Přehled ověřených výroků

Vít Jedlička odkazuje na dokumentEvropské komise z roku 2007 adresovaný ostatním unijním institucím. Ve zprávě nazvané „Akční program pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii“ stojí, že administrativní náklady stojí firmy napříč EU zhruba 3,5 % HDP EU (str. 4). Komise konstatuje, že snížením této zátěže, například eliminací zbytečného podávání zpráv, budou zaměstnanci společností věnovat více času na hlavní činnosti podniku, které mohou snížit výrobní náklady a umožnit realizaci dodatečných investic a inovačních činností, což může zase zvýšit produktivitu a celkovou konkurenceschopnost. Jedná se však o administrativní náklady obecně, tyto náklady tedy zahrnují i administrativu vyplývající z národní legislativy nebo reporty v rámci firmy.

Zároveň není přesná Jedličkova interpretace toho, že tyto náklady zpomalují růst. Evropská komise konstatuje, že tyto náklady tvoří 3,5 % HDP, nikoliv tedy, že takto každoročně zpomalují růst HDP.

Poslanec Stanjura se ve čtvrtek 21.4.2016 k neúčasti ministrů na interpelacích vyjádřil následovně:

"Hezké dobré ráno, tak nejdřív chci poděkovat panu premiérovi, že je přítomen. A vím i ze statistik projednávání interpelací, ať už písemných nebo ústních na pana premiéra, že on má tu docházku velmi dobrou. Na druhé straně, pane premiére, když se podíváte doprava a doleva, tak se musíte cítit jako ten pověstný kůl v plotě. Máme druhý týden řádné schůze a já nemohu projednávat - a spolu se mnou celá Poslanecká sněmovna - své interpelace, protože ministři se prostě neobtěžují chodit na interpelace. Tak já nevím, kdy to budeme projednávat. Tady vždycky slyším řeči o tom, jak opozice něco zdržuje, ale ministři neplní své základní úkoly a povinnosti, které mají v Poslanecké sněmovně. Možná příště, paní místopředsedkyně, by bylo dobré, kdybyste přečetla seznam přítomných. Ono to bude mnohem rychlejší než seznam omluvených členů vlády(...) A pana premiéra žádám, aby sjednal ve své vládě pořádek.(...)Pane premiére, důrazně vás žádám, abyste sjednal pořádek. A ještě jednou vám osobně děkuji, že tady jste. Ale ten výsledek je tristní.(...)"

Co policie chápe pod pojmem „zájmová osoba“ je uvedeno například v pokynu policejního prezidenta ze dne 3. prosince 2013 (.pdf, str. 2). Zájmovou osobou se mimo jiné rozumí někdo, kdo je prověřován v souvislosti objasnění skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu, nebo například osoba podezřelá, nebo obviněná ze spáchání trestného činu.

Postup předávání informací ohledně státních zastupitelství upravuje zákon o státním zastupitelství (předpis č. 283/1993 Sb.) a v obecné rovině i trestní řád (předpis č. 141/1961). V prvním případě § 12g v prvním odstavci uvádí, že informace o postupu při výkonu působnosti a informace zjištěné, si státní zastupitelství předávají navzájem. První odstavec § 12h říká, že Nejvyšší státní zastupitelství může provádět potřebná zjištění u kteréhokoliv nižšího státního zastupitelství.

V tomto směru je vlídnější trestní řád, konkrétně jeho § 8b a § 8c. I tady však nic nenaznačuje "utěsnění" v okruhu pár lidí, ustanovení navíc spíše směřují k poskytování informací osobám, které nejsou orgány činnými v trestním řízení.

Jak vyplývá ze zákona o státním zastupitelství, spíše než „povinnost hlásit“ funguje v kontextu Nejvyššího státního zastupitelství skutečně opačný postup, tedy „možnost si informace vyžádat“. Nehovoří však o možnostech neposkytnutí informací či dokonce "utěsnění."

Ministr Pelikán dále hovoří o povinnosti hlásit šetření zájmové osoby na Policejní prezídium. V otázce této údajně obnovené povinnosti jsme pro absenci podkladů kontaktovali oddělení tisku a prevence Policejního prezidia České republiky, odpověď lze shrnout následovně:

Policie České republiky disponuje větším množstvím informačních systémů propojovaných na různých úrovních. „V případě vedení trestního řízení není stanovena žádná povinnost tzv. „hlásné služby“ o poškozených, podezřelých, obviněných či svědcích směřující k informování vedoucích policistů. Samozřejmě o stavu řízení mají přehled nejbližší nadřízení policistů, kteří samotné trestní řízení vedou. Tím je zaručována kontrola stavu řízení s ohledem na rychlost, úplnost a kvalitu,“ uvedla v e-mailu vedoucí oddělení tisku a prevence Jana Macalíková.

