Přehled ověřených výroků

EIA skutečně omezila možnost další stavby dálnice D3, ovšem není pravdou, že by šlo o zastavení výstavby celé dálnice. V minulých letech navíc stála výstavba i přesto, že úseky platnými posudky EIA disponovaly, jde tak o zavádění.

EIA je procedura, při které se posuzuje vliv plánovaných staveb na veřejné zdraví a životní prostředí (vliv na živočichy, rostliny, ovzduší, krajinu, přírodní zdroje, kulturní památky, atd.). Tento proces je veden buď krajským úřadem, nebo ministerstvem životního prostředí.

Jan Zahradník má pravdu, když říká, že na stavbu dálnice D3 bylo vydáno kladné stanovisko EIA na posouzení vlivu na životní prostředí. Stalo se tak v únoru roku 2012, tedy ještě za vlády Petra Nečase, kdy byla tato stanoviska vydávána podle starého zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí z roku 2001.

Evropská komise však odmítla na začátku roku 2016 uznávat stanoviska EIA udělená podle zákona vzniklého před vstupem České republiky do EU, a to na základě formálního upozornění z dubna roku 2013 o zahájení řízení vůči České republice kvůli nesprávné transpozici směrnice EIA. To se dotýkalo 64 staveb, u kterých by se celé řízení muselo opakovat, což by znamenalo výrazné zdržení.

Na základě této výzvy připravilo ministerstvo životního prostředí novelu zákona, která vyšla z vlády Bohuslava Sobotky a nabyla účinnost 1. dubna 2015. Jak již ale bylo zmíněno, Evropská komise i tak stanoviska podle starého zákona odmítla uznat.

Vláda Bohuslava Sobotky v červnu tohoto roku navrhla novelu zákona, která by nařízením vlády zařadila prioritní stavby na seznam výjimek, které by mohly novým řízením EIA projít rychleji nebo v průběhu prací. Ta byla schválena a v účinnost vstoupila 5. srpna 2016.

Seznam těchto staveb byl vládou schválen 25. srpna 2016 a z úseků dálnice D3 obsahuje pouze obchvat Českých Budějovic. U zbylých tří úseků, které v tomto seznamu nefigurují a zároveň mají stanovisko EIA podle starého zákona, bude muset proběhnout nové řízení.

Z celkové délky 175 km dálnice D3 by aktuálně měla probíhat výstavba na třech úsecích o délce přibližně 16 km. Na dalším úseku se pak dokončuje činnost související s vydáním stavebního povolení a plánovaný začátek stavby je v říjnu tohoto roku.

Reálně je však situace jiná. Porovnáním statistik z výročních zpráv Ředitelství silnic a dálnic zjistíme, že celková délka dálnic se zvedla od roku 2012 (.pdf, str. 15) pouze v roce následujícím (.pdf, str. 15), kdy přibylo 25 kilometrů dálnic. V letech 2014 (.pdf, str. 15) a 2015 (.pdf, str. 24) pak bylo číslo stále stejné.

Na zbylých pěti úsecích v délce 44 kilometrů probíhá vykupování pozemků a získávání stavebního povolení a začátek stavby je stanoven na rok 2017, respektive 2019. U tří z těchto úseků se bude v průběhu přípravy stavby opakovat posudek EIA (přibližně 24 km).

Jak již bylo zmíněno, na základě výše uvedených informací můžeme říci, že se vývoj v podobě výstavby skutečně na zahájených úsecích zastavil, nikoliv však kvůli posudkům EIA, výrok je tedy zavádějící.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Z veřejně dostupných zdrojů není možné najít žádnou informaci o zmiňovaném garančním fondu Jihomoravského kraje, jenž by měl plnit stejnou či podobnou funkci jako fond, o kterém mluví Pavel Talíř.

