Přehled ověřených výroků

Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.

19. října vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinska informoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

21. prosince pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Nově také ministr vnitra a také český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

Je tedy skutečně pravdou, že Česká republika pomáhá balkánským zemím např. při střežení hranic či materiální pomoci. Není ovšem v našich silách popsat a kvantifikovat příspěvky/pomoc všech členských zemí EU, které se týkají migrační krize. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Matěj Stropnický jednak používá neaktuální údaje, jednak tyto údaje dezinterpretuje.

Předseda strany zelených ve svém výroku patrně vycházel z dokumentu ministerstva vnitra Analýza aktuální situace v oblasti integrace cizinců na území České republiky. Zde najdeme Stropnickým zmiňovaný údaj: "K 30. červnu 2015 bylo na úřadech práce evidováno 5 977 těchto osob, z nich pak necelých 17 % (1 010 osob) pobíralo podporu v nezaměstnanosti."

Je však nutné konstatovat, že se jedná pouze o cizince z tzv. třetích zemí, aby byl údaj kompletní, je nutné připočítat i cizince z EU/EHP žijící v České republice.

Kompletní a aktuální data nabízí portál MPSV. Podle jejich údajů bylo v únoru 2016 celkem 1402 uchazečů ze třetích zemí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. K tomu dalších 2091 uchazečů ze zemí EU/EHP s nárokem na podporu.

Přesně vyčíslit, jaké procento cizinců u nás pobírá podporu v nezaměstnanosti, není snadné, protože nemáme k dispozici dostatečně aktuální a podrobné statitstiky o počtu ekonomicky aktivních cizinců. Na tento nedostatek poukázal i server Aktuálně.cz, který se v květnu 2015 pokoušel zjistit počet cizinců, kteří v ČR mohou legálně pracovat. Na základě kusých informací z různých zdrojů se dostali na číslo přibližně 330 tisíc cizinců. Podíl cizinců, pobírajících dávky v nezaměstnanosti, by tedy skutečně pohyboval okolo 1 % ekonomicky aktivních.

Pro ověření výroku vycházíme z pozvánek na veřejné akce, které má poslanec Okamura umístěny na svém Facebooku. Podle nich je skutečně aktivní, co se týče veřejných diskuzí, není ovšem pravdou, že by jich bylo i deset týdně. Nejvíce se k tomuto počtu přiblížil na začátku února, kdy během jednoho týdne absolvoval 7 debat.

Dodáváme, že stejné pozvánky jsou obsaženy také na FB profilu hnutí Svoboda a přímá demokracie, kterému Okamura předsedá. V jiném zdroji nejsou záznamy z jednotlivých Okamurových diskuzí/pozvánek na ni zveřejněny.

(Plánované akce)

• 14.5. - Praha
• 11.5. - Brno

• 28.4. - Jihlava
• 27.4. - Kostelec nad Orlicí
• 27.4. - Trutnov
• 26.4. - Nový Bor

(Proběhlé akce)

• 7.4. - České Budějovice
• 6.4 - Praha

• 31.3. - Ostrava
• 31.3. - Havířov
• 30.3. - Valašské Meziříčí
• 30.3. - Zlín

• 16.3. - Příbram
• 16.3. - Kladno
• 16.3. - Kutná Hora

• 6.2. - Praha
• 4.2. - Vlašim
• 4.2. - Benešov
• 3.2. - Karlovy Vary
• 3.2. - Cheb
• 2.2. - Králíky
• 2.2. - Žamberk

Od posledních voleb do pražského zastupitelstva v říjnu 2014 byli podle obchodního rejstříku vyměněni 3 ze 4 členů představenstva společnosti Pražské služby a.s. Místopředsedou přestavenstva se stal Karel Šašek (ČSSD), který byl dříve řadovým členem představenstva, členy představenstva se pak nově stali Martin Čáslavka (Trojkoalice) a Patrik Roman, který je již více než 11 let také generálním ředitelem společnosti. Funkce předsedy představenstva v současnosti není obsazena.

Z veřejných zdrojů se nepodařila dohledat žádná informace o tom, že by ANO nominovalo svého zástupce do tohoto orgánu společnosti. Nebudeme hodnotit, z jakého důvodu k tomu zatím nedošlo, výrok, že ANO nenominovalo svého zástupce do představenstva Pražských služeb, ale hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Zeman hovoří o dohodě mezi Českem a Norskem, jejíž návrh předložil Ministerstvu zahraničních věcí k posouzení. Dle ČTK jde v pořadí o druhý návrh této dohody a momentálně je analyzován pracovníky Ministerstva. Dle slov ministra Zaorálka ale „tento návrh neřeší vydávání dětí, ale spíše spolupráci orgánů sociálně právní ochrany dětí v řízeních na jejich ochranu." K této věci jsme kontaktovali Ministerstvo zahraničních věcí, které se k tomu vyjádřilo následovně: " Návrh smlouvy prezidenta Zemana neřeší vydávání dětí, ale spolupráci ve věcech řízení na ochranu dětí (tj. zejména způsoby vzájemného informování orgánů sociálně právní ochrany dětí o zahájených řízeních, vstup orgánů jednoho státu do řízení druhé smluvní strany, některá pravidla pro umisťování dětí do náhradní péče apod.). K dotazu, zda je prezidentem navrhovaná verze podobná s návrhem (.pdf) Petra Macha, nám bylo odpovězeno, že nikoli.

