Ministr financí Zbyněk Stanjura mluví o výnosech z tzv. windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrných příjmů pro výrobce elektřiny. Podle něj tyto příjmy dohromady tvoří přibližně 57 mld. Kč.

Windfall tax

Windfall tax je speciální přirážkovou daní pro společnosti z odvětví výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví a petrochemického průmyslu. Platí od začátku 2023 a podle původního záměru její platnost potrvá až do konce roku 2025. Ministr Stanjura ale v březnu sdělil, že v případě výběru plánovaných 17 mld. Kč za rok 2024 (.pdf, str. 114–115 z 358) bude navrhovat zrušení systému již na konci letošního roku.

Sazba této daně je stanovena na 60 % a je uplatňována jako přirážka k dani z příjmů právnických osob, která v roce 2023 činila www.zakonyprolidi.cz/cs/2023-349#cl15-40">19 %. Jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk (.docx, str. 9). Vyměřovaný základ vzniká porovnáním zisku v aktuálním daňovém období s průměrem zisků v letech 2018–2021 navýšeným o 20 %.

Energetické firmy a největší banky podle ministra Stanjury v roce 2022 generovaly „vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů.“ Ministerstvo financí (MF) si jejím zavedením slibovalo získat nový zdroj příjmů pro řešení energetické krize a dopadů ruské invaze na Ukrajině (.pdf, str. 2).

MF v roce 2022 odhadovalo, že příjmy z windfall tax budou za rok 2023 činit zhruba 85 mld. Kč. Ve skutečnosti ovšem celkové příjmy nakonec dosáhly pouze 39,1 mld. Kč. Podle MF zisky z mimořádné daně většinově tvořilo inkaso z výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a vzduchu (.pdf, str. 5).

Výsledné inkaso z daně ovlivnilo především osvobození od daně pro firmy, které vykonávají kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v poměru vyrobené elektřiny a dodaného tepla menším než 4,4. Ze zmíněných 39 mld. Kč většinu tvoří příjem daně od ČEZu, který na dani z neočekávaných zisků podle svého odhadu z listopadu 2023 zaplatil mezi 28 až 34 mld. Kč (.pdf, str. 6).

Odvod z nadměrných příjmů

Ministr Stanjura ve výroku současně zmiňuje „druhý nástroj,“ čímž zjevně naráží na povinnost platit odvody z nadměrných příjmů pro výrobce energií, která byla zavedená společně s windfall tax na podzim roku 2022. Toto opatření vychází z nařízení Evropské komise, jež stanovila doporučené maximum příjmu z prodeje jedné megawatthodiny (MWh) elektřiny na 180 eur.

V praxi výrobci elektřiny státu odváděli 90 % z příjmů nad určenou hranici. Tato hranice se ale lišila a odvíjela se od jednotlivých zdrojů produkce elektřiny. Hranice 180 eur/MWh platila např. pro příjmy vyrobené využitím energie větru, slunečního záření, vody nebo geotermální energie. V případě výroby elektřiny z plynného paliva z biomasy byla hranice určena na 240 eur/MWh. Nejnižší strop byl stanoven u využití jaderné energie. Celkové příjmy z těchto odvodů za rok 2023 dosáhly 18,5 mld. Kč.

Závěrečné hodnocení

V souvislosti s růstem cen energií vláda v roce 2022 prosadila dvě mimořádná opatření, tzv. windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků a odvod z nadměrných příjmů pro výrobce elektřiny. Díky windfall tax stát za rok 2023 vybral 39,1 mld. Kč a z druhého nástroje výnos činil 18,5 mld. Kč. Dohromady se tak jedná o 57,6 mld. Kč, tedy přibližně o 57 či 58 miliard korun, jak správně uvádí ministr financí Stanjura. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura mluví o rozdílu mezi mimořádnými výdaji a příjmy ve státním rozpočtu za rok 2023. Mimořádnými výdaji se rozumí neplánované náklady, kterými stát řeší krizovou situaci. Mimořádnými příjmy pak zisk z opatření, kterými se stát snaží tyto neplánované výdaje vyrovnat. Stanjura tvrdí, že pokud nezapočítáme platby za obnovitelné zdroje, které stát plně hradil od října 2022 do konce roku 2023, celkové neočekávané náklady v roce 2023 převyšovaly neočekávané příjmy o zhruba 18–19 miliard korun.

