Přehled ověřených výroků

Úloha kraje jako zřizovatele škol vychází ze školského zákona (§ 8, odst. 1). Jihomoravský kraj konkrétně zřizuje tyto školy, mezi nimiž se nachází i několik praktických a speciálních.

Jihomoravský kraj zřizuje speciální základní školu pro děti s autismem. Autistická základní škola Brno-Štolcova je unikátní tím, že se věnuje výhradně dětem s poruchou autistického spektra. Většina speciálních škol se totiž věnuje dětem s různými zdravotními poruchami a mnohdy se jedná o školy inkluzní. To jsou školy, kde se vzdělávají všechny děti dohromady, ať už s zdravotními potížemi, nebo bez nich.

JMK jako jediný zřizuje speciální ZŠ určenou pouze pro autistické děti. Pravdou je, že výše zmíněná ZŠ Štolcova je unikátní, avšak ostatní kraje též zřizují speciální školy věnující se mimo jiné dětem s autismem. Pro příklad uveďme např. Ústecký kraj nebo Moravskoslezský kraj.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože ve skutečnosti testy PISA nebyly impulsem pro finskou reformu vzdělávacího systému. Testy fungují (od 1. výsledků) 16 let a Finsko je v nich vždy velmi úspěšné. Změny ve vzdělávacím systému probíhají dlouhodobě (od 70. let).

Finsko je pověstné díky svému vzdělávacímu systému a právě pracuje na další významné reformě školství. Finští studenti se pravidelně v mezinárodních srovnávacích testech PISA umisťují na předních místech. Tyto testy se konají od roku 2000 a Finsko v průběhu této doby nezaznamenalo větší propad.

Většina vzdělávacího systému je veřejně financovaná a vzdělání je zadarmo. Veřejné výdaje na školství ve Finsku tvoří okolo 6 % HDP, což je v rámci zemí OECD spíše nadprůměr. Pravdou je, že za posledních dvacet let Finsko podstatně zvýšilo výdaje na vzdělávání.

Prestiž vzdělání začala klesat v 70.letech minulého století a Finové v té době začali se změnou vzdělávacího systému. Finská komplexní (.pdf) reforma školství trvá už od 70. let minulého století a je výsledkem kontinuálního (pdf., tab.1.7., str. 25) procesu, nikoli jednorázové reformy. Mezi hlavní znaky a výsledky této reformy patří např. integrace všech dětí, podobná kvalita jednotlivých škol, důvěra a vzdělávání učitelů apod.

Ve Finsku je v průměru 18 žáků ve třídě (2014). Na jednoho učitele připadá výrazně méně žáků než v ostatních zemích. Pravdou je, že se zvýšila suma vydávaná na vzdělávání a jedním z výsledků reforem je malý počet dětí ve třídě.

Výrok ovšem musíme hodnotit jako nepravdivý, protože tento proces nebyl iniciován významným propadem v PISA testech (první výsledky PISA v roce 2000 ukázaly finské školství v dobré kondici). Je naopak výsledkem dlouhodobé koncepce reforem finského školství, nikoli jednorázovým navýšením výdajů na školství.

Výrok Martina Malečka obsahuje údaje, které nejsou veřejně dostupné. Dále však také směšuje některé údaje, které dostupné jsou. Závěrem je pak tvrzení, jež nelze z naší pozice fakticky doložit, tedy zda škola Gemini má problém s odlivem studentů a zda jí proto kraj opravdu hrozí zrušením, pokud nebude naplněná.

Střední škola Gemini dle Výroční zprávy (.pdf, str. 5) pro rok 2014/2015 přijala na obor Veřejnoprávní činnost 11 žáků ze 14 přihlášených, na obor Gastronomie 11 žáků z 13 přihlášených a na obor Prodavač 12 žáků ze 13 přihlášených.

O rok dříve přijala (.pdf, str. 5) škola na obor Veřejnoprávní činnost 14 žáků, Gastronomie 12 žáků a Prodavač 12 žáků.

Dle těchto dat se tedy nezdá, že by škola Gemini trpěla náhlým odlivem studentů.

Ve školním roce (.pdf, str. 27) 2011/2012 bylo v Jihomoravském kraji individuálně integrováno 71 studentů středních a vyšších odborných škol. V tomto údaji má tedy Maleček pravdu.

