Přehled ověřených výroků

Generální inspekci bezpečnostních sborů upravuje zák. č. 341/2011 Sb. (.pdf). Ředitele inspekce jmenuje a odvolává premiér na návrh vlády a po projednání ve výboru poslanecké sněmovny. Ministr vnitra má vliv pouze jako jeden z členů vlády. GIBS je samostatným ozbrojeným bezpečnostním sborem a její zaměstnanci nejsou policisté.

Výrok hodnotíme jak pravdivý. Podle ČT vedla Evropská komise s ČR řízení ohledně sporu týkajícího se EIA od roku 2007. Post ministra životního prostředí od počátku sporu Drobil, Chalupa i Bursík zastávali. Je také pravda, že podle Hospodářské komory České republiky "proti České republice zahájila Evropská komise v dubnu 2013 řízení pro porušení smlouvy o fungování EU (tzv. infringement) kvůli nedostatečné transpozici směrnice o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA)".To znamená, že z výše zmíněných ministrů se žádnému nepodařilo v tomto problému učinit výraznější kroky směřující k vyřešení problému (poslední z nich – Chalupa – skončil svůj úřad 10. července 2013).

Je pravdou, že jsme byli donedávna jediným státem EU, který neměl přijatý zákon o státní službě, jak píší média.

V roce 2010 pak ČR prohrála soudní spor s EU, neboť porušila právo Unie, když pozdě převedla do svého práva směrnici EU o penzijním pojištění zaměstnanců. Novela zákona týkající se tohoto druhu důchodového pojištění vstoupila v platnost podle iDNES.cz v srpnu 2011. Přesto musela ČR zaplatit sankci ve výši 250 tisíc eur (necelých 6,5 milionu korun).

Je pravda, že dochází k zastavování programů v rámci zastavení financování z EU. Jak píše Ministerstvo financí České republiky v roce 2013 došlo k pozastavení proplácení pěti programů, z toho dvou ministerských a tří krajských.

V tomto roce se také jedná o novele zákona týkající se posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Novela zákona prošla přes odpor pravicové opozice. Podle ministra životního prostředí, Richarda Brabce, jak zmiňují média, by tato pravidla "měla být přijata do konce roku, jinak hrozí problémy s čerpáním evropských dotací ve výši 100 miliard korun".

Dne 23. července 2015 byl poslancům rozeslán návrh zákona skupiny poslanců v čele s P. Fialou a Z. Stanjurou (oba ODS), jehož cílem je novelizace zákona o dani z přidané hodnoty. U návrhu ještě neproběhlo první čtení a čeká se na jeho zařazení na schůzi Poslanecké sněmovny.

Dle důvodové zprávy návrhu zákona (.pdf, str. 4) je cílem snížit základní sazbu daně z 21 % na 19 % a snížit první sníženou sazbu daně z 15 % na 14 %. Návrh taktéž upravuje P. Fialou zmíněnou změnu pro restaurace, kdy dle návrhu „dochází k přeřazení stravovacích služeb ze základní sazby daně do první snížené sazby daně.“

Jak se můžeme dozvědět ze stránek MF: " Cílem a smyslem kontrolního hlášení je umožnit správci daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci a ve spojení s dalšími údaji identifikovat riziková spojení osob (řetězce, karusely) odčerpávající neoprávněně finanční prostředky". Třetí čtení zákona obsahujícího tuto úpravu pak proběhlo 7. 11. 2014 na 20. schůzi a tento návrh byl schválen.