Z hlediska zabezpečení jsou informace v systému blokovány a jednotlivé evidence trestního řízení (ETŘ) krajských ředitelství mezi sebou nejsou pro běžné použití propojeny, existují navíc i další možná opatření zamezení přístupu do ETŘ.

Server Lidovky.cz ovšem koncem května 2015 informoval o pokynu ředitele Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Jaroslava Vilda, podle kterého by měli podřízení před založením každého trestního spisu informovat vedení. To sám Jaroslav Vilda v pozdějším rozhovoru pro Lidovky.cz popřel. "Nedovedu si představit řízení jakéhokoli útvaru, aniž bych věděl, co se na něm děje. To znamená: informační povinnost ve vztahu k vedení musí být. V organizaci, která je řízena – řeknu – vojensky, si to nedovedu představit jinak. Informace musím mít takové, aby mi stačily k řízení. Nic se nezměnilo. Žádné rozšíření informační povinnosti za mě neproběhlo".Žádný pokyn ohledně informování nadřízených při zahajování trestního řízení podle vlastních slov nevydal.

Ohledně této informace jsme rovněž kontaktovali oddělení tisku a prevence Policejního prezidia České republiky, které trvá na své předchozí odpovědi. Ministr Pelikán ve svém výroku vyjadřuje nejistotu ohledně původu příkazu hlásit šetření zájmových osob. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Zrušení přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením se objevilo ve Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015 (.pdf, str. 61). Jedná se o součást opatření, které má za cíl umožnit vzdělávat všechny děti ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Jednalo se přitom o strategii založenou na výzkumu během funkčního období ministryně Kopicové (2009–10).

Odborná debata o této příloze se vede skutečně již 10 let. Dokládá ji články z let 2005, 2011 a 2012 v Učitelských novinách. Návrhy na zrušení přílohy se nepodařilo dohledat, nicméně výrok ministryně Valachové můžeme vyhodnotit jako pravdivý.

V České republice žilo podle dat Českého statistického úřadu ke konci roku 2014 (poslední dostupná data) 449 367 cizinců. Z tohoto počtu nejvíce cizinců (.xls - data ČSÚ) pochází ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. S jistou mírou tolerance je výrok hodnocen jako pravdivý.

Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.

19. října vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinska informoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

21. prosince pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Nově také ministr vnitra a také český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

Je tedy skutečně pravdou, že Česká republika pomáhá balkánským zemím např. při střežení hranic či materiální pomoci. Není ovšem v našich silách popsat a kvantifikovat příspěvky/pomoc všech členských zemí EU, které se týkají migrační krize. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jsou čísla obyvatel, kteří museli v důsledku války opustit své domovy ještě vyšší. V rámci Sýrie bylo k červnu 2015 vysídleno přes 7,6 milionů lidí. K lednu tohoto roku pak UNHCR registroval necelých 4,6 milionů uprchlíků. Největší počet uprchlíků zamířil do Turecka, kde se v současnosti nachází přes 2,5 milionů Syřanů.

Syrská občanská válka vyhnala za necelých pět let trvání z domovů přes 12 milionů lidí.

Informace o otevření neoficiálního zastoupení pro kurdské milice YPG se objevila v otevřených zdrojích, konkrétně na stránkách České televize dne 14. 2. 2016.

Informace o otevření kanceláře syrských Kurdů v Moskvě se objevila např. na serveru iDNES.cz dne 10. 2. 2016.

Extremistické aktivity pravidelně monitoruje Ministerstvo vnitra, které každoročně vydává zprávy o působení extremistů na území České republiky.

Zatímco v letech 2012 a 2013 převládala mezi pravicovým extremisty antiromská tématika, od roku 2014 je v ČR zjevná reorientace pravicového extremismu od protiromské tématiky k čím dál častější akcentaci témat zaměřených proti islámu a později i proti migrační vlně, která zasáhla Evropu. Proces změny orientace pravicového extremismu v posledních čtyřech letech dokládají dokumenty publikované Ministerstvem vnitra.

2012

Zpráva o extremismu z roku 2012 konstatuje (pdf. str. 7-8):

V roce 2012 nebyly v rámci krajní pravice, potažmo neonacistické scény, zaznamenány výraznější mobilizační tendence či mimořádné události. Zvýšená aktivita se projevila spíše v souvislosti s krajskými volbami a předvolební kampaní DSSS, následně pak až koncem roku se zahájením kampaní prezidentských kandidátů.

