Vít  Rakušan
STAN

Vít Rakušan

Ministr vnitra

Vít Rakušan

Náš europoslanec Stanislav Polčák je právě v Evropském parlamentu dokonce ve Výboru pro životní prostředí, má dokonce nějaké asistenty, kteří jsou původem i ze Strany zelených, a velmi aktivně tuto politiku na půdě Evropského parlamentu prosazuje.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
Europoslanec Stanislav Polčák je skutečně členem uvedeného výboru a taktéž lze říci, že v Evropském parlamentu prosazuje „zelenou politiku“. Jednou z jeho poradkyň je zastupitelka v Ústeckém kraji, členka Strany zelených Karolína Žákovská.

Europoslanec za STAN Stanislav Polčák je skutečně členem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v Evropském parlamentu. Karolína Žákovská, která je Polčákovou poradkyní (.pdf, str. 2), je zároveň zastupitelkou v Ústeckém kraji za Spojence pro kraj, navrženou Stranou zelených. 

Lze také říci, že Polčák podporuje „zelenou politiku“. Zapojuje se do rozprav, které se životním prostředím zabývají (např. Zelená dohoda pro Evropu, téma požárů buše v Austrálii, další příspěvky zde), taktéž je například zpravodajem Zprávy k úloze EU při ochraně a obnově světových lesů.

 

Vít Rakušan

My máme Institut moderní politiky iStar, který konal velmi zajímavé konference, mimochodem navštěvované i lidmi z opačných politických spekter, měli jsme na našich konferencích i lidi například z hnutí ANO, měli jsme tam lidi z ODS, v té době i lidi od Pirátů.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Institut moderní politiky iSTAR je think tank, který byl založen hnutím STAN. Ve veřejných zdrojích je dohledatelné, že na jedné konferenci vystoupili poslanci za ODS a hnutí ANO. Účast politiků ze zmíněných stran nám byla potvrzena také v e-mailové komunikaci.

Institut moderní politiky iSTAR je think tank, který byl založen hnutím STAN 21. prosince 2018 (.pdf). Dle webových stránek think tanku byla důvodem vzniku „potřeba vytvořit nějakou nezávislou platformu, v rámci které bude možné sdružovat experty na různé problematiky a která pomůže definovat dlouhodobou vizi politiky, kterou již STAN reprezentuje.“ Cílem Institutu moderní politiky je „formulovat myšlenky a vize liberální středové politiky.“

První konference, kterou think tank pořádal, byla konference s názvem Vzdělaná společnost“, která se uskutečnila 29. března 2019. Celkem iSTAR organizoval pět konferencí.

V odpovědi na náš e-mailový dotaz ohledně návštěvnosti konferencí uvedla ředitelka iSTAR Barbora Urbanová, že „co se týče návštěvnosti, mohu potvrdit, že jsme na konferencích měli poslance zmíněných stran (dokonce i bývalé ministry, třeba pana Škromacha z ČSSD).“

Dále pak napsala následující: „V Institutu moderní politiky máme interní pravidlo, že na našich konferencích bude vystupovat co nejvíce odborníků. To, bohužel, limituje naše možnosti oslovit politiky z jakéhokoliv spektra, protože jsou programy konferencí velmi nabité. Možná i díky tomu jsou konference mezi politiky oblíbené a já mohu skutečně potvrdit, že v publiku našich konferencí byli politici z ČSSD, hnutí ANO, ODS i Pirátů.“

Z e-mailové komunikace a fotografií na facebookové stránce iSTAR rovněž vyplývá, že konference pořádané iSTAR navštívil poslanec za Piráty Tomáš Martínek.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám podařilo zjistit, že na konferenci uskutečněné 8. října 2020 vystoupil poslanec za ODS Pavel Žáček či poslanec za hnutí ANO Jaroslav Bžoch. Pro úplnost dodejme, že na konferenci promluvil i Tomáš Pojar, který je nestranickým expertem v programovém týmu ODS pro zahraničí a bezpečnost. Dle slov Barbory Urbanové byla tato konference výjimkou, která byla předem oznámená jako politický panel.

