Demagog.cz

Michálek (Piráti), Zaorálek (ČSSD) a Fiala (SPD) u Václava Moravce

Hosty Otázek Václava Moravce byly tři významné postavy svých politických stran. Opoziční Piráty a SPD reprezentovali místopředsedové stran a předsedové svých poslaneckých klubů, totiž Jakub Michálek a Radim Fiala. Za vládní ČSSD se dostavil ministr kultury a poslanec Lubomír Zaorálek. Během hodiny pořadu se stačili věnovat širokému spektru témat, namátkou abolici pro premiéra Babiše, vztahům s komunistickou Čínou či reformě státního zastupitelství.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 22. září 2019 (moderátor Václav Moravec, záznam)

3 z celkově 63 ověřených výroků

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Opravdu je velmi málo zemí, kde to funguje takovýmto způsobem, že vláda může toho nejvyššího státního zástupce odvolat, kdykoliv se jí to hodí.

V evropském kontextu je Česko jednou ze čtyř zemí, kde je nejvyšší státní zástupce odvolatelný bez udání důvodu. Odvolatelný jen za určitých podmínek je např. ve Francii, Maďarsku či Itálii, ale i v Kanadě a Austrálii. Je však velmi obtížné získat informace za větší počet států.

skrýt celé odůvodnění

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož z něj samého ani z kontextu není jasné, jestli Jakub Michálek myslel výrok v měřítku evropských zemí, nebo celého světa. A protože je informace o odvolatelnosti nejvyšších státních zástupců velmi často nedohledatelná nebo neúplná, je tvrzení prakticky neověřitelné.

Výroku předchází jen informace o jednání u kulatého stolu, které proběhlo pod názvem „Záruky nezávislosti státního zastupitelství“ v Poslanecké sněmovně PČR. V rámci debaty pozvaných ústavních expertů docent Wintr uvedl, že nejvyššího státního zástupce může vláda bezdůvodně odvolat jen v několika dalších státech v rámci Evropy, a to v Německu, Polsku a Portugalsku. Nicméně, z ověřovaného výroku Jakuba Michálka toto omezení na evropský kontext zřejmé není.

Připomínku docenta Wintra podporuje i studie Parlamentního institutu (.pdf). Podle ní není nejvyšší státní zástupce (případně jeho ekvivalent) bezdůvodně odvolatelný v mnoha evropských státech, kupříkladu ve Francii, Itálii, Rakousku, Slovensku a Maďarsku. Odvolání nejvyššího státního zástupce je ve vyjmenovaných státech obvykle založeno na výsledku disciplinárního řízení nebo schválení parlamentem.

Ve Francii (str. 4-5) je samotné odvolaní státních zástupců založené na kárném řízení zahájeném Nejvyšší soudcovskou radou, která ministrovi spravedlnosti může doporučit odvolání jakožto jednu z možných disciplinárních sankcí. V Itálii (str. 6) je to podobné, proces se liší jen v tom, že sankci ukládá už soudcovská rada.

V Rakousku (str. 11) může státního zástupce odvolat disciplinární komise při spolkovém ministerstvu spravedlnosti za provinění proti jeho povinnostem. Na Slovensku (str. 12) může být nejvyšší státní zástupce odvolán prezidentem na návrh Národní rady SR. Pro odvolání zákon o prokuratuře stanovuje důvody.

V Maďarsku (str. 7) může být nejvyšší státní zástupce (generální prokurátor) odvolán parlamentem na návrh prezidenta. Ten však musí návrh podložit platnou příčinou. Prezident zde ale může navrhnout parlamentu, aby schválil neslučitelnost funkcí generálního prokurátora, a to i těch, které současně vykonává.

V Austrálii pak může být vedoucí prokuratury odvolán (§ 23) jen pro kárné provinění či mentální nebo fyzickou neschopnost vykonávat úřad. V USA je pak v čele prokuratury Attorney General, který je součástí vlády jako ministr spravedlnosti a může být odvolán prezidentem. V Kanadě je pak hlava prokuratury odvolatelná (§ 5, odst. 1) guvernérem jen se souhlasem dolní komory parlamentu.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Velmi mě mrzí, tedy že tam probíhaly dost nestandardní věci, když se ta smlouva schvalovala, v podstatě polovina pražské ODS pro to hlasovala, polovina pro to nehlasovala. Tam v podstatě nějakým způsobem asi slibovali za něco ty hlasy (...) ta klauzule, která v příslušném článku té smlouvy, že Česká republika uznává, já nevím co politiku jedné Číny uznává, že té Tchajwan bude závislý na Číně a tak dále.

