Alexandra Udženija
Tak pokud se podíváme opravdu na fakta a čísla, budeme se bavit o číslech, abysme tady neříkali třeba naše pocity nebo nějaký politický proklamace, tak si vezmeme, že šedá ekonomika v České republice tvoří nějakých 15,5 %, což je podprůměr Evropské unie a výrazný podprůměr bývalých východních zemí (...) A dvě třetiny této šedé ekonomiky je na práce načerno. To je, to je statistika. To znamená, že my problém šedé ekonomiky máme asi zcela úplně někde jinde.
Co se týče šedé ekonomiky, dají se dohledat jednak data za rok 2012 (data EU - .pdf) a také za rok 2013 (studie ATKearney - .pdf). Lze konstatovat, že čísla pro oba roky jsou velmi podobná.
Šedá ekonomika v České republice tvoří podle obou studií 16 % (podle odhadu Eurostatu na rok 2013 ve druhé studii by mělo jít o uvedených 15,5 % - str.23.). Z těchto 16 % pak podle odhadů EU tvořila práce načerno 9-10 % (.pdf - str 6). Poměr mezi těmito údaji tedy v podstatě odpovídá výroku Udženiji.
Srovnáme-li nyní šíři šedé ekonomiky, tak průměr EU se odhaduje na 18,4 % pro rok 2013, což je skutečně více než v České republice. Ze zemí bývalého východního bloku (.pdf - str. 4) pak patří ČR společně se Slovenskem k "nejlepším", všechny ostatní země mají svou šedou ekonomiku znatelně rozsáhlejší.
Miroslav Kalousek
...už na začátku roku 2013 mě kontaktovala Česká národní banka jako regulátor, jako ministra financí s tím, abychom zvážili zvýšení regulace, provizí, vzhledem k tomu, co se děje a co je jednoznačně proti zájmu spotřebitele. My jsme to začli analyzovat, já jsem byl vždycky opatrný k nějaké rychlé regulaci do, do vztahu, do obchodního vztahu dvou soukromých subjektů, protože to je vztah mezi pojišťovnou a zprostředkovatelem, takže jsem nad tím možná váhal o něco déle, než jsem váhat měl, a pak padla vláda.
Na začátku roku 2013 Česká národní banka skutečně kontaktovala Ministerstvo financí ČR s problematikou zákona o pojišťovnictví, jak pro Demagoga potvrdil odbor komunikace ČNB.
Je pravda, že se ČNB snaží dlouhodobě (web Investujeme.cz) prosadit regulaci provizí. Vláda a tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek nepředložili Poslanecké sněmovně v první polovině roku 2013, tj. do pádu vlády, novelu zákona č. 277/2009 Sb. (Zákon o pojišťovnictví) ani novelu zákona č. 38/2004 Sb. (Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích).
Lze tedy konstatovat, že Ministerstvo financí v čele s Miroslavem Kalouskem bylo k regulaci zdrženlivé a s novelou vyčkávalo. Váhavý postoj vyjadřuje i rozhovor náměstka ministra financí Radka Urbana pro Pojistný obzor.
Andrej Babiš
Takže teď jsme udělali program na výstavbu kapacit základních škol v dalších místech naší země, a mateřských škol. Přihlásilo se, div se světe, 7 mld. – 7 mld. nám tady chybí mateřských škol a základních škol.
Andrej Babiš může mluvit o dvou programech financování:
Vzhledem k tomu, že v předchozích větách své řeči mluvil o podprogramu 298 213 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst, může se jednat o druhou fázi, která oproti té první (zaměřená na okolí Prahy) směřuje tentokrát (.pdf) " na ostatní obce České republiky, kde v souvislosti se suburbanizačním rozvojem vzniká potřeba neodkladně řešit zabezpečení potřebných kapacit v základním školství ".
Vzhledem k tomu, že byl termín pro podávání žádostí o poskytnutí dotace prodloužen nejpozději do 31. 12. 2014, nelze se k datům k dnešnímu dni skoro měsíc před ukončením termínu veřejně dostat. Dotaz směřovaný na MF zatím nebyl odpovězen.