 

Vít Rakušan

Pokud se podíváme na Finsko, pokud se podíváme na Estonsko, podíváme se na digitalizovaný stát a zjistíme, že tím způsobem jsme jim ušetřili nějaká 2 až 3 % HDP.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Ekonomika
Neověřitelné
V Estonsku mělo díky digitalizaci dojít k úspoře 2 % HDP ročně. Výši úspor ve Finsku se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo.

Úroveň digitalizace zemí je v Evropské unii každoročně hodnocena podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti. V tomto žebříčku je Finsko nejvíce digitalizovanou zemí v Evropské unii, Estonsko pak zaujímá 7. příčku.

Podle vyjádření někdejšího estonského premiéra Taaviho Rõivase z května 2016 Estonsko díky digitalizaci šetří 2 % HDP. Dle dat centra e-Estonia, které se zabývá digitalizací v Estonsku, zde došlo k úspoře odpovídající 2 % hrubého domácího produktu díky zavedení elektronického podpisu.

Podrobnější informace o výši úspor, které Finsku ročně přináší digitalizace, se nám nicméně ve veřejně dostupných zdrojích nalézt nepodařilo. Dodejme, že z vyjádření finského poradce ministerstva financí Olli-Pekky Rissanena z roku 2017 vyplývá, že Finsko počítá s tím, že digitalizace v této zemi skutečně úspory přinese. Podle Rissanena pak Finsko plánuje díky digitalizaci uspořit do roku 2029 až 1 miliardu euro. Jedná se nicméně pouze o cíl, kterého by finská vláda chtěla dosáhnout, a není jasné, zda k takové výši úspory opravdu dojde.

Jelikož se nám tedy ve veřejně dostupných zdrojích podařilo dohledat pouze data k estonské výši úspor, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Vít Rakušan

(…) 2 až 3 % HDP, což v našich poměrech může znamenat určitě částku přesahující 100 miliard korun ročně.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Ekonomika
Pravda
Podle dat za rok 2019 by úspora ve výši 2–3 % hrubého domácího produktu představovala 115–172 mld. Kč.

Předesíláme, že Vít Rakušan zde hovoří o úsporách, které může digitalizace přinést. Odkazuje přitom na Finsko a Estonsko, kterým se ale věnujeme v samostatném hodnocení. V tomto výroku pouze zjišťujeme, zdali by uspoření 2–3 % HDP skutečně v České republice znamenalo úsporu přesahující 100 mld. Kč.

V posledním roce, ke kterému jsou dostupná data (.xlsx) týkající se HDP, tedy v roce 2019, dosahoval hrubý domácí produkt výše 5 747 mld. Kč. V případě dolní 2% hranice zmiňované úspory by došlo k ušetření 115 mld. Kč. V případě horní 3% hranice úspory by byla ušetřena částka ve výši 172 mld. Kč. V obou případech se jedná o částku přes 100 mld. Kč, jak pravdivě Vít Rakušan uvádí.

Vít Rakušan

Komunisté dlouhodobě mají požadavky na to, aby armáda, která je členskou armádou Severoatlantické aliance, dostávala méně peněz.
Partie, 18. října 2020
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
KSČM dlouhodobě vystupuje proti navyšování výdajů Ministerstva obrany.

Šéfka sněmovního rozpočtového výboru za KSČM Miloslava Vostrá uvedla 15. října 2020 pro Českou televizi, že seškrtání výdajů Ministerstva obrany o 10 miliard korun je podmínkou komunistů, aby vyjádřili podporu pro státní rozpočet na příští rok.

V červnu tohoto roku se Vojtěch Filip vyjádřil ke státnímu rozpočtu, kdy po Andreji Babišovi požadoval snížení 500miliardového schodku. Jiří Dolejš k této věci podotknul možné odložení vojenských zakázek.

