Přehled ověřených výroků

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš vysvětluje (video, čas 4:47) svůj pohled na rozdělenou společnost. Domnívá se, že z tří milionů voličů, kteří ve sněmovních volbách v roce 2021 nevolili současnou vládní koalici, mají v Poslanecké sněmovně zastoupení pouhé dva miliony z nich. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, kolik lidí v říjnu 2021 hlasovalo pro strany, které nejsou součástí nynější vlády a kolik z nich má zastoupení v dolní komoře.

Nejprve uveďme, že do Poslanecké sněmovny se dostanou jen ty politické strany, které získají více než 5 % odevzdaných hlasů. V minulosti platila tzv aditivní klauzule, kdy pro postup musela (§ 49 odst. 1) koalice složená ze dvou stran získat minimálně 10 % hlasů a koalice tří stran 15 % hlasů. Tuto klauzuli ovšem v únoru 2021 zrušil nález Ústavního soudu (.pdf). Dle nového znění zákona koalici složené ze dvou subjektů stačí 8 % hlasů a koalici složené ze tří pak 11 %.

Po sněmovních volbách, které proběhly v říjnu 2021, se do dolní komory dostala koalice SPOLU, hnutí ANO, koalice Pirátů a Starostů a nezávislých a hnutí SPD. Ostatní strany nepřekročily potřebnou spodní hranici. Jak lze vidět na následující tabulce, současná vládní koalice obdržela přibližně 2,3 miliony hlasů, pro ostatní politické subjekty přitom hlasovalo lehce přes 3 miliony voličů, jak správně uvádí Andrej Babiš. Zastoupení v Poslanecké sněmovně v podobě hnutí ANO a SPD přitom skutečně mají necelé dva miliony z nich. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš se ve veřejném prostoru již mnohokrát označil za krizového manažera. Vyjadřoval se tak mj. v odpovědích na dotazy novinářů ohledně jeho prezidentské kandidatury. Například v rozhovoru pro Lidové noviny v září 2022 řekl: „(…) já jsem krizový manažer (…). V krizi můj manažerský výkon stoupá a rychle rozhoduji podle doporučení kolegů a vlastního selského rozumu.“ O svých schopnostech krizového manažera hovořil ale již během covidové krize, například v rozhovoru pro CNN Prima NEWS v únoru 2021 či na tiskové konferenci v březnu 2020, kde uklidňoval veřejnost: „Vyřešíme to, je krize, jsme ve válce, jsme online. (…) Jo já, to řídím jak firmu teďka, paní redaktorko, tak se to řídí.“

V období pandemie onemocnění covid-19 skrze mobilní telefon komunikoval kromě svých ministrů také s dalšími státními úředníky. V lednu 2021 Babiš například naléhal přes SMS zprávy na tehdejšího ředitele Státního zdravotního ústavu Pavla Březovského, aby rychleji očkoval zaměstnance ústavu. V únoru 2021, kdy byl rozebírán možný převoz některých českých covidových pacientů do Německa, pak Andrej Babiš uvedl: „Včera jsem volal karlovarskou paní koordinátorku a ptal jsem se jí, jestli potřebují pomoc. Pokud mi řekne, že ano, tak okamžitě zavolám saského premiéra a požádám o umístění určitého počtu pacientů. Toto nenastalo. Pokud nás nepožádá Karlovarský kraj, a nepožádal, tak nemáme co zařizovat. Pokud se tak stane, tak to okamžitě budu řešit a žádat, jsem připraven.“

V říjnu 2022 při interpelacích v Poslanecké sněmovně Babiš vyčetl premiérovi Petru Fialovi, že během českého předsednictví v Radě Evropské unie tento orgán nesvolal, při výroku se odkazoval na svůj telefonát s Angelou Merkel. „Nic jste neudělal, nesvolal jste jedinou mimořádnou radu. Měl jste zavolat Michelovi, jak já jsem volal, když bylo Bělorusko s Morawieckim. Angele: Udělej radu okamžitě.“

Andrej Babiš využíval SMS zpráv také při řízení Agrofertu. Bývalý tiskový mluvčí společnosti Karel Hanzelka například v roce 2013 uvedl: „Když jdu večer třeba do divadla a musím vypnout mobil, mívám nepříjemný pocit.“ Komentoval tak, jak uvádí Aktuálně.cz, pověstné časté ranní a pozdně večerní SMS zprávy ze strany majitele.