Zmíněný garanční fond definuje Pavel Talíř takto: „Kraj by ručil za obec, obec by převzala odpovědnost a dala k dispozici stavební parcelu, na které by ta mladá rodina stavěla, jedná se samozřejmě o bytové domy a kraj, aby se obce nezatěžovaly, by ručil, aby byl velký celek pro půjčky, pro banky, aby mohly čerpat peníze.“

Jak již bylo řečeno, podobný plán na podporu bydlení v Jihomoravském kraji není možno dohledat. Kromě toho není dostupná ani žádná informace o tom, že by obce v Jihomoravském kraji takovou možnost ručení krajem svým občanům nabízely.

Ani v rozpočtech za roky 2012, 2013, 2014, 2015 a 2016, kde jsou uvedeny fondy, které kraj zřizuje a ke kterým jsou připojeny informace, kvůli čemu je každý z nich zřízen a jaká je tedy jeho funkce, není možno podřadit tento fond pod žádný z nich. Výrok je tedy nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože z veřejně dostupných zdrojů není možno dohledat, zda jsou parcely prodávané obcí dostupné za cenu, jakou Pavel Hroch uvádí. Je však pravdou, že ceny parcel v Kovářově a okolí jsou o poznání nižší než ve městech.

Jak již bylo zmíněno, Pavel Hroch hovoří o obci Kovářov, ve které je starostou. Že by se skutečně parcely prodávaly za 360 korun za metr, se nám nepodařilo dohledat. A to ani mezi jednotlivými usneseními obce a dalšími materiály, které jsou dostupné na webu Kovářova.

Podle nabídek realitních kanceláří z této oblasti je však možno zjistit, že parcely jsou prodávány za částky pod 100 korun za metr. Jako příklad může být uvedena parcela (89 Kč za metr) 1 km od Kovářova nebo parcela (90 Kč za metr) v nedaleké obci Lašovice. Dražší parcelu v územním plánu Kovářova můžeme najít u vodní nádrže Orlík, což je rekreační oblast, a proto je cena vyšší (500 Kč za metr).

Co se týče srovnání cen parcel s městy, má Pavel Hroch pravdu. V Českých Budějovicích se ceny pohybovaly ve velké většině případů nad 1000 Kč za metr a v nemalém množství nabídek částky překračují i 2000 Kč za metr. V Českém Krumlově je situace podobná.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Valenta sice popisuje správně, že Zlínský kraj přichází o obyvatele, uvádí ovšem nesprávný absolutní počet lidí, kteří kraj opouštějí. Nekorektně popisuje také tento vývoj v čase a pomíjí, že do kraje se vrací mezi mladými skupinami také řada lidí. Mladých lidí do věku 30 let opouští kraj nanejvýš 300 ročně.

Podle dlouhodobého trendu se Zlínský kraj vylidňuje a opouštějí ho převážně mladí lidé. V tomto má Valenta pravdu. Nesouhlasí však počet lidí, kteří opustí kraj. Jenom „v roce 2015 se z kraje vystěhovalo (.pdf, str. 10) 3 725 lidí. Migrační saldo kraje v roce 2015 dosáhlo záporné hodnoty v počtu 142 osob“. Je tedy zjevné, že kromě odchodů lidí z kraje do něj obyvatelstvo také míří, byť v nižší míře.

Data ČSÚ od roku 2006 dokládají, že s výjimkou let 2007, 2008 a 2010 ze Zlínského kraje lidé odcházejí (v těchto 3 letech se více lidí do regionu přistěhovalo, než z něj odešlo). Největší rozdíl byl v roce 2012, kdy kraj přišel o 737 obyvatel. V žádném ze sledovaných let rozdíl mezi přistěhovanými a vystěhovanými nedosáhl na Valentou uvedených 900 lidí.

Na přiloženém grafu lze vidět, že nejvíc opouštějí kraj věkové skupiny 15–29 let a 30–49 let.

Stejně tak je ovšem v těchto skupinách nejvíce lidí, kteří do kraje míří.

Pokud budeme jako mladé lidi definovat skupinu do 30 let, saldo jejich odchodů z kraje od roku 2010 do roku 2015 dosahuje maximálně 300 lidí (viz grafy výše).

Výrok Petra Navrátila jsme ověřili na základě údajů Českého statistického úřadu, který zveřejnil, že se většina socioekonomických ukazatelů v kraji meziročně ubírá k lepšímu.

