Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nelze konkrétně uvést, jak bude vypadat jednotlivé rozložení spojů na uvedené trase po vstupu Radima Jančury. Podle Správy železniční dopravní cesty také není oficiální, že RegioJet opravdu spoje získá.

Andrej Babiš hovoří o plánovaném přidělení tří párů spojů na trase Praha–Brno, kde prozatím jezdí pouze České dráhy. O tyto spoje měl kromě Českých drah zájem právě také RegioJet Radima Jančury.

Vzhledem k tomu, že oficiální stanovisko Správy železniční dopravní cesty ještě není známo, jsou k dispozici jen tiskové informace. Jak již bylo zmíněno, podle nich dostal RegioJet přiděleny ne dva, ale tři páry spojů, a to konkrétně dva z Prahy přes Brno do Bratislavy, a jeden, který bude z Brna pokračovat do Starého Města u Uherského Hradiště. Pouze o dva z nich se však podle tisku vedly spory.

Jedná se ale o Správou železniční dopravní cesty zatím nepotvrzené informace, resp. o skutečnosti, o kterých podle mluvčí SŽDC ještě nebylo oficiálně rozhodnuto.

Co se týče celkového počtu vlaků vypravovaných na této trase, oficiální informace v tomto směru není dostupná. Zároveň není veřejně dohledatelné, o kterou konkrétní trať s konkrétními zastávkami se v případě zmiňované trati a soutěže o ní jedná (např. zda o trať, která zastavuje v Kolíně, či nikoliv, atd.). Není proto možné spočítat, kolik vlaků Českých drah je na předmětné trase v současnosti vypravováno.

Na základě uvedeného odůvodnění a nemožnosti zjistit počet vlaků na konkrétních trasách Praha–Brno, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Kos ve svém výroku popisuje zákon, který by v případě svého zvolení podporoval. To je ovšem problematické a to z důvodu, že v tuto chvíli žádný takový zákon není na stole.

V rámci schvalování opatření, která měla dát NKÚ možnost kontrolovat obce i jimi zřizované firmy, byly předloženy 2 zákony. Změna Ústavy a prováděcí zákon. Senátem ovšem neprošla změna Ústavy (zde je potřeba třípětinová většina přítomných senátorů), načež Poslanecká sněmovna zamítla i prováděcí zákon. Aktuálně tedy není žádný takový zákon projednáván a Kos tak "nemá co podpořit".

Návrh ústavního zákona předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky skupina poslanců v čele se Stanislavem Polčákem dne 2. prosince 2013 jako sněmovní tisk číslo 43. Senát svým hlasováním tento ústavní zákon neschválil. V přijatém usnesení č. 449 vládě doporučil, aby návrh předložila znovu, ale společně s návrhem na odstranění duplicit kontrolních systémů.

Vládní návrh prováděcí normy novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (sněmovní tisk č. 610) byl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložen dne 23. září 2015. Do Senátu byl návrh zákona doručen 2. května 2016 jako tisk 266/0 a 26. května 2016 usnesením č. 266 zamítnut. Do Poslanecké sněmovny se návrh zákona vrátil 27. května 2016 k dokončení legislativního procesu. Poslanecká sněmovna 28. června 2016 návrh zákona nepřijala.

Je pravdou, že tento zákon je podporován Rekonstrukcí státu, resp. jednalo se o 2 návrhy - poslanecký návrh ústavního zákona a vládní prováděcího zákona k této ústavní změně. Nepřijetím návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou skončil legislativní proces přijímání tohoto zákona a Ladislav Kos jako kandidát by již na přijetí tohoto zákona neměl jako senátor žádný vliv.

Na tiskové konferenci po jednání ministrů zahraničních věcí dne 24. června 2016 v Lucemburku sdělil ministr Zaorálek okolnosti průběhu diskuse a její závěry.

Konstatoval, že " došlo k něčemu (myšlen Brexit) čeho vesměs všechny členské státy vyslovily, že velice litují (.mp3, čas 0:15-0:30) ale zároveň je to neodvolatelné a odchod Británie je nevyhnutelný." Výsledky britského referenda o setrvání v Evropské unii (.pdf, str.3-7) jsou jasné a samotné hlasování probíhalo transparentně a bez žádných excesů. Datum referenda bylo stanoveno na 23. června 2016. Volební místnosti se otevřely v 7 hodin ráno a hlasování skončilo ve 22 hodin.

Možnost hlasovat v referendu měli všichni občané Velké Británie, Irska a zemí Commonwealthu starší 18 let, kteří trvale žijí v Británii. Také Britové žijící v zahraničí, kteří se v posledních 15 letech objevili v registru voličů. Referenda se mohli zúčastnit i členové Sněmovny lordů a občané zemí Commonwealthu žijící na Gibraltaru. Právo hlasovat bylo upřeno obyvatelům korunních závislých území, tedy ostrovům Man, Jersey a Guernsey.