Úpravu má ve svých zákonech Slovensko a právě s jeho výsledky je zavedení zákona obhajováno. Zavedení kontrolního výkazu na Slovensku mělo zvýšit riziko nárůstu daňových podvodů v České republice, protože se jejich organizátoři zaměřují na státy, kde jim hrozí menší rizika odhalení a vyřešení. Jak píše na základě dat z března 2014 slovenská Pravda, jen během ledna 2014 se podařilo identifikovat přes stovky nových rizikových řetězců firem, které dohromady tvoří více než 800 společností. Na druhou stranu samotné zavedení kontrolního výkazu potenciální pachatele zřejmě úplně nevystrašilo. Z celkového počtu 14 mil. transakcí se totiž jako rizikových ukázalo až 1,7 milionů. Taktéž je nutné dodat, že všechna výše uvedená data jsou zatím pouze prvotními zprávami, neboť první kontroly na základě kontrolních výkazů z března a dubna (výše) zatím nebyly k říjnu uzavřeny. Na druhou stranu se měla zlepšit daňová disciplína podnikatelů a klesl i nadměrný odpočet DPH. V září 2014 pak kontrolní výkazy přinesly další pomoc daňové kontrole, když pomohly odhalit podvody s fakturami (SME, Pravda). Současná efektivity je pak poněkud narušována faktem, že i v říjnu 2014 stále 1/4 výkazů chodila chybně vyplněná.

Srovnávat oba zákony a mluvit o stejné efektivitě však úplně nelze. Příkladem je třeba to, že na Slovensku platí sankce za porušení povinností v souvislosti s kontrolním výkazem ve výši až 10 000 € (při opakovaném 100 000 €). V současné verzi zákona budou sankce spíše symbolické – až 1 000 Kč (při opakovaném 50 000 Kč). Oproti slovenskému příkladu taktéž česká verze vyžaduje sběr jen základních údajů v hodně omezeném rozsahu.

Zda má vlastní variantu "kontrolního výkazu" zavedeno Rakousko, Polsko či Německo, se zjistit nepodařilo.

Základní plat poslance jakožto ústavního činitele byl zmrazen na 55 900 Kč od jeho posledního snížení v roce 2010. V letech 2009 a 2010 se základní plat snižoval, a předtím byl od roku 2007 konstantní, tedy zmrazený. V tomto smyslu je výrok hodnocen jako pravdivý, jelikož posledních téměř pět let je základní plat poslance zmrazený. Podrobně popisuje celou problematiku náš blog.

Zdrojová data grafu: ČSÚ (.pdf) a Finance.CZ

Pan Škromach ve své argumentaci používá zjednodušený výrok prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka, který jeho výroky vysvětlil takto: " Šlo o věc, která měla svůj kontext a měla svou příčinu. V jednom případě šlo o citace z textu jisté hudební skupiny, v závěru pan prezident pouze citoval svého protikandidáta z prezidentské volby, který ještě nedávno v rozhovoru pro iDNES použil některé vulgární výrazy ".

Pokud si však poslechneme celý prezidentův rozhovor (přepis zde), zjistíme, že nejde pouze o "překlady" a "vyjádření politických konkurentů". V textu nalezneme také např. prohlášení, že: " Vláda (...) podlehla panu Kalouskovi a zk***ila služební zákon ".

Pokud jde o zmíněné překlady názvu a textu skupiny Pussy Riot, rozhovor proběhl takto:

"Zeman: Víte, co je to pussy v angličtině?Moderátor: Myslím, že se to vyslovuje „pusy“, ale vím, co myslíte.
Zeman: K**da. Takže s prominutím v textech této skupiny je k**da sem, k**da tam."

Správnost a přiměřenost prezidentovy snahy o překlad slova "pussy" hodnotit nemůžeme a v tomto je tedy Škromachův výrok správný, pokud však jde o texty této skupiny, nelze souhlasit. Citujme například komentátora deníku Právo A. Mitrofanova, jenž říká: " Prošel jsem texty Pussy Riot http://lyricstranslate.com/en/pussy-riot-lyrics.html …. Pár sprostých slov. Jeden "penis". Jeden "úd". Žádná k...a. Ani sem. Ani tam. "

Poslední skupinou sprostých slov, na něž naráží Škromachův výrok, jsou "vyjádření jeho politických konkurentů", v obou případech pana Schwarzenberga. Zeman v rozhovoru řekl:

" Já jsem inspirován panem Schwarzenbergem, který v každé druhé větě říká h***o." a "nebudu se zastávat teď jsem chtěl říci k*rev, ale já nejsem Schwarzenberg, který používá těchto výrazů ".

Hodnocení, zda pan Schwarzenberg opravdu užívá obou výrazů (případně v každé druhé větě), necháme na čtenářích a využijme výrok Ovčáčka, který říká, že prezident odkazuje na Schwarzenbergův rozhovor pro iDnes. V něm je opravdu slovo h***o použito, avšak dvakrát v celém rozhovoru, ne v každé druhé větě. Slovo k*urva tam pak vůbec nenalezneme.

Prezident Zeman tedy pouze necitoval překlady názvů či vyjádření politických konkurentů (nehodnotíme v tuto chvíli správnost původních výroků prezidenta Zemana) a výrok musíme hodnotit jako nepravdu.

Návštěva českého prezidenta je pokračováním české ekonomické diplomacie směrem k Čínské lidové republice. Návštěvy představitelů ČR v ČLR s ekonomickou tematikou tak jsou poměrně časté. ČLR navštívil i předchozí prezident Klaus. Toho tam navíc stejně jako Zemana doprovázeli čeští podnikatelé. Snaha o vylepšování obchodních vazeb mezi ČR a ČLR je tak i na nejvyšší politické úrovní již známá záležitost. Nakolik nynější cesta Miloše Zemana bude ekonomicky přínosná, nelze v tuto chvíli dedukovat.

V případě hodnot charakterizujících vzájemné obchodní vztahy však Veleba popisuje stav korektně. Jak lze vidět z tabulky, hodnota českého vývozu do Číny je relativně k hodnotám celkového obchodního obratu ( součet dovozu z Číny a vývozu do Číny) opravdu na minimální úrovní.

Tento trend se však v poslední době mění, podíl českého vývozu na vzájemném obchodním obratu se totiž v posledních letech navyšuje (s výjimkou krizového roku 2008).

Rok199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013Hodnota obchodního obratu (v mil. Kč)215512936043656661738205297978101256137168199743225711215792318977364044339233340983Hodnota vývozu do Číny (v mil. Kč)2024254830594841680569887154899114046131681585323179295173271137587Podíl českého vývozu do ČLR na celkovém obchodním obratu9,38,77,07,318,37,17,06,67,05,87,07,38,19,611,0

S tímto trendem i logicky souvisí záporné hodnoty salda obchodní bilance, které ve vztahu k Číně ČR dlouhodobě má.

Rok199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013Hodnota salda obchodní bilance mezi ČR a Čínou (v mil. Kč)-17502-24264-37537-56491-68442-84002-86948-119185-171651-199374-184086-272619-305010-273810-265809

Hodnoty vzájemného obchodního obratu, vývozu i salda jsou vygenerovány z databáze zahraničního obchodu ČSÚ.

Veřejně dostupná jsou však data jen od roku 1999. O hodnoty i za předchozí roky jsme ČSÚ požádali písemně, odpověď jsme však do uzávěrky ověřování těchto výroků nedostali. Údaje budou následně doplněny.

Je pravdou, že kampaň KDU-ČSL (její senátní část) je financována přes stranický transparentní účet. Je také pravdou, že na tomto účtu lze vidět některé finance spojené přímo s kampaněmi senátních kandidátů (Botek mezi nimi není – pozn. Demagog.cz).

Nicméně není možné u jednotlivých částek přesně dohledat, kolik strana vydala na kampaň každého kandidáta, jaké výdaje konkrétně byly vydány v daném obvodě. Účet sice obsahuje detailní výdajové položky, absentuje u nich ale jméno kandidáta, pro nějž je služba nakupována.