Kvalitu lidského života lze měřit pomocí mnoha ukazatelů a každá mezinárodní organizace používá svoji vlastní metodiku.

Například OSN ji určuje podle očekávané délky života, doby trvání školní docházky a hrubého národního důchodu na obyvatele. Poté sestavuje žebříček zemí podle tzv. indexu lidského rozvoje. Tato metoda se však pro užití v regionech ČR nehodí a možná i proto je studií, které by porovnávaly kvalitu života napříč českými kraji, poskrovnu.

Pokusili jsme se tedy určit zlepšení porovnáním dat ČSÚ uvedených v této publikaci (.pdf) za rok 2015. Sledovali jsme změny mezi lety 2010 a 2015, výjimečně 2014. Z vybraných údajů jsme sestavili následující tabulku:

Údaj2010

20112012201320142015 Naděje dožití muž/žena

73,5/80,9

73,7/81,3

74,4/81,4

74,8/81,6

75,1/81,5

75,4/81,8

Emise oxidů dusíku (t/m2)

1,71,6

1,61,5

1,5

není uvedeno

Medián mezd v Kč

20 666

20 153

20 036

20 576

21 094

21 770

Podíl nezaměstnaných v %

7,9

7,07,8

8,37,4

6,0HDP na obyvatele (v tisících Kč)

313,1

323,6

323,3

329,3

359,4

není uvedeno

Z tabulky vyplývá, že se mezi lety 2010 a 2015 většina údajů ve Zlínském kraji změnila k lepšímu. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Náměstek hejtmana správně uvádí, že se podle životní úrovně řadí Zlínský kraj v ČR na deváté místo.

Kandidát KSČM patrně čerpá informace ze studie serveru Aktuálně.cz. Ten letos sestavil žebříček krajů podle indexu kvality života, kde porovnává všechny kraje i hlavní město například podle střední délky života, HDP na obyvatele nebo počtu osobních automobilů na tisíc obyvatel - celkově podle zmiňovaných 24 ukazatelů. V konečném pořadí se Zlínský kraj skutečně umístil na devátém místě.

Protože žádná jiná studie porovnávající životní úroveň napříč kraji neexistuje, výrok Ivana Mařáka hodnotíme jako pravdivý.

Statistiky o průměrné mzdě u jednotlivých oborů jsou k dispozici pouze ve výročních číslech. U skupiny pracovníků Obsluha strojů a zařízení meziročně vzrostla mzda z 20 467 na 21 496 korun (6,6 %) v nepodnikatelské sféře a z 20 562 na 20 647 (0,4 %) v podnikatelské sféře. U skupiny Řemeslníci a opraváři pak z 18 454 na 19 132 (3,6 %) v nepodnikatelské sféře a z 15 723 na 16 133 (2,6 %) v podnikatelské sféře.

Platy v nepodnikatelské sféře celkově vzrostly z 23 998 na 24 714 (3,0 %) a v podnikatelské sféře z 20 530 na 21 176 (3,1 %). Platy u zmíněných skupin zaměstnanců tedy v nepodnikatelské sféře rostly rychleji než celkové platy v regionu.

Co se poptávky po pracovní síle týče, počet volných míst skutečně velmi rychle stoupá. Zatímco ve 4. čtvrtletí roku 2014 bylo v okresech Vsetín, Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště dohromady 2749 volných míst, ve 2. čtvrtletí roku 2016 (zatím poslední dostupné údaje) to bylo už 8154 míst. Největší nárůst volných míst byl u skupiny Řemeslníci a opraváři (ze 722 na 2174) a u skupiny Obsluha strojů a zařízení (z 519 na 1684).

Statistiky tedy potvrzují slova Jiřího Čunka - výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože neexistují veřejně dostupná data pro věkové kategorie, o kterých Adámek mluví.

V ukazateli úbytku obyvatelstva hrají roli dva faktory. Je to přirozený úbytek (živí a zemřelí) a migrační saldo (přistěhovalí a vystěhovalí). Miroslav Adámek zde hovoří o migračních změnách.

