Přehled ověřených výroků

Ministr Martin Stropnický byl uveden do funkce ministra obrany 30. ledna 2014. Na pracovní návštěvě USA byl v období od 28. dubna do 2. května 2014. Další ministři, kteří pracovně navštívili USA jsou Marian Jurečka (od 22. - 29. března 2015), Jiří Dientsbier (7. - 10. dubna 2015), Andrej Babiš (od 13. - 20. dubna 2015) a Jan Mládek (13. - 17. května 2015).

Jednací řád Poslanecké sněmovny stanovuje, že návrhy projednávané v Poslanecké sněmovně prochází rozpravami, do nichž se hlásí koaliční i opoziční poslanci (§ 58). Jejich povinností je mluvit k věci (není obvyklé, že by se i při porušení této věci odjímalo slovo), přičemž řečnická doba může být omezena na 10 minut (§ 59), aby nedocházelo k dlouhým monologům poslanců a zamezilo se obstrukcím, které mohou zablokovat jednání.

I přes tyto možnosti zabraňující obstrukcím k dlouhým monologům při jednání dochází, příkladem je řeč Miroslava Kalouska na jednání o EET v Poslanecké sněmovně 11. prosince. Ten ovšem patří k řečníkům s přednostním právem (předsedové stran, klubů, členové vlády, vedení Poslanecké sněmovny, prezident republiky), kteří mohou vystoupit kdykoli a bez omezení.

Další možností, jak zablokovat jednání, je hromadné odhlášení se z hlasovacích zařízení. Musí totiž být přihlášeno alespoň 67 poslanců, tedy 1/3 všech poslanců (hlava druhá, článek 39), aby byla dolní komora parlamentu usnášeníschopná.

Poslanci mohou také navrhovat změnu nebo doplnění pořadu schůze a tyto návrhy mohou ve velkém počtu rovněž zablokovat jednání. Při jednání o EET 27. listopadu nepřipustila opozice projednávání tím, že načítala změny programu v době, která je vymezena pro 3. čtení zákona.

Jednací řád také stanoví, že návrhy zákonů se ve 3. čtením projednávají ve stanovených dnech, které připadají na středu a pátek v čase od 9 do 14 hodin, pokud Poslanecká sněmovna nerozhodne jinak. O změně času na projednávání navíc nemůže dolní komora hlasovat, pokud proti návrhu vznesou námitku minimálně dva poslanecké kluby (§ 95a). V Poslanecké sněmovně v současnosti působí sedm poslaneckých klubů a nezařazení poslanci. Pokud by se tedy např. opoziční TOP 09 a ODS spojily a jejich poslanecké kluby podaly námitku, nebylo by možné projednávat třetí čtení návrhu zákona v jiných než stanovených termínech. Tak se také reálně děje.

Již zmíněná elektronická evidence tržeb projednávaná poslanci je příkladem, na němž je možné demonstrovat, že menšinová opozice skutečně má možnosti blokovat jednání a tím bránit prosazení většinového názoru. Že je to skutečně problém, který způsobuje hromadění neprojednaných návrhů, dokládá i fakt, že poslanci přemýšlí o změně znění Jednacího řádu. Jednací řád je ovšem zákon, tudíž i jeho změna by musela projít projednáváním a teoreticky by tak mohla být ve 3. čtením zablokována 2 kluby.

Poslední data ČSSZ ke stavu důchodového účtu jsou k 30. červnu 2015 (.pdf) a k tomuto datu byl důchodový účet v deficitu 12,8 mld. Kč.

Historický vývoj v oblasti důchodového pojištění můžeme vidět ve statistice ČSSZ (.pdf).

