Přehled ověřených výroků

Jedná se o návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, který vládě předložilo ministerstvo financí. Návrh zákona v § 9 (.pdf) uvádí, že nebankovním poskytovatelem je pouze osoba, která k tomu má oprávnění udělené Českou národní bankou. Nově bude tedy poskytování spotřebitelských úvěrů podléhat licenčnímu systému.

Jak uvádí Robert Pelikán, věřitel má již dle § 9 odst. 1 nyní účinného zákona o spotřebitelském úvěru povinnost odborně posoudit dlužníkovu schopnost splácet. V návrhu byla tato povinnost poněkud rozšířena a přenesena do § 86. Přibyla navíc povinnost zavést a dodržovat pravidla a postupy pro přijetí a ocenění předmětu zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení (§15). Klíčové je ovšem to, že plnění těchto povinností se stalo předpokladem udělení licence subjektu. Sankcí je navíc neplatnost takto uzavřených smluv.

V tomto výroku má tedy Robert Pelikán pravdu. Povinnost je dána i dnes, v nové formě by měla být lépe prosaditelná a systém je opravdu navržen jako licenční.

"Návrhem a složením rozpočtu, který vláda schválila, plníme důležité závazky a priority, které jsme dali občanům a které jsou obsaženy v programovém prohlášení vlády. Podporujeme zaměstnanost, investice, průmysl, bezpečnost občanů i kvalitnější veřejné služby, a zároveň jdeme cestou postupného snižování deficitu,"řekl Bohuslav Sobotka při představování návrhu rozpočtu pro rok 2016. A čísla tomu odpovídají.

Zaměříme-li se zejména na zmíněnou bezpečnost, Vláda tuto prioritu skutečně plní. Jak podrobněji rozepisujeme v dalších výrocích, ministerstva obrany a vnitra patří mezi ministerstva, která dostanou nejvíc přidáno.

Dále se zvyšuje rozpočet BIS i Policie, zvyšují se počty policistů kdy k loňským zhruba 40 tisícům by mělo v letech 2016-2020 přibýt další 4 tisíce. Neustává ani finanční a jiná pomoc, kterou Česká republika posílá do zahraničí.

Zdroj: Česká televize

Výrok ministra Chovance hodnotíme jako pravdivý, jelikož České republice tuto povinnost ukládá Dublinské nařízení, které upravuje azylové řízení v Evropské unii.

Vzhledem k tomu, že k nám iráčtí křesťané přiletěli letadlem, stala se Česká republika zemí jejich vstupu do Schengenu. Článek 4 odst. 5 Dublinského nařízení, kterým se žádosti o azyl řídí, říká: "Členský stát, u něhož byla žádost o azyl podána, je povinen za podmínek uvedených v článku 20 a s cílem ukončit řízení o určení státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl převzít zpět žadatele o azyl, který se nachází v jiném členském státě, v němž podal novou žádost o azyl poté, co vzal svou původní žádost během procesu určování příslušného státu zpět." Článek 20 pak uvádí další podmínky týkající se procesu vrácení osoby do příslušné země. Pokud se tedy stala Česká republika první zemí, v níž osoba podala žádost o azyl, je podle čl. 16 povinna přijmout zpět tohoto žadatele a provést s ním azylovou proceduru.

Tvrzení Miroslava Kalouska jsme porovnali s údaji ve státních rozpočtech. Z těch jasně vyplývá, že Kalousek správně popsal realitu u platů i výdajů na obranu. U dotací agropotravinářského komplexu je situace opačná, než tvrdí - nejsou jednou z nejrychleji rostoucích položek, naopak, meziročně klesají. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Současná vláda Bohuslava Sobotky každý rok nominálně zvyšuje výdaje na obranu, v roce 2015 se zvýšily oproti předcházejícímu roku o necelé 2 miliony, pro letošní rok pak dostala armáda více o 4 miliony. Srovnává-li ale Miroslav Kalousek se stavem z roku 2011, musíme mu dát zapravdu. Nominální výdaje kapitoly Ministerstva obrany byly na úrovni roku 2015 a v podílu k HDP se jednalo o 0,11 procentních bodů více.

