Vít Rakušan

Předně uveďme, že na tento výrok Víta Rakušana reaguje jiným výrokem Jan Hamáček. Oba výroky týkají podobné věci a na první pohled se oba výroky mohou vylučovat. Faktická tvrzení obsažená ve výrocích jsou však odlišná, zde jsme se zaměřili na to, zda se přes léto běžely (všechny) přípravné kroky vycházející z doporučení Pavla Řeháka.

Vít Rakušan zde hovoří o týmu Pavla Řeháka, který koncem května 2020 vytvořil dokument (.pdf) s názvem „Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu epidemie covid-19 a další epidemie“. Tento materiál doporučuje 32 konkrétních kroků, které je potřeba udělat, aby byly dopady další vlny covidu-19 na zdraví obyvatelstva i na ekonomiku co nejmenší. Dodejme, že zmiňovaný dokument zaslal Pavel Řehák premiérovi Andreji Babišovi a dalším ministrům 26. května.

Materiál ve zkratce apeluje na rychlé vyhodnocování dat, na rychlou reakci v zavádění epidemiologických opatření a na masivní navýšení testovacích kapacit, respektive zajištění systému, který poté bude schopný zvládnout velké množství testů. Dále také apeluje na vytvoření centrálního call-centra, které umožní několikanásobně navýšit kapacity krajských hygienických stanic a umožní efektivní trasování nakažených i při vyšších počtech nakažených.

Tento doporučující dokument také upozorňuje, že současný Pandemický plán České republiky (.pdf) byl vytvořen pro chřipkovou epidemii (.pdf, str. 13) a je potřeba ho aktualizovat, a to prostřednictvím Ústřední epidemiologické komise (.pdf, str. 7 a dále).

Ústřední epidemiologická komise se pak „v letních měsících“ opravdu nesešla, jak ve výroku uvádí Vít Rakušan. Její jednání se konala v únoru, březnu a dubnu. Poté zasedala dne 15. května, k dalšímu jednání však došlo až 17. září 2020. Skutečnost, že se v létě Ústřední epidemiologická komise nesešla, dokonce označil za chybu i premiér Andrej Babiš.

Z dalších doporučení, která materiál Pavla Řeháka obsahoval a která v letních měsících „neběžela“, lze vybrat například zmíněné zřízení centrálního call-centra pro vyhledávání kontaktů nakažených (.pdf, str. 8). 14. září 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že k jeho vytvoření dojde „v průběhu podzimu“. Dodejme, že krajské hygienické stanice začaly mít se stíháním trasování problémy ve druhé polovině srpna. Se zhoršující se situací pak v říjnu premiér Andrej Babiš vyzval české firmy, aby zaměstnanci jejich call-center krajským hygienickým stanicím s trasováním pomohli.

Dalším doporučením, které vláda v letních měsících neuskutečnila, je zajištění vyšších testovacích kapacit (.pdf, str. 20 a 21). U nich se ČR dostala na doporučovaná čísla 30–50 tisíc testů denně až téměř v polovině října.

Počty nových případů v ČR začaly počátkem září 2020 opravdu přibývat rychleji, než tomu bylo do té doby. Hned 2. září byl zaznamenán nejvyšší nárůst nově nemocných (645 nových případů), 8. září pak denní přírůstek poprvé překonal hranici tisíce nově nakažených (1 161).

Ve svém tvrzení Vít Rakušan pravděpodobně odkazuje na výstup Andreje Babiše během interpelací, kdy odpovídal poslankyni Monice Jarošové. K tomuto vystoupení interpelovaného Andreje Babiše nedošlo ovšem 16., nýbrž 17. září. V části, kde premiér Babiš zmiňuje zahrádkářský zákon a covid-19, zaznělo:

„Já vám rozumím. Doporučil bych vlastně velice jednoduchou věc. Víte, my důchodci jsme kdysi chodili do zahrad, a ne do řetězců o víkendu. Tak zkuste už konečně tady schválit ten zahrádkářský zákon. Neřešte stále COVID-19. Už jste na tom strávili asi 15 hodin. Jo? Dneska i mladí lidé mají zájem o zahrady. Je plno lidí, kteří si pěstují zeleninu, ovoce, takže to by bylo super, kdybyste to tady konečně schválili. Máte asi 300 zákonů v řadě, tak místo toho, že tady je plno epidemiologů, zkuste tohle. To by byl určitě velký krok ve prospěch soběstačnosti. Kdysi to tak bylo.“