A. Babiš ve svém projevu mluví i o školkách, tento program však není podporován skrze MF (Babiš: " tak ten program realizovalo Ministerstvo financí "), ale skrze MŠMT. Jak nám potvrdil Odbor vnějších vztahů a komunikace MŠMT, může se jednat pravděpodobně i o program Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky s číslem 133 310, kde bylo podáno celkem 553 žádostí v objemu 7,971 mld. Kč. Jednalo by se tedy dokonce o skoro 1 miliardu rozdílu.
Lubomír Zaorálek
Jako jsme například některé děti vytipovali v Jordánsku, v nemocnici v Ammánu a ty děti tam naši chirurgové operují.
Podle stránek Velvyslanectví ČR v Ammánu zde skutečně během listopadu minulého roku 4 čeští chirurgové z motolské nemocnice provedli na 10 operací syrských a jordánských dětí s vrozenými vadami srdce. Jedná se o součást projektu MEDEVAC, v jehož rámci se v ČR již léčilo přes 200 zahraničních pacientů ze zemí zasažených válečným konfliktem. Koncem listopadu měly být do Jordánska vyslány další dva lékařské týmy.
Veselovský: Dodávali jsme tam střelné zbraně (do Saudské Arábie, pozn. Demagog.cz). Zaorálek: Víte, že když někam prodáváme zbraně, tak pokud se to tak děje – a my jako MZ k tomu poskytujeme licence – tak zároveň chceme vědět, komu se ty zbraně dávají, a vytváříme způsoby kontroly nad tím, jak se s těmi zbraněmi zachází.
Obchod se zbraněmi a vojenským materiálem se řídí zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Pro každý obchod musí obchodník požádat o licenci, tu uděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě stanovisek Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany. V této žádosti je podle § 15 nutné specifikovat povahu dodávaného materiálu, uvést smluvní partnery, doložit doklad o konečném použití nebo tzv. antireexportní doložku, jež zakazuje zbraně dále vyvážet.
Kontrolu dodržování podmínek provádí MPO spolu s celními orgány, v případě zjištění pochybení může licenci zase odejmout. Svoji roli v těchto kontrolách hraje i MZV, které dohlíží, aby udělené licence a následný vývoz materiálu nebyly v rozporu se zahraničně-politickými zájmy České republiky.
Tomio Okamura
Eritrejci jsou mimochodem na prvních dvou místech ve znásilňování ve Švédsku.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť ve Švédku neexistují podle zákona oficiální statistiky, které by etnicitu pachatelů sledovaly. Z tohoto důvodu upozorňujeme, že zmíněnou informací nemůže disponovat ani poslanec Okamura.
Zpracování osobních údajů je v daném případě ve Švédsku ošetřeno zákonem Personal Data Act (švédsky) z roku 1998. Týká se zpracování a nakládání s osobními informacemi (.pdf, anglicky).
Švédské statistiky, ani mezinárodní statistiky se také nevyjadřují k původu pachatelů znásilnění. Není tak jasné, z jakého zdroje poslanec Okamura čerpal, oficiální statistiky využít nemohl.
Ještě jednou, prosím vás, ale samostatně on zahraniční politiku dělat nemůže. Ani žádnou smlouvu nemůže sám uzavřít. To znamená, podle ústavy on (prezident – pozn. Demagog.cz) nemůže dělat zahraniční politiku sám. A já vám říkám, že zahraniční politiku podle ústavy dělá vláda.
Výrok je označen jako pravdivý, protože dle Ústavy ČR (Hlava 1., čl. 10) prezident republiky může podepsat a tedy uzavřít pouze tu mezinárodní smlouvu, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas.
Prezident České republiky dle Ústavy ČR (Hlava 3., čl. 63) skutečně zastupuje stát navenek a sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přičemž sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na jednotlivé členy. Další pravomocí týkající se zahraničněpolitické agendy je například post vrchního velitele ozbrojených sil, přijímání vedoucích zastupitelských misí či pověřování a odvolávání českých zastupitelských misí. Na základě výše popsaného tedy lze tvrdit, že prezident má při tvorbě zahraniční politiky značné pravomoci.
Oproti tomu vláda jedná (.doc, str. 12–15) o zahraničních cestách prezidenta, předsedy vlády a ministra zahraničních věcí a schvaluje je. Především však projednává a schvaluje návrhy mezinárodních smluv a projednává aktivity českých ozbrojených sil v zahraničí či aktivity ozbrojených sil cizích států na území České republiky. V neposlední řadě vláda kontrasignuje akty prezidenta, což znamená, že za ně přebírá zodpovědnost.
