Přehled ověřených výroků

Do konce roku 2015 investoval stát do oprav silnic nižších tříd skutečně 7,5 miliardy korun. Premiér zmiňuje nevyčerpané finance ze zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury. Za rok 2014 fond nevyčerpal 4,4 miliardy korun, za rok následující se mu podařilo ušetřit další 3 miliardy. V součtu tedy stát na opravy silnic nižších tříd opravdu přispěl téměř 7,5 miliardami korun.

V tiskové zprávě (.pdf) MPSV uvádí, že na rok 2015 vláda přidala 720 milionů navíc na řešení krizové situace v dlouhodobě podfinancované oblasti sociálních služeb. Dále ve zmíněném roce vynaložilo ministerstvo na financování sociálních služeb celostátního či nadregionálního charakteru přibližně o 65 milionů více než v roce 2014 a několik milionů navíc na financování služeb regionálního charakteru - přesnou částku se nám však bohužel nepodařilo zjistit.

Na svém jednání 27. července 2016 pak vláda krajům poskytla 270 milionů na financování sociálních služeb. Dohromady tyto částky tedy přesahují výši jedné miliardy korun.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, kraje hrají v zemědělské politice nepatrnou roli, hlavní slovo mají Evropská unie a státní instituce. To samé platí i u financování zemědělství. Zdroje z krajských rozpočtů na zemědělství těsně přesahují 1 miliardu Kč, což se nemůže rovnat výdajům EU ani výdajům ze státního rozpočtu.

Zemědělství spadá do společné kompetence členských států i Evropské unie jako celku (tzv. společná zemědělská politika spadá do sdílených pravomocí (.pdf, str. 5, čl. 4). Ta je založena na 2 základních pilířích, které vypracovávají orgány EU a které jsou poté uváděny do praxe členskými státy. Kromě společné zemědělské politiky si pak členské státy v rámci vlastních pravomocí samy vybírají, jaké aktivity podpoří vlastními zdroji.

Z hlediska národních institucí hrají nejdůležitější roli ministerstvo zemědělství (provádí společnou zemědělskou politiku EU i programy podpor financovaných z národních zdrojů), Státní zemědělský intervenční fond (který mj. rozhoduje o poskytnutí dotací), vláda (schvaluje program rozvoje venkova před předložením orgánům EU) a Poslanecká sněmovna (schvaluje podpory financované z národních zdrojů).

Co se týče financování, zemědělství bylo dle dokumentu (.pdf, str. 382) ministerstva zemědělství k roku 2015 financováno ze 4 hlavních skupin: zdrojů Evropské unie, státního rozpočtu, krajských rozpočtů a výdajů spotřebitelů. Celkem bylo vynaloženo 59,3 miliardy Kč.

Rozdělení zdrojů v tabulce:

Výdaje na agrární politikuv mld KčStátní rozpočet17,7Krajské rozpočty1,2Výdaje spotřebitelů4,6Zdroje z EU35,8

Kraj Vysočina hodlá vydat dle návrhu rozpočtu (.pdf, str. 3, kapitola Výdaje) pro rok 2016 na zemědělství 74 milionů Kč, čímž zůstává na stejné částce jako minulý rok. 1 500 000 Kč by mělo (.pdf, str. 11 nahoře) jít na pokračování podpory agrárního sektoru, ať už poskytováním finanční podpory na pořádání výstav a soutěží (stejně jako minulý rok (.pdf) připravuje výzvu Zemědělská akce), nebo na propagaci zemědělství u žáků základních škol (dle výše zmíněného dokumentu chystá Kraj Vysočina utratit 100 000 Kč na exkurze do zemědělských podniků).

Téměř polovina zemí EU má věk odchodu do důchodu vyšší než 65 let a pokud jde o strop pro navyšování věku odchodu, většina zemí EU jej má nad 65 let.

