Přehled ověřených výroků

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví o důchodové reformě, kterou vláda představila v květnu letošního roku a jejíž součástí je mj. návrh na dřívější odchod do penze pro osoby pracující v náročných profesích. Jurečka pak v námi ověřovaném rozhovoru uvedl, že na konkrétních profesích, kterých se má změna týkat, se stále pracuje. Podle něj by ale mělo jít o pracovní pozice, „kde má práce kvůli okolním vlivům negativní dopad na lidské zdraví a kde ty vlivy nelze kompenzačními pomůckami rozumně eliminovat. To jsou například lidé pracující v hutnictví, jsou to pozice v náročných teplotních podmínkách, náročných fyzických podmínkách, zvedání a manipulace s těžkými břemeny, práce v podzemí za zvýšených teplot, fyzicky náročná práce, která znamená větší fyzické opotřebení“.

Již od května nicméně Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) i ministr Jurečka plánují, že se bude snížení důchodového věku za dobu odpracovanou v náročné profesi týkat osob ze třetí a čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten stanovuje čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Podle té se do první kategorie řadí profese s nepravděpodobným nepříznivým vlivem na zdraví, do druhé kategorie pak spadá práce s výjimečným nepříznivým vlivem na zdraví.

Ve třetí kategorii jsou zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Poslední, čtvrtá kategorie zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, které nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. Uveďme, že o zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice. Konkrétní profese, které mají v budoucnu spadat do jednotlivých kategorií, by se podle MPSV ale ještě mohly měnit.

Výhodné předčasné penze pro některé profese

Vláda Bohuslava Sobotky předložila Poslanecké sněmovně už v listopadu 2015 novelu zákona (.pdf), která navrhovala zavést dřívější odchod do důchodu pro osoby zaměstnané v hlubinném hornictví (.pdf, str. 3 ze 34). Poslanci (.pdf) i senátoři návrh v první polovině roku 2016 schválili a změna nabyla účinnosti v říjnu téhož roku. Tato novela se však vztahuje pouze na ty, kteří začali v hornictví pracovat před 1. říjnem 2016.

Hnutí ANO se před sněmovními volbami v roce 2017 vyjádřilo, že hodlá prosadit „možnost dřívějšího odchodu do důchodu pro lidi pracující v náročných profesích“. Druhá vláda Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení z roku 2018 zavázala tento krok učinit.

V lednu 2019 sestavila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) Komisi pro spravedlivé důchody, která byla vytvořena s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. K hlavním tématům (.pdf, str. 1) Komise tehdy patřilo především „narovnání nižších důchodů žen, vdovských a vdoveckých důchodů a dřívější odchod do penze u tzv. fyzicky náročných profesí“.

Zmiňme, že vládní plán legislativních prací na rok 2020 počítal s tím, že bude vypracována novela zákona o důchodovém pojištění, která umožní „odchod z trhu práce pracovníkům, u nichž je zvýšená pravděpodobnost opotřebení a přitom omezené možnosti rekvalifikace před dosažením důchodového věku bez trvalého krácení starobního důchodu“ (.pdf, str. 12).

Na konci roku 2020 pak Komise pro spravedlivé důchody představila návrh důchodové reformy, podle nějž by mohli zaměstnanci v náročných profesích odejít do penze o jeden rok dříve za každých odpracovaných deset let (.pptx, str. 5). Náročné profese pak tento návrh definoval jako zaměstnání ze třetí a čtvrté kategorie, do kterých patří např. svářeči, brusiči nebo všeobecné sestry se specializací (.pdf, str. 1). Babišova vláda nicméně důchodovou reformu nakonec nerealizovala.

Záchranáři a hasiči

Návrh, který zaváděl dřívější odchod do penze pro Jurečkou zmiňované záchranáře (.docx), schválila Fialova vláda v září 2022 (.pdf). Krátce poté prošel i Poslaneckou sněmovnou. Návrh novely se původně vztahoval pouze na zdravotnické záchranáře, Senát jej nicméně vrátil dolní komoře s pozměňovacími návrhy, které se týkaly dřívějšího odchodu do penze i pro členy jednotek podnikových hasičských sborů. Poslanci tyto změny odsouhlasili (.pdf) v prosinci 2022 a novela nabyla účinnosti v lednu letošního roku.