V letošním roce Ministerstvo obrany hospodařilo s 75,5 miliardami Kč (cca 1,3 % HDP, .pdf, str. 4) a dle návrhu má v příštím roce obdržet 85 miliard (1,46 % HDP). Česká republika se zavázala vstupem do NATO dávat 2 % HDP (.pdf, str. 11) na obranu do roku 2024. 

Již v roce 1999, kdy probíhalo jednání o státním rozpočtu, komunisté podmiňovali svůj souhlas snížením výdajů armády. Zákon o státním rozpočtu ČR byl 15. ledna 1999 nakonec schválen.

Dne 12. března 2014 se konala konference k příležitosti 15. výročí vstupu ČR do NATO, kde došlo k podpisu deklarace všemi tehdejšími parlamentními stranami kromě KSČM. Na základě této deklarace byla podepsaná (opět vyjma KSČM) Smlouva koaličních stran o zajištění obrany České republiky (.pdf), kde je zmíněno navyšování obranných výdajů ČR, které má v roce 2020 dosáhnout 1,4 % HDP (str. 2).

15. září 2016 skupina poslanců za KSČM (Stanislav Grospič, Vojtěch Filip, Jaroslav Borka, Zdeněk Ondráček a další) předložila sněmovně novelu (.pdf) ústavního zákona o referendu o vypovězení Severoatlantické smlouvy, ve které se mimo jiné píše (str. 5): „Je tedy zcela nepochybné, že dochází k výraznému zatěžování státního rozpočtu výdaji na armádu…“

Kateřina Konečná se 14. března 2019 na webu KSČM vyjádřila negativně k chystaným armádním nákupům vrtulníků, obrněných vozů a dalších, na které má Ministerstvo obrany přidělené prostředky ze státního rozpočtu. Nezapomněla opomenout, že čím nižší prostředky by šly na zbrojení, tím více by mohlo jít do jiných sociálních oblastí.

K chystanému nákupu 12 vrtulníků Ministerstvem obrany se vyjádřil, v červnu téhož roku, pro Radiožurnál Vojtěch Filip s tím, že ustoupení od tohoto nákupu by znamenalo dosáhnutí nižšího schodku státního rozpočtu v následujícím roce.

Marta Semelová poznamenala své stanovisko ohledně navyšování platů učitelů, na které by se prostředky mohly vzít např. zastavením financování zahraničních misí, které podniká česká armáda.

Co se týče výše zmíněných 2 % HDP pro Ministerstvo obrany, k nim vylíčil svůj názor pro Haló noviny stínový ministr obrany za KSČM Alexandr Černý, pro kterého tato 2 % HDP do roku 2024 nejsou reálna a doufá, že k nim nikdy nedojde.

Vít Rakušan

(...) vláda, která sama sebe prohlašuje jako zodpovědnou a proevropskou (...)
Partie, 18. října 2020
Právní stát
Pravda
Ve svém Programovém prohlášení vláda deklarovala, že její zahraniční politika bude vycházet z členství v EU a NATO. Obě vládní strany se prohlašují za proevropské a premiér Babiš opakovaně hovořil o naší zodpovědnosti za obranu ČR i spojenců.

Výrok nejdříve musíme uvést do kontextu. Vít Rakušan ve výroku reaguje na dotazy, ve kterých bylo zmíněno, že KSČM požaduje snížit výdaje na obranu o 10 miliard korun z plánovaných 85,4 miliard. Jedná se o požadavek, kterým komunisté podmiňují podporu státního rozpočtu na rok 2021. 

Českou vládní koalici tvoří v současnosti hnutí ANO a ČSSD, které samy sebe popisují jako proevropské (viz zde a zde). I v Programovém prohlášení vlády ČR ze dne 27. června 2018 současná koalice uvádí, že v oblasti zahraniční politiky je pro vládu prioritní „členství České republiky v Evropské unii a prosazování jejích zájmů v příslušných orgánech“.

