Přehled ověřených výroků

Ministerstvu obrany bylo ve státním rozpočtu na rok 2015 vyhrazeno 3,6 % celkového objemu, pro rok 2016 se pak jedná o 3,82 % celkového rozpočtu. Budeme-li brát v potaz to, že ministr celkové procento zaokrouhlil na celé číslo, je jeho výrok pravdivý. Je nutné dodat, že pro mezinárodní srovnání či pro vyčíslení závazků vůči NATO se používá poměr výdajů na obranu vůči HDP, o kterém ministr mluví v dalším výroku.

Celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2016 dosahují podle návrhu částky 1 250,8 mld. Kč. Resort ministerstva Martina Stropnického disponuje rozpočtem 47,8 mld. Kč (což činí 3,82 %).

Tabulka ukazuje kolik % z rozpočtu tvořily výdaje na Ministerstvo obrany od roku 2010

rok 2010201120122013201420152016 % z celk. rozpočtu ČR4,123,693,663,573,463,593,82

Pro srovnání, rozpočet Ministerstvo vnitra v roce 2015 činí 55,1 mld. Kč (4,52% rozpočtu). Největší výdajovou kapitolou je pak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ročně pracuje s rozpočtem 533,3 mld. Kč (43,77%).

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící, protože byť není v návrhu programu schůze přímo debatní bod o migrační politice, tak se bude projednávat legislativa, která se tématu věnuje (zákon o azylu, o pobytu cizinců na území ČR, o dočasné ochraně cizinců).

31. schůze Poslanecké sněmovny začíná 15. září. Návrh pořadu (který musí poslanci odhlasovat) je dohledatelný na webu Sněmovny, obsahuje řadu bodů.

Co se týká Fialou zmíněných bodů, které jsou předkládány, tak reflexní vesty jsou řešeny v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích. Novela zákona (str. 39 návrhu a dále) pracuje s několika variantami, kdy automaticky nepředpokládá, že vesty budou povinné.

Co se týká nápoje levnějšího než pivo, tak tento požadavek je obsažen v návrhu zákona (.doc) o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. § 13 zákona konkrétně uvádí:

" Prodejce, který prodává alkoholické nápoje v provozovně stravovacích služeb nebo stánku s občerstvením, je povinen mít v sortimentu nápojů nabízených v této provozovně nebo stánku s občerstvením alespoň jeden nealkoholický nápoj levnější, než nejlevnější nabízený alkoholický nápoj stejného objemu."

Co se týká absence bodu o migrační politice, tak Petr Fiala opomíná, že hned na první den jednání Sněmovny je zařazen vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

V rámci tohoto bodu se bude řešit konkrétní politika v oblasti migrace a je předpokládatelné, že diskuze kolem uprchlické krize se bude týkat i souvisejících témat. Z tohoto důvodu, že v návrhu programu je tento bod, hodnotíme výrok jako zavádějící, byť má Fiala pravdu, že samostatný bod o migrační politice (formulován jako debata) zařazen není.

Pouze dodáme, že podle jednacího řádu PSP nebrání nic opozici iniciovat tuto debatu sama. Tento krok také opozice v minulosti využívala.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť ve srovnání s jinými volebními obdobími nebyl stav legislativní nouze nadužíván.

Stav legislativní nouze byl Miroslavou Němcovou vyhlášen v roce 2010, kdy se tímto krokem snažila překonat obstrukce levicové opozice. Tento byl po podání ústavní stížnosti ze strany ČSSD Ústavním soudem zrušen, kdy v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 uvedl, že

„podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze není jen hrozba určitých negativních důsledků, ale především existence mimořádné okolnosti, která má potenciál ohrozit základní práva a svobody zásadním způsobem anebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody (§ 99 odst. 1 JŘPS). Za mimořádnou okolnost (posuzováno prizmatem ústavních principů) je možno považovat jen takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních i vnějších, anebo může jít o okolnost, kterou představují přírodní katastrofy.“

Podruhé legislativní nouzi vyhlásila Miroslava Němcová na sklonku roku 2012. Celkově bylo v období 2010-2013 ve stavu legislativní nouze schváleno 6 zákonů. V období 1993-1996 se jednalo o 3 zákony, v období 1996-1998 o 4 zákony, v období 1998-2002 o 8 zákonů, v období 2002-2006 o 16 zákonů, v období 2006-2010 o 4 zákony. (viz str. 111 až 234 rigorózní práce JUDr. Adama Vízdala, která byla na institut legislativní nouze zaměřena).

V kontextu tohoto srovnání nelze jako pravdivé označit tvrzení, že by byla legislativní nouze v letech 2010-2013 vyhlašována jako na běžícím pásu, resp. že by byla její četnost výrazně vyšší oproti jiným volebním obdobím.