Závěr

Brzký odchod do penze se tedy od roku 2016 týká i horníků. V následujících několika letech se o výhodnějších podmínkách odchodu do předčasného důchodu pro ostatní náročné profese skutečně hovořilo. Např. druhá vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení z roku 2018 slíbila, že připraví návrh dřívějšího odchodu do penze pro osoby ve fyzicky náročných zaměstnáních. Takový krok nicméně neučinila. Dřívější odchod do důchodu pro záchranáře a podnikové hasiče byl zaveden v roce 2022 během vlády Petra Fialy. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o nejčastější době odchodu do důchodu v minulosti v souvislosti s návrhem novely zákona o důchodovém pojištění, která reaguje na relativně vysoký podíl odchodů do předčasného starobního důchodu (.pdf, str. 1). Ten v roce 2022 narostl, jelikož kvůli mimořádným valorizacím byla předčasná penze pro lidi výhodnější.

Redaktor se ministra Jurečky ptá, zda není nespravedlivé, že se podle chystané novely zpřísní podmínky pro osoby v předdůchodovém věku „ze dne na den“, a přitom si lidé odchod do penze plánují několik let předem. Jurečka následně argumentuje tím, že se podmínky mění proto, že v roce 2022 odešlo do předčasného důchodu kvůli výhodné situaci velké množství lidí, „aniž to dlouhodobě plánovali“.

Podle stávajících pravidel mohou lidé do předčasného důchodu odejít o tři roky dříve, pokud zákon stanovuje jejich standardní důchodový věk na méně než 63 let. Pojištěnci, u nichž zákon stanovuje důchodový věk vyšší než 63 let, pak mohou do předčasné penze odejít až o pět let dříve, zároveň jim však musí být nejméně 60 let.

Zmíněná novela obsahuje ustanovení (.pdf, str. 1), které druhou podmínku zjednodušuje. Nově tak bude možné odejít do předčasné penze jen nejvýše 3 roky před dosažením standardního důchodového věku. Zkrácení této doby má podle důvodové zprávy omezit negativní dopady předčasných důchodů na veřejné finance a rovněž limitovat negativní sociální dopady (.pdf, str. 11).

Dále novela mění procentní výměru předčasného důchodu (.pdf, str. 2). Nyní se výše výměry snižuje za každých započatých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání důchodu ke dni dosažení důchodového věku. V prvních 360 dnech se snižuje o 0,9 %, do 720. dne o 1,2 % a po 721. dni o 1,5 %. Nově se bude procentní výměra snižovat o 1,5 % výpočtového základu opět za každých započatých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání důchodu ke dni dosažení důchodového věku (.pdf, str. 2 a 11).

Dodejme, že Poslanecká sněmovna návrh novely po obstrukcích ze strany opozice schválila na konci července. Pro přijetí hlasovali všichni poslanci vládní koalice a nezařazený Ivo Vondrák.

Nejčastější doba odchodu do předčasného důchodu

Podle informací, které projektu Demagog.cz poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), odchází lidé v posledních letech do předčasného důchodu v průměru 1,25–1,5 roku před standardní dobou. Polovina osob s trvale kráceným důchodem odchází do předčasné penze 0,75–1,25 roku před dosažením důchodového věku.

Obdobné informace obsahuje i důvodová zpráva ke zmíněné novele, kde stojí, že „z těch osob, které odcházejí do starobního důchodu předčasně, jich polovina odchází maximálně do jednoho roku před dosažením důchodového věku“ (.pdf, str. 18). Dokument také uvádí, že necelých 10 % lidí do předčasné penze odchází více než tři roky před dosažením standardního důchodového věku (str. 18).

Žádosti o předčasný důchod v minulém roce

Podle dat, která získal od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na začátku ledna 2023 server Seznam Zprávy, podalo v roce 2023 žádost o předčasný důchod 80 653 lidí. V roce 2021 ČSSZ evidovala žádostí jen 32 781, o rok dříve 34 702, tedy počty více než dvakrát nižší než v roce 2022. 

Na konci ledna 2023 uvedl ústřední ředitel ČSSZ František Boháček, že o předčasný důchod oficiálně či předběžně požádalo přibližně 120 tisíc lidí. „Zhruba 40 000 předčasných důchodů jsme sepsali a ty osoby do důchodu odešly. Chtěly předčasný důchod s výplatou,“ řekl Boháček s tím, že běžně do předčasné penze odchází přibližně 30 tisíc lidí (.pdf). „Dalších 40 000 [žádostí] jsme sepsali, ale lidé chtěli důchod bez výplaty. S dalšími 40 000 lidmi jsme se dohodli, že přijdou žádost sepsat letos, jen uplatnili nárok na dávku důchodového pojištění. Předpokládám, že nebudou chtít výplatu a chtěli si jen zafixovat částku,“ dodal k tomu Boháček pro ČTK.