Zdroj dat: zákony o státním rozpočtu 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016. HDP podle údajú ČSÚ (2010-2014), prognóza MFČR (2015-2016).

Oproti tomu výdaje na platy rostou jak nominálně, tak v poměru k HDP (vycházíme z kapitoly 50 - Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné z druhového třídění výdajů státního rozpočtu). Mezi lety 2015 a 2016 se navýšily o 0,09 procentního bodu. Klesá naopak položka Podpora agropotravinářského komplexu, která je jedním ze specifických ukazatelů rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství. Oproti roku 2015 se v letošním rozpočtu tato položka snížila o více než 2 miliardy a tvoří 0,87 % HDP.

Zdroj dat: Platy a pojistné: kapitola 50, Druhové třídění výdajů státního rozpočtu: rok 2015-2016 (t0617000013.pdf), rok 2013-2014 (t0006000012.pdf), rok 2011-2012 (t0498000014.xls, t0498000015.xls), rok 2010 (t0913000013.xls). Podpora agropotravinářského komplexu: zákony o státním rozpočtu 2010, 2011, 2012,2013, 2014, 2015, 2016. HDP podle údajú ČSÚ (2010-2014), prognóza MFČR (2015-2016).

Statistiká ročenka školstvípotvrzuje, že lehké mentální postižení má 13 905 žáků na základních školách, přičemž české základní školství má 43 259 tříd.

(tabulky C1.7.1 a C1.1)

Ve středu 20. dubna na 44. schůzi poslanecké sněmovny začali opoziční poslanci vyjmenovávat opoziční návrhy, které se ještě ve sněmovně neprojednaly. Jejich cílem byla změna programu schůze a zařazení těchto návrhů na program 44. schůze. Od 9:01 do 12:30 se projednávaly návrhy na změnu schůze, poté již byly zařazeny pevné volební body.

Laudát z TOP09 konstatoval, že " jestli chcete na veřejnosti tvrdit, že se chováte vůči opozici korektně a vstřícně, tak prosím vyhraďte alespoň jeden den v každém řádném zasedání Sněmovny, kdy skutečně bude šance, aby opoziční poslanci plnili Ústavou jim danou funkci a mohli přicházet s vlastními legislativními iniciativami."

Výrok hodnotíme na základě podkladů poskytnutých samotbou SZPI jako pravdivý. Mluvčí SPZI Pavel Kopřiva nám potvrdil, že v období mezi 1. 1. 2015 a 1. 1. 2016 došlo navýšení počtu pracovníků na pozici inspektor o 34.

Podle zprávy na oficiálních stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) udělila SZPI za rok 2014 pravomocně pokuty ve výši 99 429 300 Kč, tedy skutečně necelých 100 milionů korun – celková výše byla o 55 % vyšší než za rok 2013.

K další části výroku pan Kopřiva uvedl: "Činnost kontrolního orgánu lze hodnotit více parametry, např. z hlediska celkové výše pravomocně uložených pokut došlo k navýšení z 99,5 mil. Kč (2014) na 140 mil Kč (2015)."

„Zjednodušeně řečeno platí, že jedna pokuta představuje jedno správní řízení. V r. 2014 SZPI zahájila 1785 správních řízení, v roce 2015 to bylo 2694 správních řízení, Počet SŘ z roku 2015 tak představuje 150% SŘ z roku 2014 a došlo tedy k meziročnímu nárůstu počtu SŘ 1,5 násobně".

V období před vstupem České republiky do EU panovala obava se zvýšení cen zboží právě v souvislosti se změnou cel. Jak však ujišťovalo ministerstvo zemědělství i ČNB, tyto obavy nebyly zcela na místě. Výrok potvrzuje i pohled na index spotřebitelských cen.