Mnoho zemí Evropské unie se v posledních letech zabývá posouváním věkové hranice nutné pro odchod do penze, přičemž tento posun je typicky vázán na průměrný věk dožití v dané zemi. Ve zprávě vydané Evropskou komisí (str. 15) je patrné, že trend zvyšování věku odchodu do důchodu lze pozorovat ve značné části členských zemí. Jak dále plyne z této zprávy, plány jednotlivých zemí pro zvyšování důchodové hranice často počítají s revizemi v dalších letech, což znamená, že věk odchodu do penze v těchto zemích bude pravděpodobně dále vzrůstat. Do té doby je však maximální limit, tedy „strop“, stanoven. Naproti tomu český penzijní systém takový strop nemá. Dodejme, že některé penzijní systémy (např. nizozemský, dle dat Sociale Verzekeringsbank, poskytovatele státních důchod) navazují věk odchodu do důchodu na očekávanou dobu dožití. Věk odchodu zde tak může také stoupat, byť nejde o automatický nárůst.

Automatický mechanismus dosažení důchodového věku, jak český systém nazývá ministerstvo práce a sociálních věcí například ve své tiskové zprávě ze srpna 2016, prodlužuje dosažení důchodového věku každý rok o dva měsíce bez konečné hranice. Česká republika tedy skutečně nemá věkový strop pro odchod do důchodu. U jiných států rovněž najdeme mechanismus pravidelného navyšování, avšak alespoň dočasně zastropovaný. Příkladem je Německo (z. o penzijním pojistěn í, něm.), kde věk odchodu stoupá každoročně o jeden měsíc (od r. 2025 bude stoupat o 2 měsíce), avšak v r. 2029 dosáhne toto navyšování stropu a, nedojde-li do té doby ke změně zákona, zastaví se.

Co se týče aktuální výše důchodového věku v členských státech Evropské unie, můžeme vycházet z údajů finského Centra pro důchody (ETK, zákonem zřízená organizace, jejíž vedení je jmenováno ministerstvem). Údaje nabízené Českou správou sociálního zabezpečení jsou bohužel "pouze orientační" a nepřesné např. už pro uvedené Německo (ČSSZ uvádí 67 let, což je strop, nikoli aktuální věk odchodu). Finské ETK pak uvádí aktuální věk odchodu do důchodu i maximální strop, kterého může podle současné legislativy dosáhnout.

Dle uvedených dat pak věk odchodu do důchodu alespoň pro některé lidi již dnes převyšuje 65 let v 11 zemích EU. Sobotka navíc hovoří o stropech, které přesahují 65 let ve většině zemí EU. Např. občané Irska by měli do důchodu odcházet až v 68 letech od r. 2028 (srov. oficiální údaje Citizens Information Board, angl.).

ČR je sice jedinou zemí, u které jsme nenašli strop pro automatické navyšování věku odchodu do důchodu, nicméně Sobotkův výrok vesměs není pravdivý: naprostá většina zemí EU nemá maximum pro věk odchodu do důchodu 65 let. Více než 3 země mají věk odchodu i strop vyšší. Navíc i jiné země postrádají "strop" navyšování věku odchodu do důchodu, jen přitom nevyužívají automatické navyšování, nýbrž např. vazbu na očekávanou dobu dožití.

Výrok Martina Malečka obsahuje údaje, které nejsou veřejně dostupné. Dále však také směšuje některé údaje, které dostupné jsou. Závěrem je pak tvrzení, jež nelze z naší pozice fakticky doložit, tedy zda škola Gemini má problém s odlivem studentů a zda jí proto kraj opravdu hrozí zrušením, pokud nebude naplněná.

Střední škola Gemini dle Výroční zprávy (.pdf, str. 5) pro rok 2014/2015 přijala na obor Veřejnoprávní činnost 11 žáků ze 14 přihlášených, na obor Gastronomie 11 žáků z 13 přihlášených a na obor Prodavač 12 žáků ze 13 přihlášených.