Doplňme, že podle údajů, které poskytla ČSSZ na konci roku 2022 agentuře ČTK, zaregistrovaly okresní správy sociálního zabezpečení jen za říjen loňského roku 16 949 žádostí o předčasný odchod do důchodu. V říjnu 2021 jich úřady přijaly 3 215. V listopadu 2022 ČSSZ evidovala dokonce 24 653 žádostí, oproti tomu za listopad roku 2021 jich bylo pouze 2 591, tedy přibližně desetkrát méně.

K výraznému nárůstu počtu žádostí došlo poté, co MPSV v polovině loňského října uvedlo, že může být výhodnější požádat o předčasný důchod v roce 2022 než čekat do roku 2023 (.pdf).

Závěr

Data od MPSV potvrzují, že lidé v minulých letech skutečně odcházeli do předčasného důchodu většinou kolem roku až roku a půl před standardní dobou pro odchod do penze. V roce 2022 pak ČSSZ evidovala více než dvojnásobný počet žádostí o předčasný důchod v porovnání s lety 2021 a 2020. Ministr Jurečka tuto skutečnost nesprávně interpretuje tak, že lidé v loňském roce do předčasné penze odcházeli dříve. Průměrný odchod do předčasného důchodu nicméně nepřesáhl rok a půl před standardní dobou, a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Ministr práce a sociálních věcí Jurečka zde mluví o navržené novele zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, kterou 26. července 2023 schválila Sněmovna a kterou bude v srpnu projednávat Senát. Daná novela (.pdf) se věnuje především změně valorizace penzí (.pdf, str. 12–14) a právě změně pravidel u předčasných důchodů (.pdf, str. 11). Jurečka v rozhovoru konkrétně zmiňuje, že nová podmínka, podle níž by bylo nutné pro získání nároku na předčasnou penzi odpracovat nejméně 40 let, začne platit až rok po konečném schválení novely.

Současná pravidla u předčasných důchodů

Podle současného znění zákona o důchodovém pojištění, přesněji podle jeho § 31, má člověk na získání předčasného důchodu nárok, pokud splňuje dvě podmínky. Tou první je, že u něj musí doba pojištění trvat nejméně 35 let, případně u něj musí pojištění bez započítání tzv. náhradní doby, kam spadá např. doba rodičovské dovolené, odpovídat nejméně 30 rokům.

Druhá podmínka souvisí s věkem žadatele. Doplňme, že standardní důchodový věk, po jehož dosažení může člověk získat řádný důchod, se podle zákona u jednotlivých lidí liší v závislosti na roce narození, pohlaví a u žen i na počtu vychovaných dětí. Dle stávajících pravidel mohou lidé do důchodu odejít o tři roky dříve, pokud zákon stanovuje jejich standardní důchodový věk na méně než 63 let. Pojištěnci, u nichž zákon stanovuje důchodový věk vyšší než 63 let, pak mohou do penze odejít až o pět let dříve, zároveň jim však musí být nejméně 60 let.

Podmínka 40 let důchodového pojištění

Sněmovnou schválená novela obsahuje ustanovení (.pdf, str. 1), které zpřísňuje druhou zmíněnou podmínku. Nově tak bude možné odejít do předčasné penze jen nejvýše 3 roky před dosažením standardního důchodového věku.

Zároveň novela u předčasných penzí mění i délku nutné doby pojištění (.pdf, str. 2, čl. I, bod 2) z 35 let na 40 let. Ze zákona také vypouští část o 30leté době pojištění bez náhradních dob a říká (.pdf, str. 2), že do potřebné doby pojištění v délce 40 let se některé náhradní doby započítávají jen z 80 % (.pdf, str. 30).

Právě tento bod, který obsahuje zmínku o 40 letech pojištění, nabude účinnosti až 13 měsíců, tedy zhruba rok, po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů (.pdf, str. 6). U všech ostatních bodů dokument počítá s účinností již po vyhlášení novely. Dodejme, že Marian Jurečka v námi ověřovaném rozhovoru uváděl, že podle něj by mohla novelizace nabýt účinnost už 1. září 2023.

Dodejme, že první verze návrhu této novely, kterou vládě předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí 17. dubna 2023, větu o 40 letech důchodového pojištění neobsahovala (.docx, str. 1–2). Její přidání do novely navrhlo až Ministerstvo financí (.docx, str. 2) v připomínkovém řízení (.docx, str. 3), odklad účinnosti o 13 měsíců zde nicméně tehdy zmiňován nebyl. Ten se v novele spolu se 40letou dobou pojištění objevil až ve verzi po připomínkovém řízení z května 2023 (.docx, str. 1–2, 6), kterou vláda následně předložila Sněmovně (.pdf, str. 2, 7).