Podle údajů ČSÚ (.pdf, str. 8–10) bylo migrační saldo v roce 2015 záporné. V kraji vlivem stěhování ubylo 142 obyvatel. Přistěhovalo se 3583 lidí, což bylo o 10,6 % více než v roce 2014. Nejvyšší podíl (a to 45 % ze všech přistěhovalých) tvořili lidé ve věku 20 až 39 let. V součtu se jedná o 1612 obyvatel.

V roce 2015 se z kraje vystěhovalo 3725 osob. Početně nejsilnější skupinu opět tvoří obyvatelé ve věku 20 až 29 let (998 osob) a 30 až 39 let (1028 osob). Celkově šlo o 2026 obyvatel.

Rok 2015Přistěhovalí (P)Vystěhovalí (V)Migrační saldoCelkem35833725-142Nejpočetnější skupina30-39 let30-39 let

v % na celkovém počtu P nebo V45 %54,4 %

Absolutně 16122026-414Zdroj dat: ČSÚ (.pdf)

Pokud se podíváme na dlouhodobý vývoj, rostoucí trend přistěhovalých v kategorii od 30 do 49 let opravdu nastal. Naopak trend vystěhovalých v této kategorii spíše stagnuje, přesto jsou ale absolutní čísla vystěhovalých vyšší než přicházejících.

Zdroj obrázků: ČSÚ (.pdf)

Kategorie 30–39, respektive 30–49 let, je tedy obecně nejvíce migrující skupinou. Bohužel nemáme přesnější data, podle kterých bychom mohli ohodnotit Adámkův výrok.

Primátor Zlína Adámek hovořil o tom, že by rád zavedl v kraji tzv. otevřenou radnici, přičemž rozklikávací rozpočet je samozřejmostí. „Otevřená radnice“ je jednou ze záložek webových stránek města Zlín a. Zde se nachází odkaz na rozklikávací rozpočet města, odkazy na seznam veřejných zakázek, registr uzavřených smluv, zprávy o projektech podporovaných EU a také videozáznamy z jednání zastupitelstva.

Co se týče Zlínského kraje, na konci května 2016 byly spuštěny nové webové stránky. Nalezneme na nich i tzv. rozklikávací rozpočet. Jedná se přitom o internetovou aplikaci ministerstva financí s přehledem hospodaření všech krajů v ČR. Ve srovnání s rozklikávacím rozpočtem Zlína však uvádí pouze základní informace, a navíc je veden státem, nikoli krajem. Rozdílnost rozpočtů jsme ověřili ve výroku Miroslava Adámka.

Na krajských stránkách se nachází také databáze veřejných zakázek. Záznamy z jednání zastupitelstva, uzavřené smlouvy a zprávy o evropských projektech však chybí. Při posuzování otevřenosti kraje také upozorňujeme, že kromě záznamů z jednání kraj nepublikuje ani zápisy a jmenná hlasování, čemuž se věnujeme v dalších výrocích.

Dalším Adámkovým parametrem je příjemnost stránek, kterou nelze fakticky hodnotit. Jediným ověřitelným faktem je tak rozklikávací rozpočet, který sice kraj má, nicméně se jedná pouze o portál ministerstva financí bez podrobných informací.

Výrok hodnotíme jako zavádějící i kvůli chybějícím záznamům z jednání zastupitelstva.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť z jmenovaného jsou skutečně na webu kraje dohledatelná pouze usnesení rady a zastupitelstva.

• Zápisy z jednání rady kraje - ne
• Jmenný seznam hlasování rady - ne
• Zápisy z jednání zastupitelstva - ne
• Jmenný seznam hlasování zastupitelstva - ne
• Audiozáznam z jednání - ne
• Videozáznam z jednání - ne

Usnesení kraje dohledatelná jsou, a to poměrně jednoduše. Na webu kraje na hlavní stránce stačí rozkliknout „Orgány kraje“, dále „Zastupitelstvo/Rada kraje“ a zde jsou výpisy jednotlivých usnesení.

Kromě daného nejsou dostupné žádné informace o jednání ve výborech kraje, zveřejněn je pouhý seznam zastupitelů, kteří výbor tvoří.