#Právní stát

Co říká Ústava o pravomocích prezidenta a pravomocích vlády? A popisují politici správně soudní rozhodnutí v nejznámějších kauzách? Mezi výroky zařazenými v sekci Právní stát najdete tvrzení politiků o obsahu Ústavy a dalších právních dokumentů a také o návrzích na úpravu legislativy. Řada výroků se věnuje i českému soudnictví, platům soudců, činnosti Nejvyššího státního zastupitelství či trestnímu stíhání politiků.

Pravda
Zahraniční výbor Senátu navrhl ve svém usnesení omezit pravomoci prezidenta republiky ve smyslu čl. 66 Ústavy. V případě schválení oběma komorami Parlamentu může tento krok prezident napadnout u Ústavního soudu, který rozhodne do 15 dnů. Důkazní břemeno v řízení nese Parlament.

Miloš Vystrčil

Pravda
Článek 65 Ústavy upravuje možnost podat ústavní žalobu na prezidenta republiky pro hrubé porušení Ústavy nebo ústavního pořádku.
Pravda
Zahraniční výbor Senátu přijal usnesení, podle nějž Miloš Zeman už nemůže vykonávat svůj úřad podle čl. 66 Ústavy. V případě, že by Senát a Sněmovna prostou většinou hlasů souhlasily s usnesením, mohou být pravomoci prezidenta omezeny, prezidentem by však Miloš Zeman zůstal.
Zavádějící
Poslanci STAN skutečně kritizovali některá ustanovení lex Babiš o zveřejňování oznámení o majetku u starostů malých obcí. Srovnání s případem Andreje Babiše je však zavádějící, neboť jeho převedení majetku do svěřenských fondů bylo vyvoláno jinými ustanoveními zákona.
Pravda
Ústavní soud se možnou protiústavností aditivní klauzule zabýval např. již v roce 2001. Návrh na zrušení klauzule tehdy Ústavní soud zamítl. Na začátku února 2021 pak Ústavní soud aditivní klauzuli zrušil.

Radek Vondráček

Pravda
Dle článku 40 Ústavy České republiky je k přijetí volebního zákona nutný výslovný souhlas Poslanecké sněmovny i Senátu.
Nepravda
Podle vyjádření Ministerstva vnitra se Stanislav Grospič účastnil jednání odboru ministerstva se zástupci parlamentních stran týkajícího se legislativních úprav voleb. Nebyl členem žádné konkrétní komise.
Pravda
Návrh zákona z roku 2019, jehož autory byli mimo jiné poslanci z hnutí STAN, počítal s možností korespondenční volby pouze pro voliče žijící v zahraničí.
Pravda
Marek Hilšer na jednání Senátu o novele zákona o volbách do Parlamentu předložil pozměňovací návrh týkající se korespondenčního hlasování.
Pravda
V prosinci 2017 podala skupina senátorů (včetně několika zástupců STAN) návrh na zrušení některých ustanovení zákona o volbách do Parlamentu ČR, jelikož je považovala za protiústavní. V únoru 2021 pak Ústavní soud některé části volebního zákona zrušil.