Zda je poměr mezi centrálními výdaji a ostatními výdaji 90/10 %, není možné ověřit z výše popsaného důvodu a také kvůli tomu, že Botek svůj osobní transparentní účet na kampaň nevede.

O použití fosforových bomb se skutečně vyjádřil ruský tisk. Ukrajinská strana i server StopFake.org ovšem tyto informace považují za nepravdivé. Z důvodu nedostatku relevantních nestranných informací musíme hodnotit výrok jako neověřitelný.

Ohledně použití fosforových bomb v ukrajinsko-ruském konfliktu se opravdu vyjádřilo v srpnu tohoto roku několik ruských novin vycházejících ze sdělení mluvčího ruského Vyšetřovacího výboru Vladimira Markina. Tyto bomby měly být užity především v Doněcké a Luhanské oblasti ukrajinskou armádou proti civilnímu obyvatelstvu.

Důkazy potom představuje údajná analýza půdních vzorků získaná od ukrajinských uprchlíků z daných oblastí, která vykázala stopy hoření zápalné směsi sloužící jako náplň leteckých pum. Dalším důkazem užití fosforových bomb jsou podle ruských médií záběry ostřelování ukrajinských separatistů, na nichž je vidět bílý fosfor padající na zem. Tyto záběry však dle článku na serveru StopFake.org neznázorňují výbuch fosforové bomby, ale jakési letecké světlice sloužící jako ochrana proti přenosným protiletadlovým střelám (MANPADs).

Tuto informaci popřeli především ukrajinští představitelé. Vojenský mluvčí Vladislav Seleznyov se nechal slyšet, že fosforové bomby ukrajinská strana nepoužila, protože je jednoduše nemá. Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov tuto informaci zase vyvrátil prostřednictvím Facebooku.

Z výroku nelze poznat, které období ministr přesně vymezuje. Počet vojáků i nasazení počtu jednotek se různě lišilo. Nikdy však nedošlo k úplnému stažení české armády z Afghánistánu a během let tam pravidelně působí určité typy jednotek nboe celých kontingentů. Zapojení českých vojáků v Afghánistánu bude pokračovat i v roce 2015.

Při pohledu na tabulku níže je patrné, že mezi lety 2013 a 2014 došlo k výraznému poklesu početu vojáků. Jednalo se hlavně o vojáky z jednotky, která na místě dokončila svůj cíl a neměla důvod dále setrvávat v oblasti. Jednalo se o jednotky velitelství RC - east v provinciích Lógar a Wardak v počtu 477 vojáků. Nejednalo se tedy o stažení vojsk jako v případě stahování armády ze strany USA. K jedné z největších ztrát na životech v novodobé historii armády ČR, při které přišlo o život 5 vojáků, došlo v červenci 2014. Tedy poté, co se snížil počet nasazených vojáků v Afghánistánu.

Po této tragické události se ovšem nasazení sil AČR v Afghánistánu nesníšilo, k 9. říjnu sloužilo v zemi v rámci mise RSM 280 českých vojáků.

Analýza počtu padlých vojáků v Afghánistánu za rok 2013 zde a v roce 2014 zde. Předchozí roky a umístění českých vojáků na misích jsou přístupné na webových stránkách Armády ČR. Historie mise od roku 2002 do roku 2008 popsána zde. Při misi v Afghánistánu přišlo o život 10 vojáků.

Jedním z příkladů omezeného působení v zemi je i Rekonstrukční mise působící vymezenou dobu do roku 2013. Jednalo se však o ojedinělou misi a z tohoto důvodu ji neměníme hodnocení výroku, protože mise se nestáhla ze země na základě útoků vůči vojákům, ale po dokončení svého úkolu.

Tabulka: Vývoj počtu vojáků na misi v Afghánistánu včetně expertů

Rok

Počet vojáků na misi

20142732013638

2012

6002011699

2010572

2009522

2008403

2007262

2006

148

Zdroj: Armáda ČR