Mimořádné náklady během energetické krize

Kabinet Petra Fialy musel v roce 2023 řešit vysoké ceny energií, které souvisely s válkou na Ukrajině a s tím spojeným snížením dodávek plynu ze strany Ruska. Vláda na tento nárůst reagovala dotováním cen pro koncové spotřebitele, kdy zastropovala ceny elektřiny a plynu a energetickým společnostem uhradila ušlý zisk. Vedle toho stát doplatil mimořádné náklady společnosti ČEPS, která provozuje elektroenergetickou přenosovou soustavu. Také vyčlenil zvláštní podporu podnikům v energeticky náročných odvětvích (.docx).

Z výdajových položek tak stát vynaložil největší prostředky na kompenzování za dodávku elektřiny a plynu koncovým spotřebitelům. V roce 2023 jej tyto dotace vyšly na 52,8 mld. Kč. Dotace společnosti ČEPS dosáhly 18,7 mld. Kč. Podpora podniků v energeticky náročných odvětvích činila 4,6 mld. Kč. Dohromady tak na mimořádných výdajích stát vynaložil 76,1 mld. Kč (vše .pdf, str. 5).

Zisky z mimořádných opatření

Vzhledem k těmto mimořádným nákladům stát přišel s některými opatřeními, jimiž se snažil ušlé zisky vyrovnat. Vláda koncem roku 2022 představila tzv. „windfall tax“, tedy daň z neočekávaných zisků velkých společností. Zvýšené zdanění se konkrétně týkalo firem z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Nadměrný zisk těchto firem stát zdanil 60 % (.pdf, str. 4). Ministerstvo financí očekávalo, že tímto opatřením do státního rozpočtu přibude cca 85 mld. Kč. Nakonec se ale díky této dani vybralo jen 39,1 mld. Kč (.xlsx, list „Příjmy SR“).

Kromě toho stát mimořádně vybíral i na odvodech z nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Tímto způsobem získal navíc 18,5 mld. Kč (.xlsx, list „Příjmy SR“). V součtu tedy stát mimořádnými opatřeními vybral 57,7 mld. Kč. Mimořádné příjmy tak zaostaly za mimořádnými výdaji o 18,4 mld. Kč.

Závěr

Mimořádné výdaje v roce 2023 dosáhly 76,1 mld. Kč, zatímco mimořádné příjmy činily pouze 57,7 mld. Kč a byly tedy o 18,4 mld. Kč nižší. Výrok ministra Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura hovoří o předpokládaném rozdílu mezi mimořádnými výdaji a příjmy ve státním rozpočtu pro rok 2024. Mimořádnými výdaji se rozumí neplánované náklady, kterými stát řeší krizovou situaci. Mimořádné příjmy jsou pak zisk z opatření, kterými se stát snaží tyto neplánované výdaje vyrovnat. Stanjura v kontextu výroku tvrdí, že příjmy v tomto systému v roce 2024 převýší výdaje o přibližně 17 miliard korun, čímž se vyrovná negativní bilance z předchozího roku.

Mimořádné státní výdaje

Kabinet Petra Fialy musel v roce 2023 řešit vysoké ceny energií, které souvisely s válkou na Ukrajině a s tím spojeným snížením dodávek plynu ze strany Ruska. Vláda na tento nárůst reagovala dotováním cen pro koncové spotřebitele, kdy zastropovala ceny elektřiny a plynu a energetickým společnostem uhradila ušlý zisk. Vedle toho stát doplatil mimořádné náklady společnosti ČEPS, která provozuje elektroenergetickou přenosovou soustavu. Také vyčlenil zvláštní podporu podnikům v energeticky náročných odvětvích (.docx).

Z výdajových položek tak stát vynaložil největší prostředky na kompenzování za dodávku elektřiny a plynu koncovým spotřebitelům. V roce 2023 jej tyto dotace vyšly na 52,8 miliardy Kč. Dotace společnosti ČEPS dosáhly 18,7 miliardy Kč. Podpora podniků v energeticky náročných odvětvích činila 4,6 miliardy Kč. Dohromady tak na mimořádné výdaje stát vynaložil 76,1 miliardy korun (vše .pdf, str. 5). 