Před vstupem do EU zveřejnilo Ministerstvo zemědělství materiál nazvaný Příklady konkrétních změn celních sazeb a celních preferencí po vstupu do EU (dostupný na webu Asociace soukromého zemědělství ČR). Ten na konkrétních příkladech ilustruje vliv převzetí společného celního sazebníku EU na ceny zboží. Především se pak podle něj "většina zahraničního obchodu ČR (cca 80 až 90 %) změní na obchod v rámci jednotného trhu EU, tedy na obchod bez jakýchkoliv cel a podobných poplatků s výrazně jednodušší administrativou".

"Většina dovozu do EU se nerealizuje za smluvní celní sazby, ale v rámci kvót WTO se sníženou smluvní sazbou a v rámci dovozních preferencí s jednotlivými třetími zeměmi a jejich uskupeními. EU má preferenční dohody téměř se všemi státy světa, především u produktů, které ČR neprodukuje a u kterých má ČR většinou nižší celní sazby oproti EU," upozorňuje dále ministerstvo. Na řadu zboží se pak vztahují celní kvóty WTO, které umožňují dovézt určitý objem zboží se sníženou či dokonce nulovou celní sazbou.

Reálně se snížil také celkový výběr cla. Zatímco ještě v roce 2003 byl příjem ze cla pro státní pokladnu 10,23 miliardy, od vstupu do EU, kdy se clo stalo příjmem eurounijního rozpočtu, se výběr pohybuje okolo 4-5 miliard korun, tedy o polovinu méně.

Že převzetí společného celního sazebníku nemělo výrazný dopad na ceny zboží potvrzuje i pohled na index spotřebitelských cen podle ČSÚ. Při porovnání jednotlivých skupin zboží před vstupem do EU (1. května 2004) a po vstupu je patrné, že k žádným dramatickým výkyvům nedošlo.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný na základě dat chorvatského ministerstva financí (tabulka Budgetary Central Government) a slov chorvatského ministra Lalovice.

Z dat o měsíčním výběru vyplývá, že zavedení EET se na výši výběru DPH nijak výrazně neprojevilo ani pozitivně, ani negativně.

Je však nutné říct, že přímé srovnání je problematické, jak přiznává i chorvatský ministr financí Lalovac. "U daně z přidané hodnoty nejsou čísla srovnatelná, protože jsme snižovali sazbu v pohostinství a za ubytování, a to z 25 na 13 procent. Mnozí podnikatelé v Chorvatsku tvrdí, že díky snížení daňové sazby nemají celkově vyšší daňovou zátěž, takže se ani nebouřili proti evidenci tržeb. Také jsme trojnásobně zvýšili hranici pro registraci k DPH, takže nám vypadlo ze systému plátců DPH asi 25 tisíc malých podnikatelů," říká Lalovac v rozhovoru pro idnes.cz. Zároveň říká, že za prvních 6 měsíců roku 2015 byl výběr o 15 % vyšší než před zavedením fiskalizace (EET). To je skutečně pravda, podle dat o výběru DPH se oproti prvnímu pololetí roku 2012 zvýšil výběr o 8 %, oproti roku 2012 dokonce o 14 %. Je však otázkou, nakolik lze tento nárůst přikládat zavedení EET a nakolik jiným faktorům (inflace, růst ekonomiky, zvýšená ekonomická aktivita v souvislosti se vstupem země do EU).

Nepodařilo se nám dohledat zmíněné výzvy ministra vnitra řeckému ministru pro imigraci stran nabídky pomoci. Je možné, že Chovanec řeckému představiteli nabízel pomoc skrze mechanismus civilní obrany během jednání ministrů EU, konkrétní záznamy však nejsou k dispozici.

Svůj zájem podílet se na pomoci s imigrační krizí ČR potvrdila (.pdf, str. 2) v říjnu 2015.