Jako zavádějící by se dalo hodnotit i tvrzení, že Miroslava Němcová jako předsedkyně vyhlašovala stav legislativní nouze. Je pravda, že dle § 99 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny vyhlašuje tento stav předseda komory, avšak vždy tak činí na návrh vlády. Nejedná se o jeho vlastní iniciativu, kdy by tak činil z vlastní vůle.

Německá vláda je v rámci řešení otázek migrační krize po celou dobu vázána mezinárodními závazky a svým vnitrostátním právem. Jedním ze zásadních užívaných nástrojů je tzv. "návratová politika" (k pojmu více např. v naší "abecedě migrace"), tj. zajištění návratu migrantů v případě neúspěšné žádosti o azyl.

Obecný důraz na předmětný nástroj kladl ve svém projevu ke státnímu rozpočtu v listopadu tohoto roku i spolkový ministr vnitra de Maiziere, který adresoval žádost na spolkové země, aby se postaraly o to, že žadatelé o azyl, kteří nebudou úspěšní, Německo opravdu opustí - dobrovolně nebo skrz odsun. Problematika návratové politiky poměrně aktuálně (na přelomu října a listopadu tohoto roku) doznala s ohledem na svoji nepříliš vysokou úspěšnost jistých změn, které mají vést ke zvýšení jejich efektivity. Obecně však je nutné zdůraznit, že realizace návratu migrantů probíhá do zemí původu, nikoliv do tranzitních zemí, mezi něž patří i Česká republika, a to na základě tzv. readmisních dohod (seznam účinných dohod v případě Německa je k dispozici zde – .pdf).

Je sice pravda, že Německo chce efektivněji vracet neúspěšné žadatele o azyl, výrok prezidenta však musíme hodnotit jako nepravdivý, a to především s ohledem na fakt, že realizace návratu neúspěšných žadatelů probíhá pouze do zemí původu těchto migrantů. Nikoliv do tranzitních zemí, včetně uváděné ČR.

Z policejní zprávy o znásilňování v Oslu (.pdf, v norštině) za dekádu 2001 - 2010 vyplývá, že etnicita identifikovaných pachatelů znásilnění v Oslu je různorodější, než tvrdí poslanec Okamura.

Z grafů na straně 53 lze vyčíst, že pachatelů neevropského původu je v posledních letech o něco více než polovina. Např. v roce 2010 bylo nejvíce pachatelů norského původu (34,9 %), dále afrického (19,7 %), blízkovýchodního (15,1 %), asijského (14,5 %), evropského (13,8 %) a 2 % amerického (tato a další data ze zprávy norské policie jsou k dispozici také v anglickém překladu zde).

Podíl neevropských pachatelů na znásilněných v Oslu se za sledovanou dekádu pohyboval okolo jedné poloviny. V úvahu je ale třeba vzít i fakt, že řadu znásilnění oběti vůbec nehlásí. Podle článku norského média Aftenposten.no (v norštině), který se odvolává na policejní zprávu za rok 2014, je typickým pachatelem znásilnění intoxikovaný norský mladík na párty, přičemž svou oběť obvykle zná, a oběti tyto případy obvykle nehlásí.

Podle výše uvedených zpráv policie v Oslu není ani zdaleka pravdou, že by neevropští pachatelé způsobili všechna znásilnění v Oslu. Výrok poslance Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Vláda předložila návrh novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích Poslanecké sněmovně 25. února 2015. První čtení zákona proběhlo 8. dubna. Následně byla novela projednávána 6. května na rozpočtovém výboru. Prvotní návrh Ministerstva financí nereguloval otázku provizí, nicméně díky pozměňovacímu návrhu (.pdf) poslance Šincla byla regulace provizí připojena k novele zákona o pojišťovnictví. Následoval spor (ČTK) mezi poslancem Šinclem a Andrejem Babišem a teprve poté došlo ze strany Ministerstva financí ke změně návrhu (.pdf) novely zákona o pojišťovnictví směrem k regulaci. Návrh se však nezabývá rizikovým životním pojištěním, v tiskové zprávě Ministerstva financí je rovněž uvedeno, že tento návrh se primárně zabývá vztahem mezi pojišťovnami a spotřebiteli – zatímco Šinclův pozměňovací návrh řešil vztah mezi pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli.

Je nutno poznamenat, že skupina Agrofert má podle výpisu z obchodního rejstříku uveden jako předmět činnosti podřízený pojišťovací zprostředkovatel (zapsané 7. května 2010).

Po dohodě koaličních stran byl ale návrh novely zákona v druhém čtení 7. července vzat zpět.