Windfall tax

Vzhledem k těmto mimořádným nákladům stát přišel s některými opatřeními, jimiž se snažil ušlé zisky vyrovnat. Vláda koncem roku 2022 představila tzv. „windfall tax“, tedy daň z neočekávaných zisků velkých společností. Zvýšené zdanění se konkrétně týká společností z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Sazba daně činí 60 % a je aplikována na nadměrný zisk těchto firem jako přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob (.pdf, str. 4).

Ministerstvo financí očekávalo, že tímto opatřením do státního rozpočtu za rok 2023 přibude cca 85 miliard. Nakonec se ale díky této dani vybralo jen 39,1 mld. Kč (.xlsx, list „Příjmy SR“). Kromě toho stát mimořádně vybíral i na odvodech z nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Tímto způsobem získal navíc 18,5 mld. Kč (.xlsx, list „Příjmy SR“). V součtu tedy stát mimořádnými opatřeními vybral 57,7 miliardy korun.

Vláda Petra Fialy předpokládá, že v roce 2024 do státního rozpočtu díky výběru windfall tax přibude 17 miliard korun (.pdf, str. 114–115 z 358). Zastropování cen energií přitom na letošní rok nebylo prodlouženo a s ostatními mimořádnými výdaji rozpočet nepočítá. Rozdíl mezi mimořádnými příjmy a výdaji tak dle plánu činí právě 17 miliard.

Dodejme, že podle původního návrhu mělo být toto mimořádné zdanění platné až do konce roku 2025. Ministr Stanjura ale v březnu sdělil, že v případě výběru plánovaných 17 mld. Kč za rok 2024 bude navrhovat zrušení systému již na konci tohoto roku. Své rozhodnutí vysvětloval tím, že předpokládaný zisk v letošním roce by vyrovnal ztrátu způsobenou mimořádnými výdaji v loňském roce.

Závěr

Rozpočet na rok 2024 tedy počítá s tím, že se díky dani z neočekávaných zisků vybere 17 miliard korun. Dotování cen energií pro koncové spotřebitele skončilo s rokem 2023 a v případě, že nenastanou žádné mimořádné výdaje, by mimořádné příjmy dle plánu měly být vyšší právě o 17 mld. Kč. Výrok ministra Stanjury proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová reaguje na dotaz moderátora, jestli má Visegrádská čtyřka (V4) pro zájmy Česka nějaký význam. V odpovědi naráží na proběhlé setkání této skupiny a uvádí, že se na něm dle ní odehrálo mnoho konfrontací, a i právě proto je důležité, že lídři jednotlivých zemí o vzájemných neshodách mluvili.

Proslov Roberta Fica

Slovenský premiér Robert Fico při příležitosti dvouletého výročí od zahájení ruské invaze na Ukrajině na svých sociálních sítích zveřejnil projev (video), ve kterém se věnoval tamní situaci. Zaměřil se především na kritiku západní vojenské pomoci Ukrajině a odmítl názor, že konflikt má jen vojenské řešení. Během několikaminutového proslovu z jeho úst zaznělo množství kontroverzních výroků, které si vysloužily kritiku od některých slovenských i českých politiků či médií.

Fico např. řekl: „Tato válka začala už v roce 2014 řáděním ukrajinských neonacistů.“ (video, čas 1:27). Zopakoval tak ruský narativ, že tzv. Euromajdan, tedy demonstrace, které vedly v roce 2014 ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, byla řízena fašisty či neonacisty. Toto tvrzení, které šířili představitelé Kremlu nebo právě Janukovyč, ale bylo v minulosti vyvráceno několika zdroji. Samotný „Euromajdan“ pak vedl ke zvolení demokratické vlády. Právě domnělý fašismus na Ukrajině patří mezi hlavní témata ruské propagandy.

Ačkoliv na Ukrajině tehdy prokazatelně působily i krajně pravicové skupiny jako například polovojenský pluk Azov, je třeba zmínit, že neonacisté bojovali i v řadách proruských separatistů. Tato jednotka během dalších let nicméně prošla reformou a radikálů ve svých řadách se postupně zbavoval. To uvedl i analytik Michal Lebdušky z Asociace pro mezinárodní otázky, podle kterého se Azov od extremistických členů očistil. Naproti tomu za Rusko, ve kterém žije početná komunita neonacistů, podle médií na Ukrajině bojuje množství sympatizantů extrémní pravice. 