O rok dříve přijala (.pdf, str. 5) škola na obor Veřejnoprávní činnost 14 žáků, Gastronomie 12 žáků a Prodavač 12 žáků.

Dle těchto dat se tedy nezdá, že by škola Gemini trpěla náhlým odlivem studentů.

Ve školním roce (.pdf, str. 27) 2011/2012 bylo v Jihomoravském kraji individuálně integrováno 71 studentů středních a vyšších odborných škol. V tomto údaji má tedy Maleček pravdu.

Pro školní rok 2015/2016 nejsou data o počtu integrovaných studentů středních a vyšších odborných škol dostupná. Avšak počty žáků středních škol se speciálními vzdělávacími potřebami se v Jihomoravském kraji od roku 2009 pohybují (.pdf, str. 30–31) mezi 880 a 1100 žáky. V tomto čísle se tedy Maleček mýlí. Navíc srovnává výchozí bod u žáků středních a odborných škol s rokem 2015, kdy popisuje žáky ze všech středních škol.

Zmínka o Jihomoravském kraji, který školám tvrdí, že pokud nebudou naplněny, tak budou zrušeny, vznikla dle vyjádření pana Malečka: „... na základě diskuzí se zástupci středních škol různého zaměření (odborných i se všeobecným vzdělávací programem), včetně školy Gemini, a jejich zkušeností a poznatků s fungováním a trendy nastavenými zřizovatelem, tedy JMK.“ (emailové vyjádření pro Demagog.cz)

Toto vyjádření se nepodařilo potvrdit, neexistuje také dohledatelné vyjádření kraje, že by plánoval školu rušit. Ve světle všech těchto informací pak výrok zůstává neověřitelným.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož dnešní znění návrhu zákona č. 262/2006 Sb., tedy zákoníku práce, sice bylo Senátu předloženo již před rokem a půl, avšak tehdy se Senát na přijetí tohoto návrhu neshodl. Stejný návrh byl úspěšnější až rok poté.

Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, byl poprvé podán skupinou senátorů 17. prosince 2014. Hlavním účelem tohoto návrhu je dle důvodové zprávy zrušení institutu "karenční doby", který plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců, ačkoliv byl zneužíván pouze neurčitým počtem příjemců nemocenských dávek.

Senát se návrhem zabýval až do července 2015, kdy jednání o tomto tisku odročil a nepřijal k němu usnesení. V prosinci 2015 pak byl tento návrh předložen Senátu znovu, ten ho schvaluje a v březnu 2016 předkládá Poslanecké sněmovně jako senátní návrh zákona.

Tento návrh byl tedy v Senátu předložen dvakrát, a to poprvé před rokem a půl a podruhé před půl rokem.

Na kandidátní listně hnutí ANO pro krajské volby v Libereckém kraji je 50 kandidátů, převážná většina z nich jsou členové hnutí. Lídryně kanadidátky Jitka Volfová je od roku 2014 zastupitelkou města Česká Lípa, Jana Pastuchová, číslo 13 na kandidátce, je dokonce poslankyní. Na kandidátce dále najdeme primátora Liberce Tibora Batthyányho, pod číslem 41 jeho náměstka Tomáše Kyselu, místostarostu Harrachova Jaroslava Čecha nebo místostarostku Turnova Janu Svobodovou. V tomto kontextu pak nemůžeme říci, že jde o lidi, kteří "s politikou v podstatě nepřišli úplně do styku," což činí výrok nepravdivým.

Dle historie transakcí transparentního účtu Ladislava Kose můžeme výrok označit jako pravdivý, všechny zmíněné částky odpovídají pohybům na účtu.

Strana zelených kandidáta podpořila kampaň částkou 100 100 Kč.

Česká pirátská strana podpořila Kose částkou přesahující 135 tis. Kč (100 tis. Kč vložila strana v červenci a 35 200 Kč. v září.)