Zvýšená aktivita strany DSSS nepřinesla kýžené ovoce. Na podzim 2012 postavila v krajských volbách kandidátky pouze ve čtyřech krajích a celkový zisk v rámci ČR činil pouze 0,34% hlasů. V žádném kraji nezískala strana ani 1 % hlasů.

"Pravicově extremistická scéna v roce 2012 nadále zůstávala nekompaktním celkem. Jejím stoupencům se nepodařilo najít oblast, která by scénu opět stmelila a zaktivizovala.

Témata pravicově extremistické scény se v roce 2012 příliš nelišila od předchozích let. Při své snaze získat co největší podporu veřejnosti se pravicoví extremisté soustředili hlavně na téma romské problematiky (resp. problematiky sociálně nepřizpůsobivých skupin) a sociálního napětí v některých regionech."

2013

Nejproblematičtějšími událostmi roku 2013 byla série protiromských demonstrací, trvající od května do října (pdf. str. 7-9):

Celkem bylo v loňském roce zaznamenáno 26 těchto protestních akcí, z nichž nejvýznamnější z hlediska účasti proběhly v Duchcově, Českých Budějovicích a v Ostravě. Tato shromáždění poukázala nejen na rizika plynoucí z aktivního zapojení místní populace, ale, zejména v případě sídliště Máj v Českých Budějovicích, i na vypuknutí dalších demonstrací nebo výtržností v místech, která nebyla identifikována jako riziková.
(...)
Vyjma aktivit při protiromských demonstracích nepředstavovali Pravicový extrémisté jako celek reálnou hrozbu a bezprostřední ohrožení demokratických základů České republiky. Byť byly zaznamenány jednotlivosti, které lze charakterizovat jako závažné, jednalo se o nesystémové jevy, které z globálního pohledu nebezpečí pravicového extremismu nijak podstatně nenavýšily.(...)Pravicově extremistická scéna v roce 2013 zůstávala nekompaktním celkem. Scénu tak nadále tvořily převážně lokální skupinky soustředěné zejména na místní témata. Jediným tmelícím prvkem, který dokázal zaktivizovat větší počet pravicových extreémistu, byla problematika soužití mezi majoritní společností a romskou menšinou a s ní související protiromské pochody.

2014

V roce 2014 však dle zprávy (pdf. str.6-7) Ministerstva vnitra dochází ke změně, pravicový extrémismus přestal cílit na romskou tématiku a začal akcentovat islamofobii. Ve zprávě se píše, že za hlavní bezpečnostní hrozbu se dá považovat snaha extremistů štěpit společnost a oslabovat ČR vytvářením antagonismů na základě etnického, náboženského, třídního, či jiného klíče.

Série protiromských demonstrací z roku 2013 se neopakovala. Došlo k poklesu počtu a frekvence těchto shromáždění. Veřejnost spatřovala, že extremistické subjekty nepřinášejí řešení.Pokračovala krize pravicově extremistické scény. Docházelo k další fragmentaci, poklesu aktivit ve veřejné prostoru. Pravicově extremistická scéna hledala jiná než protiromská mobilizační témata. Začala akcentovat islamofobii a obranu evropských, resp. národních tradic a kultury.

2015

Souhrnou zprávu za rok 2015 Ministerstvo vnitra k dnešnímu dni nevydalo, pravidelně ale publikuje kratší čtvrtletní shrnutí (pdf. str. 4-5):

V prvním čtvrtletí roku 2015 se výrazně prohloubila dlouhotrvající krize v rámci krajně pravicové scény. Do pozadí ustoupilo téma anticiganismu.

V souvislosti s teroristickými aktivitami islamistů se stále více prosazovalo téma islamofobie. Poměrně neúspěšně se s protiislámskou kartou pokusily pracovat tradiční pravicově extremistické subjekty. Zatímco akce pořádané Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS) nezaznamenaly větší úspěch, do popředí se dostala platformá Islám v ČR nechceme (IvČRN), která uspořádala sérii pěti početnějších demonstrací.

V druhém čtvrtletí (pdf. str. 4) došlo k jisté formě spolupráce mezi znesvářenou DSSS a Národní demokracií (ND) Adama Bartoše v reakci na zvýšenou popularitu IvČRN a Bloku proti Islámu (BPI).