Za jeden z důvodů ruského vpádu na Ukrajinu Fico označil i údajný slib NATO, že se nebude rozšiřovat dále na východ (video, čas 1:33). Tento závazek ale spojenci Rusku nikdy nedali. Domnělé ohrožení Ruska Severoatlantickou aliancí je opět jedním z typických narativů ruské propagandy.

O „démonizování“ ruského prezidenta Robert Fico kriticky hovořil již v úvodu videa, když uvedl, že „padlo rozhodnutí (ze strany Západu, pozn. Demagog.cz), že masivní podpora Ukrajiny – finanční i vojenská – spojená se sankcemi proti Rusku a falešným démonizováním prezidenta Ruské federace Putina, dostane Rusko na kolena“ (video, čas 0:36).

Další Ficova proruská vyjádření 

Podle slovenského politologa Grigorije Mesežnikova zaujímá Robert Fico proruský postoj již od roku 2014. V jeho vyjádřeních tak můžeme najít i další tvrzení šířená ruskou propagandou. Analytička Inna Polianska řadí mezi šest zásadních ruských narativů podrývajících suverenitu Ukrajiny tvrzení o zkorumpovanosti Ukrajiny či o tom, že je pouhým nástrojem ovládaným Západem. Přesně v tomto duchu hovořil v lednu 2024 i slovenský premiér, když uvedl, že „Ukrajina není suverénní, samostatná země, Ukrajina je pod absolutním vlivem Spojených států amerických“ a zároveň stát označil za „jednu z nejzkorumpovanějších zemí světa“.

Závěr

Robert Fico skutečně opakovaně šíří narativy typické pro ruskou propagandu. V projevu k příležitosti dvou let od zahájení ruské invaze na Ukrajině zároveň mluvil o „falešném démonizování“ Vladimira Putina ze strany Západu. Výrok Olgy Richterové tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová v kontextu výroku kritizuje slovenského premiéra Roberta Fica za to, že podle ní opakuje tvrzení ruské propagandy. Poukazuje na to, že se dle jejího názoru na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina vraždí jeho političtí oponenti, a uvádí, že novinářka Anna Politkovská byla zabita v den Putinových narozenin. V našem odůvodnění se tak zaměříme na to, zdali se její vražda opravdu udála v tento den.

Ruská novinářka a spisovatelka Anna Politkovská se narodila v rusko-ukrajinské rodině v New Yorku, kde její rodiče působili na diplomatických pozicích v Organizaci spojených národů. Žurnalistiku vystudovala v Moskvě a během druhé čečenské války zveřejňovala informace o lidech, kteří v Čečensku zmizeli. Kvůli kritickým článkům z této oblasti Politkovská čelila výhrůžkám smrtí.

Politiku Kremlu kritizovala i ve svých knihách, např. v díle s názvem „Putinovo Rusko“. V roce 2004 přežila pokus o otravu, když jí na palubě letadla byl podán čaj, po jehož vypití upadla do kómatu a byla převezena do nemocnice. Zastřelena byla 7. října 2006, tedy v den Putinových narozenin, ve výtahu svého domu.

V roce 2012 poslal moskevský soud do vězení bývalého policistu Dmitrije Pavljučenkova za to, že se na vraždě podílel zařízením novinářčina sledování. V roce 2014 pak bylo za vraždu odsouzeno dalších pět mužů, přičemž hlavním vykonavatelem měl být Čečenec Rustama Machmudov, pomáhat mu měli i jeho dva bratři. Za podíl na organizaci poslal soud do vězení i jejich strýce Loma-Aliho Gajtukajeva a také bývalého policistu Sergeje Chadžikurbanova. Ten byl předčasně propuštěn poté, co v řadách ruské armády bojoval na Ukrajině. Sám Machmudov obvinění, že by on či jeho bratři Politkovskou zavraždili, u soudu odmítal.