Závěr

Podmínku, aby musela doba pojištění u předčasných důchodů odpovídat nejméně 40 letům, navrhlo do vládní novely zákona o důchodovém pojištění zavést Ministerstvo financí. Odložení účinnosti tohoto bodu o jeden rok tehdy nezmiňovalo. Navýšení doby pojištění ze 35 na 40 let vláda do novely zařadila po připomínkovém řízení v květnu 2023, a to spolu s výjimkou, že tento bod nabude účinnosti až 13 měsíců po vyhlášení novely. Stejné ustanovení se objevuje v dokumentu, který na konci července 2023 schválila Poslanecká sněmovna (.pdf, str. 2, 6). Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví v kontextu výroku o novele zákona o důchodovém pojištění (.pdf), již Poslanecká sněmovna schválila 26. července 2023 a která mj. zpřísnila podmínky pro valorizaci důchodů. Redaktor v rozhovoru poukazuje na kritiku ze strany opozice, podle které vláda tímto rozhodnutím důchodce „ožebračuje“ a pokouší se řešit schodek státního rozpočtu pouze na jejich úkor. Jurečka k tomuto podotýká, že z hlediska celé společnosti byl podle něj dopad vysoké inflace kompenzován právě zejména starobním důchodcům a poukazuje na to, že i přes tyto úpravy pobírají čeští senioři stále vyšší důchod než na sousedním Slovensku.

Po mimořádné valorizaci v červnu 2023 činí průměrný starobní důchod v České republice 20 233 Kč (.pdf, str. 1). Fialova vláda se v únoru letošního roku shodla (.pdf, str. 1) na zmiňované úpravě parametrů valorizace důchodů kvůli snaze o snížení deficitu veřejných financí (.docx, str. 4–5). Průměrný měsíční důchod měl pak vzrůst jen o 760 Kč (.pdf, str. 7) místo původních 1 770 Kč, o které by penze vzrostly bez vládního zásahu. Poslanecká sněmovna tuto změnu později schválila (.pdf) a novela nabyla účinnosti 20. března 2023.

Na Slovensku došlo k poslední mimořádné valorizaci 1. července 2023, kdy se průměrný starobní důchod zvýšil o 10,6 % na 637 €, což je v přepočtu zhruba 15 301 Kč (podle https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy-trh/kurzy-devizoveho-trhu/kurzy-devizoveho-trhu/index.html?date=28.07.2023).">kurzu České národní banky k 28. červenci 2023). Slovenský průměrný důchod je tedy v porovnání s tím českým nižší o 4 932 korun, jak správně uvádí ministr Jurečka. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme, že ještě na konci loňského roku byl rozdíl vyšší, a to 5 538 Kč. Český průměrný důchod na konci roku 2022 totiž dosahoval částky 18 061 Kč (.pdf, str. 1), zatímco ten slovenský činil 516 € (v přepočtu 12 523 korun podle kurzu ČNB v prosinci 2022).

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o změnách, které přináší novela (.pdf) zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecká sněmovna schválila 26. července 2023. Zmiňme, že dle současné legislativy se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, a to o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy.

Novela, která vzbudila odpor opozice, přináší změnu podmínek odchodu do předčasných penzí i úpravu valorizací. Podle znění schváleného Poslaneckou sněmovnou by měly důchody skutečně nově růst o zmíněnou třetinu růstu reálné mzdy (.pdf, str. 2). Zvyšování důchodů o plnou inflaci novela zachovává, ovšem nově by se měl v potaz brát výhradně růst cen pro domácnosti důchodců (,pdf, str. 2, 41 z 48).

Marian Jurečka správně uvádí, že tomu podobně bylo i před zmiňovaným rokem 2018. Navyšování důchodů o „nejméně 100 % růstu cen a dále též nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy“ zákon přikazoval od roku 2002, úpravy z roku 2011 pak tuto formulaci zpřesnily a výraz „nejméně“ odstranily. Tato pravidla platila i v následujících letech, výjimku tvořily pouze roky 2013 a 2014, během kterých rostly důchody z důvodu úsporných opatření jen o jednu třetinu inflace a reálné mzdy.

Od 1. ledna 2018 pak začaly platit změny, které v první polovině roku 2017 prosadila vláda Bohuslava Sobotky – navyšování důchodů o polovinu růstu reálné mzdy a v případě inflace přihlížení jak k růstu cen za domácnosti celkem, tak k růstu cen za domácnosti důchodců, přičemž přednost dostala ta varianta, která byla výhodnější.

