Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, implementace zmíněných evropských směrnic ještě nebyla dokončena, ale zákon již prošel vládou i sněmovnou a nyní čeká na projednání v senátu.

Milan Chovanec s Eliškou Wagnerovou byli hosty Otázek Václava Moravce 27. září 2015. Jejich diskuze se skutečně točila okolo podmínek v detenčních zařízeních. Tuto situaci by měla po právní stránce vyřešit novela zákona o azylu a pobytu cizinců na území ČR. Návrh už prošel Sněmovnou a v tuto chvíli je v Senátu a má zajistit transpozici směrnic Evropského parlamentu a Rady č. 2013/32/EU a 2013/33/EU, jejichž transpoziční lhůta vypršela již v červenci 2015, viz Důvodová zpráva (.pdf, strana 88).

"Cílem této novely je dobudovat společná pravidla EU pro udělování mezinárodní ochrany a zabránit zneužívání tohoto systému. Z tohoto důvodu jsou například navrhována tato opatření: Nová úprava nakládání s opakovanými žádostmi o udělení mezinárodní ochrany. Tato úprava zabrání zneužívání řízení o mezinárodní ochraně za účelem bezdůvodného prodlužování pobytů cizinců na území ČR. Dále se zrušuje automaticky odkládaný účinek kasačních stížností. Další věc, která je nově zaváděna, je posouzení zvláštních potřeb u zranitelných žadatelů,"uvedl Milan Chovanec novelu ve Sněmovně.

O zlepšení skutečného stavu je těžké získat objektivní informace. Můžeme například porovnat aktuální fotografie detenčního zařízení Bělá-Jezová, které nabízí Ministerstvo vnitra na svém webu s dokumentací, kterou loni v říjnu pořídila ombusmanka Šabatová; fotografie použila na nedávné tiskové konferenci, kde kritizovala podmínky v zařízení. Podmínky v zařízení naopak obhajují například zaměstnanci Správy uprchlických zařízení nebo právě ministr Chovanec. Zároveň ale Šabatové při jednání přislíbil zlepšení, což Šabatová ocenila jako posun.

Co se doby projednávání návrhu v Legislativní radě vlády (LRV) týká, z veřejně dostupných dokumentů se dá zjistit, že LRV se návrhem měla zabývat už na svém zasedání 26. února, tedy jej však odložila a definitivně schválila až 2. dubna. Nedá se zjistit, jak dlouho celkově ležel návrh v LRV, připomínkovým řízením návrh prošel na přelomu září a října 2014.

ODS během volební kampaně představila svůj program, který zahrnoval tvrzení o tom, že ODS rovnou daň z příjmů a jednoduché a nízké daně (.pdf, str.18) a také " zabráníme zvýšení daní " (tamtéž - str. 20).

Zdroj: Volební program ODS

Zvýšení daní (DPH, solidární přirážka) bylo prosazeno zákonem o změně daňvých, pojistných a dalších zákonů v Poslanecké sněmovně. Při jednání dne 7. listopadu 2012 se hlasování účastnilo 51 členů ODS. Souhlas s návrhem vyslovilo 50 poslanců a 1 poslanec ODS se zdržel hlasování.

Zvyšování daní ODS během svého volebního období ekonomickou krizí a zodpovědností za státní rozpočet. Někteří členové ODS byli proti zvyšování daní a odsoudili tento krok.

Jan Veleba je skutečně prezidentem Agrární komory ČR od března 2005 (.pdf, str. 1), tedy nyní devátým rokem. Za tuto dobu se na čele ministerstva zemědělství vystřídali: Jaroslav Palas, Petr Zgarba, Jan Mládek, Milena Vicenová, Petr Gandalovič, Jakub Šebesta, Ivan Fuksa, Petr Bendl a Miroslav Toman. Dohromady jde tedy o devět ministrů a ministryň, avšak funkční období Jana Veleby s ministrem Palasem se překrývalo pouze zhruba jeden měsíc, během kterého se žádná jednání ani nemusela stihnout. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou z důvodu nesrovnalostí v poskytnutém vysvětlení.

Dle § 99 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny:

"Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouzena určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen."

Dále dle odstavce 4:

"Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dojde-li k závěru, že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly, stav legislativní nouze zruší."

Procedura je tedy ve skutečnosti taková, že předseda Sněmovny na vládní návrh vyhlásí stav legislativní nouze bez ohledu na vůli Poslanecké sněmovny. Ta pak však může legislativní stav zrušit či jeho dobu omezit.

Kromě toho bude však Sněmovna dotázána před každým projednáním návrhu pořadu schůze (tedy na začátku každé schůze), zdali stav legislativní nouze trvá. Toto pravděpodobně Němcová neobratně vyjádřila jako "schválení postupu předsedy PS." I kdyby v této fázi Sněmovna vyjádřila nesouhlas, legislativní nouze již tak jako tak trvala a nejde tedy o schválení v pravém slova smyslu.

Z tohoto důvodu udělujeme výroku status "pravda s výhradou."

Není pravdou, že ANO hlasovalo jako jediné pro tento návrh. Spolu s ním jej podpořilo také hnutí Úsvit a nový projekt poslance Okamury, hnutí SPD.

Pozměňovací návrh (.pdf, str.7) k zákonu o registru smluv podal Radek Vondráček z hnutí ANO pod označením C1. Tímto poslaneckým návrhem chtěl stanovit povinnost uveřejnit smlouvy, které již nabyly účinnost přede dnem účinnosti zákona o registru smluv. Jedná se o tzv. živé smlouvy.