Co se týče zodpovědnosti, při oslavách 20. výročí vstupu zemí Visegrádské skupiny do NATO například premiér Andrej Babiš uvedl: „Dnes a denně dokazujeme, že nespoléháme jen na to, že někdo bude chránit nás, ale že členství v NATO chápeme také jako naši aktivní zodpovědnost a spoluzodpovědnost za ostatní. Závazek kolektivní obrany bereme velice vážně a ani vteřinu neuvažujeme o tom, že bychom ho zpochybnili.“ Podobně se vyjádřil Babiš v červnu 2020, když prohlásil: „Rád bych zde zdůraznil, že armádu si neudržujeme a nevyzbrojujeme jenom kvůli NATO a tomu, že jsme to někomu a někde slíbili. Armádu budujeme především kvůli sobě, protože naše vlastní bezpečnost a odolnost je především naše zodpovědnost.“

V samotném programovém prohlášení vláda uvádí, že chce postupně navýšit „rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 % na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021“. Tamtéž vláda prohlásila, že „Členství v NATO je pro zajištění obrany naší země klíčové a nemá alternativu. Bezpečnostní záruky kolektivní obrany ale nejsou samozřejmostí. Chceme být našim spojencům spolehlivým partnerem. Proto budeme věrohodně vytvářet své vlastní obranné kapacity a aktivně přispívat ke kolektivní alianční obraně.“

Česká republika se také zavázala, že by jako každý členský stát NATO měla odvádět na obranu země alespoň 2 % HDP. Dodejme, že k plánu komunistů snížit výdaje na obranu o 10 miliard se vyjádřil náčelník Generálního štábu Aleš Opata, který jej označil za „přímý útok na bezpečnost země“, a premiér Andrej Babiš se již v květnu 2020 vyjádřil, že nákup nového vybavení pro vojáky „je jedním z důvodů, proč stát nesmí omezit financování armády“.

Na závěr tedy můžeme shrnout, že vláda ve svém programovém prohlášení označuje členství ČR v EU jako svou prioritu, jednotlivé vládní strany se prohlašují za proevropské a premiér Babiš hovořil opakovaně o naší zodpovědnosti za obranu České republiky i našich spojenců. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan

Komise, kterou jsme navrhovali jako opozice už v těch jarních měsících, která měla prostě kontrolovat veškeré postupy, které jsou spojeny s nějakým brzděním a vůbec managementem té situace okolo pandemie, tak ta nebyla schválena.
Partie, 18. října 2020
Zdravotnictví
Koronavirus
Obrana, bezpečnost, vnitro
Nepravda
Zřízení sněmovní vyšetřovací komise opozice navrhovala již na jaře, nicméně ta měla vyšetřovat pouze nákup a distribuci ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu, nikoliv kontrolovat veškeré postupy, management či brždění epidemie covidu-19.

V ověřovaném výroku se hovoří o komisi, která by měla kontrolovat určité postupy a měla být navrhována opozicí. Z tohoto kontextu usuzujeme, že se jedná o vyšetřovací komisi podle § 48 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Zřízení takové komise může Poslanecké sněmovně navrhnout nejméně jedna pětina poslanců a lze ji zřídit k prošetření libovolné věci veřejného zájmu. V současné době je zřízena ve Sněmovně pouze jedna vyšetřovací komise – vyšetřovací komise k OKD.

Již celkem brzy po vypuknutí koronavirové krize na jaře v České republice opozice volala po zřízení vyšetřovací komise. Nicméně takovýto návrh na zřízení byl poslankyní Pekarovou Adamovou předložen až 26. května 2020 a ve Sněmovně projednáván 4. června. Opoziční poslanci požadovali zřízení Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k nákupům a distribuci ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu organizačními složkami České republiky v době nouzového stavu. Komise měla podle sněmovního dokumentu (.pdf, str. 3):

  1. shromáždit veškeré podklady k nákupům a distribuci ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu v době nouzového stavu od jednotlivých organizačních složek státu,
  2. vyhodnotit efektivitu a transparentnost těchto nákupů a dodržení požadované kvality,
  3. navrhnout systémové změny a doporučení pro zajištění transparentních a efektivních nákupů a zajištění efektivní distribuce výrobků jednotlivými organizačními složkami státu v době nouzového stavu.

