Přehled ověřených výroků

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2013 Ministerstva průmyslu a obchodu tento údaj dokládá. Konkrétně uvádí, že " Celkový počet zaměstnanců malých a středních podniků v roce 2013 činil 1 782 tis. zaměstnanců. Podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR v roce 2013 činil 60 %. "

Výrok Aleksandry Udženiji tedy hodnotíme jako pravdivý s odkazem na tuto zprávu.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící, protože spojuje služební zákon, pro nějž ODS i on osobně hlasovala s nárůstem výdajů (které korektně kvantifikuje) a úředníků a především tohle pojmenovává jako jeden z faktorů neschopnosti spustit čerpání fondů EU. Tato souvislost je ovšem zcela neprůkazná a jde spíše o domněnku než o reálný stav.

Pokud mluvíme o důsledcích zavedení služebního zákona, tak připomeňme, že byl přijat i hlasy poslanců ODS a Petra Fialy osobně (ten pro něj hlasoval ve 3. čtení ve Sněmovně, při přehlasovávání veta prezidenta byl omluven, jeho přítomní kolegové poslanci z ODS byli všemi hlasy pro).

Služební zákon vyžaduje zvýšení počtu zaměstnanců, v současné době jsou však zaměstnanci přijímání ještě před změnou stávajících pracovních poměrů do služebních poměrů, ke které dojde 1. července 2015 podle § 184 bodu 1. V současné době totiž není nutné získat souhlas vlády pro přijetí zaměstnanců, ani udělat výběrové řízení na nové pozice. Další části výroku a jejich posouzení jsou popsány níže.

Ve výroku jsou popisovány dvě informace. První je přijímání úředníků na ministerstech předtím, než začne platit služební zákon. Poté bude možné přijímat zaměstnance pouze se souhlasem vlády a pouze ty, kteří projdou v ýběrovou soutěží.

Druhou informací je samotný služební zákon, který vytváří nová místa, nové funkce jako superúředník nebo funkce náměstků, na jejichž pozice budou muset být přijati noví zaměstnanci. Služební zákon však nestanovuje přesný počet zaměstnanců, kteří by měli být přijati na různé pozice.

Z otevřených zdroj nelze zjistit přesný počet zaměstnanců, kteří byli od začátku roku přijati na minsiterstva.

Projednání zákona o prováděcích předpisech s Evropskou komisí je důležité pro odblokování možnosti čerpat dotace z operačních programů pro roky 2014 až 2020. Není tedy závislé na počtu přijatých zaměstnanců. Důlěžité pro čerpání dotací jsou prováděcí předpisy, ve kterých je vymezeno například odměňování zaměstnanců, které ještě není s Evropskou komisí dohodnuto.

Ohledně zvyšování výdajů ministerstev má Fiala pravdu. Podle Zprávy k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015 jde meziročně o nárůst ve výši 10,28 mld., což odpovídá prohlášení předsedy ODS.

Běžné výdaje vlastního úřadu (v tisících Kč)20142015nárůst 306 Ministerstvo zahraničních věcí 3 423 319 3 598 826 175 507 307 Ministerstvo obrany 28 456 023 29 931 443 1 475 420 312 Ministerstvo financí 2 030 002 2 017 665 -12 337 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 3 699 064 3 562 116 -136 948 314 Ministerstvo vnitra 10 660 457 11 507 241 846 784 315 Ministerstvo životního prostředí 644 198 700 159 55 961 317 Ministerstvo pro místní rozvoj 1 264 156 1 440 754 176 598 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 1 767 810 1 637 321 -130 489 327 Ministerstvo dopravy 2 484 362 9 619 206 7 134 844 329 Ministerstvo zemědělství 1 737 113 2 256 476 519 363 333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy 764 389 764 368 -21 334 Ministerstvo kultury 2 302 989 2 299 940 -3 049 335 Ministerstvo zdravotnictví 1 095 895 1 180 176 84 281 336 Ministerstvo spravedlnosti 728 950 823 146 94 196 Celkem 61 058 727 71 338 837 10 280 110 Tabulky č.15 - Vybrané běžné výdaje kapitol a počty podřízených organizací (bez výdajů na sociální dávky a výdajů na výzkum, vývoj a inovace).

Článek Are Czechs giving up on moral responsibility ? ze dne 16. listopadu napsal Carl Gershman, který je prezidentem organizace National Endowment for Democracy. Autorem druhého článku o České republice, jenž uvádí, že Miloš Zeman se stal faktickým mluvčím (virtual mouthpiece) Kremlu, je však redakční rada deníku Washington Post.