Na 31. schůzi poslanecké sněmovny bylo o tomto pozměňovacím návrhu hlasováno v hlasování č. 108 a pozměňovací návrh nebyl přijat. Pro návrh hlasovalo 37 poslanců z hnutí ANO, 1 poslanec z ČSSD, 1 poslanec z KDU-ČSL, 8 poslanců z TOP 09, 6 poslanců z Úsvitu a 5 nezařazených poslanců ze strany SPD.

Turecko proti kurdským bojovníkům opravdu zasahuje a Česká republika Kurdům náboje dodává, jde však o různé kurdské skupiny a výrok Vojtěcha Filipa je tak příliš zjednodušený a zavádějící.

Turecko zasahuje proti bojovníkům PKK (Strana kurdských pracujících; v EU uvedena na tzv. seznamu teroristů) v severním Iráku. V červenci 2015 např. proběhl třetí a do té doby dosud největší nálet na cíle PKK včetně úkrytů, skladů a jeskyní na šesti lokacích (Reuters). S těmito nálety pokračovalo Turecko i během podzimu 2015 (BBC). Turecko zároveň prohlásilo, že dvakrát zasáhlo (Reuters) proti bojovníkům YPG (Lidové obranné jednotky), které jsou v Sýrii podporovány USA (WSJ).

Česká republika dodala do Iráku náboje a mluví se i o zbraních, v tomto případě však jde o zásilky regionální vládě autonomního iráckého Kurdistánu, která má naopak dokonce se zmíněnými bojovníky PKK spory, které se například projevily před operací osvobození města Sindžáru.

Pro lepší přehlednost situace přidáváme grafiku BBC, která uvádí tyto tři různé skupiny Kurdů a jejich vztahy právě s Tureckem:

Dle analýzy rozhlas.cz bylo od pondělí 30. listopadu do pátku 4. prosince zadrženo 8 uprchlíků. Celkově pak v období od 17. června do dnešního dne bylo zadrženo 3278 lidí, což je v průměru asi 18 denně. V průběhu listopadu však bylo dle dat samizdat.cz zadrženo pouze 80 uprchlíků, jejich počty jsou tedy v posledních pěti týdnech opravdu velmi nízké.

Výrok premiéra je hodnocen jako nepravdivý a to na základě uskutečněných průzkumů mezi samotnými podnikateli a živnostníky v ČR. V těchto průzkumech souhlasí se zavedením elektronické evidence tržeb 37 % (průzkum IPSOS), respektive 39 % (průzkum ČSOB) podnikatelů a živnostníků v ČR.

Průzkum výzkumné agentury (pdf) IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků v ČR, provedený na cílové skupině 808 respondentů v listopadu 2014, poskytl následující údaje.

" Se zavedenímpovinnosti elektronické evidence tržeb na obecné úrovni souhlasí 37 % firem. "

" Pouze 20 % drobných živnostníků/firem by souhlasilo se zavedením této povinnostipro firmy ve vlastním oboru. "

Podle průzkumu společnosti ČSOB, který uskutečnila mezi více než 500 podniky, 61 % " tuzemských podniků nesouhlasí se zavedením povinné elektronické evidence tržeb." Žádný z průzkumů přitom z logiky věci nerozlišuje to, kteří podnikatelé jsou "poctiví" a kteří nikoliv a není možné, aby to věděl premiér Sobotka. Výrok je tedy nepravdivý.

Jak píše portál EurActiv " odborníci upozorňují, Česká republika je oproti velkému počtu států EU v regulaci držení zbraní v mnohém napřed, a to například v oblasti registrace a evidence. "

Historické zbraně jsou zákonem vymezeny tak, jak uvádí předseda Filip. Jde o zbraně, které byly vyrobeny nejpozději do 31. prosince 1890 a současně platí, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890. To vše podle zákona o střelných zbraních a střelivu, kdy jsou tyto zbraně řazeny do skupiny D a vymezení je upraveno v příloze zákona.

Co se týká zneschopnění historických zbraní, nepodařilo se nám dohledat komplexní srovnání v této věci v rámci zemí EU, nejsme tudíž schopni posoudit, nakolik je Česká republika oproti ostatním členským zemím v této věci napřed. Výrok Vojtěcha Filipa tak hodnotíme jako neověřitelný.

O vypracování Listiny základních práv EU bylo rozhodnuto v roce 1999, o rok později byla připojena ke Smlouvě z Nice, nicméně pouze jako nezávazná politická deklarace. V platnost vstoupila ovšem až začátkem prosince 2009, kdy začala platit Lisabonskou smlouva. Výjimka VB (.pdf, str. 11) se týká oblasti pracovního práva.

Velká Británie se při schvalování Maastrichtské smlouvy v roce 1992 vyjednala podmínku, že smlouvu schválí za předpokladu, že se VB nedostane do třetí fáze Hospodářské a měnové unie, tedy přijetí společné evropské měny.

V roce 1984 si na summitu ve Fontainebleau vyjednala VB speciální požadavek, který bývá označován jako britský rabat. Jde o slevu z odvodů do společného rozpočtu - vypočítává se jako 66 % z rozdílu mezi prostředky, které Velká Británie do společného rozpočtu odvede, a prostředky, které v rámci různých politik EU dostává zpět.

Slíbenému referendu o setrvání Velké Británie v EU má pak předcházet řada jednání Davida Camerona s představiteli Unie, která by mohla přinést další výjimky. Británie chce například omezit vyplácení dávek v nezaměstnanosti přistěhovalcům z jiných států EU, či chránit londýnskou City před evropskou regulací finančního trhu.

Schengenský prostor bez hraničních kontrol funguje od roku 1995. Základ mu byl položen už však o deset let dříve. V současnosti ho tvoří22 členských států Evropské unie, společně s Norskem, Islandem, Lichtenštejnskem a Švýcarskem. Velká Británie nikdy neměla zájem se do Schengenského prostoru začlenit, zejména kvůli ochraně svých hranic.