Babišův telefon se v minulosti stal také předmětem kampaně hnutí ANO před volbami do obecních zastupitelstev a části Senátu v roce 2018. Tehdy byli komunální kandidáti hnutí vidět na billboardech se sloganem, že své město budou řešit „přímo a hned“, protože mají číslo na Babiše. Vedle nich byl vyfocený Andrej Babiš s telefonem u ucha.

Jak dokazují příklady výše, bývalý premiér se skutečně opakovaně označoval za krizového manažera a při své práci se často spoléhal na telefonování a psaní SMS zpráv.

Andrej Babiš v debatě v České televizi 22. ledna 2023 opakovaně uvedl, (video, čas 52:01) že by Česko v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy nemělo poslat české vojáky na pomoc. „Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války,“ řekl mimo jiné.

Po skončení debaty Babiš zveřejnil tweet reagující na kritiku, která se po jeho výroku v ČT začala ve veřejném prostoru šířit. V příspěvku koriguje své předchozí tvrzení. Doplnil navíc, že „pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata“. Omluva ale v žádném z jeho veřejných vyjádření z nedělního večera není.

V podobném duchu mluvil i v následujících dnech, a to jak na sociálních sítích, tak v médiích. Ani v těchto sděleních se ale za svůj výrok v debatě ČT neomluvil.

Na předvolebním mítinku v Brně 23. ledna Babiš uvedl (video), že otázka moderátora ČT byla provokací a že to svou odpovědí „trošku po**al“, slušnější verzi stejného slova použil (video, 1:25) také ráno v rozhovoru s Petrem Štěpánkem z Trikolóry. O den později v debatě na webu Novinky.cz řekl (video, 1:01), že se „špatně vyjádřil“. Na přímý dotaz (čas 1:47), jestli se za svá slova omluví, Babiš řekl, že „si to vyřídil na nejvyšší úrovni, takže já nevím, komu bych se měl omlouvat“.

Pro úplnost doplňme, že vysvětlení měl Babiš podat přímo i polskému premiérovi Mateuzsi Morawieckému. Požádal také Miloše Zemana, aby podobně učinil se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na jejich osobním setkání v Náchodě. Oba prezidenti se této věci 24. ledna skutečně věnovali, Andrzej Duda přitom výrok připsal silným emocím spojeným s prezidentskou kampaní.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se tedy za své tvrzení, že by v případě napadení Polska na jeho území neposlal české vojáky, neomluvil. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Armáda České republiky se v Pobaltí v minulosti účastnila a stále účastní několika misí. První z nich, Baltic Air Policing, při níž české letouny JAS-39C Gripen hlídaly vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska, probíhala už v roce 2009 a 2012. V roce 2019, tedy během vlády Andreje Babiše, tato mise pokračovala a česká armáda se podílela také na misi Posílené předsunuté přítomnosti (anglicky Enhanced Forward Presence) NATO v Lotyšsku a Litvě.

Vyslání příslušníků ozbrojených sil ČR mimo české území podle zákona schvaluje Parlament. Z dokumentů Sněmovny vyplývá, že účast českých vojáků v rámci tzv. Alianční předsunuté přítomnosti v roce 2018, schválil Parlament v červenci 2017. Tedy ještě v době vlády Bohuslava Sobotky. Jednalo se nicméně o návrh tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (za ANO).

Podle tohoto návrhu tak bylo rozhodnuto (.pdf), že česká armáda do Pobaltí pošle 290 vojáků v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO na dobu od ledna 2018 do ledna 2019.

Během vlády Andreje Babiše pak na návrh Ministerstva obrany došlo k prodloužení (.pdf, str. 2) této mise i na rok 2019 a 2020. Schváleno bylo i vyslání dalších 95 vojáků na Baltic Air Policing v roce 2019, kam ČR poslala i pět letounů JAS-39C Gripen (.pdf, str. 93). Dohromady šlo tedy o 385 vojáků.