Novela zákona o důchodovém pojištění, kterou v červenci schválila Poslanecká sněmovna, tedy skutečně zavádí změnu podmínek pro zvyšování důchodů. Nově se mají penze zvyšovat o třetinu růstu reálné mzdy a, tak jako doposud, o plnou inflaci. Nyní se ovšem ohled bude brát pouze na růst cen pro domácnosti důchodců. Tyto změny jsou pak opravdu návratem do stavu, který existoval před rokem 2018. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Nejprve uveďme, že tzv. výchovné představuje příplatek k důchodu ve výši 500 Kč měsíčně za vychované dítě, které důchodci dostávají od ledna 2023. Jeho zavedení v srpnu 2020 navrhovala skupina poslanců KDU-ČSL (.pdf, str. 2 z 8), tehdejší Babišova vláda k tomuto záměru nicméně zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Zavedení výchovného ve výši 500 korun pak ve Sněmovně v roce 2021 (tedy ještě před nástupem Fialovy vlády) prosadila vládní ČSSD (.pdf, str. 27–28) při schvalování novely zákona o důchodovém pojištění. Nynější ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v minulosti vícekrát deklaroval, že toto výchovné Fialův kabinet hodlá zachovat. Pro úplnost dodejme, že tzv. výchovné k důchodům nepřipadá pouze ženám, ale vždy rodiči, který o dítě pečoval více.

Vláda následně v květnu 2023 Poslanecké sněmovně předložila návrh novely (.pdf) zákona o důchodovém pojištění, kterou dolní komora Parlamentu schválila 26. července 2023. Novela výchovné plánuje zachovat, návrh však mění způsob výpočtu zvýšení tohoto příspěvku (.pdf, str. 39 ze 48), stejně tak vláda plánuje změnit pravidla pro obecnou valorizaci penzí (.pdf, str. 42 ze 48).

Podle současného znění zákona se částka 500 Kč za jedno vychované dítě valorizuje vždy od 1. ledna. Konkrétně se navyšuje o tolik procent, o kolik se dle zákonných pravidel na začátku daného roku zvýší zásluhová část (neboli procentní výměra) důchodů. Ta se během pravidelné valorizace zvýší tak, aby nárůst důchodů spolu se zvýšením základní výměry dohromady odpovídal součtu růstu cen a polovině růstu reálné mzdy. I podle návrhu Fialovy vlády se zvyšování výchovného odvíjí od zvýšení této procentní výměry (.pdf, str. 39 ze 48), novela ovšem plánuje růst důchodů snížit na třetinu reálné mzdy (.pdf, str. 42 ze 48).

Co se týče nákladů na výchovné v letošním roce, podle propočtů z ledna má tento příspěvek přijít na 19 miliard korun. Už na začátku roku však bylo zřejmé, že se kvůli červnové mimořádné valorizaci důchodů výdaje zvednou, a to přibližně o čtvrt miliardy. Dodejme, že i podle červencových informací z médií mají letos náklady na výchovné činit přibližně 19 miliard Kč.

Vláda Petra Fialy tedy ve svém návrhu novely zákona o důchodovém pojištění tzv. výchovné zachovala, a dá se tedy říct, že jej tímto krokem „potvrdila“, jak uvádí Marian Jurečka. Novela pouze mění způsob valorizace tohoto příspěvku. Výdaje na výchovné by pak v letošním roce měly činit přibližně 20 miliard korun, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odpovídá na otázku redaktora, zda vládou navržené změny ve valorizacích důchodů a přísnější podmínky pro předčasné penze, které Poslanecká sněmovna schválila 26. července (.pdf), nejsou ožebračením důchodců, jak tvrdí zástupci opozice. Jurečka toto tvrzení odmítá a argumentuje tím, že důchody jsou nyní nejvyšší v historii, a že náhradový poměr důchodů k průměrné mzdě dosahuje necelých 50 %.

V níže přiloženém grafu lze vidět vývoj náhradového poměru, tedy podílu průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě (.pdf, str. 3). V červnu tohoto roku dosahoval průměrný důchod dle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) 20 233 Kč (.pdf, str. 1) a byl tak nejvyšší v historii ČR (.pdf, str. 74; .pdf, str. 91). Údaje o průměrné hrubé mzdě pak čtvrtletně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého byla v prvním čtvrtletí 2023 průměrná mzda 41 265 korun. Náhradový poměr tedy činí 49,03 %.