Návrh na zřízení komise nakonec nebyl přijat.

Lze označit za pravdu, že opozice prošetření postupů souvisejících s koronavirovou krizí požadovala. Nicméně navrhovaná vyšetřovací komise měla mít za cíl vyšetřování okolností nákupů a distribuce ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu, nikoli tak širokou škálu úkolů, jako jsou zmíněné „veškeré postupy, které jsou spojeny s nějakým bržděním a vůbec managmentem situace". Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý, ačkoli zřízení výše uvedené vyšetřovací komise opravdu nebylo schváleno.

Vít Rakušan

V této atmosféře vláda bez posvěcení Sněmovny, tam ten materiál nejde, hovořila o nějakých 31 miliardách z Evropské unie, kde zcela nesmyslně 4 miliardy přesunula na žádost sportovní agentury, je to ten React-EU, 4 miliardy na sportovní kabiny na úkor zdravotnických zařízení v České republice.
Partie, 18. října 2020
Pravda
ČR bylo v rámci unijní iniciativy React-EU umožněno využít částku cca 31 mld. Kč. Vláda následně na návrh Národní sportovní agentury rozhodla o využití více než 4 mld. Kč na investice v oblasti sportu, včetně oprav kabin.

React-EU představuje (.pdf) v rámci kohezní politiky iniciativu Evropské unie, jež má jednotlivým členským státům finančně pomoci vypořádat se s dopady pandemie koronaviru. Tyto finance mají konkrétně napomáhat s posílením zdravotní péče, podporovat udržení či vytvoření nových pracovních míst nebo také pomoci obyvatelům zajistit základní služby. Zároveň má iniciativa pomoci jednotlivým státům nastolit udržitelnost financí prostřednictvím podpory ekologických, digitálních a růst podporujících investic. Pro Českou republiku byla v tomto ohledu vymezena částka více než 30 miliard Kč.

O konkrétní relokaci financí bylo vládou rozhodnuto (.pdf) na jednání 14. října. Kabinet tehdy mj. rozhodl, že prostředky React-EU budou využity v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2014–2020. Finance z evropských fondů jsou využívány právě pomocí operačních programů, které stanovují cíle a další pravidla pro čerpání peněz. V Česku o podobách operačních programů rozhoduje vláda, nikoliv Poslanecká sněmovna, jak Vít Rakušan správně uvádí. Programy jsou následně řízeny příslušnými ministerstvy.

V rámci již výše zmíněného operačního programu pak mají finance směřovat do oblasti zdravotnictví (financování přístrojového vybavení, staveb či zdravotnické záchranné služby), integrovaného záchranného systému, infrastruktury pro sociální služby a také na kabiny pro sportovce.

Zatímco pro oblast zdravotnictví se počítá s částkou v rozmezí 15,2 až 17,4 miliard Kč (nejvyšší plánovaná alokovaná suma), pro sportovní kabiny je odhad alokace učiněn v rozmezí 4,2 až 4,8 miliard Kč.

Přehled jednotlivých oblastí a výše jejich financování. Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Zdali byla daná částka, která má být využita pro sportovní šatny, vymezena na základě žádosti Národní sportovní agentury, se nám z veřejně dostupných zdrojů zjistit nepodařilo. Z tohoto důvodu jsme se obrátili na Národní sportovní agenturu s žádostí o vyjádření. Agentura na náš dotaz uvedla: 

„K vyčlenění uváděné částky z React-EU na oblast sportu došlo na základě návrhu Národní sportovní agentury. Zavádějící je však informace, že se bude jednat pouze o sportovní šatny a kabiny.Návrhem Národní sportovní agentury je podpořit všestranný rozvoj sportovní infrastruktury v obcích do 3 tis. obyvatel, nikoliv tedy pouze rekonstrukce šaten a kabin“

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť je pravdou, že na žádost Národní sportovní agentury byly cca 4 miliardy z iniciativy React-EU vyčleněny na dotace do sportu. Ve veřejném materiálu vlády, ze kterého mohl čerpat i Vít Rakušan, se přitom uvádí, že má jít o dotace na kabiny. Zda je to na úkor zdravotnických zařízení je pak do značné míry hodnotící soud, a jako takový jej neověřujeme.