Podle veřejně dostupných životopisů jejich členů, žádný z nich ani v minulosti nepracoval pro uvedenou organizaci. National Endowment for Democracy se sama prezentuje jako soukromá nezisková organizace, podporující růst a posilování demokratických institucí ve světě. Její aktivita je z velké části financována americkým Kongresem. Byla založena v roce 1983 jako součást snahy Reaganovy administrativy o podporu demokracie prostředky tzv. soft power.

Od počátku je však koncipována jako dvoustranická a v její radě jsou rovnoměrně zastoupeni zástupci republikánů i demokratů. Autor zmiňovaného článku Carl Gershman prohlásil roku 2006 v interview pro australský rozhlas, že i když má blízko k demokratům, je nestraníkem a snaží se sdružovat demokraty a republikány.

Tvrzení Hynka Kmoníčka, že NED má jednostranné politické zaměření, se tedy nezakládá na pravdě, stejně jako výrok, že oba články byly napsány členy této nadace. Agendu podpory demokracie a lidských práv podporuje řada českých stran, jako je TOP 09, ČSSD či Strana zelených. NED tedy není možné spojovat s jedním konkrétním subjektem.

Islám v České republice nechceme je registrovaným spolkem. Jeho činnost však není bezproblémová, zmiňuje se o ní Situační zpráva Ministerstva vnitra o extremismu (.pdf, strana 4). Můžeme ještě dodat, že jejich původní profil na Facebooku byl společností Facebook smazán kvůli urážkám muslimů.

Zmiňovaná demonstrace se konala 16. ledna 2015 na Hradčanském náměstí v Praze. Svolavatelem akce (.doc) však nebyl přímo spolek IVČRN, ale Česká suverenita, tedy politická strana, jejíž předsedkyně na akci také vystoupila.

Obě části výroku paní poslankyně jsou tak nepravdivé.

Podle oficiálních stránek ČSSD Sobotka skutečně zůstává prozatím jediným kandidátem na post předsedy partaje. Jeho nominaci prozatím podpořilo 12 krajů a nepodařilo se nám dohledat, že by se některý z krajů vyjádřil proti premiérově kandidatuře.

Co se týče nominace Sobotky aklamací, ani na jedné z oficiálních webových prezentací krajských organizací ČSSD nenajdeme informace k této záležitosti. Informace zmiňuje centrální web ČSSD, který se věnuje ústecké krajské konferenci, kde delegáti " jednoznačně podpořili předsedu Bohuslava Sobotku ". Zpráva (datovaná k 3. lednu tohoto roku) se věnuje i dalším proběhnuvším konferencím, podle ní " Bohuslav Sobotka má dosud už sedm nominací ". Jednoznačnou podporu Sobotky uvádí i Novinky.cz, jež se věnují konferenci pražské ČSSD, kde se proti premiérovi postavili pouze tři delegáti.

Informace o volbě aklamací se nám nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat, obrátili jsme se proto na tiskové oddělení strany. Dostalo se nám následující odpovědi:

"Rád bych Vám však sdělil, že údaji o konkrétním počtu hlasů v souvislosti s krajskými konferencemi nedisponujeme. Nicméně lze potvrdit, že hlasování proběhlo aklamací. Bohuslav Sobotka nasbíral dosud všech sedm krajských nominací na předsedu strany.
Děkuji za spolupráci. Lukáš Pfauser"

Ačkoliv se tedy jednotlivé zdroje rozcházejí v tom, kolik skutečně Sobotka získal nominací, podstata prezidentova výroku je pravdivá. Sobotka prozatím proměnil všechny krajské nominace a ty skutečně proběhly aklamací.

Jaroslav Faltýnek má pravdu, že Babiš nesliboval vybrat 100 miliard ročně navíc. Realita je taková, že v předvolební kampani mluvil o tom, že lze získat až 200 miliard ročně.

V předvolební debatě České televize z Prahy, která byla vysílána 14. října 2013 (tj. 11 dnů před volbami), Andrej Babiš doslova uvedl (video - čas 95:10):

" Pokud by někdo řídil ten stát jako řádný hospodář, tak tady vybere 200 miliard ročně navíc. "

Dále v rozhovoru pro Lidové noviny (15. dubna 2014 - dostupné na webu ANO) uvedl:

" Proč míříte do politiky vy sám?---Chci, aby stát začal někdo opravdu řídit ve prospěch občanů. Není potřeba jen tupě šetřit, jak to nyní vidíme kolem sebe, ale vybírat daně, použít je ve prospěch všech a správně je investovat. Nevybrané daněamrhání penězi nákupem zbytečností představují obrovský balík peněz, který nám uniká. Když bude stát důsledně dohlížet na dodržování pravidel, zjistí se, že tu leží na zemi až 200 miliard korun ročně. "

Tutéž částku pak uvedl na setkání s voliči v Brně v září 2013, o tomto setkání informoval server Idnes.cz.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože se nedá říci, že Miroslav Kalousek sám zadlužil zemi. Jako ministr financí byl sice správcem státního rozpočtu, o příjmech, výdajích, schodku a potažmo výši dluhu však rozhoduje vláda, Sněmovna nebo také například kondice ekonomiky ovlivněná množstvím faktorů včetně externích vlivů.