Babišův kabinet poté některé mise prodlužoval na další období (.pdf, str. 1). Podle přehledu Vojenského historického ústavu se však vždy jednalo právě o maximálně 290 a 95 vojáků. Doplňme, že se jedná o schválený počet vojáků, a jejich skutečný počet na misích byl menší (.pdf, str. 30). Je třeba také zmínit, že se v rámci těchto misí střídají jednotliví vojáci i celé jednotky, celkový počet českých vojáků, kteří od roku 2018 strávili nějaký čas na misi v Pobaltí, je tak ve skutečnosti vyšší. Andrej Babiš ale zjevně poukazuje na význam a velikost mise symbolizované schváleným počtem vyslaných vojáků, nikoliv délku jejího trvání a s tím související střídání jednotlivých vojáků.

Na závěr tedy shrňme, že během vlády Andreje Babiše bylo skutečně rozhodnuto o tom, že česká armáda do Pobaltí v rámci mise Baltic Air Policing pošle pět letounů Gripen. Dohromady ale vláda a Parlament schválily účast 385 vojáků. Jelikož je toto číslo téměř dvakrát menší, než které ve výroku uvádí Andrej Babiš, a nepohybuje se tak ani v rámci naší 10% tolerance, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Andrej Babiš výrokem navazuje na svůj plán uspořádat na Pražském hradě mírový summit. Poukazuje na to, že Petr Pavel se měl k takovému nápadu postavit negativně s tím, že „jsme malý národ“. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jak se v kontextu možného mírového summitu vyjadřoval Petr Pavel o vlivu a velikosti České republiky.

Kandidát na prezidenta Pavel v debatě na serveru Novinky.cz 25. ledna 2023 uvedl (video, čas: 24:08), že momentálně je k iniciaci mírové konference (v souvislosti s konfliktem na Ukrajině) zapotřebí shody a následného společného nátlaku v rámci NATO a EU. „My nejsme zemí, která by mohla mít takovou váhu, že přesvědčí Rusko, případně další státy, aby usedly k jednomu stolu.“ Již 15. ledna v Otázkách Václava Moravce řekl (video, čas: 8:53): „Vytvářet naději, že Česká republika je dnes v pozici, kdy může uspořádat globální mírový summit, je opravdu jenom marketingový tah Andreje Babiše, nic jiného.“

Petr Pavel tedy skutečně zmiňoval, že Česká republika nemá na mezinárodní scéně takovou „váhu“, aby mohla sama o sobě přesvědčit světové lídry k jednání o míru. Andrej Babiš tak správně poukazuje na to, že se Pavel k jeho nápadu Českem organizovaného mírového summitu stavěl negativně a argumentoval vlivem (potažmo velikostí) Česka. Babišův výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Je však třeba doplnit, že Petr Pavel ale nikdy netvrdil, že Česká republika je malý národ. Naopak přímo na svém webu uvádí: „Česká republika není ani malá, ani slabá, nebo dokonce bezvýznamná. Chci, aby se s námi počítalo, abychom byli konstruktivním a důvěryhodným hráčem při řešení regionálních i světových problémů.“

Výroku předcházela slova Andreje Babiše, kterými obviňoval (video, čas 17:35) vládu a prezidentského kandidáta Pavla, že „stále mluví o válce, já mluvím o míru“. Petr Pavel pak reagoval tím, že i bývalý náčelník Generálního štábu Aleš Opata, kterého Babiš v debatě chválil za jeho roli při řešení covidové krize, také v minulosti mluvil o válce, respektive jejích rizicích. Zaměříme se tedy na to, jestli Aleš Opata v minulosti skutečně varoval před hrozbou války a jiných konfliktů.