Zemánek s Doubravou se skutečně potkali na letišti v Moskvě, což potvrzuje fotografie z profilu Ladislava Zemánka. Ten rovněž potvrzuje, že v Doněcku byl jako pozorovatel sám, zatímco zbytek výpravy monitoroval oblast Luhaňsku.

Budeme-li se držet dat Ministerstva financí, na které se odkazuje Miroslav Kalousek, hodnotíme výrok jako pravdivý. Přesto si zde můžeme všimnout odlišných hodnot při použití metodiky ECB. Strukturální deficit totiž není exaktní veličinou a různé instituce používají pro její výpočet různé metodiky a výsledky se pak mnohdy liší. Jde o deficit očištěný o vlivy hospodářského cyklu, o mimořádné a jednorázové položky.

Podle zatím posledního fiskálního výhledu z května 2015, kde ministerstvo pravidelně zveřejňuje tento údaj, bylo na konci roku 2013 strukturální saldo 0,1 %, tedy dokonce mírně nad nulou. V roce 2014 pak došlo k propadu na -1,4 % a pro rok 2015 se počítá s -1,7 %. V příštím roce pak očekává ministerstvo opět zlepšení salda na -1,5 %. I přes mírné nepřesnosti v uváděných hodnotách tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Za předpokladu, že Pavel Bělobrádek naráží na hlavní účel třicetikorunového regulačního poplatku, tedy zamezit zbytečným návštěvám lékaře, pak nemá pravdu. Pokud se podíváme do tabulky níže, v roce 2007 (rok před zavedením třicetikorunového poplatku za návštěvu lékaře) evidovali praktičtí lékaři 786 tisíc návštěv pacientů, po zavedení poplatků v roce 2008 došlo k výraznému snížení. Trend nižšího počtu návštěv je kromě roku 2009 patrný i v následujících letech. Z toho vyplývá, že existence třicetikorunového regulačního poplatku se v ordinacích praktických doktorů podepsala na sníženém počtu návštěv pacientů, což byl ostatně jeden z hlavních cílů. Regulační charakter, o kterém Pavel Bělobrádek hovoří, tak dle statistik návštěvnosti ordinací poplatky neztratily.

počet ošetření v tisících 2007 2008 20092010 201120122013Počty ambulantních ošetření

(bez lékařské služby první pomoci a stomatologie)128 833106 968116 773115 130116 056115 455

116 596

zdroj: ÚZIS

Ani v druhé části výroku, který se týká Léčeben dlouhodobě nemocných (LDN), nemá Pavel Bělobrádek pravdu. Pokud srovnáme počet hospitalizovaných za první pololetí roku 2013 a 2014 (tedy šest měsíců po zrušení regulačních poplatků za hospitalizaci) dojdeme ke zjištění, že se počet pacientů v roce 2014 snížil.

Za první pololetí roku 2013 bylo v LDN hospitalizováno 22 598 osob, zatímco v roce 2014 to bylo 22 100 osob (data pocházející z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR za druhé pololetí roku 2014 zatím nejsou uzavřena - pozn. Demagog.cz). Zrušení regulačního poplatku za hospitalizaci od 1.1. 2014 tedy nemělo vliv na zvýšení počtu pacientů LDN.

Aktuální volební období je právě ve svojí polovině a z prozatím svolaných 35 schůzí bylo 19 řádných, 15 mimořádných, svolaných podle § 51 Jednacího řádu a jedna schůze svolaná podle § 84 s návhem k vyslovení nedůvěře vládě.

Ze zmíněných 15 mimořádných schůzí dvě stále probíhají, hovoří-li tedy Jaroslav Faltýnek o 13, má patrně na mysli pouze ukončené. Z tohoto počtu jsme identifikovali 8 schůzí jako svolaných koaličními poslanci (9., 11., 12., 20., 21., 22., 32., 35. schůze), 5 opozičních (13., 15., 18., 24., 30. schůze). Na svolání 5. schůze, kde se projednával mimo jiné zákon o registru smluv, spojili koaliční a opoziční poslanci svoje síly, podobně tomu bylo u 14. schůze ke služebnímu zákonu.

Aktuální volební období je v polovině, 2 roky od voleb. Pokud tedy vezmeme stejnou část z minulého volebního období, tedy do 28. května 2012, bylo svoláno 39 schůzí, z toho 16 mimořádných a dvě k vyslovení nedůvěry vládě. Vláda svolala 5 mimořádných schůzí (8., 20., 22., 30., 31. schůze), opozice 11 (6., 10., 15., 18., 24., 26.-29., 34., 35. schůze).

Celkový počet schůzí tedy odpovídá počtům Jaroslava Faltýnka, "skóre" koalice vs. opozice ale už ne.