Zdroj dat: ČSSZ (.pdf), ČSÚ (průměrné mzdy za léta 1993–1999 (.pdf) a 2000–2023)

K celé problematice je nutné dodat, že výše zmíněná čísla o nominální výši průměrných důchodů nezohledňují např. index spotřebitelských cen, tedy růst inflace. Ta způsobuje, že i když má člověk v kapse stejnou částku jako v dřívějším roce, postupem času se snižuje množství statků a služeb, které je možné za ni koupit, protože se zvedá cenová hladina. Je tak potřeba se podívat také na reálnou výši penzí, která bere v úvahu právě míru inflace.

Reálnou výši důchodů pak lze posuzovat z několika hledisek. ČSÚ totiž kromě indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) pro domácnosti také zveřejňuje přímo index spotřebitelských cen domácností důchodců, v jejichž případě se mírně liší tzv. spotřební koš zboží a služeb. Doplňme, že ČSÚ domácnosti důchodců definuje jako domácnosti bez ekonomicky aktivních členů a v čele s osobou, „která pobírá jakýkoliv druh důchodu kromě sirotčího, a nepracuje buď vůbec, nebo má její pracovní činnost pouze omezený rozsah“ (.pdf, str. 4). Graf níže tak zobrazuje i hodnoty zohledňující výši inflace u domácností důchodců. Daná data konkrétně zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2022 (.pdf, str. 39–41), u roku 2023 vycházíme z dat ČSÚ za červen 2023.

Z přehledu níže tak vyplývá, že kromě nominální hodnoty penzí je v letošním roce nejvyšší v historii samostatné ČR i reálný důchod, pokud bychom zohlednili obecnou míru inflace. Jestliže bychom vzali v úvahu přímo růst spotřebitelských cen u domácností důchodců, nejvyšší hodnota pochází z konce roku 2022, druhá nejvyšší pak právě z června 2023.

Zdroj dat: ČSSZ (.pdf), ČSÚ (index spotřebitelských cen (.pdf) domácností celkem a domácností důchodců), MPSV (.pdf)

Na závěr shrňme, že náhradový poměr penzí k průměrné hrubé mzdě činí 49,03 %, tedy „skoro padesát procent“, jak tvrdí ministr Jurečka. Nominální výše průměrného důchodu byla v červnu 2023 skutečně nejvyšší v historii samostatné ČR a dosáhla 20 233 korun.

Co se týče reálné výše průměrné penze, při zohlednění celkové inflace je hodnota z června 2023 také nejvyšší od vzniku ČR. Pokud nicméně vezmeme v úvahu index spotřebitelských cen domácností důchodců, který dle ČSÚ v červnu 2023 odpovídal 13 %, nejvyšší hodnota připadá na konec roku 2022. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý s malou výhradou.

Poslanec Jaroslav Bžoch (ANO) mluví o Dohodě (.pdf) mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany (DCA), kterou ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala se svým americkým protějškem Lloydem Austinem v květnu letošního roku. Ke konci června pak tato dohoda v Poslanecké sněmovně prošla prvním čtením a v současnosti ji mají na stole sněmovní Výbor pro obranu a Zahraniční výbor, a také senátní výbory.

O délce platnosti dohody pojednává článek 30 (.pdf, str. 36), ve kterém je uvedeno: „Tato Dohoda se sjednává na počáteční dobu platnosti deseti (10) let. Po počáteční době platnosti zůstane Dohoda v platnosti, ale kterákoli strana ji může ukončit písemnou výpovědí s jednoroční výpovědní lhůtou zaslanou druhé straně diplomatickou cestou.“ Obranná smlouva tedy byla sjednána na deset let. Po uplynutí této doby zůstane stále v platnosti, dokud se ji ČR nebo USA nerozhodnou vypovědět.

DCA pak automaticky neumožňuje umístění a pobyt amerických vojáků na území České republiky (.pdf, str. 3), a Spojeným státům tak nedává automatické právo vyslat do Česka do své vojáky. Dohoda pouze upravuje pravidla platná při působení příslušníků armády USA na území ČR a navazuje (.pdf, str. 4) na dohodu států Severoatlantické aliance NATO SOFA.