Výsledky (51,9 % pro vystoupení vs. 48,1 % pro setrvání) vyhlásila Britská volební komise.

Helena Válková mluví o tom, že v Senátu je málo právníků a dokládá to na těch s titulem JUDr. V počtu takto titulovaných osob má pravdu, ovšem výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť kromě těchto do tohoto orgánu zvoleny další 3 osoby s právnickým vzděláním. Jedním z nich je také Válkové bývalý vládní kolega zastávající post předsedy legislativní rady vlády.

V celé horní komoře českého parlamentu funkci senátora momentálně zastávají dvě osoby s titulem JUDr., a to JUDr. Miroslav Antl a JUDr. Eliška Wagnerová. Právníků je v Senátu celkem 5 - kromě dvou jmenovaných je to Jiří Dienstbier, Václav Láska a Miloš Malý.

Velká Británie nemá přebytek obchodní bilance, nýbrž deficit vůči zemím EU. Podle Eurostatu dosahoval deficit obchodní bilance v roce 2013 zhruba 80 miliard eur, v roce 2014 více než 93 miliard eur a v roce 2015 více než 118 miliard eur.

Tento deficit se v prvních měsících roku 2016 ještě zvyšuje.

UK má dokonce nejvyšší deficit obchodní bilance vzájemného obchodu mezi státy EU. Dokonce předběhla Francii, která je nyní zemí s 2. nejvyšším deficitem obchodní bilance vůči ostatním zemím EU.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, šlo o článek velkého německého deníku Die Welt. Článek byl však ostře kritizovaný internetovým plátkem Thelocal.de, který mimo jiné upozorňuje, že Die Welt neuvádí počet údajných migrantů, kteří jezdí na dovolenou domů; vytýkají mu i velmi nízkou úroveň rešerší relevantních informací. The Local dále vyvrací, že by šlo o „národní fenomén,“ jak uvádí Die Welt. Opírá se přitom o mluvčí federální pracovní agentury, největšího poskytovatele služeb na pracovním trhu v Německu. Ta potvrzuje, že „nějaké případy se vyskytly, ale nejsou dostupné žádné oficiální statistiky či analýzy.

Tak či onak, podle Ženevské úmluvy (.pdf, čl. 1 písm. C) o právním postavení uprchlíků se tato na ně již nebude vztahovat, pokud znova vyhledají ochranu svého domovského státu. Těžko tedy lze hovořit o "dovolené."

Meritem Zemanova výroku je však skutečnost, že taková informace německými médii proběhla, což je pravda.

Andrej Babiš v rozhovoru na DVtv (video, 13. minuta) řekl: „Když já se budu takhle chovat koaličně, tak můžu taky kompetenčně přijet do ČEZu a vyměnit všechny zástupce za koaliční strany a dát si tam, koho chci. To je moje kompetence, například.“

Tato slova padla v souvislosti s kompetencemi jednotlivých ministrů a dohody na důležitých záležitostech v koalici. V kontextu rozhovoru působí jako přirovnání toho, jaké kompetence Babiš má a že je nevyužívá na úkor koaličních partnerů a naopak se snaží o dohodu s nimi. Nešlo o vyjádření typu „když to dělá Chovanec, tak já budu taky“.

Nařízením vlády z 9. března 2016 se upravují podmínky pro užití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení, který spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj.

Tzv. Program 600 se orientuje na poskytnutí úvěru pro mladé na pořízení bydlení. Jedním z jeho stěžejních bodů je poskytnutí výhodného úvěru pro mladé lidi do 36 let, kteří zároveň pečují o dítě mladší 6 let. (§ 3(1))

Obdobným programem je Program 150 - Úvěry pro mladé na zkvalitnění bydlení, který nabízí úvěry lidem do 36 let na modernizaci bytu či domu.

Radka Maxová (ANO) má rovněž pravdu v tom, že MMR poskytuje dotace na podprogram Podporované byty. Ten slouží k poskytování sociálního bydlení osobám s omezeným přístupem k bydlení v důsledku zdravotních nebo sociálních bariér. Ministerstvo již sbírá žádosti pro rok 2017.

Tyto byty, které Maxová označuje za „sociální“, jsou strukturovány do 3 skupin:

1. Pečovatelské byty (.pdf)
2. Vstupní byty (.pdf)
3. Komunitní domy seniorů (.pdf)

Každá z výše zmíněných kategorií disponuje seznamem okresů, do nichž příslušná finanční podpora šla, včetně konkrétní výše dotace. Pouze právnické osoby (.pdf, str. 2 - Charakter a výše dotace), potažmo obce, jsou možnými příjemci dotace. Maxová má tedy v programech MMR z oblastí dotací a podpory pravdu.