V další své odpovědi na interpelaci poslankyně Kovářové premiér Babiš řekl: „Teď křičíte všichni: Ústřední krizový štáb! To je zajímavé. Kvůli čemu teď? (…) Už minule Piráti tady šest a půl hodiny, tady byla hlavní epidemioložka, tady seděly ty dvě dámy, ty skutečné, a nestačily se divit, jak všichni vy tady rozumíte tý epidemiologii. A tomu viru rozumíte, všemu rozumíte. Jako takže já nevím, místo toho, abyste lidi uklidňovali, ano, tak bohužel se covid zneužívá na krajské volby. A to mi je velice líto. Protože ano, může někdo říkat: Proč jste neudělali tohle? Proč jste neudělali tohle?“

V odpovědi na interpelaci poslance Michálka však premiér Babiš dodává: „A my samozřejmě teď, ano, ty nákazy jsou vysoké, velice vysoké. Ministerstvo zdravotnictví dělá opatření.“

Andrej Babiš skutečně kritizoval poslance, že se velmi dlouho zabývají řešením covid-19 a vyzýval, ať se probírá spíše zahrádkářský zákon. Jeho odpověď na interpelaci poslankyně Kovářové pak skutečně můžeme popsat tak, že premiér Babiš situaci zlehčoval a apeloval na poslance, aby neplašili.

Že situace není tak vážná, premiér Babiš tvrdil i 13. září v nedělním „Čau lidi“ (video, čas od 1:20) na svém facebookovém profilu, ve kterém říká, že smrtnost klesá, počet zemřelých na 1 milion obyvatel činí 42. Dále pak zmiňuje vysoké kapacity lůžek pro pacienty s covid-19 a jejich nízkou zaplněnost a také zmiňuje fakt, že vyšší počet nakažených je dán rekordním počtem provedených testů.  

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť přes drobnou odchylku v tvrzeném datu projevů Andreje Babiše můžeme jeho vystoupení v Poslanecké sněmovně popsat tak, jak Vít Rakušan uvádí.

Premiér Andrej Babiš v první polovině září odmítal možnost zavedení nouzového stavu. Nicméně již v pátek 18. září 2020 nevyloučil, že by v Česku mohl být kvůli koronaviru znovu vyhlášen nouzový stav. V dalším vyjádření také uvedl: „Vývoj není dobrý. Co se děje, nikdo neočekával, predikce nejsou dobré. Všichni jsou překvapeni, že nákaza takto postupuje.“ O vážnosti situace hovořil Andrej Babiš také ve svém projevu dne 21. září 2020.

Informaci, že Andrej Babiš po 20. září prohlásil, že „situace není tak vážná, aby byl potřeba nouzový stav“, se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat.

Dodejme, že ještě v úterý 22. září například tehdy nově jmenovaný ministr zdravotnictví Roman Prymula uváděl, že nouzový stav nutné vyhlásit není. Podobně mluvil o den dříve i Jan Hamáček. Už v pondělí 28. září 2020 se však situace změnila a Roman Prymula vyjádřil záměr navrhnout zavedení nouzového stavu vládě. Andrej Babiš poté uvedl, že se vláda bude vyhlášením nouzového stavu zabývat na mimořádném jednání ve středu 30. září. 

V předvolební debatě na televizi Nova, která se konala 28. září, pak premiér Babiš zavedení nouzového stavu hájil. Na mimořádné schůzi 30. září následně vláda schválila zavedení nouzového stavu, který vstoupil (.pdf) v platnost 5. října 2020.

Pro doplnění uveďme, že v září 2020 panovaly spory mezi Andrejem Babišem a vicepremiérem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem ohledně svolání Ústředního krizového štábu. Andrej Babiš v pondělí 14. září 2020 uvedl, že svolání štábu „není na stole“, neboť dle jeho slov roli štábu zastupuje Rada vlády pro zdravotní rizika. Činnost Ústředního krizového štábu ovšem byla aktivována 21. září 2020.

Byť někteří členové vlády po 20. září opravdu prohlašovali, že není nutné vyhlásit nouzový stav, premiér Babiš se takto veřejně nevyjadřoval, naopak vyhlášení nouzového stavu připustil již 18. září. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Vzhledem k enormnímu nárůstu pozitivně testovaných osob na covid-19 v České republice v posledních dnech a k možnému přetížení českých nemocnic v budoucích týdnech se česká vláda v současnosti snaží vyjednat pomoc i ze zahraničí.

Německá spolková republika, konkrétně spolkové státy Bavorsko a Sasko již přislíbily, že v případě potřeby převezmou část českých pacientů s koronavirem. Dále například Česká lékařská komora vyzvala české lékaře v zahraniční, aby se vrátili do vlasti, a pomohli zde se zvládnutím epidemické situace.