KDU-ČSL přispěla na kampaň částku necelých 100 tis. Kč. (1. září přišlo na účet 84 106 Kč. a o 14 dní později 15 273 Kč.)

Hnutí pro Prahu 11 podpořilo kandidaturu Kose částkou 50 tis. Kč.

Ladislav Kos vložil do kampaně 50 tis. Kč. (10 tis. Kč vložil v květnu a 40 tis. Kč v červnu).

K 7. říjnu, tedy dne voleb byla suma příjmů na účtu ve výši 450 tis. Kč. Kromě zmíněných čtyř subjektů a peněz ze strany Ladislava Kose přišly na účet ještě menší částky od podporovatelů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože zásady územního rozvoje Jihomoravský kraj opravdu nemá, ačkoliv tento stav trvá 9 let.

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a územním řádu, podle něhož mají kraje zásady územního rozvoje (ZÚR) vypracovat, nabyl účinnost 1. 1. 2007. Jihomoravský kraj tento dokument nikdy neschválil, nemá ho tudíž 9, nikoliv 8 let.

Jednu verzi ZÚR ovšem kraj vypracoval a schválil. ZÚR pro Jihomoravský kraj byly usnesením č. 1552/11/Z 25 schváleny a vydány 22. září 2011 Zastupitelstvem Jihomoravského kraje. V platnost vstoupily 17. 2. 2012.

Nejvyšší správní soud však tyto zásady územního rozvoje zrušil dne 21. června 2012, v platnosti tedy byly přibližně 5 měsíců. Důvodem zrušení bylo podle soudu hlavně nedostatečné neposouzení vlivu všech plánovaných staveb na životní prostředí. Informace k rozhodnutí NSS jsou dostupné zde. Od té doby nemá Jihomoravský kraj schválené zásady územního rozvoje.

O nové podobě návrhu se diskutovalo v průběhu června tohoto roku v různých městech kraje. Projednání ZÚR je naplánované na mimořádné zasedání zastupitelstva 5. října 2016.

Jak vyplývá z portálu územního plánování, Jihomoravský kraj je skutečně jediným krajem, který v současné době nemá žádné platné zásady územního rozvoje.

Existují kraje (Karlovarský, Královéhradecký a Moravskoslezský), kde se aktuálně také projednávají novější návrhy těchto zásad. Všechny zmíněné však mají své platné znění zásad územního rozvoje.

Nepodařilo se nám dohledat zmiňovaný trend v Jihočeském kraji, výrok tedy musíme ponechat jako neověřitelný.

O převisu poptávky nad nabídkou, který developeři v ČR nebudou schopní uspokojit, informovaly investiční portálymesec.cz čiinvesticniweb.cz.

Druhý z nich se odvolává na informace zečtvrtletní studie (.pdf) developerských společností, kterou zpracovaly firmy CEEC Research a KPMG Česká republika.

V této studii se skutečně podobné trendy zmiňují a potvrzují je dokonce někteří ředitelé developerských společností (str. 5-9). Tyto trendy jsou ovšem zpracované pro celou ČR, případně vyselektovaná je v nich jen Praha (str.8).

Proto nedokážeme doložit stejný trend i partikulárně na jižní Čechy. O vyjádření jsme proto požádali několik developerských společností v jižních Čechách a jejich vyjádření k výroku doplníme.

Agrofert skutečně minulý rok zvýšil zisk o zhruba 40 %. Konkrétně se píše v tiskové zprávě Agrofertu "Konsolidovaný výsledek hospodaření koncernu AGROFERT v roce 2015 dosáhl 8 614 milionů Kč oproti loňským 6 143 milionům Kč,(...)"

Výsledek hospodaření 2015

Výsledek hospodaření 2014

Rozdíl

Rozdíl v %

8 614 milionů Kč

6 143 milionů Kč

2 471 milionů Kč

40,20 %

Podrobnější detaily o hospodaření koncernu Agrofert si můžete přečíst v jejich výročnch zprávách.