Dohoda konkrétně upravuje (.pdf, str. 2) např. podmínky pohybu dopravních vojenských prostředků, přístupu vojáků na dohodnutá území (str. 7), osvobození vojáků od placení většiny daní (str. 22–23) v ČR či jurisdikci Česka a USA u trestných činů a přestupků (str. 17–18). Jak uvádí web Ministerstva obrany, „DCA určuje zařízení a prostory, které budou moci američtí vojáci využívat v případě plnění úkolů na území ČR. Na konkrétním působení amerických vojáků v těchto prostorech a zařízeních se obě strany vždy předem dohodnou (případ od případu) a stanoví jeho jasné podmínky.“

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že Dohoda o spolupráci v oblasti obrany skutečně neobsahuje závazek české strany na svém území automaticky přijmout členy ozbrojených sil Spojených států. Pobyt cizích vojsk se i tak nadále bude řídit Ústavou, dle které o pobytu kratším než 60 dnů rozhoduje vláda, déle trvající umístění pak schvaluje Parlament. DCA navíc ani neurčuje počet vojáků, kteří by v ČR byli rozmístěni. Smlouva byla opravdu uzavřena na deset let, ovšem i po vypršení této doby zůstane v platnosti, dokud ji jedna ze stran nevypoví. Výrok poslance Bžocha proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslanec Jaroslav Bžoch mluví o obranné Dohodě (.pdf) mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, která je také známa pod anglickou zkratkou DCA, tedy Defense Cooperation Agreement. Bžoch odpovídá na otázku, zda dohoda otevře cestu pro vznik americké vojenské základny na českém území (video, čas 23:45).

Smlouva o obranné spolupráci je dokument, který se zabývá především právním postavením příslušníků ozbrojených sil USA během jejich případného pobytu v Česku a upravuje podmínky činnosti amerických vojáků (.pdf, str. 4). Čeští a američtí vyjednavači dokončili návrh smlouvy v únoru roku 2023 a vláda Petra Fialy ji poté schválila v dubnu téhož roku (.pdf). Ministryně obrany Jana Černochová ji se svým americkým protějškem Lloydem Austinem podepsala v květnu.

Představitelé vlády již dlouho zdůrazňují, že vznik americké základny na českém území smlouva neřeší. Zástupci Ministerstva obrany uváděli, že dohoda neumožňuje Spojeným státům „postavit v Česku základnu na zelené louce“. I pokud by USA např. chtěly postavit nějaký objekt na některé ze stávajících českých základen, musely by se na tom podle ministerstva dohodnout s Českou republikou. „Smlouva pouze upravuje, jak by taková věc vypadala, pokud by se na ní česká a americká strana domluvily,“ řekl k tomu hlavní vyjednavač resortu obrany Jan Jireš.

Znění dohody (.pdf, str. 7–8) ve spojitosti s výstavbou konkrétně mluví jen o tom, že Spojené státy budou mít oprávnění „k nerušenému přístupu a užívání dohodnutých zařízení a prostorů pro účely (…) výstavby na podporu vzájemně dohodnutých činností“. Daná zařízení a prostory pak DCA přesně vyjmenovává (.pdf, str. 37). Konkrétně jde o tři vojenská letiště (v Čáslavi, Náměšti a Pardubicích), logistické centrum v Mošnově, čtyři vojenské výcvikové prostory (v Hradišti, Libavé, Boleticích a Březině) a tři další vojenské areály (ve Vyškově, Rančířově a Staré Boleslavi). 

Dále dohoda říká, že američtí vojáci sice mohou v těchto prostorech „vykonávat stavební činnosti“ (.pdf, str. 7–8), musí přitom ale tyto záležitosti a jmenovitě i „získání oprávnění a povolení“ k výstavbě konzultovat s odpovědnými českými orgány. Ty mají dle DCA Spojeným státům s obstaráváním povolení pomoci a poskytnout jim součinnost.

Pro úplnost doplňme, že obranná dohoda Spojeným státům nedává ani automatické právo vyslat do Česka své vojáky ani automatické právo, aby zde vznikla např. právě americká základna s dlouhodobou přítomností vojáků USA. Ministerstvo obrany v této souvislosti dříve zdůraznilo, že účelem DCA „je nastavit obecné podmínky pro případné působení amerických vojáků v ČR, pokud se na něm obě strany v budoucnosti dohodnou a pokud to bude ze strany ČR v každém jednotlivém případě schváleno“. Podle článku 43 Ústavy ČR totiž o pobytu ozbrojených sil jiných států na českém území rozhoduje Parlament nebo ve vymezených případech vláda.

Přestože smlouvu kabinet již odsouhlasil, její konečné schválení nyní ještě projednává Parlament. K ratifikaci DCA je přitom třeba souhlasu Sněmovny i Senátu a následně i prezidenta republiky.

