Přehled ověřených výroků

Prezident především navštěvuje členské země EU. Země na Východ od ČR navštěvuje v menší míře. Jeho poslední cesta vedla do Číny (ve dnech 1.- 6. září 2015). Zde prezident dojednával obchodní investice. " Zhruba deset miliard korun, tak odhadl prezident Miloš Zeman objem peněz, které přijdou z Číny do České republiky v rámci první investiční vlny. Za všemi investicemi je čínská společnost CEFC. "

Byly zde podepsány smlouvy, " na jejichž základě čínská finanční a energetická skupina CEFC převezme podíl ve společnostech Travel Service a Pivovary Lobkowicz a stane se strategickým partnerem mediální společnosti Médea. CEFC kromě toho koupila fotbalový klub Slavia a také významné nemovitosti v Praze. "

Během první prezidentovy návštěvy Číny (ve dnech 24. - 27. října 2014) podpořil české investice v oblasti odstraňování znečištění ovzduší, vody a dodávek letadel. Dále propagoval Home Credit (vlastní investiční společnost PPF). Rovněž propagoval projekt animovaného seriálu Krteček a panda.

Prezident v Afghánistánu (ve dnech 24. - 25. ledna 2015) přijel podpořit české vojáky a podepsal memorandum o výstavě, " které umožní historicky první výstavu buddhistických památek Afghánistánu v Národním muzeu ČR, jež byly objeveny na území Afghánistánu českými archeology."

Z prezidentovy cesty do Kazachstánu a Tádžikistánu (ve dnech 23. - 27. listopadu 2014) rovněž vyplynuly nové obchodní příležitosti. " České firmy tam (Kazachstán - pozn. Demagog.cz) dnes podepsaly dohody za asi 450 milionů dolarů. Týkají se dodávek technologií a technologických celků v oblasti zemědělství, důlních zařízení, ale také dodávek zbraní. Ve většině případů se jednalo o memoranda předpokládající další jednání o spolupráci. " Na návštěvě v Tádžikistánu se " podle prezidenta Zemanapodařilo vyřešit dluh tádžické firmy vůči Česku v řádu milionů dolarů, který blokoval vzájemný obchod obou zemí."

Na prezidentově návštěvě Ruska (ve dnech 8. - 9. května 2015) u příležitosti 70. výročí vítězství nad Německem " Vladimir Putin mu slíbil pomoc při vymáhání pohledávek českých firem v Rusku ve výši přes devět miliard korun. " Mluvili také o pětimiliardové české pohledávce z výstavby elektrárny na severu Ruska.

Vláda ČR má na programu svého jednání 9. září 2015 návrh na uskutečnění státní návštěvy prezidenta republiky Miloše Zemana v Ázerbájdžánské republice ve dnech 14. až 17. září 2015.

Mapa zahraničních cest prezidenta Miloše Zemana.

Kdo přesně doprovázel Doubravu v Luhaňské oblasti nelze zjistit. Podle fotografie z profilu Ladislava Zemánka to ale mohl být Alexandr Gegalchiy, který je Ukrajinec žijící v Česku.

Slovenským pozorovatelem byl (anglicky) Viliam Longauer, jestli ale byl v tříčleném pozorovatelském týmu s Doubravou, se nepodařilo dohledat.

Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Státní dluh činil ke konci roku 2013 1 683,3 miliardy korun (vláda, jíž je Andrej Babiš členem, byla jmenována 29. ledna 2014). Podle čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu České republiky pak byla k 30. červnu 2015 jeho výše 1 663 miliard, tedy o 20,3 miliardy méně.

Neplatí však, že by byl Andrej Babiš první ministr, který snížení dluhu dosáhl. Dluh vyjádřený v absolutních číslech se snížil již letech 1994 a 1995, což jsou také roky, kdy byl státní rozpočet v přebytku. V tomto období byl ministrem financí Ivan Kočárník.

Výrok lze s ohledem na data Českého statistického úřadu označit za pravdivý.

Dle šetření ČSÚ s názvem Životní podmínky 2014 (.pdf), které probíhá v České republice od roku 2005 , přičemž jsou zjišťovány životní podmínky domácností, včetně jejich příjmové a sociální situace, patří ke dlouhodobě příjmovou chudobou nejohroženějším skupinám dle věku děti do 18 let a neúplné rodiny s dětmi (viz následující grafy).

Tzv. presumpce neviny je stěžejním principem trestního práva a je ukotvena v Listině základních práv a svobod. Ve 40 článku Listiny je řečeno, že " každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena."

Je tedy pravdou, že na člověka, který je ve vazbě a není odsouzený, musí být hleděno jako na nevinného.

Výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Samozřejmě nelze přesně vyjádřit, jak dlouho se průměrný zpravodaj hledá. Záleží samozřejmě na charakteru ztracení a jeho radiu, v neposlední řadě také na osobě pohřešovaného zpravodaje a na skutečnosti, zda si přeje být nalezen. I tak lze ale říci, že je standardem, že se zpravodaj nehledá, případně hledá v řádu jednotek minut (na minulé schůzi byli například všichni nalezeni zcela okamžitě). Rozhodně ho tak nelze přirovnat, jak naznačuje Miroslava Němcová, k překážce obdobné avizovaným obstrukcím.

Přesto z odůvodnění předchozího výroku Miroslavy Němcové, respektive ze stenoprotokolu, vyplynulo, že zpravodaj Jaroslav Klaška se hledal přibližně 30 minut. Samozřejmě nelze na základě tohoto ojedinělého případu paušalizovat, je to však důvodem pro udělení pravdy s výhradou.

Výrok ministra Pelikána je pravdivý s výhradou. Je nezbytné uvést na pravou míru rozdíl mezi statutem "podezřelého" a "obviněného" (dalšími stupni jsou "obžalovaný" a "odsouzený"). Následující vysvětlení je převzato od Nejvyššího státního zastupitelství:

Podezřelý je ten, kdo byl zadržen v souladu s ustanovením trestního řádu a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání.

Obviněný je osoba, proti níž je vedeno trestní stíhání. Obviněný je jedním ze subjektů trestního řízení.

Podle platných zákonů České republiky lze do vazby vzít toliko osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání, a tedy osobu obviněnou. Další podmínky vzetí do vazby upřesňuje §67 a §68 Trestního řádu.

Podle §69 je postup vzatí do vazby následující:

(1) Jestliže je dán některý z důvodů vazby (§67) a obviněného nelze předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u výslechu, vydá v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce v řízení před soudem předseda senátu příkaz, aby byl obviněný zatčen. (2) Příkaz k zatčení musí vedle údajů zajišťujících, že obviněný nebude zaměněn s jinou osobou, obsahovat stručný popis skutku, pro nějž je obviněný stíhán, označení trestného činu, který se v tomto skutku spatřuje, a přesný popis důvodů, pro které se příkaz k zatčení vydává.

(3) Zatčení provedou na podkladě příkazu policejní orgány, které jsou též povinny, je-li toho k provedení příkazu třeba, vypátrat pobyt obviněného.

(4) Policejní orgán, který obviněného na základě příkazu zatkl, je povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin, dodat soudu,jehož soudce příkaz vydal, nebo na místo umožňující tomuto soudu provést výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení; není-li to výjimečně možné vzhledem k nepředvídatelným okolnostem, musí být obviněný dodán nejpozději 24 hodin od zatčení jinému věcně příslušnému soudu. Nestane-li se tak, musí být obviněný propuštěn na svobodu. (5) Soudce soudu, který příkaz k zatčení vydal, musí obviněného neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a toto rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy byl obviněný dodán na místo výslechu. Provádí-li výslech obviněného výjimečně jiný věcně příslušný soudce, jemuž byl obviněný dodán vzhledem k nepředvídatelným okolnostem, informuje o jeho výsledku soudce soudu, který příkaz k zatčení vydal. Tento soudce po získání informace o výslechu rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí prostřednictvím soudce provádějícího výslech obviněnému. Není-li obviněnému rozhodnutí o vazbě oznámeno do 24 hodin od doby, kdy byl dodán na místo výslechu, musí být propuštěn na svobodu. Obviněný má právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jeho výslechu, pokud je v uvedené lhůtě dosažitelný.

Ministr Pelikán tedy mluví pravdu, pokud tvrdí, že "vazbu musí schvalovat soud". Ovšem aby bylo vůbec možné kohokoliv vzít do vazby, musí se jednat již o osobu obviněnou, a tedy soudce nebude rozhodovat o tom, jestli " je tenhle člověk podezřelý ... není podezřelý ". Výrok jako celek je proto hodnocen jako pravda s výhradou.

Andrej Babiš se skutečně v některých případech sám vzdal práva zúčastnit se hlasování během jednání vlády kvůli možnému střetu zájmů. Četnost těchto zdržení mapoval server Česká justice a to v období od vzniku vlády do března 2015. Zbývající data dohledal přímo v záznamech z jednání vlády Demagog.cz.

Od prvního zasedání současné vlády 29. ledna 2014 do 7. prosince 2015, ze kterého je k dispozici poslední záznam o jednání vlády, nahlásil Babiš svůj střet zájmů sedmnáctkrátna desíti jednáních (všechny zápisy jsou ve formátu .doc):

19. února 2014 (bod 17 jednání)

1) Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě.