Policii upravuje zák. č. 273/2008 Sb. (.pdf). Policie ČR má 14 krajských ředitelství. Krajské ředitelství je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra. Jsou tedy rozpočtově nezávislí na Policejním prezidiu. Kontrolu nad krajskými ředitelstvími policie ČR vykonává podle zák. č. 341/2011 Sb. (.pdf) Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Závěry posledního zasedání předsednictva Úsvitu bohužel nelze ověřit, neboť zápis ze schůze není zveřejněn. Výrok tedy prozatím hodnotíme jako neověřitelný, nicméně jsme kontaktovali hnutí Úsvit se žádostí o zaslání informací, jež by mohly výrok pana poslance Černocha doložit, v případě jejich získání hodnocení výroku příslušně změníme.

Je ovšem pravdou, že ve stanovách hnutí Úsvit lze zjistit (článek 6, bod 4, písmeno e), že Předsednictvo " dává Předsedovi závazné stanovisko k uzavření smluv, kdy výše závazku z jednotlivé smlouvy dosahuje alespoň částky 10 000 000,- Kč". Pokud je částka nižší, rozhoduje o ní sám předseda, jak vyplývá z jiného bodu stanov (článek 6, odstavec 2, písmeno c), který rovněž schvaluje (na návrh Výkonného tajemníka) rozpočet a výroční zprávu hnutí.

Minimálně do posledního zasedání předsednictva Úsvitu měl tedy Tomio Okamura coby předseda dle stanov poměrně výrazné pravomoci ohledně nakládání s finančními prostředky hnutí.

V souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem byly přijaty čtyři druhy sankcí. Nejprve EU pozastavila jednání o vízové liberalizaci a dohodě o partnerství s Ruskem. Poté přijala restriktivní opatření spočívající ve zmrazení majetku a zákazu vstupu na území EU pro osoby a subjekty, které narušují či těží z narušování teritoriální integrity, suverenity a nezávislosti Ukrajiny. Třetí forma přijatých sankcí se nazývá sektorovými sankcemi a jedná se o sankce vůči Rusku týkající se přístupu na finanční trhy a obchodu s vojenským materiálem a zbraněmi, zbožím a technologiemi dvojího užití a citlivými technologiemi. Čtvrtým druhem sankcí jsou omezující opatření vůči Krymu a Sevastopolu, která jsou navázána na nelegální anexi ze strany Ruska. Přehled sankcí včetně časové osy osvětlující, kdy byly které sankce přijaty či prodlouženy, je k nalezení na stránkách Rady Evropské unie.

Všechny sankce jsou stále v platnosti. Ve výše zmíněném odkazu lze dohledat, že vyjednávání o vízové liberalizaci či nové dohodě o partnerství s Ruskem zatím nebyla obnovena. Platnost jednotlivých sankčních opatření byla prodloužena, a to do 15. března 2016 v případě opatření vůči osobám a entitám, do 23. června 2016 v případě sankcí navázaných na anexi Krymu a Sevastopolu a do 31. ledna 2016 v případě sektorových či také hospodářských sankcí vůči Rusku.

Ministr Zaorálek má tedy pravdu v tom, že jeden typ sankcí byl uvalen v souvislosti s anexí Krymu a další kvůli konfliktu na východě Ukrajiny, i v tom, že opatření zůstávají v platnosti.

Výrok je označen jako pravdivý, protože prezident České republiky dle Ústavy ČR (Hlava 3., čl. 63) skutečně zastupuje stát navenek a sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přičemž sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na jednotlivé členy.

Další pravomocí týkající se zahraničněpolitické agendy je například post vrchního velitele ozbrojených sil, dále přijímání vedoucích zastupitelských misí či pověřování a odvolávání českých zastupitelských misí. Na základě výše popsaného tedy lze tvrdit, že prezident má při tvorbě zahraniční politiky značné pravomoci.

Oproti tomu vláda jedná (.doc, str. 12–15) o zahraničních cestách prezidenta, předsedy vlády a ministra zahraničních věcí a schvaluje je. Především však projednává a schvaluje návrhy mezinárodních smluv a projednává aktivity českých ozbrojených sil v zahraničí či aktivity ozbrojených sil cizích států na území České republiky. V neposlední řadě vláda kontrasignuje akty prezidenta, což znamená, že za ně přebírá zodpovědnost.