Smlouva DCA tedy nedává Spojeným státům automaticky pravomoc postavit na českém území svou vojenskou základnu. Dohoda mluví o možnosti stavby objektů v existujících českých vojenských areálech, i v takovém případě ale musí USA tuto činnost nejdříve konzultovat s českými orgány a také získat potřebná povolení. DCA také automaticky neumožňuje, aby Spojené státy do ČR vyslaly své vojáky, a tedy ani vznik americké základny s trvalou přítomností ozbrojených sil USA. Zmiňovaná obranná dohoda pouze stanovuje obecné podmínky pro případný pobyt amerických vojáků na českém území, pokud jej předtím schválí Parlament (případně vláda). Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Michal Zuna (TOP 09) hovoří o migrační reformě, na které se v rámci Rady EU 8. června 2023 shodla většina ministrů vnitra Evropské unie a kterou skrze ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) podpořilo i Česko. Proti se tehdy postavily pouze Polsko a Maďarsko; obě země pak zůstaly vůči dohodě kritické i během jednání Evropské rady a finální dohodu se kvůli těmto zemím nepodařilo dojednat. Dohodou se bude nyní zabývat Evropský parlament.

Schválený návrh o řízení azylu a migrace (.pdf), který bude sloužit jako základ pro jednání předsednictví Rady EU s Evropským parlamentem, zahrnuje pravidla pro zrychlení vyřizování neúspěšných žádostí a princip „povinné solidarity“ se zeměmi nejvíce postiženými migrační krizí.

Členské státy si tak budou moci vybrat, jakou formu pomoci zvolí. Jejich příspěvek do nového mechanismu solidarity může být formou relokace (tedy přijetí běženců), ročního finančního příspěvku v hodnotě min. 20 000 eur za relokaci, respektive za jednoho odmítnutého migranta, či alternativní pomoc, jako je materiální podpora či vyslání odborníků do zemí postižených migrační krizí. Vít Rakušan oznámil, že se mu podařilo vyjednat výjimku, na jejímž základě bude Česko kvůli vysokému počtu přijatých uprchlíků z Ukrajiny ze systému povinné solidarity dočasně vyjmuto. Stejná dočasná výjimka platí také pro Polsko a pobaltské státy.

SPD a její vyjádření ohledně migrační dohody

SPD se – podobně jako hnutí ANO – vůči dohodě opakovaněostřevymezovala. Předseda SPD Tomio Okamura o vládě Petra Fialy např. tvrdí, že „chce udělat z ČR zemi imigrantů“, a obviňuje (video, čas 1:24) ji z národní zrady či kolaborace.

Možnost platit místo relokace finanční příspěvek pak Okamura prezentuje jako „výpalné“ či „pokutu“. Tato vyjádření lze považovat spíše za vlastní interpretaci navrhovaného mechanismu ve formě finančního příspěvku než za konstatování „věcí, které tam (v dohodě, pozn. Demagog.cz) ve skutečnosti nejsou“, jak tvrdí poslanec Zuna. Tomio Okamura ve svých vyjádřeních opakovaně prezentuje (video, čas 1:59) migrační reformu jako mechanismus, kvůli kterému bude muset Česká republika buď přijímat migranty, nebo zaplatit finanční příspěvek. Opomíjí však další možnost poskytnutí materiální či personální pomoci.

Z žádných veřejných prohlášení hnutí SPD nicméně nevyplývá, že by návrhu dohody přičítalo věci, které v něm nejsou obsažené. Naopak např. na mimořádné schůzi Sněmovny 14. červnapopisoval poslanec Radek Rozvoral z SPD obsah smlouvy správně – uváděl např., že povinnou solidaritu lze projevit i necelými 500 tisíci korun za jednoho nepřemístěného migranta; že minimální počet relokací za rok činí 30 tisíc, přičemž se toto číslo může v případě potřeby zvýšit (.pdf, str. 53); nebo že členský stát „převezme odpovědnost za posouzení žádosti o azyl osob, které by za normálních přirozených okolností a za současného právního stavu podléhaly předání do odpovědného členského státu dle (…) Dublinských dohod (…) tento systém se stane povinným, pokud přísliby přemístění nedosáhnou 60 % celkových potřeb,“ jak stojí ve smlouvě (.pdf, str. 113, 124).

Závěr

SPD ve svých vyjádřeních zkresluje význam některých částí dohody, když nový finanční mechanismus nazývá výpalným či pokutou, dále často opomíjí možnost poskytnutí materiální či personální pomoci. Z žádných veřejných prohlášení jejích členů nicméně není patrné, že by o smlouvě „říkala (…) věci, které tam nejsou“. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.