Již po proběhlém rozhovoru s Janem Hamáčkem a Vítem Rakušanem zažádali čeští hasiči na žádost Ministerstva zdravotnictví o humanitární pomoc skrze mechanismus civilní ochrany Evropské unie. Později byl vyjednán také příjezd 28 amerických armádních lékařů se zkušenostmi s bojem s nemocí covid-19. Na tiskové konferenci po jednání vlády 22. října pak ministr obrany Lubomír Metnar uvedl (video, čas 00:49): „Jednáme o možném vyslání zdravotní pomoci i s Německem.“

Nepodařilo se nám ovšem dohledat, že by bavorští lékaři nějakým způsobem nabízeli svou pomoc s posílením kapacit českého zdravotnictví. Je však možné, že o takové pomoci probíhají interní jednání, o kterých média prozatím neinformovala. Výrok tak označujeme jako neověřitelný.

Hodnotíme pouze faktickou část výroku, tedy to, jestli premiér Babiš skutečně řekl, že Česká republika není schopna pomoci za hranicemi. Jestli Vít Rakušan považoval výrok za extrémně nehorázný, či ne, pak nehodnotíme.

Vít Rakušan měl zřejmě na mysli výrok Andreje Babiše ze dne 1. února 2020. Andrej Babiš na letišti před odletem do Portugalska v reakci na čínskou žádost o humanitární pomoc řekl, že Česká republika žádosti vyhovět nemůže, neboť zásoby potřebuje pro české občany. Premiér Babiš podle svých slov vycházel ze zprávy Ministerstva zdravotnictví ČR o stavu zdravotnických pomůcek, dle které podle premiéra Babiše skutečně nebylo možné Číně poskytnout pomoc. 

Dodejme, že na svém twitterovém účtu pak Andrej Babiš doplnil, že roušky a léky jsou skutečně potřeba pro občany ČR, avšak finanční pomoc Číně poskytnout lze.

První verze pandemického plánu byla vytvořena v roce 2001 (.pdf, str. 1). Důvodem jeho vytvoření byly pandemie chřipky ve dvacátém století a rovněž nutnost přípravy na další chřipkovou pandemii. Ta se odehrála například v roce 2009, přesněji tehdy šlo o pandemii chřipkového viru H1N1, který způsobuje tzv. prasečí chřipku.

Současná verze pandemického plánu (.pdf) pochází z roku 2011. Kromě údajů o minulých pandemiích jsou zde i informace o chřipkovém onemocnění, o testování na přítomnost chřipkového viru, o jeho léčbě a případné využití konkrétních druhů léků (.pdf, str. 7-10). Dále jsou v pandemickém plánu rozepsané samotné fáze (.pdf, str. 16) řešení případné pandemie chřipky dle WHO. Hlavních fází je konkrétně šest. Následují fáze řešení opakovaných vln či ústupu pandemie. Dokument poté rozepisuje konkrétní úkony v jednotlivých fázích (.pdf, str. 18 a následující) a jsou zde uvedeny rezorty a organizace, které budou mít na starosti jejich samotné řešení.

Samotný pandemický plán z roku 2011 se opravdu věnuje výhradně chřipce a její možné epidemii/pandemii. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý. Dodejme však, že zmiňovaný dokument také uvádí (.pdf, str. 1), že „hrozba nových infekčních onemocnění (jako např. SARS) vyžaduje v mnoha bodech implementaci opatření shodných s opatřeními při pandemii chřipkového viru. Pandemický plán je proto uzpůsoben tak, aby byl v takovýchto situacích dle potřeby aplikovatelný“.

Předseda KSČM poskytl ruskému listu Krasnaja zvezda rozhovor, který vyšel dne 15. května 2020 s titulkem „Vojtěch Filip: Většina občanů České republiky již 75 let cítí vděčnost k Rudé armádě“. Kromě samotných otázek, ve kterých není redakcí funkce Vojtěcha Filipa nijak zmiňována, obsahuje článek také krátký úvod, v přesném znění:

„Na otázky novin Rudá hvězda odpověděl první místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Vojtěch Filip.“ (V originále: „На вопросы газеты «Красная звезда» ответил первый заместитель председателя палаты депутатов парламента Чешской Республики Войтех Филип.“)

Pro doplnění uvádíme, že v celém rozhovoru není výslovně napsáno, že je Vojtěch Filip také předsedou Komunistické strany Čech a Moravy. To vyplývá pouze z jeho odpovědí, které obsahují výrazy jako „obecně za KSČM mohu poznamenat…“ atd.

