Přehled ověřených výroků

Robert Pelikán přišel s návrhem zákona o státním zastupitelství (.doc), jehož součástí je i vytvoření speciálního zastupitelství ve snaze čelit korupci. Při přípravě zákona Pelikán čelil připomínkám ze strany Unie státních zástupců i nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Spor se týkal zejména chybějícího dohledu Nejvyššího zastupitelství, který původně Pelikán do návrhu nezahrnul.

Nicméně nelze říci, že by protikorupční speciál zhavaroval. Zákon byl totiž předložen do Poslanecké sněmovny v dubnu 2016 a pokračuje tedy legislativním procesem. Je tedy nyní na zákonodárcích, zda a v jakém stavu bude schválen či neschválen, v každém případě ale jeho projednávání pokračuje.

Tento návrh podpořila také Vláda České republiky během svého jednání 7. dubna 2016, hlasovalo pro něj 11 z 15 přítomných ministrů, 4 zbývající se zdrželi.

Jan Veleba uvádí správný počet pracovníků v zemědělství za kraj Vysočinu. Podíl zaměstnanosti za tento sektor v ostatních krajích však neuvádí zcela přesně, proto hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Za rok 2015 bylo na Vysočině 18 200 lidí pracujících v zemědělství, rybářství a lesnictví z celkového počtu 236 800 zaměstnaných obyvatel, což tvoří opravdu 7,7% z celku.

V následující tabulce můžeme vidět počet zaměstnanců v daném kraji, celkový počet zaměstnanců v kraji a podíl těchto proměnných. Veleba má pravdu, že v kraji Vysočina je skutečně 7,7% pracujících osob zaměstnaných v zemědělství a má pravdu i v tom, že je to největší podíl ze všech krajů.

KrajPočet zaměstnanců v zemědělství

Celkový počet zaměstnanců

Podíl

Vysočina18 200

236 800

7,7% Středočeský 17 600

649 200

2,7%

Jihočeský17 600303 4005,8%Plzeňský12 300287 5004,3%Karlovarský 3 000

144 300

2,1%

Ústecký 6 800

366 000

1,9% Liberecký 3 200

205 000

1,6%

Královéhradecký9 400259 1003,7%Pardubický11 000250 7004,4%Jihomoravský

14 600

569 100

2,6%

Olomoucký12 500289 6004,3%Zlínský 7 600

280 600

2,8% Moravskoslezský

12 200

550 900

2,2%

Zdroj: Český statistický úřad

Nemůžeme však souhlasit s tím, že obvyklý podíl zaměstnanců pracujících v zemědělství se pohybuje ve všech ostatních krajích mezi 2-3% - v Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém, Pardubickém a Olomouckém kraji je vyšší. Průměrná zaměstnanost za všechny kraje činí 3,55 %.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť i přes skutečnost, že má aktuálně od začátku roku 2013 souběh vládnutí na centrální a jihomoravské krajské úrovni, tak není pravdou, že by se jí nepodařilo získat více peněz na silnice. Vláda naopak za poslední 2 roky alokovala pro kraj celkem asi 600 milionů korun oproti normálu.

Sociální demokracie v čele s hejtmanem Michalem Haškem vede Jihomoravský kraj od roku 2008.

vol. obdobíkoalicehejtman 2004-08 KDU-ČSL+ODS S. Juránek (KDU-ČSL)2008-12 ČSSD+ODS *

ČSSD+KDU-ČSL M. Hašek (ČSSD)2012-16 ČSSD+KDU-ČSL M. Hašek (ČSSD)*V roce 2010 byla ukončena spolupráce mezi ČSSD a ODS a nově byla ustavena koalice ČSSD+KDU-ČSL.

Ministerstvo dopravy v lednu 2015 nabídlo krajům přes 4 mld. Kč na opravy silnic II. a III. tříd. Jihomoravský kraj měl nárok na vyčerpání 349 mil. Kč. Pokud vyjdeme z výroční zprávy Státního fondu dopravní infrastruktury (jde o návrh - zprávu budou ještě schvalovat poslanci), ve prospěch Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje bylo alokováno 360 milionů z tohoto fondu. Z toho cca 11 milonů tvořily 2 menší projekty (.pdf, str. 150), které byly vyčerpány dohromady asi ve výši 6 milionů. Z celkové alokace pak dočerpáno nebylo cca 5 milionů, což dokládá, že kraj vyčerpal kompletně částku na opravu silnic II. a III. tříd ve výši bezmála 350 milionů.