Sami zároveň nemají v úmyslu podávat vlastní návrh, neboť: "MZV koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod, není však gestorem uvedené problematiky ve smyslu Směrnice vlády pro sjednávání mezinárodních smluv. Předmětný návrh smlouvy tedy MZV s ohledem na kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb., v platném znění) nepřipravuje, přípravou by se mělo zabývat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. "

Tvrzení Miroslava Kalouska odpovídá průzkumu veřejného mínění zpracovávaného Centrem veřejného mínění (.pdf, str. 2), dle kterého v posledních měsících více než 60 procent respondentů odpovědělo, že by Česká republika neměla vůbec přijímat uprchlíky z válkou zasažených zemí (cca 30 procent by pak umožnilo uprchlíkům dočasný pobyt do doby, než se situace v jejich zemi vyřeší).

O zájmu či nezájmu uprchlíků o Českou republiku svědčí např. statistiky Ministerstva vnitra (.pdf), podle kterých zde o mezinárodní ochranu v roce 2015 požádalo 1525 osob. Největší podíl tvořili Ukrajinci, kterých bylo 694. Na druhém místě se s velkým odstupem umístili Syřané (134 osob). Třetí největší počet si pak připsali Kubánci (128 osob).

Výrok pana Jurečky potvrdilo Ministerstvo zemědělství. David Zima z Odboru potravinářského uvedl, že: "ministr Jurečka dopisem oslovil 12 ministrů zemědělství (ze: Slovenska, Maďarska, Polska, Slovinska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Rumunska, Bulharska, Německa a Rakouska) se žádostí o stanovisko, zda registrují na svém území stížnosti na dvojí kvalitu potravin, zda je řeší a jak a zda podpoří otevření diskuze na půdě Evropské unie. Dále pan ministr požádal Evropskou komisi, generálního ředitele DG SANTE, o zvážení, zda při dvojí kvalitě potravin nemůže jít o klamání spotřebitelů, a zda umožní diskuzi na půdě Evropské unie."

David Zima dále dodal: "Panu ministrovi byly prozatím doručeny odpovědi z 9 členských států a z DG SANTE. Z těchto 9 členských států, které odpověděly, iniciativu České republiky o otevření problematiky na vyšší úrovni na půdě EU je připraveno podpořit 6 států. Z odpovědi Evropské komise vyplynulo, že zváží projednání přednesené záležitosti v expertní skupině na půdě EU." Rozdílnost ve složení produktů se stejným názvem je v EU skutečně legální, což EU médiím potvrdila již v roce 2011.

Převaděčství je velký byznys, podle nejlepších dostupných odhadů si převaděči přišli mezi lety 2010 - 2015 na 8,36 miliard eur. Nicméně konkrétní údaje za poslední dobu (např. rok) není možné dohledat. Stejně tak se nepodařilo najít spolehlivé údaje o nelegálním obchodu s drogami a zbraněmi v oblasti, ze které probíhá pašování lidí.

Informace o částkách, které převaděči vybírají za to, že dostanou lidi do Evropy, jsou spíše odhady. The Migrants´ Files (projekt novinářů z 15 evropských zemí včetně ČR, v rámci něhož sbírají a vyhodnocují data z různých zdrojů na téma migrace, primárně počítají oběti na životech) došli k závěru, že ilegální imigranti zaplatili v období 2000 - 2015 zhruba 16 miliard eur (420 miliard korun).

Tabulka "Total spent by 5 years period", zdroj: The Migrants´ Files, The Money Trail

Migrační cesty: Centrální středomořská, Východní hranice, Východní středomořská cesta, Východní středomořská cesta, Záúadoafrická cesta, Balkánská cesta, Západní středomořská cesta (mapa tras v čj např. zde); ceny jsou v eurech.

(Podívejte se na další souhrnné tabulky s údaji o cenách vzhledem k rokům, jednotlivým migračním cestám i počtu migrantů podle The Migrant´s Files.)

V případě ilegálního obchodu s drogami také není jasné, k jak velkým finančním transferům dochází v oblasti, o kterou se jedná (tedy té, ze které pašeráci převážejí lidi.) Opium vyprodukované v Afghánistánu za rok 2015 má podle zprávy (.pdf, s. 7) Organizace spojených národů hodnotu 0,85 miliardy dolarů (přes 20 miliard korun).