2. dubna 2014(body 8 a 27 jednání)

2) Zachování vrácení spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu.

3) Schválení míry kofinancování ze státního rozpočtu pro Program rozvoje venkova na období 2014-2020 ve výši 25 %.

23. února 2015 (body 4 a 5 jednání)

4) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony v oblasti pohonných hmot a biopaliv.

5) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

9. března 2015(bod 15 jednání)

6) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

8. dubna 2015 (body 8, 9, 10 a 11 jednání)

7) Návrh nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními.

8) Návrh nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření.

9) Návrh nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat.

10) Návrh nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství.

25. května 2015 (body 1, 18 a 41 jednání)

11) Návrh na jmenování předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

12) Usnesení o informacích o významných veřejných zakázkách zadávaných v roce 2015 v resortu Ministerstva zemědělství ČR.

13) Projednávání informací o veřejné zakázce Odstranění následků kalamitní situace.

8. června 2015 (bod 17 jednání)

14) Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek.

29. července 2015(bod 56 jednání)

15) Pravidla pro poskytování podpor Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem.

20. srpna 2015(bod 26 jednání)

16) Výroční zpráva o činnosti Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. za rok 2014, s přehledem čerpání finančních prostředků a poskytnutých záruk k úvěrům.

2. prosince 2015 (bod 3 jednání)

17) Návrh zákona o hnojivech.

Během funkčního období současné vlády proběhlo 95 jednání vlády. Případy, kdy došlo k tomu, že se Andrej Babiš zdržel hlasování kvůli možnému střetu zájmů (tedy zmíněných 10 jednání), tak představují zhruba desetinu celkového počtu, a proto je nutno hodnotit výrok o "téměř každé vládě" jako nepravdivý.

Bitevní letouny typu Gripen JAS-39 C/D, které má k dispozici 21. základna taktického letectva Čáslav, v současné době disponují softwarovou konfigurací MS 19 Block 3 a nemají vybavení k útoku na pozemní cíle (funkce "země-vzduch").

V březnu roku 2014 Vláda ČR rozhodla o prodloužení pronájmu letounů Gripen na období 2015 - 2027. Zároveň byla dohodnuta postupná modernizace softwaru i vybavení všech letounů Gripen využívaných Armádou ČR.

Tato modernizace by mimo jiné umožnila těmto letounům útočit i na pozemní cíle. Za tímto účelem ČR podepsala na summitu NATO ve Walesu smlouvu o nákupu 200 kusů přesných naváděných zbraní.

Nicméně výrok musíme zhodnotit jako neověřitelný, protože není možné dohledat, zda funkce země-vzduch bude českým Gripenům skutečně k dispozici již od příštího roku.

Japonsko je zemí, který si pečlivě hlídá identitu etnicky homogenní země, což se projevuje v jeho imigrační politice. Je jednou z mála vyspělých zemí, která po skončení druhé světové války nezaznamenala žádnou vlnu imigrace. Počet žadatelů o azyl v Japonsku je podle dat UNHCR ve srovnání se západní Evropou výrazně nižší (cca 12 500 uprchlíků a žadatelů o azyl oproti stovkám tisíc v Německu či Francii). To lze do značné míry přisoudit geografické vzdálenosti Japonska od krizových oblastí na Blízkém východě a v Africe, ale svou roli hraje i domácí politika Japonska.

Ačkoli Japonsko oficiálně nemá politiku cílenou na snižování počtu imigrantů, mizivá úspěšnost žadatelů o azyl má tento efekt. Podle článku Deutsche Welle byla v roce 2013 úspěšnost pouze 0,1 % (6 z 3777 případů).

To lze přisoudit byrokratické náročnosti azylového řízení, kvůli které se Japonsko ocitá pod mezinárodním tlakem. To, že je japonská imigrační politika - vedle již zmiňované geografické vzdálenosti - významným faktorem, lze doložit na srovnání s Austrálií. Ta je ještě izolovanější než Japonsko, a přitom uprchlíků a žadatelů o azyl hostí přibližně 57 000.

Co se týče sociálního systému v Japonsku, ten je podle údajů OECD podobně rozsáhlý jako v západní Evropě (23,1 % HDP v Japonsku oproti například 25,5 % v Německu či 27,2 % ve Švédsku), z rozhodnutí nejvyššího soudu se však sociální výhody nevztahují na nerezidenty.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože z informací výše vyplývá, že japonská antiimigrační politika a přísný sociální systém jsou významnými příčinami malého počtu uprchlíků v Japonsku.