Kalousek byl ministrem financí od ledna 2007 až do května 2009, poté znova od července 2010 až do července 2013. Vývoj státního dluhu byl v těchto letech následující:

Stav ke konci 2006: 802,5 - stav ke konci 2008: 999,8 = 197,3 mld
Stav ke konci 2009: 1 178,2 - stav ke konci 2012: 1 667,6 = 489,4 mld
Celkem tedy 686,7 miliardy korun

Je tedy možné říci, že během působení Miroslava Kalouska jako ministra se skutečně státí dluh zvýšil o 686,7 miliardy korun při daném růstu. Není však možné říct, že to způsobil čistě ministr financí.

Zdroj: ČSÚ

Marek Černoch naráží na nový návrh stanov hnutí Úsvit, které by měly rozšířit možnosti Hnutí přijímat nové členy. Právě neochota zejména předsedy Úsvitu Tomia Okamury přijímat nové členy je mu Markem Černochem vyčítána. (pořad DVTV,11. 2. 2015, od 05:48). Chybějící podpis jednoho z 9 členů hnutí Úsvit na jejich nových stanovách je tak dle Marka Černocha hlavním problém Hnutí. Černoch však zároveň tvrdí, že neví, jestli je to podpis Tomia Okamury nebo někoho jiného, který chybí.

Zajímavé však je vyjádření Tomia Okamury v pořadu Události, Komentáře, v němž říká, že jeho podpis na nových stanovách byl jako první (pořad Události, Komentáře,11. 2. 2015, část "Krize v Úsvitu", od 06:02), což by dále dle jeho slov měl Marek Černoch vědět, když se podepisoval na stanovy až po Okamurovi.

Návrh nových stanov hnutí Úsvit se nám však nepodařilo dohledat. Poslali jsme Hnutí žádost o jejich zaslání. Dokud však nebudeme mít nové stanovy k nahlédnutí, jsme závislí na vyjádření členů, která jsou protichůdná, a výrok tudíž musíme hodnotit jako neověřitelný.

Miloš Zeman odkazuje na tvrzení Hanse-Georga Maassena, předsedy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy. Jeho vyjádření, kde připustil, že 70 až 80 % uprchlíků jsou mladí muži ve věku 18 až 35 let, převzala řada českých médií, a to ze zprávy ČTK (za všechny uveďme ČT24). Primárním zdrojem této informace je rakouská agentura APA, jejíž zprávu se nám ovšem nepodařilo dohledat – převzatá informace je dostupná např. na serveru Tiroler Tageszeitung.

UNHCR (Úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky) na druhou stranu uvádí informace o počtu uprchlíků následovně: z celkového počtu jde v 61 % o muže, ve 23 % o děti a v 15 % o ženy. Věková hranice bohužel není předmětem statistik.

Ze statistik Eurostatu z r. 2014 dále vyplývá, že muži mezi 18 a 34 lety tvořili z celkového množství jen přibližně 42 %.

Pokud vyjdeme z čistě německého případu, tak v roce 2014 byla tato čísla také podstatně menší. Data pocházejí ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (.pdf – str. 21–22).

Webu Bildblog, který se zabývá mediálními zprávami a jejich korekcemi, byla poskytnuta Spolkovým úřadem pro migraci a uprchlíky zpráva o statistikách za leden 2015 až září 2015. Ta na jedné straně potvrzuje fakt, že 70 % příchozích do Německa jsou muži, avšak ve věková skupina 16 až 40 let tvoří pouze 46 %. Nejde tedy dle něj hovořit o 70 procentech mladých mužů.

Miloš Zeman má tedy pravdu, že je dostupná informace o tvrzení předsedy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy o 70–80 % mladých imigrantů, není ovšem pravdou, že je to jediný výklad ze strany relevantních institucí.

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z druhového členění nákladů státního rozpočtu, které je součástí dokumentace při předkládání státního rozpočtu. Kvůli značné nepřesnosti uváděných hodnot hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V následující tabulce jsme shromáždili data za roky 2011 až 2016 a jak z přehledu vyplývá, výdaje na platy se zvýšily o 20 miliard, neinvestiční dotace podnikatelským subjektům pak o 12 miliard, tedy zhruba o 30 %.