Objem peněz celosvětového nelegálního obchodu s drogami se rovněž pohybuje v rovině odhadů: nejnovější relevantní studii (.pdf, s.9) sestavila OSN v roce 2011, kdy odhadovala, že příjmy z drogového obchodu tvoří 20 % z příjmu organizovaného zločinu, přibližně 420 miliard dolarů (tedy 10 bilionů korun).

Roční příjem z globálního nelegálního obchodování se zbraněmi odhadovala OSN v roce 2009 na 170 - 320 milionů dolarů (zhruba 4 - 7,5 miliardy korun), přesnější údaje bohužel nejsou dostupné.

Obecně nejsou dostupná srovnatelná data o objemu nelegálního převaděčství, obchodu s drogami a zbraněmi ve srovnatelném čase a prostoru. Z výroku ministra obrany plyne, že mluví o aktuálním období a prostoru v nejbližším okolí Evropy. Odhady, které by zohledňovaly toto užší vymezení, nejsou dostupné a výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Možnost opakovat ročník na základním stupni vzdělávání ošetřuje § 52 zákona č. 561/2004 Sb. (tzv. školský zákon). Podle něj:

(1) Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

Odstavec 6 tohoto zákona však dává teoretickou možnost z vážných zdravotních důvodů opakovat ročník i víckrát.

(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

Toto ustanovení je ale ve školském zákoně od počátku jeho platnosti a není to tedy věc, která by se měnila v rámci zavádění inkluze.

Ministerstvo školství přijalo Opatření(.pdf), kterým mění Rámcový vzdělávací plán pro základní vzdělávání (RVP ZV) a vydalo Vyhlášku(.pdf), která upravuje§ 16školského zákona. Výše citovaný paragraf zůstává ve znění zákona platném od 1. 9. 2016 beze změny, a ani zmíněné Opatření, ani Vyhláška o změnách v možnosti vícenásobně opakovat studijní ročník nemluví.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože sice došlo k řadě kontroverzních incidentů v souvislosti s návštěvou čínského prezidenta v Praze, které rozvířily debatu veřejnosti, médií i politiků, nejsme ovšem schopni posoudit, nakolik při nich postupovala Policie ČR mimo zákon, jak Kalousek uvádí. V samotné diskuzi padlo, že jednotlivé incidenty se již vyšetřují.

Dění v Praze během návštěvy čínského prezidenta skutečně provázela řada kontrovezrních momentů. Ty poměrně obsáhle sumarizuje server Neovlivní.cz. Mezi nejvýraznější momenty, které vzbudily následnou veřejnou diskuzi na téma práce policie v daných dnech, šlo o incidenty na Evropské ulici, o policejní návštěvu FAMU, nevpuštění demonstrantů na povolenou demonstraci na Hradčanské náměstí, či snahu o sejmutí tibetských vlajek z bezpečnostních důvodů.

Co se týká Evropské ulice, zde probíhaly potyčky mezi českými občany a "čínskými vítači". Právě přes Evropskou projížděl čínský prezident z Letiště Václava Havla do centra Prahy. Během potyček byl zadržen fotograf Deníku Referendum, který byl právě Číňany napaden a byla mu odcizena tibetská vlajka. Naopak útočníci v tomto případě postiženi nebyli.

Incidenty na Evropské ulici si můžete prohlédnout také ve videu Českého rozhlasu či na záznamu přenosu Filipa Horkého z DVTV.

Dále Kalousek mluví o omezení shromažďovacího práva dopravně inženýrským opatřením. K tomu skutečně došlo na Hradčanském náměstí během druhého dne návštěvy čínského prezidenta.

Policie k tomu uvedla: " Policie České republiky požádala v rámci bezpečnostního opatření, spojeného se státní návštěvou prezidenta ČLR v Praze, příslušný odbor Magistrátu hlavního města Prahy o vydání dopravně inženýrského rozhodnutí. Na základě vydaného rozhodnutí ze dne 21. 3. 2016 byl i prostor Hradčanského náměstí po stanovenou dobu uzavřen pro vozidla i chodce. Uvedený prostor tak přestal být po tuto dobu veřejným prostranstvím a svolavatel se tak nemohl dovolávat svého práva konat zde shromáždění. Podle zákona o policii České republiky a mezinárodních úmluv je navíc policie v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti určených osob a chráněných objektů a v souvislosti s plněním konkrétního úkolu oprávněna omezit nebo zakázat vstup osob do vybraných prostor."

Co se týká tibetských vlajek, mediálně nejvíce diskutované jsou okolnosti návštěvy policistů na FAMU, což policie dokonce zprvu popřela, než ji usvědčil z opaku kamerový záznam školy, či vyvěšení tibetské vlajky v okolí hotelu Hilton, kde byl prezident ČLR ubytován.

Shrnutí celé návštěvy přinesl také pořad Reportéři ČT.