Mezi jednotlivými populisticky, proti imigrantům a proti muslimům orientovanými subjekty byla rovněž zjevná snaha o vytváření koalic či partnerství. Výše zmíněný BPI komunikoval se stranou Úsvit, ND pak s poslancem Tomio Okamurou.Ve 3. čtvrtletí roku 2015 (pdf. Str. 3-4-5) se vysoká míra společenské pozornosti věnovala tzv. migrační vlně.

Téma je již od počátku letošního roku výrazným podnětem a živnou půdou různých populistických až xenofobních subjektů, které často ve veřejném prostoru vytěsňovaly subjekty z krajní pravice.

Od počátku roku se islamofobních a protimigrantských nálad pokoušely využít i různé populistické subjekty. Platforma Islám v České republice nechceme („IvČRN“), transformovaná od dubna do Bloku proti Islámu, navázala spolupráci s Úsvitem - Národní koalicí a do jisté míry představuje konkurenci krajně pravicovým subjektům. Rétorika i organizované akce byly podobné. Za cílem získání volební podpory byly záměrně a účelově využívány informace, které byly často vytržené z kontextu, zobecněné anebo i dezinterpretované.

Téma bylo ve sledovaném období výrazně reflektované i v rámci tzv. alternativních zpravodajských webů. Prostřednictvím těchto webů byly často šířeny různé nadnesené statistiky, zdůrazňovány problematické aspekty hledání konsenzu mezi státy Evropské unie, anebo zprávy o údajných „teroristech“ mířících do EU.

Závěr roku 2015 (pdf. str. 3-4-5) nepřinesl až na údálosti spojené se 17. listopadem žádné výraznější změny.

Z hlediska projevů nedocházelo u extremistických hnutí k výraznějším změnám oproti předchozím obdobím roku 2015. Hlavní mobilizační téma tvořila ve všech případech tzv. Migrační vlna, která je v rámci krajní pravice i populistických subjektů vnímána jako příležitost pro získání stoupenců. Zejména v rámci krajní pravice se stále častěji projevovala více či méně otevřená podpora a veřejná propagace politiky Ruské federace a Vladimíra Putina.

Jednou z nejvýznamnějších událostí sledovaného období byla veřejná shromáždění k výročí 17. listopadu. Demonstracím v letošním roce dominovalo téma uprchlické krize. Průběh demonstrací do jisté míry symbolizoval propad DSSS a zároveň rostoucí podíl ND, která dokázala spojit svou demonstraci s dalšími inciativami a subjekty a uspořádat shromáždění s následným pochodem k Úřadu vlády ČR. Subjekty, které dlouhodobě vystupují nejen proti migraci, ale i proti islámu v Evropě, podpořily a významně se podílely na organizaci demonstrace na pražském Albertově dne 17. listopadu, v rámci které vystoupil i prezident Miloš Zeman. Demonstrace se zúčastnilo zhruba 2000 osob a asi 100 odpůrců. Mezi účastníky byli i zástupci protimuslimské a protiimigrační iniciativy PEGIDA z Drážďan a stejně tak i zakladatel kontroverzní nacionalistické a protipřistěhovalecké English Defence League (dále jen „EDL“).

Demonstrace dne 12. prosince v Praze, pořádané pod názvem „Pochod proti vlastizrádcům“, se zúčastnilo až 800 osob.

Debatou o dnech v kalendáři myslí Zbyněk Stanjura novelu zák. č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech, a o dnech pracovního klidu. Původní návrh (.pdf) navrhuje přidat mezi tzv. významené dny 31. srpen jako den Spojení přemyslovské a lucemburské dynastie. Zákon byl předložen jako iniciativa skupiny poslanců různých stran, poslanci ODS mezi nimi ale skutečně nebyli. Mezi navrhovateli je řada koaličních poslanců, za hnutí ANO pouze Helena Válková.

K návrhu byla připojena řada pozměňovacích návrhů (.pdf), mezi nimi například i návrh poslankyně z hnutí ANO Heleny válkové na přejmenování 17. listopadu ze "Dne boje za svobodu a demokracii" na "Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii“ (strana 4).

Celý návrh pak skutečně prošel třemi čteními v Poslanecké sněmovně a Senátem - ten ho vrátil zpět k poslancům, kde byl nakonec návrh zamítnut. Sněmovna se jím zabývala v prvním čtení asi 40 minut, v druhém čtení asi 30 minut, stejně jako ve třetím čtení. Návrh podpořila řada koaličních poslanců včetně poslanců hnutí ANO. Další přibližně hodinu se pak sněmovna návrhem zabývala po vrácení Senátem, celkově jsme tedy skutečně téměř na zmíněných třech hodinách jednání.