List Krasnaja zvezda vychází od roku 2018 s podtitulem Noviny Ozbrojených sil Ruské federace a dříve býval také ústředním tiskovým orgánem ruského Ministerstva obrany. Je tedy možné ho označit za list vojenský, jak uvádí Vít Rakušan. O něco problematičtější je jeho popis tohoto periodika jako časopisu, jak už totiž napovídá zmíněný podtitul, Krasnaja zvezda se označuje za noviny. I přes tuto drobnou nesrovnalost však celkově hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vojtěch Filip, poslanec za KSČM, je skutečně prvním místopředsedou (.pdf) Poslanecké sněmovny. Je tedy prvním, kdo může zastupovat předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO 2011).

Ve Sněmovně za KSČM sděloval svůj názor na téma týkající se maršála Koněva například poslanec Leo Luzar na 13. a 34. schůzi Poslanecké sněmovny.

Vojtěch Filip poskytoval svá vyjádření na toto téma během posledního roku do různých médií opakovaně. Například během rozhovoru pro Interview ČT24, který byl odvysílán 13. září 2019. Podobně se poslanec Filip vyjádřil v rozhovoru pro Seznam Zprávy 28. dubna, opět pro Interview ČT24 o den později nebo pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda 15. května letošního roku.

Své stanovisko k odstranění sochy maršála Koněva, o němž rozhodli politici Prahy 6, uveřejnil Vojtěch Filip i na svém twitterovém účtu:

Někteří tzv. komunální politici mají dost drzosti dělat bez mandátu od voličů dokonce i zahraniční politiku a to i proti vládě ČR. Když se pak proto dostanou do potíží, tak škemrají, aby je za peníze daňových poplatníků Policie ČR chránila. Jejich strážníci jim najednou nestačí.

— Vojtěch Filip (@vojtafilip) April 26, 2020

Lze tak konstatovat, že Vojtěch Filip se vyjadřuje k okolnostem souvisejícím s událostmi okolo sochy maršála Koněva poměrně často. Jeho jakékoli vyjádření o této záležitosti na půdě Poslanecké sněmovny se nám však nepodařilo dohledat. Zároveň ale nedokážeme vyloučit, že se takto Vojtěch Filip nevyjadřuje např. v rámci kuloárních rozhovorů s ostatními poslanci. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Vít Rakušan zde hovoří o vyjádření předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, který v rozhovoru zveřejněném dne 15. května 2020 ruským armádním listem Krasnaja zvezda uvedl:

„(…) Ministerstvo zahraničních věcí [se] odchyluje od celostátního stanoviska, když kritizuje Ruskou federaci za to, že dosud neobnovila na svém území válečné pomníky padlých československých legionářů, kteří v roce 1918 bojovali v Samaře, u novokujbyševských Lipjag a na dalších místech Ruska s ruskými revolucionáři-komunisty.

Členové KSČM a další občané České republiky kladně vnímají skutečnost, že ruská vláda neprojevuje zájem nutit místní úřady, aby stavěly pomníky těm českým legionářům, kteří v Rusku nikoho neosvobozovali a neudělali nic dobrého pro nejskvělejší světovou socialistickou revoluci minulého století v roce 1917 v Rusku.“

Zmiňovanými legionáři, kteří v červnu 1918 bojovali v povolžské Samaře (PLESKÝ, Metoděj. 4. pluk Prokopa Velikého. 1936, str. 219) a u stanice Lipjagi v nedalekém městě Novokujbyševsk (tamtéž, str. 202–203), jsou vojáci 4. čs. střeleckého pluku Prokopa Holého a 1. čs. střeleckého pluku Mistra Jana Husi (LANGER, František. Pamětní kniha 1. střeleckého pluku Jana Husi. 1920, str. 44). Ti zde zvítězili nad bolševickými vojsky, se kterými se dostali do sporu především kvůli tomu, že z ruské strany nebyla dodržována dohoda o odchodu československých legionářů přes Vladivostok do Francie. Historik Vojenského historického ústavu Tomáš Jakl k tomu uvádí:

„Na konci dubna 1918 se však přeprava československých transportů na nátlak Německa prakticky zastavila. Na konci května se navíc sovětská vláda pokusila čs. sbor zcela odzbrojit a převést Čechoslováky buď do Rudé armády, nebo do pracovních jednotek. Čs. vojáci na tento pokus reagovali rozhodnutím o odjezdu do Vladivostoku vlastními silami.“

Před začátkem rozporů s bolševiky již měli tito českoslovenští legionáři v Rusku za sebou řadu vojenských úspěchů v bojích s rakousko-uherskou a německou armádou. V březnu 1918 se například 4. čs. střelecký pluk Prokopa Holého zúčastnil bitvy u Bachmače, kde se nacházel významný železniční uzel. A především, vojáci 1. čs. střeleckého pluku Mistra Jana Husi na začátku července roku 1917 vítězně bojovali u Zborova.