Dosud zároveň není jasné, kdo si vraždu Politkovské objednal. Podle odsouzeného Pavljučenkova za ni byli zodpovědní bývalý vůdce čečenských povstalců Achmed Zakajev a ruský miliardář a Putinův odpůrce Boris Berezovskij, hodnověrnost jeho prohlášení byla nicméně zpochybňována. Naopak příbuzní Politkovské a novináři podezřívali ruské tajné služby, nebo proruské čečenské vedení Ramzana Kadyrova. Podobný názor pak zastávali (The Corporation: Russia and the KGB in the Age of President Putin, str. 482) např. i historik Jurij Felštinskij a politolog a zároveň kritik Putina Vladimir Pribylovskij.

Závěr 

Novinářka Anna Politkovská, která kritizovala politiku Moskvy, byla opravdu zavražděna v den narozenin Vladimira Putina. Výrok Olgy Richterové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) zmiňuje reakci internetového prodejce Rohlík, který v souvislosti se zemědělskými protesty ukončil spolupráci s firmou jednoho z pořadatelů akce, Zdeňka Jandejska. Tím Benda ilustruje, že nejen vládní představitelé upozorňovali na to, že protestní akci „zneužily síly, kterým jde o něco jiného,“ než jen o změnu zemědělské politiky.

Zdeněk Jandejsek a protest z 19. února

Dne 19. února zemědělci vyjeli do ulic Prahy protestovat zejména proti Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal) a byrokracii, a přidali se tak k vlně protestů farmářů v Evropě. Jedním z hlavních pořadatelů protestu, během kterého traktory blokovaly dopravu, byl Zdeněk Jandejsek, podnikatel v zemědělství a bývalý prezident Agrární komory. V současnosti je majitelem holdingu Rabbit CZ, který se orientuje především na rostlinnou a živočišnou výrobu.

Jandejska kritizoval například europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který ho den před protesty v televizní debatě na CNN Prima News (video, čas 1:00) označil za „proruského kolaboranta“. To dokládal dopisem, který podle jeho slov napsal Jandejsek ruské ambasádě po začátku války na Ukrajině a nabízel v něm pomoc ruským okupantům. Jandejsek toto obvinění později odmítl, z veřejně dostupných zdrojů ovšem nelze určit, jestli byl dopis pravý, či nikoliv. Vondra dále Jandejska obvinil, že je „figurkou“ Andreje Babiše (ANO).

V den protestů média také upozorňovala, že firmy, ve kterých Jandejsek figuruje, získaly na dotacích více než dvě miliardy korun ze státních a evropských zdrojů. „Přesto je jednou z hlavních tváří protestů proti politice české vlády i politice Bruselu,“ dodal k tomu zpravodajský server Novinky.cz.

Vyjádření obchodu Rohlík

Právě ve spojitosti se získanými dotacemi kritizoval Jandejskovo zapojení do protestů také největší online obchod s potravinami Rohlik.cz. „Vyjádřit nesouhlas s politikou je právem každého z nás, ale omezovat dopravu a osobní svobody obyvatel už nikoliv. Je také špatně, když organizátorem stávky proti současnému systému je člověk, který právě díky němu načerpal na dotacích přes 2 miliardy korun,“ uvedl e-shop Rohlík ve svém prohlášení na facebooku. Na závěr také oznámil, že se z popsaných důvodů rozhodl „dále nenabízet produkty RabbitCZ“.

Zakladatel a majitel akciové společnosti Rohlik Group Tomáš Čupr uvedl, že se Rohlík distancuje od metod, které organizátoři protestů používají. „Chceme tímto krokem zdůraznit, že podpora, kterou poskytujeme, je založena na principech udržitelného rozvoje, férového jednání a vzájemného respektu,“ řekl Čupr. V tiskové zprávě obchod Rohlík také napsal, že organizátoři protestů berou „veřejnost jako rukojmí v politickém boji“, což společnost považuje za nepřijatelné.

Shrnutí

Internetový prodejce potravin Rohlík dne 19. února vydal prohlášení, ve kterém kritizoval Zdeňka Jandejska, jednoho z hlavních pořadatelů tehdejšího zemědělského protestu. V textu upozorňoval, že Jandejsek organizoval protestní akci proti politice vlády a EU, přestože jeho společnosti získaly od státu a EU více než dvoumiliardové dotace. 