V roce 2016 rezort dopravy prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury nabídl krajům 3 mld. Kč na opravu silnic II. a III. tříd, Jihomoravský kraj měl nárok na 239 mil. Kč. Po únorovém jednání Rady řekl náměstek hejtmana Roman Hanák, že na opravy a rekonstrukce silnic je vyčleněno celkem 398 milionů korun, z toho je 239 mil. Kč ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Co se dále týká "dotažení některých věcí", tak nejsou Crhou nijak specifikovány, proto tato věc není součástí hodnocení.

K pádu britské libry opravdu došlo v den zveřejnění výsledků referenda o vystoupení Spojeného království z Evropské Unie. Jak můžete vidět došlo k poklesu o téměř 8%.

(Interaktivní grafy FinancialTimes)

Pro zajímavost, pád libry nadále pokračuje (pondělí 27.6.) a dokonce libra dosáhla nejnižší hodnoty vůči dolaru za posledních 31 let.

Debata o tom, zda mít, nebo nemít Senát, se skutečně vede již od konce roku 1992, kdy byla tvořena Ústava ČR. Řada poslanců však tehdy apelovala na upřednostnění státotvorných zájmů před stranickými, a tedy i na snahu o konsensus.

Ústavou ČR ze 16. prosince 1992 zaniklo federativní uspořádání Československé republiky, tedy i Federální shromáždění, které do té doby plnilo funkci společného parlamentu pro Česko i Slovensko. Z České národní rady se nově stal Parlament ČR, přičemž zmíněná ústava v čl. 18 dělí tento subjekt na Senát a Poslaneckou sněmovnu.

Tato koncepce (. doc) dvou zákonodárných orgánů se začala řešit již v červenci 1992. Komise předsednictva ČNR, která se tehdy na přípravě ústavy podílela, počítala se 100 senátory, jejichž působení musí být maximálně odděleno od poslaneckého. Stejně tak musí působit v odlišném funkčním období. Vláda ovšem nesouhlasila s maximálním oddělením komor. V průběhu jednání se měnil i počet senátorů, který se nakonec ustálil na 81.

Senát jako takový však začal fungovat až od voleb 1996. Do té doby působil v ČR Prozatímní Senát, vůči němuž chovala řada poslanců antipatie a proklamovala jeho zrušení (.doc, kapitola III.).

Jedním z předmětů sporu byl i výběr volebního systému. KDU-ČSL prosazovala tzv. australský systém (alternativní hlasování), kde voliči vytvářeli pořadí kandidátů uvedených na jedné kandidátce. Zvítězil ten, kdo získal nadpoloviční většinu hlasů. V opačném případě byly „hlasovací lístky kandidáta, který získal nejméně prvních pořadí, přiřazeny k hlasovacím lístkům kandidátů, kteří byli na nich uvedeni jako druzí v pořadí“ (.doc, str. 4).

Po níže zmíněném pozměňovacím návrhu Hirše byl tento model zamítnut a schválen většinový dvoukolový systém.

Vládní návrh ústavy z poloviny roku 1992 ovšem přímo neřešil způsob volby.

„Články upravují aktivní a pasivní volební právo. Tím se obě komory od sebe liší, jinak ústava odkazuje na zákon. V zákoně bude upraveno, na jakém základě se budou volby provádět.“ - k čl. 18 až 20 vl. návrhu ústavy.

S přesnou specifikací přišla vláda, když se návrh předložil 10. listopadu ČNR k projednání. Pozměňovací návrh na upřesnění čl. 18 zmíněného návrhu ústavy podal Pavel Hirš přímo v průběhu 10. jednání.

„2. V čl. 18 odst. 1 se uvádí:‚Do komor parlamentu se použije odlišný způsob voleb'. Přitom neuvádí jaký.

Zde bych rád zdůraznil, že celá ústava je koncipována na vzájemné vyváženosti obou komor parlamentu, to je poslanecké sněmovny a senátu, přičemž senát plní v legislativním procesu funkci kontrolního a pojistného mechanismu a má odlišný charakter než poslanecká sněmovna. Aby svoji funkci mohl plnit, musí být zvolen v jiném časovém období a jiným způsobem. Dále - aby senát plnil svoji funkci, měli by být senátoři zástupci užšího okruhu voličů než poslanci poslanecké sněmovny. Proto je nejvýhodnější, aby členové senátu byli voleni v menších jednomandátových obvodech, nejlépe většinovým volebním způsobem.