Zahraniční politika státu je výsledkem koordinace pozic mezi vládou, prezidentem a ministrem zahraničních věcí.

Pan europoslanec Mach správně uvádí, že jeden z podobných případů se stal i polským rodičům. Ti nakonec své dítě dostali zpět prostřednictvím únosu, který si objednali u soukromého detektiva. Polský soud se později za rodiče postavil a uzavřel celou záležitost v jejich prospěch.

Stejně tak je pravdou, že představitel Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí uvedl, že kdyby byl na místě matky (paní Michalákové), tak by se pokusil z Norska své dítě/děti unést. Ačkoliv pak nelze jednoznačně určit, zdali a jak moc zkomplikoval snahu paní Michalákové získat své dítě zpět, lze i tuto část výroku považovat za možnou. Důvodem je skutečnost, že paní Michaláková musela po tomto výroku podávat norské policii vysvětlení, že nemá v úmyslu svoje dítě ze země unést.

Z výše uvedených důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Z aktuálního přehledu za první tři měsíce z tabulky č. 2: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (v mld. Kč) vyplývá, že zatímco za leden-březen roku 2013 se na DPH vybralo 73,34 miliardy korun, zatímco první tři měsíce letošního roku, po zavedení druhé snížené sazby DPH, přinesly výběr 72,35 miliardy Kč. Jedná se tedy o pokles o téměř miliardu korun, nikoliv 500 milionů jako tvrdí Bohuslav Sobotka.

Výrok je zavádějící z několika důvodů. Nejen vláda, ale i zbytek Poslanecké sněmovny hlasuje proti zákonům předkládaným Úsvitem; dále se nedá říci, že by vláda byla proti prvkům přímé demokracie, jelikož je sama předkládá a prosazuje; a závěrem pojem (hmotná a trestní) odpovědnost politiků používá Okamura mylně, jak jsme upozorňovali již v minulosti.

Bod jedna volebního programu hnutí Úsvit mluví o radikální změně politického systému a zavedení přímé demokracie. Tento bod je prosazován hnutím v Polanecké sněmovně prostřednictvím návrhů zákonů jeho členů. Jde především o novelu zákona o celostátním referendu a novelu zákona o místním referendu. Nejen vláda, ale i většina Poslanecké sněmovny novelu zákona o celostátním referendu ale zamítla hned v prvním čtení. Novela o místním referendu zůstala prozatím v prvním čtení.

Problematické na celém vyjádření pak především pasáž "což tato vláda také nechce", kterou nelze označit za korektní. Jednak vláda se ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 4) zavázala, že "předloží ústavní zákon o obecném referendu, včetně referenda na základě lidové iniciativy, který umožní občanům rozhodovat přímo o zásadních otázkách fungování státu." Tento bod je dále rozvíjen v článku 9 (str. 44).

Vláda se zákonem o obecném referendu skutečně počítá. Účinnosti by měl nabýt 1. ledna 2016. Návrhy referend vzešlé od poslanců hnutí Úsvit byly zamítnuty, protože měly mj. být v rozporu s Ústavou a s principy zastupitelské demokracie. Podrobnosti o zamítnutí lze nalézt ve stanovisku vlády k návrhu o celostátním referendu (.pdf) a ve stanovisku vlády k návrhu o místním referendu (.pdf).

Co se týče přímé odpovědnosti politiků - čímž má Okamura zřejmě na mysli Úsvitem prosazovanou odpovědnost hmotnou a trestní (bod 2) - tak tuto část musíme rovněž hodnotit jako zavádějící. Osoby ve veřejných funkcích již podle platné legislativy totiž odpovědné jsou.

Jednalo by se tedy o duplicitní právní úpravu, která vedla vládu k odmítnutí Úsvitem navrhované novely zákona o majetku ČR (.pdf). Exekutiva novelizaci zamítla jak ve svém stanovisku (.pdf) tak v následném hlasování ve Sněmovně. Podrobněji je tato problematika rozebírána v našich předchozích odůvodněních.