Vít Rakušan

My jsme připravili technicky bezproblémový návrh na podporu samoživitelkám jako hnutí Starostové a nezávislí. Z vlády přišlo negativní stanovisko.
Partie, 18. října 2020
Koronavirus
Ekonomika
Pravda
Hnutí STAN předložilo návrh na podporu samoživitelkám a samoživitelům i mladým rodinám pobírajícím rodičovský příspěvek. Vláda k němu vydala odůvodněné nesouhlasné stanovisko.

Poslanci opozičního hnutí STAN předložili dne 11. září 2020 návrh (.pdf), aby stát poskytl jednorázový mimořádný rodičovský příspěvek ve výši 6 000 korun za účelem zmírnění negativních dopadů epidemie koronaviru. Příspěvek by byl určen nejen rodičům samoživitelům, ale i mladým rodinám pobírajícím rodičovský příspěvek.

důvodové zprávě (.pdf, str. 7) k návrhu zákona uvádějí, že „mnohé domácnosti byly postiženy vysokým propadem příjmů. Jednou z nejvíce zasažených skupin jsou rodiče – samoživitelé, tj. osamělí rodiče, kteří pečují o nezaopatřené dítě, nebo děti. Dle veřejně dostupných průzkumů velká část samoživitelů přišla v důsledku krize o práci nebo se zadlužila“. Navrhli také, aby žadatelé vyplňovali jen čestné prohlášení, že splňují zákonem stanovené podmínky pro jeho poskytnutí (str. 5). Vyřízení žádosti a vyplácení příspěvku by měly na starosti úřady práce (str. 4). Dopady na státní rozpočet byly odhadnuty nejvýše na tři miliardy korun (str. 10).

Návrh následně zkritizovalo vícero poslanců. Nejkritičtěji se k tomuto návrhu vyjádřila ministryně financí Alena Schillerová: "My vlastně konkrétně nevíme, komu by se to vyplácelo. Chci připomenout, že máme robustní sociální systém, který nenechá nikoho na holičkách, různé sociální dávky, podpory. To je důvod, proč já to nepodporuji."

Dne 14. října 2020 vláda zaujala k tomuto návrhu nesouhlasné stanovisko a vydala i odůvodnění. Sněmovna tento návrh bude projednávat od 25. října.

Závěrem doplňme, že tvrzení, že je návrh „technicky bezproblémový“, je subjektivním hodnocením Víta Rakušana, a jako takové jej nehodnotíme.

Vít Rakušan

Dostáváme se do situace, kdy skutečně třeba i ty lokální nemocnice se dostávají do stavu, že omezují tu běžnou péči o pacienty, omezují své operační plány a podobně.
Partie, 18. října 2020
Pravda
K omezení lékařské péče a rušení plánovaných operací přistupují fakultní, ale i oblastní nemocnice.

O tom, že v Česku přibývá nemocnic, které omezují péči, informovala mimo jiné i Česká televize. Neakutní zákroky zastavily například nemocnice Pardubického kraje. Důvodem je i nedostatek zdravotnického personálu. „Nemocnice, kromě urgentních případů, prakticky nejsou schopny vykonávat další péči,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Nemocnice momentálně oslovují pacienty, u kterých je možné operaci odložit.

K omezení lékařské péče přistupuje i nemocnice v Kyjově či Oblastní nemocnice v Trutnově, která nebude provádět plánované chirurgické, ortopedické a gynekologické operace u objednaných pacientů.

Dále například Fakultní nemocnice Motol v Praze omezila operační výkony už v září. „Výjimkou jsou zákroky u onkologických pacientů a výkony neodkladné,“ potvrdila Právu mluvčí největší české nemocnice Pavlína Danková.

Začátkem října začali odkládat plánované operace i v Uherskohradišťské nemocnici nebo ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně.