnou matiku ‚ as soon as possible ' “ a odkládání podle něj nebude mít žádný smysl. Výrok Valachové (ČSSD) tak hodnotíme jako pravdivý.

„Povinná matika bude přínosem, protože studenti se budou víc učit. A i průměrné školy se budou více snažit. Čekat do roku 2068 až se bude matika učit ‚ moderně ' – není žádné řešení,“ uvedl Klaus ml. na své stránce.

Myšlenku na povinnou maturitu z matematiky veřejně prezentoval již před lety. V roce 2012 proklamoval nutnost přepracování státních maturit a zavedení třech státních zkoušek, tedy povinné maturity z češtiny, angličtiny a matematiky.

V témže roce Petr Fiala (ODS) jako tehdejší ministr školství sestavil expertní komisi (dnešní CERMAT), která se otázkou státních maturit zaobírala. Jedním z jejích členů byl i Václav Klaus ml., jenž později působil jako poradce Fialy. O dva roky později své postoje ještě zopakoval v reakci na špatné výsledky maturantů z matematiky.

I dnes Klaus ml. upozorňuje na „alarmující stav školství“ a z jeho výstupů je patrný spíše negativní vztah k postupům Valachové.

Spojené státy přispívají do rozpočtu NATO nejvyšší částkou, podle regulí aliance se však podílejí na rozhodnutích stejnou měrou jako jejich ostatní spojenci.

Spojené státy americké jsou jednou ze zakladatelských zemí aliance, formálně zde však mají stejné slovo jako ostatní členské státy. V rozhodování všech jejích složek platí pravidlo konsenzu, na finálním rozhodnutí se tedy musí shodnout všechny spojenecké země.

Náklady NATO můžeme rozdělit na nepřímé, jimiž přispívají na chod NATO členské státy přímo ze svých rozpočtů, a přímé, které se rovnají samotnému rozpočtu organizace. Podle celkového souhrnu (.pdf) nákladů jednotlivých zemí v oblasti obrany přispívají dlouhodobě nejvyšší částkou Spojené státy americké, přestože v posledních letech tyto výdaje výrazně snižují.

Například minulý rok vynaložily na obranu více než 664 miliard dolarů, což činí asi 70 % z celkového rozpočtu aliance. V roce 2014 činil jejich podíl ještě o dvě procenta více. USA přispívají nejvíce také v přepočtu k jejich hrubému domácímu produktu. V minulých dvou letech vždy přesáhl tento ukazatel hranici 3,5 % vzhledem k jejich HDP.

Výdaje na obranu členských zemí na obranu stručně vystihuje graf ze serveru Businessinsider.com. Zde se jedná o údaje z roku 2014, částky jsou uvedeny v miliardách amerických dolarů.

Celkově tedy skutečně přispívají Spojené státy do rozpočtu NATO výrazně více, než jejich alianční spojenci.

Schopnost obranných sil je možné porovnat z více úhlů pohledu. Armáda USA je v NATO největší z personálního hlediska (porovnání stavů z roku 2014 přehledně na anglické verzi Wikipedie na základě publikace The Military Balance vydané britským Mezinárodním institutem strategických studií). Podle žebříčků Business Insider je i zemí technicky nejvyspělejší.

Je pravdou, že podle čl. 54 odst. 3 Ústavy ČR je prezident z výkonu své funkce (a rovněž tedy z jejího titulu) neodpovědný. S odpovědností vlády je to ovšem složitější. Protože Pavel Blažek ve vysílání důrazně vyjadřuje, že vláda je odpovědná za veškerou prezidentovu činnost, musíme výrok vyhodnotit jako nepravdivý.

Podle Ústavy totiž pouze„za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády,odpovídá vláda“. Mezi takováto rozhodnutí patří podle čl. 63 odst. 1, 2 například ratifikace mezinárodních smluv, pověřování velvyslanců, vyhlašování voleb, jmenování soudců a generálů, udělování amnestie či státních vyznamenání. V tomto případě je prezident povinen získat pro své rozhodnutí také kontrasignaci vlády, která je pak proto odpovědna.

Blažek s Pelikánem zde hovořili o zveřejnění tajné informace o možném pohybu teroristy na území ČR. Takové vyjádření však není ani rozhodnutím v právním slova smyslu, tím méně pak kontrasignovaným. Jak dříve ozřejmil Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 43/93: „... vydaným rozhodnutím nelze rozumět jakékoli ,se rozhodnutí‘ k určitému chování, byť je zakotveno v zákoně.“

Prezident navíc není nikomu generálně odpovědný tak, jako je například vláda odpovědná Poslanecké sněmovně. Výrok ve znění, v jakém ho Blažek předkládá, není pravdivý.

Od existence této vlády došlo k několika zemětřesením na jednotlivých ministerstvech. První výměna ministra se odehrála na ministerstvu pro místní rozvoj. V tomto případě byl hlavním důvodem odchod ministryně Věry Jourové (ANO) do Bruselu na pozici eurokomisařky za ČR. Nově jmenovanou ministryní do tohoto resortu se stala Karla Šlechtová, kterou prezident jmenoval do funkce 8. října 2014.

Dalším ministrem, který skončil ve vládě, byl ministr dopravy Antonín Prachař (ANO). Ten po vlně kritiky ze strany opozice a médií, především v otázce vedení ŘSD nebo vypsání tendru na nového provozovatele mýtného systému, nabídl svou rezignaci. Hnutí ANO na jeho místo nominovalo (nestraníka) ředitele Skansky Daniela Ťoka. Toho jmenoval prezident Zeman 4. prosince 2014.

Ministryně spravedlnosti Válková rezignovala na svou funkci po dohodě s hnutím ANO dne 10. února 2015 s tím, že skončí k 1. březnu. Jako jeden z důvodů uvedla „zdravotní indispozici“. Na toto místo byl jmenován její dosavadní náměstek Robert Pelikán dne 12. března 2015.

Prvním skutečně odvolaným ministrem byl ministr školství Marcel Chládek za ČSSD. Žádost o jeho odvolání předal premiér Sobotka prezidentovi 29. května 2015. Důvodem byly informace o šikaně podřízených na ministerstvu zveřejněné v Mladé frontě Dnes. Vedením ministerstva byla dočasně pověřena ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Novou ministryní školství byla dne 17. června jmenována (tehdy ještě nestranická) Kateřina Valachová. O pár měsíců později však vstoupila ministryně školství do ČSSD.

Po neúspěšných krajských volbách se Bohuslav Sobotka rozhodl pro obměnu ministrů ve vládě. Na odvolání navrhl ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka a ministra lidských práv Jiřího Dienstbiera (oba ČSSD). Jako důvod těchto odvolání Sobotka uvedl únavu ministrů. Ministr Němeček uvedl, že tento krok přijímá, protože chce, aby ČSSD uspěla ve sněmovních volbách v roce 2017. Dienstbier naopak považuje jako důvod pro své odvolání fakt, že Sobotka nebude mít na nadcházejícím volebním sjezdu protikandidáta. Na pozici ministra zdravotnictví byl navržen ředitel nemocnice Motol Miloslav Ludvík a Jan Chvojka na ministra pro lidská práva (oba ČSSD). Ministři byli do funkce jmenováni dne 30. listopadu 2016.

Podle ČTK Sobotka chystanou obměnu označil „za příležitost pro koaliční partnery, aby zvážili, zda jejich týmy ve vládě jsou ty nejlepší, které mají k dispozici.“ Jak předseda hnutí ANO Andrej Babiš, tak předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek však uvedli, že „o žádné změně svých ministrů neuvažují a obměna ministrů za ČSSD je v kompetenci premiéra“.

Hnutí ANO vyměnilo za dobu vlády celkem tři své ministry, stejně jako ČSSD. Na druhou stranu je zbytek výroku pravdivý, takže jej stejně hodnotíme i celkově.

Je logické, že růst HDP má přímý vliv na ukazatel podílu výdajů na obranu na HDP. Čísla, která uvádí ministr Stropnický pak zhruba odpovídají skutečnosti a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výdaje na obranu skutečně v roce 2010 byly necelých 49 miliard, což je méně, než vláda v aktuálním rozpočtu plánuje na rok 2017. Při porovnání s výší HDP podle Českého statistického úřadu to bylo 1,43 % HDP. V příštím roce slíbených 52,5 miliard bude 1,08 % HDP (objem HDP dle aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí).

RokHDP (mld Kč)Rozpočet Ministerstva obrany (mld Kč)Podíl 2006 3 507,155,691,59% 2007 3 831,853,911,41% 2008 4 015,354,171,35% 2009 3 921,855,981,43% 2010 3 953,748,871,24% 2011 4 033,843,881,09% 2012 4 059,943,471,07% 2013 4 098,142,051,03% 2014 4 313,841,990,97% 2015 4 554,643,780,96% 2016 4 703,047,781,02% 2017 4 864,052,541,08% Zdroj: HDP - ČSÚ (2006–2015), MFČR (2016–2017); Rozpočet MO - jednotlivé roční rozpočty

Členové vlády dne 30. května 2016 projednali návrh místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka na výdaje rozpočtu v oblasti výzkumu a experimentálního vývoje. Hlasováním v poměru 11 pro a 5 hlasů proti vláda přijala usnesení č. 477.

Podle ČTK vzrostou starobní důchody až o 300 Kč měsíčně. Ministr financí Andrej Babiš oznámil, že chybějících 3,5 mld., které podle něj měly původně sloužit k navýšení důchodů (ale byly nakonec určeny pro vědu a výzkum), našel a důchodci tak dostanou od příštího roku přidáno. Dodejme, že o financích v této věci rozhoduje vláda a ne Babišova schopnost hledat.

Podle tiskové zprávy Rady pro vědu, výzkum a inovace bude možné získat peníze z nárůstu finančních prostředků z EU v letech 2017 a 2018.

Hnutí ANO považuje za tzv. černou díru hlavně ministerstvo zdravotnictví, o kterém se takovým způsobem už několikrát vyjádřil především jeho předseda Andrej Babiš. Podobný názor má s největší pravděpodobností také v případě vědy a výzkumu, protože na svém facebookovém účtu mimo jiné uvedl:

„Ministr obrany stabilizoval resort, který byl prolezlý korupcí, ztransparentnil státní zakázky a je po dlouhé době první ministr, za jehož úřadování narostl rozpočet na obranu státu. V oblasti podpory vědy a výzkumu jsem zatím podobné úspěchy nezaznamenal.“ (Andrej Babiš ke kritice ministra obrany Stropnického ze strany místopředsedy vlády Bělobrádka - 11. února 2016)

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V listopadu server Seznam.cz vydal text, ve kterém poprvé popisuje to, že Babiš jako fyzická osoba nakoupil bezmála za 1,5 miliardy korunové dluhopisy Agrofertu. Na ty se nevztahovala daň. Babiš pak v lednu veřejně popsal své příjmy od roku 1993.

Pro Deník 4. ledna uvedl Babiš, že od roku 1993 jako fyzická osoba oficiálně vydělal 1,8 miliardy korun, za tu dobu na dani z příjmů zaplatil 310 milionů korun a 27 milionů korun na pojistném. „Můj čistý příjem tedy byl 1,526 miliardy korun a za ně jsem nakoupil dluhopisy v ceně 1,482 miliardy korun.“

Jinou částku pak ministr uvedl v rozhovoru pro deník Hospodářské noviny 6. ledna 2017. Kromě tohoto rozporu v příjmech pak přišel server Echo24.cz s výpočtem, že podle veřejných deklarací o svém příjmu Babiš nemohl v letech 2013 a 2014 nakoupit uvedené dluhopisy, protože nedisponoval dostatkem prostředků.

Echo spočítalo, že s takovou bilancí mu ovšem majetek nestačil na pokrytí životních potřeb. Na tiskové konferenci dne 19. ledna vydal Babiš další údaje. Konkrétně na dotaz Terezy Vilímové z Echo24, kde vzal legální příjmy na nákup těchto dluhopisů, neboť když vychází z majetkových přiznání, tak v roce 2013 na toto neměl peníze. Odpověděl, že jeho celkové příjmy od roku 1993 byly 2 531 768 228 Kč, z toho příjmy, které byly zdaněné Agrofertu byly 1 863 801 107 Kč, z toho zaplatil 337 503 547 Kč daní. Takže když to odpočítám, tak mi zůstalo 1 049 498 231 Kč.

O celé kauze následně informovala také Česká televize. Konkrétně Reportéři ČT a nejobsáhleji pak redaktoři pořadu 168 hodin v reportáži z 29. ledna 2017. Ta v úvodu pořadu shrnuje jednotlivé verze Babišových vyjádření a dále se reportérka doptává na nesrovnalosti v počtech.

(3:35) reportérka:„... mně na tom zaráží to, že ten první rozhovor, první dotaz byl někdy 4. ledna, první dotaz na to, kde jste vzal peníze na nákup těch dluhopisů. A vy jste tam suverénně řekl tu částku...“

Babiš: „Ano, protože jsem to měl připravené, protože ta kampaň už jela. Měl jsem to připravené a ta částka byla jednoznačně vyšší než ty dluhopisy, takže to byl ten zdroj.“

reportérka: „Takže jste si to špatně spočítal?“

Babiš: „Ale to není pravda, vidíte, vy tomu nerozumíte.“

Další otázka směřuje k tomu, proč nezdanitelné příjmy uvádí až teď, když nesedí počty. Odpovědí je dnes již legendární: „Proč bych vám měl sdělovat všechny moje příjmy? Sorry jako.“ (4:30)

Na otázku, zda je ochoten a schopen tyto příjmy doložit, odpovídá,že neví, proč by to dokládal.(06:40)

Reportérka pořadu 168 hodin se tedy neptala znova na částky, které tvořily veškeré jeho příjmy. Alespoň v odvysílaných částech pořadu tyto částky brala jako fakt a ptala se na skutečnost, proč je médiím sděloval postupně, zda šlo o omyl při počtech či nikoli. Další dotaz směřoval k tomu, zda tyto částky bude dále dokládat. Rozhovor se tedy ubíral jiným směrem, uvedené částky již reportérka nezpochybňovala a natočený materiál z tiskové konference na ně zjevně neodpovídá. Totéž je možné konstatovat u reportáže Reportéři ČT. Přesto je možné, že mimo odvysílané záběry se reportérka v rámci tématu znova dotazovala na uvedené částky. Proto je výrok zavádějící.

Ministr financí Andrej Babiš hovoří o výběru daně z příjmů právnických osob. V této souvislosti porovnává výběr daní za roky 2013 a 2016. V roce 2013 se celostátní výnos daně z příjmů právnických osob rovnal 120 mld. korun. Do konce roku 2016 byl celostátní výnos této daně navýšen na 164,7 mld. korun, tedy o 44,7 mld., o nichž hovoří ministr financí. Mezi lety 2013 a 2016 se údaje z grafu Andreje Babiše shodují s údaji, které poskytuje Finanční správa.

Zdroj: OVM

Zdroj dat: Finanční správa