Na druhé straně - poslanecká sněmovna jako základní prvek legislativního procesu je složena z členů zastupujících větší volební obvody, kdy se na volebním procesu podílejí především politické strany, které, jak se praví v čl. 5 navrhované ústavy, jsou základem politického systému státu. Zde je pak nejvýhodnější nám již tradiční poměrný volební systém.

Z těchto důvodů navrhuji následující znění čl. 18 první odstavec:‚Volby do poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení.'

Dále navrhuji zařazení dalšího odst. 2 v následujícím znění:‚Volby do senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva většinovým systémem.' Stávající odst. 2 se pak přečísluje na odst. 3.“

Tato navrhovaná úprava se stala nakonec jediným schváleným pozměňovacím návrhem ústavy, který podpořilo 151 přítomných poslanců.

Samotná debata o ponechání, či zrušení Senátu se skutečně vede od samého vzniku republiky a soustavně pokračuje až do dneška. V roce 1996 řada poslanců usilovala o jeho zrušení. Jejich iniciativu nakonec zamítla vláda. Proti Senátu se otevřeně vyslovil v rozhovoru pro BBC v roce 2001 i Ivan Langer (tehdy ODS).

Pro zrušení Senátu se často vyslovují členové KSČM (např. poslankyně Zuzka Rujbrová v roce 2004). Otázka potřebnosti Senátu eskaluje často s volbami, jak je tomu i po současných senátních volbách, kdy Andrej Babiš proklamuje nesmyslnost Senátu.

Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše skutečně začalo emitovat dluhopisy se záporným úrokem, jejich nabyvatelé tedy platí za jejich držení. Toto se daří financím od roku 2015.

Tisková zpráva Babišova úřadu z 18. prosince uvádí: " Celková jmenovitá hodnota emise státních dluhopisů prodaných za záporný aukční výnos činila 98,9 mld. "

Pokud dále vyjdeme z dokumentu " Čtvrtletní informace o pokladním plnění státního rozpočtu v roce 2016 - 1. čtvrtletí, " který ministerstvo předložilo do Poslanecké sněmovny, v části Vývoj státního dluhu (.pdf - str. 26) se dozvíme:

" Celkově emise SDD realizované na primárním trhu dosáhly v 1. čtvrtletí 2016 výše 64 917 mil. Kč, z toho 38 150 mil. Kč činily emise státních dluhopisů bez výnosu prodané se záporným výnosem do splatnosti, 19 847 mil. Kč činily emise fixně úročených státních dluhopisůa 6 920 mil. Kč pak variabilně úročených státních dluhopisů. "

Na základě těchto informací ministerstva financí lze konstatovat, že si český stát skutečně půjčil přes 120 miliard korun na negativní úrok, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ve čtvrtek 25. srpna navštívila Českou republiku kancléřka Spolkové republiky Německo Angela Merkel. Jedním z témat, které s premiérem Sobotkou probírali, byla migrace a povinné kvóty.

Po jednání Sobotka na tiskové konferenci uvedl: „Česká republika nemůže souhlasit s jakýmkoliv systémem, který by byl založen na povinných kvótach, na povinném přerozdělování uprchlíků.“ (TK po jednání - video v čase 4:40)

Návrh zákona je v legislativním procesu od ledna 2015, kdy byl předložen vládě a poslán do připomínkového řízení. Vláda ho schválila 3. června 2015 a pak byl poslán do Sněmovny. Počítáme-li s několika měsíci na přípravu návrhu na ministerstvu, jsme skutečně zhruba na dvou letech práce na návrhu, který byl 25. května 2016 zamítnut.

Poslanec Vyzula hovoří o hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Bendy, které byly zařazeny (.pdf) pod písmenem K. Návrh byl schválen celkem 94 hlasy, z toho 39 z klubu sociální demokracie.

Výrok hodnotíme s odkazem na data ministerstva školství mládeže a tělovýchovy jako pravdivý. K 1. září 2016 přestoupilo z tzv. praktických do běžných škol celkem 205 žáků.