Pro školní rok 2015/2016 nejsou data o počtu integrovaných studentů středních a vyšších odborných škol dostupná. Avšak počty žáků středních škol se speciálními vzdělávacími potřebami se v Jihomoravském kraji od roku 2009 pohybují (.pdf, str. 30–31) mezi 880 a 1100 žáky. V tomto čísle se tedy Maleček mýlí. Navíc srovnává výchozí bod u žáků středních a odborných škol s rokem 2015, kdy popisuje žáky ze všech středních škol.

Zmínka o Jihomoravském kraji, který školám tvrdí, že pokud nebudou naplněny, tak budou zrušeny, vznikla dle vyjádření pana Malečka: „... na základě diskuzí se zástupci středních škol různého zaměření (odborných i se všeobecným vzdělávací programem), včetně školy Gemini, a jejich zkušeností a poznatků s fungováním a trendy nastavenými zřizovatelem, tedy JMK.“ (emailové vyjádření pro Demagog.cz)

Toto vyjádření se nepodařilo potvrdit, neexistuje také dohledatelné vyjádření kraje, že by plánoval školu rušit. Ve světle všech těchto informací pak výrok zůstává neověřitelným.

Jednání Rady Jihomoravského kraje jsou zaznamenávána v podobě zápisu schválených usnesení a informací o hlasování. Dostupné však nejsou doslovné zápisy z jednání, proto z povahy věci nelze ověřit, zda na radě kraje někdy padlo slovo o zrušení speciální školy Gemini v Brně.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, zařazení dítěte musí v každém případě být v souladu se zájmem žáka, který zprostředkovává rodič.

Dle ministerstva školství je proto v případě problémů první fází dohoda s rodičem. Rodič jako zprostředkovatel zájmu dítěte rozhoduje o jeho zařazení do speciální školy. V případě nespolupráce se může škola obrátit na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Novela školského zákona, která byla přijata v loňském roce, ponechává stejně jako předchozí znění zákona možnost zřízení speciálních škol pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami.

Zařadit dítě do speciální školy lze dle novely pouze na základě žádosti zákonného zástupce. K žádosti je dále potřeba doporučení školským poradenským zařízením a informovaný souhlas zákonného zástupce se zařazením dítěte.

Hlavní změna oproti předchozímu znění zákona nastává v tom, že vzdělávání žáků se nyní uskutečňuje přednostně na běžné základní škole. Zařazení do speciální školy tak nově doporučí školské poradenské zařízení až po shledání, že nelze žáka udržet pomocí podpůrných opatření na běžné škole.

Další novinkou je možnost revize doporučení, a to jak rodičem, tak školou. Žádost o revizi se musí podat do 30 dnů od doručení doporučení školského poradenského zařízení.

Žádná z novinek novely zákona ale nemění skutečnost, že rozhodování o zařazení je založeno na informovaném souhlasu rodiče a doporučení školského poradenského zařízení. Především ale musí být zařazení v souladu se zájmem dítěte, který zprostředkovává rodič.

Dle FAQ ministerstva školství je postup v případě problémů následující: V první fázi se snaží škola a školské zařízení vždy dohodnout (další dotazy, otázka č. 14) s rodičem. Rodič může s doporučením školského poradenského zařízení nesouhlasit a v takovém případě může podat žádost o revizi. Pokud rodič nebude se školským zařízením spolupracovat, škola či poradenské se zařízení se obrátí (stejně jako před novelou) na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Nedostatek míst se dotýká např. města Brna. Ministryně školství Kateřina Valachová přiznává, že nedostatek míst ve školkách je v Jihomoravském kraji a několika dalších lokalitách.

Jihomoravský kraj ve svém Dlouhodobém záměru vzdělávání 2016–2020 upozorňuje na to, že se nedostatek (.pdf, bod A.4.1, str. 15) míst v MŠ projevuje nerovnoměrně v závislosti na lokalitách s velkým výskytem domů, v místech s dobrou dopravní obslužností a pracovní příležitostí. Podle této analýzy se počet dětí předškolního věku zvýšil o 11 200 od roku 2005. Zároveň však došlo k navýšení kapacit o 7000 míst.

V současné době je v JMK 657 předškolních zařízení a 41 519 dětí. Ve školním roce 2015/2016 nebylo vyhověno 9007 žádostem o přijetí (tab. x B1.14.1) a tento stav je dlouhodobý. V některých oblastech kraje byla v roce 2015 kapacita překročena.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zmíněný zákon byl sice již schválen, to však nic nemění na tom, že jádro výroku Jiřího Crhy týkající se povinnosti přijímat dvouleté děti od roku 2020 je správně.