V současnosti se obě města nacházejí na Ukrajině, v době bojů pak byl Bachmač součástí samostatné Ukrajinské lidové republiky a Zborov Rakousko-uherské monarchie. Nicméně je důležité zmínit, že například Bachmač byl ještě na začátku 1. světové války součástí Ruského impéria. Dodejme, že u Zborova byla celá čs. střelecká brigáda přímo podřízena ruskému 49. armádnímu sboru (KAVENA, Karel. Dějiny dělostřeleckého pluku 1 Jana Žižky z Trocnova v ruské revoluci a ve vlasti. 1937, str. 44). Je také nesporným faktem, že 4. a 1. čs. střelecký pluk svým dílem (spolu s mnohými jinými) pomohl Rusku ke konečnému vítězství na východoevropském bojišti.

Porážka rakousko-uherské armády u města Zborov podle historiků také sehrála (MOJŽÍŠ, Milan, RAK, Michal a kol. Zborov 1917–2017. 2019, str. 150) spolu s dalšími bojovými akcemi československých legionářů v Rusku velmi důležitou úlohu při politických vyjednáváních o vzniku samostatné Československé republiky. Při příležitosti 100. výročí bitvy u Zborova v roce 2017 pak například Poslanecká sněmovna přijala usnesení, které končí slovy: „Činy legionářů by neměly být nikdy zapomenuty. Hrdinové od Zborova zasloužili se o stát.“

Z těchto důvodů lze vyjádření Vojtěcha Filipa do jisté míry opravdu považovat za zpochybňování historické role těchto jednotek, jak ve výroku uvádí Vít Rakušan. Z výroku však vyznívá, že Vojtěch Filip přímo zpochybňoval roli legionářů při vzniku samostatného Československa. Filip přitom hovořil pouze o jejich významu pro Rusko a pro revoluci v Rusku. Rakušan tak Filipovo vyjádření uvádí v zavádějícím kontextu.

Návrh na přesunutí pomníku maršála Koněva předložila koalice TOP 09, KDU-ČSL, ODS a STAN zastupitelům Prahy 6. Na jednání o návrhu se vyjádřili poslanci i občané. Pro návrh hlasovalo 33 zastupitelů, jeden hlas byl proti a šest zastupitelů se hlasování zdrželo. Zastupitelé pověřili radu Prahy 6, aby našla pro Koněvovu sochu důstojné uplatnění. Pomník nechala radnice odstranit začátkem dubna a chce ji následně umístit do Muzea paměti 20. století. V současnosti je socha Ivana Stěpanoviče Koněva v depozitáři.

„To, co se stalo v Praze – a byl to zločin – se může stát dlouhodobým zdrojem podráždění v našich dvoustranných vztazích. Nepochybně to nezůstane bez odpovědi,“ řekla 9. dubna mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

10. dubna vyšetřovací výbor Ruské federace zahájil ve věci trestní řízení na základě článku 354.1 o rehabilitaci nacismu, konkrétně podle odstavce 3 o znesvěcení symbolů vojenské slávy Ruska spáchaných na veřejnosti. Nikdo konkrétní nebyl v trestním stíhání obviněn. Příslušná ruská legislativa nebude podle českého Ministerstva zahraničí v ČR nijak vymahatelná.

„Socha maršála Koněva je válečným pomníkem, a vztahuje se tak na ni Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993, přemístění sochy ale není v rozporu s jejím zněním,“ uvedlo Ministerstvo zahraničí.

Striktně odmítáme zásahy státních orgánů Ruska do vnitřních záležitostí ČR. Místní samospráva je nedílnou součástí našeho ústavního zřízení. Stíhání jejích představitelů cizím státem za plnění mandátu je nepřípustné a v ČR nevymahatelné. Celé prohlášení ▶️https://t.co/L82BCValxG

— MZV ČR (@mzvcr) April 10, 2020

Ministr zahraničí České Republiky Tomáš Petříček požádal Rusko o diplomatické jednání podle vzájemné smlouvy o spolupráci, Rusko souhlasilo s diplomatickými konzultacemi.

Jako faktický hodnotíme pouze výrok o hlasování, a to jako pravdivý. Výrok o tom, že Rusko nemůže podat trestní oznámení, nehodnotíme jako faktické tvrzení, ale jako vyjádření nesouhlasu s danou skutečností. Nicméně Rusko na svém území zahájit trestní řízení sice může, avšak bez spolupráce českých orgánů nemá na českém území ruská legislativa žádný vliv.