Pro uzavření partnerské smlouvy mezi Pekingem a Prahou hlasovalo 5 z 8 tehdejších zastupitelů ODS. Tvrzení, že tito zastupitelé měli za své hlasy něco přislíbeno, se však ověřit nepodařilo.

skrýt celé odůvodnění

Partnerská smlouva s čínským Pekingem, nazvaná „Dohoda o navázání vztahu sesterských měst mezi Pekingem, Čínská lidová republika a hlavním městem Prahou, Česká republika“ byla schválena na zasedání pražského zastupitelstva 25. února 2016 jako tisk Z-4147. Usnesením (.pdf) byla schválena formalizace vztahů hlavního města Prahy a Pekingu na úroveň sesterských měst, text této dohody a bylo uloženo, aby tehdejší primátorka Adriana Krnáčová tuto dohodu podepsala.

Tato dohoda obsahuje bod 3, který zní: „Hlavní město Praha v souladu s Vládou ČR nadále uznává politiku jedné Číny, stejně jako uznává Taiwan jako nedílnou součást čínského území.“

Právě tento článek byl hlavním předmětem debaty, která se ke schvalování na pražském zastupitelstvu vedla. Mnozí zastupitelé článek kritizovali s tím, že takováto formulace do partnerské smlouvy dvou měst nepatří. Na to upozorňovali mimojiné (vycházíme ze stenozápisu ze zasedání, .pdf) radní Jana Plamínková (Trojkoalice, .pdf, str. 20), Tomáš Jílek (TOP 09, .pdf, str. 23), který návrh označil za nevkusný, nebo Matěj Stropnický (Trojkoalice), který podal (str. 21, .pdf) návrh vyřazení bodu 3. Pro tento návrh hlasovali členové TOP 09, Trojkoalice, Piráti i 3 členové ODS, návrh ale přijat nebyl a následovalo hlasování o celém tisku.

Celkového hlasování o schválení smlouvy se účastnilo 8 členů ODS. Z nich 5 hlasů bylo pro, 2 proti, 1 nehlasoval. Smlouva byla dále schválena hlasy ANO 2011 (17 pro), ČSSD (všech 8 zastupitelů pro) a KSČM (všichni 4 pro).

Klub ODS tedy skutečně rozdělen byl. Následně se pak spekulovalo o konfliktu v rámci pražské ODS, kdy ale např. Filip Humplík (zastupitel za ODS, jeden ze dvou, kteří hlasovali proti) situaci komentoval slovy: „Osobně si myslím, že zahraniční politiku by město vůbec řešit nemělo. Měli jsme volné hlasování, jsme demokratická strana. Někteří byli pro, někteří proti. Navíc nejde o žádnou novou kauzu. Jen o pokus vyvolat tajfun v hrníčku."

Další možnou neobvyklou okolností hlasování bylo, že o smlouvě předtím hlasovala Rada hl. města Prahy, která ji neschválila (.pdf, str. 2). Proti byla radní Jana Plamínková, podle které takováto formulace do smlouvy mezi dvěma městy nepatří. Na začátku zasedání tak bylo vyjasněno (.pdf, str. 18, 20), že návrh nebyl předložen jako návrh Rady, ale jako návrh primátorky Krnáčové. Nad tím, jak se tedy dostal na zastupitelstvo, se pozastavil (.pdf, str. 26) např. zastupitel Dlouhý, nicméně zastupitelstvo nemusí projednávat pouze návrhy schválené Radou a může zařadit i jakýkoliv jiný návrh, jak osvětlil na zasedání zastupitel Štěpánek. Projednání tedy bylo v souladu s jednacím řádem a návrh byl řádně odhlasován.

Celé hlasování probíhalo v době, kdy na magistrátu nebyla jasná koalice. Možné vytvoření koalice bylo tedy otázkou na pozadí tehdejšího hlasování. Například den před zasedáním zastupitelstva nabídla TOP 09 pražské ODS křeslo primátora ve snaze vrátit se do hry o koalici. Po hlasování o partnerské smlouvě se naopak ze strany TOP 09 vůči ODS objevily ostré výpady. Před nabídkou TOP 09 se objevila i možnost, že by ODS mohlo jít do koalice s ANO, konkrétně tehdejší šéf pražské ODS FIlip Humplík prohlásilV Praze nikdo nevládne a město kvůli tomu chátrá. Takže si buď řekneme, že tomuto budeme přihlížet, nebo uzavřeme smlouvu s ďáblem, a tím myslím Andreje Babiše. Ale já si stále myslím, že jsou tady třetí možnosti.“ Článek na webu Novinky.cz zmiňuje spekulace, že např. Alexandra Udženija hlasovala pro partnerskou smlouvu kvůli možné budoucí koalici s ANO. To ale Udženija rázně odmítla jako něco, co šíří TOP 09. Své hlasování sama zdůvodnila na Facebooku tak, že bod 3 partnerské smlouvy o uznání politiky jedné Číny není problematický, protože jeho obsah je součástí oficiální zahraniční politiky České republiky a ona chce podpořit ekonomickou spolupráci měst.

