Předně uveďme, že členy Rady České televize, která má mít podle zákona 15 členů, volí Poslanecká sněmovna. Právě volba čtyř prozatím neobsazených míst vyvolala v letošním roce ve Sněmovně vyostřené debaty. Předmětem sporů jsou jména některých kandidátů do Rady ČT, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti České televize. Pirátský poslanec Tomáš Martínek například uvedl, že „z vyjádření vybraných kandidátů (…) lze očekávat, že posílí hlasovací většinu v Radě ČT, která usiluje o odvolání generálního ředitele ČT Petra Dvořáka a o likvidaci kritických pořadů Otázky Václava Moravce, Reportéři ČT, 168 hodin a dalších“.
Podle právní analýzy (.pdf), kterou si nechal zpracovat senátor za hnutí STAN David Smoljak, také byli někteří kandidáti navrženi spolky či organizacemi, které k nominaci neměly oprávnění. Uveďme, že opoziční poslanci při projednávání volby v dubnu 2021 požadovali, aby bylo hlasování o členech Rady ČT odloženo až do doby, kdy sněmovní volební výbor „stanoví, zda došlo, nebo nedošlo k porušení zákona“. Výbor však následně pouze přijal usnesení, že informace z analýzy bere na vědomí (.pdf, str. 9–11), a odmítl seznam (.pdf) kandidátů změnit.
K odložení hlasování tedy došlo na schůzi Poslanecké sněmovny v dubnu a následně kvůli obstrukcím opozičních poslanců i na konci května. Ti tehdy kritizovali neochotu vlády domluvit se s opozicí na jménech kandidátů. Hlavním uváděným důvodem odložení tak byla snaha opozičních poslanců dosadit do tohoto kontrolního orgánu České televize také své zástupce. Uveďme, že to podporují i sociální demokraté, podle kterých by v Radě měli sedět i zástupci, které podporuje nynější opozice.
Opozice je přitom ochotna volbu brzdit tak dlouho, dokud Sněmovna nenajde společné řešení. „Věc je poměrně jednoduchá – jestli nedojde k dohodě, tak jsem přesvědčený, že volbu musíme brzdit. Není možné, abychom byli úplně odstaveni od možnosti delegovat svoje lidi, u kterých věříme, že se postarají o nezávislost veřejnoprávní televize," řekl Seznam Zprávám předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Z vyjádření opozičních poslanců ve Sněmovně nicméně nevyplývá, že by požadovali, aby o jmenování nových členů Rady ČT rozhodovala dolní komora až po volbách.
Ve věci jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby pak obě opoziční koalice jednohlasně podporují prodloužení mandátu dosavadnímu řediteli Michalu Koudelkovi, a to co nejdříve. Dodejme, že podle zákona ředitele BIS jmenuje vláda po projednání Bezpečnostního výboru Sněmovny.
Opoziční poslanci mimo jiné kritizují, že se Babiš nedrží zákona, jenž nepočítá s dočasným jmenováním ředitele BIS nebo možností, že by funkci dočasně převzal zástupce ředitele. Podle Jana Bartoška by tak mělo dojít k řádnému jmenování Koudelky do dalšího pětiletého mandátu. Piráti navíc varují, že v případě nejmenování se z postu ředitele BIS může stát po podzimních volbách jeden z významných politických nástrojů vyjednávání.
Celkově tedy výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť jsme ve veřejných zdrojích nenašli prohlášení opozice či jejích poslanců, v němž by prosazovali volbu členů Rady ČT až po podzimních volbách. Jediným cílem opozice je dosadit do Rady své zástupce, což se však může stát i před volbami.