Aleš Opata například v roce 2018 v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl: „Zkusme vidět hrozby v kontextu. Česká obranná strategie jich definuje asi jedenáct. Přičemž pět z nich je z kategorie vojenského řešení. Pro mě je na prvním místě terorismus, na druhém pak neregulované migrační vlny z Blízkého a Středního východu, Afriku nevyjímaje. Tyhle neregulované vlny mohou silně destabilizovat Evropu. Hrozbou je rovněž energetická závislost. A vynechat nelze ani takzvané hybridní hrozby: informační operace i celkové pojetí sociálních sítí se stává nebezpečným a účinným nástrojem nejen proti jednotlivcům, skupinám, ale i proti státu. Ohrozit nás mohou i kybernetické operace zaměřené na klíčovou infrastrukturu země.“ Dlouhodobě také Aleš Opata zmiňuje, že větší hrozbou je terorismus a kybernetická válka.

K otázce Ruska pro Lidové noviny v roce 2018 uvedl, že se mezi hrozby dají zařadit i „geopolitické zájmy Ruské federace a zvyšování jeho bojových schopností, které se dějí na hranicích Severoatlantické aliance, energetická závislost nebo proliferace zbraní hromadného ničení.“ V březnu 2022 pak řekl (video, čas 0:24), že „falešný pocit bezpečí skončil“. Doplnil, že „musíme být připravení na všechny typy hrozeb. Máme tady konvenční střet na Ukrajině, ale podcenit nemůžeme ani kybernetické a informační útoky, hybridní působení, nestátní aktéry, autoritářské režimy, terorismus, a rychlý vývoj v kosmickém prostoru.“ Uvedl také, že „příštím strategickým šokem může být nutnost Evropy bránit se masivnímu vojenskému útoku.“

Z těchto vyjádření vyplývá, že Aleš Opata skutečně dlouhodobě varoval před různými druhy hrozeb a konfliktů, včetně konvenční války. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš v debatě zmiňuje, že bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Aleše Opatu v červenci 2020 kontaktoval, neboť Ministerstvo zdravotnictví nebylo schopno krizi spojenou s covidem-19 zvládnout bez armády. 

Informace o dané schůzce Andreje Babiše a Aleše Opaty se nám ovšem ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. S dotazem jsme se proto obrátili na oddělení komunikace Generálního štábu, prozatím jsme však nedostali odpověď. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pro úplnost nicméně doplňme, že vláda Andreje Babiše schválila v pondělí 13. července 2020 využití Armády České republiky k záchranným pracím během pandemie covidu-19, a to i mimo nouzový stav. Dle nařízení vlády se mělo konkrétně jednat o 68 vojáků, kteří byli určeni na pomoc Ministerstvu zdravotnictví, hygienickým stanicím a zdravotním ústavům.

Nutno však podotknout, že armáda byla zapojena do boje s pandemií již od samého začátku šíření onemocnění v březnu 2020. Pomáhala s testováním na hranicích, dodáváním ochranných prostředků a například i s projektem takzvané chytré karantény.

Andrej Babiš se s Volodymyrem Zelenským setkal poprvé při příležitosti zasedání Valného shromáždění OSN v září 2019 v New Yorku. Podle úřadu vlády expremiér Andrej Babiš prezidentu Volodymyru Zelenskému pogratuloval k vítězství ve volbách a pozval ho do Prahy na setkání V4. Andrej Babiš následně navštívil Kyjev a prezidenta Zelenského v listopadu 2019.

Je pravda, že jak Andrej Babiš, tak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti klimatické konference COP26 v Glasgow v listopadu 2021 navštívili Skotsko. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme ale nenašli žádný záznam jakéhokoliv bilaterálního jednání mezi těmito politiky. Oficiální stránka ukrajinského prezidenta zmiňuje Zelenského setkání s premiéry Velké Británie, Izraele, Švédska, Gruzie, Lucemburska, Kanady, Indie, Řecka, rakouským kancléřem, německou kancléřkou, katarským emírem či s prezidenty USA, Finska, Lotyšska, Litvy, Slovenska, Egypta, Severní Makedonie, Kypru, Konga, Argentiny, Srí Lanky, Angoly, Libérie a Guiney Bissau. 