Tvrzení, že by členové ODS hlasovali pro partnerskou smlouvu na základě nějakých slibů, se tedy nepodařilo prokázat.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

To souvisí s byznysem pana Kellnera, který tam má Home Credit a další investice, že je potřeba, aby, že pan prezident mu chtěl pomoci, aby tyto investice v Číně s tím úrokovým byznysem nebyly ohroženy.

Společnost Petra Kellnera PPF má v současnosti v Číně aktiva ve formě společnosti Home Credit China a SOTIO. Vliv a úmysl Miloše Zemana na vylepšení pozice PPF v Číně je sporný, nicméně prezident opakovaně činí kroky, které mohou mít vliv na ochranu ekonomických zájmů PPF.

skrýt celé odůvodnění

Petr Kellner je majoritním akcionářem PPF Group N.V., jak ukazuje její výroční zpráva (str. 29). Skupina působí celosvětově. V Číně je PPF zastoupena skrze společnost Home Credit China nabízející finanční služby a také biotechnologickou firmou SOTIO, která se zaměřuje na výzkum a vývoj látek v boji proti rakovině.

PPF skrze Home Credit vstoupil na čínský trh v roce 2004, respektive v roce 2007. Licenci pro poskytování finančních služeb v Číně získává podle podmínek nového zákona v roce 2010, o tři roky později je licence rozšířena na celou zemi. Na poli biotechnologií PPF zastupuje firma SOTIO, která v Číně působí od roku 2014, kdy zde otevřela řadu laboratoří na výzkum rakoviny.

Samotná firma se poměrně razantně ohrazuje proti svému propojení s politikou ČR a jejími představiteli včetně prezidenta. Jednak na svých stránkách v takzvaném „desateru“ odmítá v bodech 6 až 9 jakoukoliv roli v podílu na ovlivňování zahraniční politiky státu a odmítá také význam politické podpory pro své obchody. Ve stejném duchu se vyjadřuje ve výroční zprávě za rok 2018 i Petr Kellner (.pdf, str. 7).

K minoritnímu významu státní či státnické podpory obchodů PPF směřuje ve svých vyjádřeních i ředitel pro vztahy s veřejným sektorem finanční skupiny PPF Vladimír Mlynář, který sice uznává roli státní podpory při obchodování v Číně, ale klade ji jen jen jako doplněk, pomyslnou třešničku na dortu. Hlavním je dle něj samotná kvalita produktu, jak řekl při jednání senátního výboru dle ČTK:

„Je potřeba nejdříve uspět v této oblasti, mít dobrý produkt. Bez něj nemáte v Číně žádnou šanci, i kdyby vás podporovali všichni prezidenti světa.“

I přesto se ale objevily náznaky minimálně nestandardních vztahů mezi PPF, Petrem Kellnerem a českým prezidentem. A to hned při první zahraniční cestě Miloše Zemana do Číny, kdy ho Petr Kellner nejdříve doprovázel na jeho setkání s čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem a kdy při návratu zpět, ne zcela standardně, Miloš Zeman využil k návratu místo státního letounu letoun firmy PPF.

Čínská firma Huawei vzbudila v prosinci 2018 podezření ze strany české bezpečnostní komunity a vyvstala otázka možného ohrožení národní bezpečnosti vzhledem ke skutečnosti, že firma PPF vlastní firmu CETIN, která provozuje nejrozsáhlejší datovou síť v ČR. PPF riziko uznala. Miloš Zeman následně na TV Barrandov uvedl (čas 12:26), že varování (.pdf) Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost může ohrozit spolupráci PPF s čínskou firmou Huawei, s níž firma PPF podepsala v roce 2018 memorandum o spolupráci.

PPF měla v Číně silnou pozici i před nástupem Miloše Zemana do funkce a rozhodně lze tvrdit, že měla vliv i na celou iniciativu zlepšení česko-čínských vztahů, jak PPF deklarovala již v roce 2016, a to i přes zjevnou snahu deklarovat v posledních letech apolitičnost. Přestože Miloš Zeman jako prezident zastává již obecně známou velice vstřícnou pozici vůči Číně, především v ekonomické oblasti, je otázkou, zda a do jaké míry by dokázal ze své pozice hlavy státu ovlivnit Čínu v případném ohrožení zájmu skupiny PPF. Je však pravdou, že prezident Zeman v rámci své ekonomické diplomacie opakovaně činí kroky, které mohou mít vliv na ochranu ekonomických zájmů PPF v Číně. Nedohledali jsme však veřejné prohlášení Miloše Zemana, v němž by uvedl, že by jeho aktivita byla motivována právě zájmy PPF, respektive že by chtěl PPF pomoci.