Rohlík sice přímo neuváděl, že se Jandejsek snaží „destabilizovat zemi”, kritizoval ovšem organizátory akce kvůli metodě protestu a za to, že si podle něj vzali celou veřejnost jako „rukojmí v politickém boji“. V závěru prohlášení Rohlík oznámil, že se rozhodl ukončit spolupráci s Jandejskovou společností Rabbit CZ. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher odkazuje na pořad Partie Terezie Tománkové, v jehož vysílání z 18. února 2024 diskutovali europoslanci Alexandr Vondra (ODS) a Markéta Gregorová (Piráti) a poslanci Robert Králíček (ANO) a Jan Hrnčíř (SPD) o tehdy chystaném protestu zemědělců v Praze. Ten se uskutečnil den po vysílání pořadu na CNN Prima News, tedy 19. února.

Alexandr Vondra, lídr kandidátky SPOLU v letošních volbách do Evropského parlamentu, v pořadu Partie podal svůj pohled na plánovaný protest zemědělců (video, čas 25:58–29:55). Během svého výstupu předložil dopis, který mu dle jeho slov předal někdo z „okruhu zemědělců“ (video, 27:23). Vondra o dopisu tvrdil, že ho po začátku války na Ukrajině poslal ruskému velvyslanci Zdeněk Jandejsek, zemědělský podnikatel, bývalý předseda Agrární komory ČR a zároveň jeden z organizátorů protestu zemědělců v Praze. „V podstatě (v dopise, pozn. Demagog.cz) nabízí kolaboraci Ruské federaci,“ shrnul (video, 26:38) Vondra obsah dokumentu, jehož pravost ovšem nelze ověřit.

Vondra v rozhovoru dále spojoval podnikatele Jandejska s Andrejem Babišem. Tvrdil, že Jandejsek je „figurkou“ bývalého premiéra (video, 26:49), pro Babiše „dělá špinavou práci“ a zároveň vytvářel „můstek“ mezi ním a dezinformační scénou. Na závěr Vondra řekl, že protest zemědělců má „čistě politický účel" (video, čas 29:09).

Pro úplnost doplňme, že sám Vondra v Partii uváděl, že nemá jak potvrdit pravost dopisu (video, čas 37:19). „Jestli tohle je ‚fake‘, nebo není, to se ho (Zdeňka Jandejska, pozn. Demagog.cz) můžete zeptat,“ řekl k tomu (video, 27:11).

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám kopii dokumentu, který Vondra přinesl do studia, nepodařilo dohledat. Na záběrech z Partie lze rozeznat jen to, že je v hlavičce textu uvedený název zemědělské společnosti RABBIT Trhový Štěpánov, a. s., tedy společnosti, ve které Zdeněk Jandejsek zastává funkci předsedy představenstva.

Redakce CNN Prima News později upřesnila, že Vondrou předložený dopis obsahoval nabídku podpory ruským okupantům na Ukrajině. „Jsem rád, že dostávám zprávy o vaší vojenské operaci na Ukrajině. Nabízím Vám pomoc v podobě zásobování ruské armády a jsem připraven významně finančně přispět na financování techniky pro vaši armádu,“ citovala CNN Prima News azbukou psaný text. Podle tvrzení Zdeňka Jandejska nicméně tento dopis není pravý.

Závěr

Alexandr Vondra v pořadu Partie skutečně představil dopis, který podle něj Zdeněk Jandejsek, jeden z organizátorů protestu zemědělců v Praze, údajně adresoval ruskému velvyslanectví. V rozhovoru Vondra spojuje Jandejska s Andrejem Babišem a tvrdí, že bývalý premiér Jandejska využívá pro „špinavou práci“. Na závěr rozhovoru uvádí, že protest má „čistě politický účel“. Tvrzení Patrika Nachera, že se europoslanec Vondra pokusil spojit osobu Andreje Babiše s protestem zemědělců, tedy hodnotíme jako pravdivé. 

Poslanec Patrik Nacher (nestraník za ANO) výrokem reaguje na debatu o tom, jak velké dotace čerpají někteří zemědělci, kteří se 19. února připojili k demonstraci proti podmínkám v jejich oboru. Protest, při kterém zemědělci přijeli s traktory do Prahy a demonstrativně blokovali pražskou magistrálu, si totiž vysloužil kritiku od mnohých politiků.