Veřejně dostupné zdroje sice nepotvrzují, že se Andrej Babiš s Volodymyrem Zelenským v Glasgow setkal, s ohledem na to, že tam byli oba přítomní, to ale nemůžeme vyloučit. S přihlédnutím k tomu, že Andrej Babiš s ukrajinským prezidentem prokazatelně mluvil alespoň při dvou příležitostech, z nichž jedna proběhla New Yorku, jak Andrej Babiš zmiňoval, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš v debatě reaguje na otázku (video, čas 24:03) moderátorky, jestli by podpořil vládní návrh na změnu Ústavy, podle níž by vláda mohla vyslat vojáky do zahraničí „například k záchraně českých občanů“ bez předchozího souhlasu Parlamentu (.pdf, str. 1). Předseda hnutí ANO ve své odpovědi moderátorku doplňuje a říká, že zákon už nyní obsahuje ustanovení, že vláda „může rozhodnout o vyslání vojáků na nějaký pobyt v nějaké zemi“.

Podle současného znění Ústavy může vláda bez předchozího souhlasu rozhodnout o vyslání českých vojáků do zahraničí na dobu 60 dní, a to ve třech vymezených případech: při „plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,“ při účasti na mírových operacích a při záchranných pracích po živelních pohromách nebo průmyslových a ekologických haváriích. 

Z výše uvedených důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost nicméně doplňme, že vláda má podle zákona zároveň povinnost neprodleně informovat Sněmovnu a Senát, které rozhodnutí vlády mohou následně zrušit. K tomu přitom stačí „nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.“

Petr Pavel v kontextu výroku mluvil o chystané novele Ústavy, která by měla rozšířit možnost vlády dočasně vysílat vojáky do zahraničí. Poukazuje na to, že již dříve tuto pravomoc vláda měla a vysvětluje její mechanismus.

V současné době může vláda vyslat české vojáky do zahraničí bez parlamentního souhlasu na nejvýše 60 dnů ve třech různých případech: při plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně, při účasti na mírových operacích a při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. Pokud takovou akci do zmíněných 60 dnů Parlament neodsouhlasí, musí se vojáci vrátit. Parlament ovšem může takovou akci zrušit ještě před vypršením 60denní lhůty, pakliže se na tom usnese alespoň jedna jeho komora hlasy nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Vláda Petra Fialy navrhuje současné znění článku 43 upravit (.pdf). Usiluje o to, aby Parlament nemusel schvalovat vyslání vojáků do zahraničí na nejvýše 60 dnů ani v případě ochrany „života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“ (.pdf, str. 1). V důvodové zprávě mezi argumenty pro doplnění čtvrtého případu vyslání vojáků uvádí (.pdf, str. 4) mj. i evakuaci českých občanů z Afghánistánu v srpnu 2021.

Stávající verze Ústavy, která na základě článku 43 umožňuje vládě ve třech případech vysílat vojáky do zahraničí, však platí teprve od roku 2000. V původní verzi Ústavy ČR z roku 1993 článek 43 hovoří o tom, že „vyslat ozbrojené síly mimo území České republiky lze jen se souhlasem obou komor.“ Novelizace Ústavy z roku 2000 pak přinesla rozšíření článku, a to mj. právě o pravomoc vlády vysílat vojáky do zahraničí na nejvýše 60 dnů bez předchozího schválení Parlamentem. K této změně došlo v reakci na vstup Česka do NATO a s tím souvisejícími spojeneckými závazky. Dle důvodové zprávy (.doc, str. 7, 10) k novele byla vládě přidělena tato působnost za účelem „pružnějšího operativního rozhodování“.

Petr Pavel tedy správně uvádí, že pravomoc vlády poslat vojáky do zahraničí na nejvýše 60 dnů i bez parlamentního souhlasu už v ČR existuje již delší dobu a vládní novela tak v tomto ohledu nepředstavuje výraznou změnu. Správně také popisuje mechanismus parlamentního schválení takové vojenské mise. Nepřesně se nicméně vyjádřil o čase, po který vláda již má daný nástroj k dispozici. Vláda může vojáky do zahraničí vysílat pouze od roku 2000, neplatí tedy, že vláda tuto pravomoc vždy, tedy např. od vzniku samostatné ČR. S ohledem na kontext výroku i relativně dlouhou dobu 22 let ale výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.