Novelu školského zákona poslanci schválili znovu po tom, co ji prezident vetoval, a tedy vrátil znovu do Poslanecké sněmovny k novému hlasování. Ta však ve svém názoru setrvala a prezidentovo veto přehlasovala.

Tato novela, jak Jiří Crha správně uvádí, mimo jiné stanovuje nárok na umístění dítěte v předškolním zařízení i ve věku dvou let, když říká, že „předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let“. Toto ustanovení (.pdf, str. 2, bod 9) podle ustanovení o účinnosti (.pdf, str. 13) nabývá účinnost až 1. září 2020.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť jsme nenašli konkrétní data pro kapacity všech školek v kraji za posledních 5 let.

Dostupná data, která by uváděla přímo místa v mateřských školách Jihomoravského kraje v tomto období, nejsou dohledatelná. Můžeme alespoň vývoj v této oblasti sledovat na počtu dětí a počtu zamítnutých žádostí o umístění do školek. Data jsme čerpali ze statistických ročenek MŠMT za jednotlivé školní roky. Výstupem je následující tabulka:

Školní rok

2011/122012/132013/142014/152015/16

Počet dětí

38 07239 48940 49841 33041 519

Odmítnuté žádosti

9 01411 28011 86210 6479 007 Z tabulky vyplývá, že za posledních pět let navštěvuje školky v Jihomoravském kraji asi o 3,5 tisíce dětí více.

Není však možné dohledat, zda toto přesně koreluje s navyšovanou kapacitou.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Krajský úřad Jihomoravského kraje provozuje už 4 roky firemní mateřskou školku Lentilka, která je od letošního roku přístupná kromě dětí zaměstnanců kraje a jeho příspěvkových organizací i dětem hasičů a policistů kraje. Celkem má 5 tříd a 106 dětí.

Jihomoravský kraj otevřel svou firemní mateřskou školku Lentilka 28. srpna 2012, a to pro děti zaměstnanců Jihomoravského kraje a zaměstnanců krajských příspěvkových organizací. O 4 roky později podepsal dohodu s Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje a Krajským ředitelstvím policie Jihomoravského kraje o využívání školky zaměstnanci těchto složek IZS.

Školka se k 1. září 2016 rozrostla o další 3 třídy s kapacitou 72 dětí. Celkem se zde dle tiskové (.pdf, str. 1) zprávy vzdělává v 5 třídách 106 dětí od 2,5 do 7 let. Založena je na základě školského zákona.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Přestože objem peněz přiřazený na Program rozvoje venkova, který Roman Celý zmiňuje, je správný, všechny tyto prostředky nejsou investovány jen do zmíněných školských zařízení, ale i do různých projektů obcí.

Prioritami Programu rozvoje venkova (.pdf) jsou především zachování dostupnosti veřejných služeb, posílení kvality a kompetence místní samosprávy, modernizace infrastruktury, zemědělství a péče o krajinu.

Z webu Jihomoravského kraje, který o programu a možnosti zažádat si o dotaci informuje, můžeme zjistit, že na tento program je vyčleněno skutečně 50 milionů korun, jak Roman Celý uvádí.

Dotační program je podle uvedeného dokumentu zaměřen mimo jiné na podporu školní a předškolní výchovy. Mateřské a základní školy tak mohou díky dotačnímu titulu 1 žádat až 200 tisíc korun. V rámci dotačního titulu 3 se jedná až 100 tisíc korun. Základní a mateřské školy jsou pak ohodnoceny nejvíce body v hodnocení objektů (.pdf, str. 9 a 10), na které se dotace mohou žádat. To znamená, že získání dotace je pro ně prioritou.

Zavádějící je výrok tím, že rozšiřování mateřských a základních škol není zdaleka jedinou položkou tohoto programu. Jako příklad můžeme uvést rekonstrukci (.pdf) tanečního parketu v místním parku v Hlubokých Dvorech, opravu (.pdf) budovy smuteční síně v Bítově či opravu střechy mateřské školy v Bezkově. Z toho je také jasné, že pro školy jdou peníze nejen na rozšiřování kapacit, ale i na opravy atd.