Opatření, o kterém Luděk Niedermayer hovoří, je tzv. reverse charge. Jedná se o přenesení daňové povinnosti z poskytovatele plnění na jeho příjemce, což má zabránit daňovým únikům. Babiš již dlouhodobě usiluje o prosazení tohoto mechanismu na evropské úrovni, neboť EU silně reguluje oblast výběru DPH ve členských státech.

Česká republika společně s Rakouskem, Slovenskem a Bulharskem zažádala o povolení reverse již v loni, nicméně EU žádost zamítla (.pdf, str. 3) kvůli rozporu s evropskou směrnicí o DPH. Na jednání Rady EU se reverse charge dostaly také z Babišovy iniciativy v lednu 2016 (.pdf, str. 8) a Evropská komise dostala doporučení, aby reverse charge zohlednila při přípravě nového akčního plánu.

Evropská komise vydala 7. dubna 2016 akční plán pro modernizaci DPH v EU. Během tohoto roku chce připravit nová opatření v boji proti daňovým únikům a přináší další návrhy v oblasti DPH. Všeobecné zavedení reverse charge však zatím do akčního plánu nezahrnula. Chystá se však provést analýzu tohoto řešení a umožnit v některých případech výjimky členským státům.

Ministerstvo financí k akčnímu plánu kritické není, reverse charge však zůstává prioritou. Babiš akční plán okomentoval následovně: „I nadále věřím, že rozšíření možnosti uplatnit reverse charge je jednoduchým a efektivním řešením problému s karuselovými podvody a organizovaným zločinem, jejichž řešení patří k mým hlavním prioritám. Jsem rád, že Komise tuto možnost připustila a věřím, že se ji brzo podaří uvést v život.“

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo doložit z žádného otevřeného zdroje skutečnost, že dohoda existovala a že v ní bylo zmíněno to, co ministr Chovanec tvrdí.

Vztah k Číně je pro současnou vládu premiéra Sobotky jedním ze zásadních bodů zahraniční politiky i přes to, že tato nová čínská politika není zmíněna v programovém prohlášení vlády a v nové koncepci zahraniční politiky ČR z roku 2015 je jí věnován jen vágní odstavec.

Již krátce po zahájení fungování vlády ovšem dochází 23. dubna 2014 k schválení cesty ministra Zaorálka do Číny po 15 letech. Ta měla vzájemné vztahy mezi Čínou a ČR oživit. Při této příležitosti premiér na tiskové konferenci (.mp3, čas 1:16) tuto novou politiku odvozuje především ze společné zahraniční politiky EU vůči Číně - tedy politika jedné Číny a Charty OSN - princip nevměšování se do vnitřních záležitostí státu.

Pokud jde o postoj EU, na který se zde vrcholní představitelé odkazují, je situace ohledně Číny komplikovanější.

Co se týče existenci samotné dohody o kontaktech s dalajlámou na vládě, o které hovoří ministr Chovanec, tak zde lze z vycházet jen z vyjádření účastníků jednání vlády. Lubomír Zaorálek pro TV Prima (video, 14:15) popsal situaci tak, že se v roce 2014 na jednání vlády dohodli na určitých postupech chování se k Číně. Případné kontakty s dalajlámou měly být konzultovány s ministerstvem zahraničních věcí. Pokud by šlo o soukromou návštěvu, neměl by být podle ministra Zaorálka problém.

Jím spravované ministerstvo skutečně vydalo 17. října 2016 prohlášení, že dohodnuté věci v rámci Společného prohlášení o navázání strategického partnerství (pozn. princip jedné Číny) platí, ale že k soukromému programu (zde setkání s dalajlámou u ministra Hermana) členů vlády se nevyjadřuje.

Pokud jde o druhou stranu, ministr Herman se vyjádřil na svém Twitteru takto:

To potvrdila ČTK i bývalá ministryně pro místní rozvoj a současná česká eurokomisařka Věra Jourová. Ta ČTK řekla, že Herman už před dvěma lety, kdy byla ještě ministryní pro místní rozvoj, na jednání vlády řekl, že mu nebude nikdo zakazovat, aby se sešel s dalajlámou.

V pondělí po odvysílání pořadu se k danému vyjádřila Jourová i pro Novinky.cz. Uvedla:

„Můžu dosvědčit, že poté, co jsme odsouhlasili tu smlouvu, tak pan ministr Herman řekl, že mu nikdo nemůže zakázat, aby se setkal s dalajlamou. Pamatuji si ten výrazný okamžik, kdy se proti tomu pan Herman ohradil, že je ministr vlády v demokratické zemi a že takovou podmínku nepřijímá. Pokud si dobře vzpomínám, tak tento požadavek zakotven ve smlouvě přímo není, že to bylo řečeno jenom jako důsledek smlouvy. A k tomu se právě pan Herman vyjádřil, že to je pro něj nepřijatelné.“

Výrok hodnotíme jako neověřitelný především proto, že daná dohoda byla formulována jen ústně a není možné ji tedy potvrdit. Interpretace jednotlivých aktérů se značně liší.