Zahraniční politika státu je výsledkem koordinace pozic mezi vládou, prezidentem a ministrem zahraničních věcí.
Martin Stropnický
Je to po dlouhé době, co v Radě Bezpečnosti někdo něco nevetoval.
V roce 2015 bylo zatím přijato celkem 53 rezolucí. Seznam všech vetovaných rezolucí Rady bezpečnosti je k nahlédnutí zde. V roce 2015 bylo právo veto použito zatím dvakrát, v obou případech Ruskou federací. Poslední veto v Radě bezpečnosti padlo na konci července 2015, kdy Rusko vetovalo návrh rezoluce OSN o zřízení tribunálu pro vyšetřování katastrofy letu MH17. Právo veta bylo tedy naposledy použito před čtyřmi měsíci. Od této chvíle do současnosti však bylo jednohlasně schváleno více než 10 rezolucí.
Jen dodáme, že výrok padl v souvislosti s otázkou, zda může rezoluce o prodloužení sankcí proti Rusku až do července 2016 (kvůli krizi na Ukrajině), na které se domluvily některé západní země na summitu G20, rozředit mezinárodní jednotu v boji proti Islámskému státu.
Jan Volný
(Reakce na předchozí výrok) A zvedlo se i výběr DPH.
Zavedení elektronické evidence tržeb výběr DPH v Chorvatsku nezvýšilo a výrok na základě dat z chorvatského Ministerstva financí hodnotíme jako nepravdivý.
Poslanec Volný reaguje na předchozí výrok Alexandry Udženiji, která hovoří o vlivu zavedení elektronické evidence tržeb v Chorvatsku na výši výběru DPH.
Tento systém byl zaveden v roce 2013 (k zavádění docházelo postupně, od července 2013 pak byly zapojeny všechny subjekty − článek 37).
Výběr DPH (Porez na dodanu vrijednost; 11411) se v reakci na toto opatření podle dat Ministerstva financí (.xlsx) příliš nezměnil. Do chorvatské státní pokladny i nadále přicházejí měsíčně tři až čtyři miliardy kun. Dodejme, že tento objem peněz je poměrně stabilní i přes výkyvy v růstu/poklesu ekonomiky.
Výběr DPH 2004-2014 (v tisících kun)
Bohuslav Sobotka
Když se podíváme například na daň z příjmu právnických osob, výběr je vyšší. Když se podíváme na spotřební daň, to je jediná daň, kde došlo k výraznějšímu propadu a je potřeba si uvědomit, že loni jsme skutečně zaznamenali efekt předzásobení se vzhledem k tomu, že se zvyšovaly sazby tabákových výrobků, tak se prostě výrobci, tak jako pokaždé, předzásobili a byl tam jednorázový větší výběr spotřební daně jako takové.
Při hodnocení vycházíme z přehledu pokladního plnění vydaného Ministerstvem financí. Z něj vyplývá, že nedošlo k výraznému meziročního propadu pouze u výběru spotřební daně, ale také u daně z přidané hodnoty.
Dokument srovnává pokladní plnění za první tři měsíce roku 2015 s lety předchozími a dává premiérovi za pravdu v tom, že u daně z příjmu právnických osob došlo v letošním roce ke zvýšení ve výběru (31,11 miliard vs. 29,01 mld. v roce 2014).
K propadu pak došlo u spotřební daně. Oproti loňským 46,11 miliard se letos vybralo zatím jen 33,2 miliardy korun. Pokles výběru spotřební daně vysvětlovalo ministerstvo mimo jiné právě předzásobením tabákovými výrobky. Na předzásobení si však ministerstvo stěžovalo už loni a zvažovalo dokonce opatření, která by tak výraznému předzásobení zabraňovalo.
K podobně velkému absolutnímu poklesu (o 12 miliard) došlo i u DPH. Přestože celkový objem prostředků u této daně je vyšší než u spotřební daně, procentuálně vyjádřeno je to propad na úroveň 85 % předchozího roku. I tento výpadek tedy považujeme za signifikantní a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
