Přehled ověřených výroků

Katalog prací ve veřejných službách a správě (.pdf) stanovuje zařazení prací ve veřejných službách a státní správě do platových tříd zaměstnanců. Referent finanční a daňové správy je v díle 2.10.08 a může být zařazen do platové třídy 6 až 14.

Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. (.pdf) určuje platovou třídu a platový tarif. Podle tohoto nařízení bude vysokoškolák s praxí do 1 roku zařazen do prvního platového stupně a do desáté platové třídy v souladu s platovým tarifem pro zaměstnance uvedeným v §5 odst. 1. Má tady plat ve výši 14 100 Kč.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože všechny vyjmenované změny jsou v novele obsaženy a vláda tuto novelu usnesením schválila.

Novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (.doc) se zabývá financováním politických stran.

V této novele je obsaženo v § 17 povinnost ověřit účetní uzávěrku politické strany nebo hnutí auditorem. Téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 let po sobě následujících kalendářních let. Jedná se o tzv. rotaci auditorů.

§17a řeší financování politických stran a hnutí a zavádí transparentní bankovní účty pro jednotlivé strany a hnutí. Pouze částky do 5000 Kč lze hradit v hotovosti. V případě, že subjekt nezřídí zvláštní účet nebo nevede oddělené účty dopouští se správního deliktu s pokutou do 200 000 Kč. Jestliže daný politický subjekt neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky ve výroční finanční zprávě, hrozí mu pokuta do 2 000 000 Kč.

§18 se obsahově zabývá dary nebo jiným bezúplatným plněním. Zde jsou stanoveny limity. Od jedné osoby nelze přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, které by v jednom kalendářním roce překročilo částku 3 000 000 Kč. Pokud daný subjekt získal dar nebo bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem a tento dar nebo jiné bezúplatné plnění vrátí po uplynutí stanovené lhůty, tak mu hrozí pokuta do 200 000 Kč.

Výše uvedené správní delikty vychází z §19i až §19k.

Dohled nad financováním politických stran a hnutí vykonává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Ten také v prvním stupni projednává správní delikty. To je změna oproti prezidentské volbě, kdy kandidáti měli také povinnost zřídit zvláštní volební účet, prověřením financování se však zabýval jen mandátový a imunitní výbor Senátu, správní delikty pak projednával krajský úřad.

Vláda usnesením č. 593 dne 29. července 2015 (.pdf) schválila novelu zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, která se obsahově zabývá financováním politických stran a hnutí.

Krajské volby byly v České republice uspořádany celkem 4krát, což souvisí se vznikem krajů v roce 2000. Volební účast se pohybovala mezi 29,5 - 40 %.

Volby do Poslanecké sněmovny v samostatné České republice proběhly celkem 6krát. Volební účast se pohybovala od 58 do 76,5 %.

Ke komunálním volbách se dostavuje zhruba necelá polovina oprávněných voličů, senátní volby v druhém kole pak nabízejí velmi nízkou účast - v posledních volbách v roce 2014 to bylo pouhých 16,7 %. K evropským volbám přišlo v loňském roce jen 18,2 % oprávněných voličů.

Obecně tedy popis Miroslavy Němcové odpovídá realitě, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Data pocházejí z webu volby.cz.

Podle návrhu zákona by se EET měla týkat všech poplatníků daně z příjmů fyzických i právnických osob. Z evidence tržeb jsou vyjmuty subjekty (doc., str. 4) jako příspěvkové organizace, provozovatelé veřejných toalet atd.

Návrh zákona dále hovoří o výjimkách (doc., str. 11), postupně by se do EET měly zapojit i tyto dočasně nezahrnuté subjekty. Povinnost evidovat tržbu v určitých případech však stanovuje nařízením vláda. Jedná se o případ, kdy by evidování znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti.

Jak uvádí zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (doc., str. 5), EET se dotkne 500 - 600 tisíc podnikatelů. Vychází přitom z analýzy Ministerstva financí a dalších subjektů (např. karetní společnosti a jednotlivé podnikatelské svazy) z roku 2012.

Tomio Okamura sice prohlásil, že by status formuloval jinak, avšak až po kritice, která zazněla z řad hnutí Úsvit. O tři dny dříve prohlásil pro server Idnes.cz, že se se zněním statusu "naprosto shoduje ve všech bodech", a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Medializovaný status Tomia Okamury byl zveřejněn 3. ledna 2015. Téhož dne Tomio Okamura pro server Idnes.cz prohlásil: " S panem Kobzou se ve všech bodech naprosto ztotožňuji. "

O dva dny později se vůči statusu vymezil poslanec Úsvitu Milan Šarapatka a označil ho za "nepřijatelné zlehčování". Kritiku si Okamura vysloužil také od dalšího z kolegů Marka Černocha. Následně se předsednictvo hnutí Úsvit usneslo na tom, že vyjádření týkající se zahraniční politiky budou muset v budoucnu procházet konzultací s vedením strany a poslaneckým klubem. Tomio Okamura při té příležitosti řekl: " Takový příspěvek, kde jsou prasátka a nějaké kebaby, zbytečně bagatelizuje téma, zbytečně zastírá skutečný rozsah nebezpečí. Takže já bych to formuloval rozhodně jinak. "

Dne 21. 11. 2014 vyšel na serveru Novinky.cz článek o klesajících preferencích Miloše Zemana. K okamžiku vysílání pořadu, tedy ve 20:00, bylo v diskuzi přes tisíc příspěvků. Je však třeba připomenout, že jde pouze o počet příspěvků, nikoliv o počet unikátních uživatelů a je běžné, že někteří diskutéři přispějí i dvěma či více komentáři.

Veleba navíc srovnává výsledky průzkumu (.pdf) CVVM s názory převládajícími pod výše zmíněným článkem na Novinky.cz. O správnosti této poněkud rozevláté úvahy by se však nejspíš dalo s úspěchem pochybovat.

Demagog.cz však přesto na popud Jana Veleby provedl analýzu, a to posledního sta výroků před zahájením pořadu (od času 18:43 až do 20:00) a došel k následujícím výsledkům:

Prozemanovské výroky tvořily rovných 20 %. Jde v prvé řadě o expresivní vyjádření podpory, např. " Stojím za prezidentem Byl řádně zvolen a jeho politika i vy stupování je v souladu s s tím co má hlava státu dělat. Na rozdíl od prolhlaného právdoláskaře a zloděje. Nejlepší prezident. " (Dana Andělová, Přerov).

Dále se jedná také o jasně podpůrné alegorické příspěvky typu " Ano, hvězda vždy padá vzhůru, to už neznáte, havloidní potomci Šláfenberga???? " (Ing. Vlastimil Spáčil, Prostějov) i vyjádření, která Zemanovi vyjádřila podporu v rámci pojednání o jiném tématu. Např. " Zeman je dobrý a hlavně dobře ví, že východ čili RUSKO je země nevyrabovaná, nerosty,zlato, platiny, ropa, dřevo a jiné je tam ohromné množství těchto nerostů a obrovské zásoby uhlí a jiné.. a v případě jakékoliv katastrofy je nám vždy rusko nápomoceno, kdežto amerika se na nás jako vždy z vysoka tento oné to ..američané zas vymysleli další plán, ukrajina jim nevyšla tak to skoušejí v česku asi narazí a jejich poskoci tady by měli být vyhoštěni a to ihned doufám že to Zeman brzy zařídí a obviní usa ze špionáže a atp.. " (Miroslav Pyrin, Havířov)

Obecně jsou zde řazeny příspěvky, ze kterých lze usoudit, že dotyčný Miloše Zemana podporuje, a je pravděpodobné, že ke stejnému závěru dojde při jejich čtení běžný čtenář, včetně Jana Veleby.

Čistě protizemanovských výroků bylo napočítáno 12 %. Zde byly naopak řazeny výroky, ze kterých lze usoudit, že dotyčný Miloše Zemana nepodporuje. Protože šlo vesměs o širší vyjádření než pouhé " s výsledkem průzkumu souhlasíme ", byla zařazena rozličná jednoznačná vyjádření souhlasu s výsledkem průzkumu. Jde například o tyto komentáře:

" 5 nejhorších prezidentů Gottwald,Zápotocký,Novotný,Husák,Zeman at ten Ruskej šváb odstoupí sprosták jeden hulvátskej."(Jaroslav Prokop, Sedlčany) " Slušný člověk si zákonitě musí položit otázku: Mám ze svých daní platit prezidenta, který... " (Drahoslav Birha, Dobřichovice)"Zeman je egohonič a zdejší komunističtí diskutéři-škoda mluvit." (Vojtěch Chvosta, Strakonice)

Věříme, že při čtení těchto příspěvků musel i Jan Veleba dojít ke stejnému závěru, tedy že tyto příspěvky nevyznívají ve prospěch prezidenta. Neutrální výroky tvořily čtvrtinu diskuze, tedy 25 %. Jde o výroky vztahující se k průzkumu, ale nevyjadřující k prezidentu sympatie či antipatie. Například tedy následující: " Tož v anketě, kterou mohli ovlivnit fšeci to dopadlo tak jak to dopadlo a už si neberte pražáky do úst." (Evžen Kalaš, Praha) " Může si za to sám." (Eva Nesnídalová, Náchod) "To, že převládá názor, že Zeman byl lepší kandidát než Schwarzenberg neznamená, že je dobrý prezident.Prostě mezi slepými jednooký králem a svědčí to jen o tom, že při poslední volbě prezidenta nebylo moc z čeho vybírat :-/" (Jakub Šmíd, Ivančice)

Z těchto objektivně nelze usuzovat, ke které straně by se dotyčný v předmětném průzkumu přiklonil, ačkoliv jeho výsledek komentoval. Diskuzi ale suverénně ovládly příspěvky mimo téma nepreferující jasně ani Zemana, ani protizemanovské tenze. Tvořily celkem 43 % celé diskuze a nepodařilo se nám z nich extrahovat příslušnost k té či oné straně ve sporu o výsledek průzkumu. Šlo většinou o podobná vyjádření: "A hele,bolševik tady má sjezd." (Karel Dubský, Příšovice) " Místo ,aby media varovala před opravdovým nebezpečím - imigrací a islamismem, straší Putinem a rozebírají k****." (Vítězslav Malínský, Poděbrady) " Na netu sou samý lidi co milujou Rusko,Čínu a bolševiky. Havel se obrací v hrobě,Jetotu Hornická,jezedácká,komoušká sorta Zeman bolševik." (Jaroslav Prokop, Sedlčany) Jan Veleba tedy ve svém tvrzení neříká pravdu.

Výrok je nepravdivý, případ Alrawiho kázání odložen pro promlčenost nebyl. Naopak státní zastupitelství konstatovalo, že se v tomto případě trestný čin nestal.

Na webových stránkách Ateisté.cz byl 9. 9. 2013 publikován článek, v němž jeho autor Jan Werner informuje o podání trestního oznámení na Alrawiho. Ze zprávy Českého rozhlasu vyplývá, že za trestním oznámením stojí celá Česká asociace ateistů, jejímž je Jan Werner členem.

Alrawiho kázání bylo nahráno některým z muslimů na CD a následně jej publikovalbývalý člen Islámské nadace v Brně Lukáš Lhoťan na svých internetových stránkách, odkud se dále šířilo.

Jelikož se jednalo o čin provedený v roce 2010, platila pro něj tříletá promlčecí lhůta. Státní zástupce však potvrdil, že Alrawi vystupoval jako představitel Islámské nadace v Brně, tedy jako právnická osoba. Na právnické osoby se tato promlčecí lhůta nevztahuje, a proto začal být čin vyšetřován Nejvyšším státním zastupitelstvím, které ho ještě v roce 2013 předalo Městskému státnímu zastupitelství v Brně. Nakonec v listopadu roku 2013 státní zastupitelství případ odložilo s tím, že se trestný čin nestal. Alrawi argumentoval, že jeho arabština byla špatně přeložena (v rámečku).

Lukáš Lhoťan o dva roky dříve zveřejnil kázání s nenávistným podtextem brněnského muslimského konvertity Lukáše Větrovce z roku 2008. Kázání začalo být vyšetřováno policií v roce 2012, ale kvůli promlčení po třech letech přestala policie s vyšetřováním.

V srpnu 2008 vstoupila v platnost novela zákona o Polici ČR, která mimo jiné upravila paragraf o "Řízení a organizaci policie". Nová podoba zákona zcela vypustila část, ve které bylo dříve definováno, kdo může policejního prezidenta odvolat. Původní zákon z roku 1991 obsahoval následující:

"Policejního prezidenta jmenuje a odvolává ministr se souhlasem vlády České republiky. Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi."

Novela zákona (.pdf) připravená ministrem vnitra Ivanem Langerem je v této konkrétní pasáži stručnější:

"Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi."

Bližší okolnosti fungování policejního prezidenta popisuje zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Ten jednak vymezuje funkční období na maximálně 2krát 5 let a také specifikuje, za jakých okolností je možné pol. prezidetnta propustit. Reálně tyto možnosti (hlava 3, § 42) popisuje korektně Chovanec. Mezi možnostmi propuštění skutečně není odvolání politickou reprezentací z důvodů např. politických rozhodnutí či nějakého chybného kroku Policie ČR.

V případě Petra Lessyho GIBS obvinil tehdejšího policejního prezidenta z pomluvy a ze zneužití pravomoci úřední osoby v souladu s Trestním zákoníkem. GIBS se ve svém rozhodnutí odvolával na §329 Trestního zákoníku, který hovoří o "Zneužití pravomoci úřední osoby" a rovněž §184 "Pomluva" stejného zákona.

Už v půlce srpna se Milan Chovanec sešel s ministrem financí Andrejem Babišem a vyjednal navýšení rozpočtu svého rezortu o tři miliardy korun, z toho přes miliardu případně na řešení uprchlické krize.

V pátek 28. srpna se uskutečnila porada bezpečnostních složek (v souvislosti s tragickou událostí v Rakousku), po které ministr vnitra Milan Chovanec sdělil novinářům, že Česká republika nemá informace o tom, že by se blížila masivní vlna migrantů ze Srbska či Makedonie. Zároveň informoval, že pokud by taková situace nastala, vzniknou v Jihomoravském kraji ubytovací kapacity pro 300 lidí. Situaci pro českou policii v Maďarsku monitoruje pozorovatel, policie zároveň kooperuje v součinnosti s ostatními policejními sbory členských zemí (ČTK, iHNed).

Z noci 31. srpna na 1. září však policisté v Břeclavi zadrželi přes 200 migrantů, kteří cestovali ve vlacích z Rakouska a Maďarska. Policie příjezd uprchlíků v Břeclavi očekávala. Okolí nádraží hlídkovali strážníci a před budovou byly přistavené autobusy, které uprchlíky odvezly na příslušné úřady.

Ministr vnitra po zmíněné poradě (nekonala se den před "Břeclaví") neřekl, že by se nás uprchlická krize netýkala. Už samotné konání Na druhou stranu neočekával, že za tři dny dorazí na naše hranice přes 200 uprchlíků (je ovšem otázkou, zda jde 200 lidí považovat za masivní uprchlickou vlnu).

Pouze menšina (18%) EP hlasovala proti Asociační smlouvě a Petr Mach byl opravdu jedním z europoslanců hlasujících 16. září 2014 proti. Svůj postoj k věci Mach mimo jiné prezentuje na svých webových stránkách a záznam jeho projevu z EP je dostupný i na serveru YouTube.