Někteří z nich poukazovali na problémy plánovaného charakteru demonstrace, a to vzhledem k jeho dopadu na plynulost dopravy v Praze. Dalším vadilo údajné napojení organizátorů na proruskou scénu. V neposlední řadě si ale kritiku vysloužila i skutečnost, že někteří zúčastnění zemědělci čerpají nemalé dotace od EU, proti jejíž politice byla demonstrace zčásti namířena.

V této příležitosti padlo i jméno spoluorganizátora akce, podnikatele v zemědělství Zdeňka Jandejska. Podniky, ve kterých jeho osoba figuruje, totiž získaly na dotacích přes 2,2 miliady korun. Patrik Nacher se ale přiklání k názoru, že je tato kritika nepatřičná, neboť dotyční zemědělci obdrželi dotace legální cestou poté, co jim na ně vznikl nárok (video, čas 17:45). Ve výroku tvrdí, že Jandejska podobně kritizoval například europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Vondrova kritika podnikatele Jandejska

Europoslanec Vondra vystoupil v pořadu Partie na CNN Prima News 18. února (video), přičemž tématem diskuze byla právě (tehdy teprve plánovaná) demonstrace zemědělců. V průběhu pořadu Vondra prohlásil, že zemědělci se dnes mají lépe než v minulosti (video, čas 12:01) a dodal: „Podívejme se, (…) jaké pan Jandejsek má miliardové obraty, generuje stomilionové zisky, čerpá evropské dotace“ (čas 12:16).

Kromě toho podnikatele obvinil i z kolaborace s Ruskem (video, čas 0:48). Tu se snažil doložit dopisem v ruštině, kterým měl podnikatel údajně nabízet své služby ruské ambasádě týden po vypuknutí konfliktu na Ukrajině. „Je to v azbuce ruskému velvyslanci, kde v podstatě nabízí kolaboraci (…) Ruské Federaci,“ řekl Vondra (čas 1:09). Následně ale přiznal, že pravost dopisu nemá jak doložit (čas 1:43).

Závěr

Europoslanec Vondra se skutečně vyjadřoval na adresu Zdeňka Jandejska. Kromě obvinění z „kolaborace“ s Ruskem o něm v diskuzi na CNN Prima News řekl, že „(…) generuje stamilionové zisky, čerpá evropské dotace“. Nezmiňuje tedy doslovně, jak objemné dotace podnikatel čerpá. Zjevně ale naznačuje, že jde o nemalé peníze. Výrok poslance Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala v rozhovoru reaguje na otázku, jestli bude jezdit do menších měst. Ve své odpovědi zmiňuje, že už nyní jsou jednou z aktivit jeho vlády právě návštěvy regionů a komunikace s lidmi. Jako důkaz uvádí zavedení pravidelných výjezdních jednání, kdy se ministři alespoň jednou za čtvrt roku scházejí v menších městech, která nejsou krajská.

První výjezdní zasedání Fialova kabinetu, které proběhlo jinde než v okolí Prahy, se uskutečnilo 29. března 2023 v Jeseníku (.pdf, str. 1). Na tiskové konferenci poté Petr Fiala řekl, že podobný formát cest do regionů, kdy se ministři setkávají i s místními lidmi či starosty, plánuje pořádat častěji.

Předseda vlády tehdy mluvil například se stavaři, kteří budovali obchvat obce Bludov v sousedním okrese Šumperk. Ministr vnitra Vít Rakušan navštívil Krajské policejní ředitelství Olomouckého kraje a strávil čas s policisty v terénu.

Necelého čtvrt roku nato, 7. června 2023, zasedl Fialův kabinet v dalším městě, a to ve Vimperku (.pdf, str. 1). Zde například schválil pomoc Ukrajině. Někteří ministři měli také své individuální programy – např. ministr zahraničí Jan Lipavský debatoval se studenty gymnázia v Písku a ministryně obrany Jana Černochová navštívila 15. ženijní pluk v Bechyni. Ke schůzi vlády došlo o tři měsíce později také v Kadani (.pdf, str. 1). Zatím poslední jednání v menším městě proběhlo 6. prosince 2023 v Bučovicích (.pdf, str. 1), které se nacházejí v Jihomoravském kraji.

Celkově tak v loňském roce Fialova vláda vyjela do regionů čtyřikrát, vždy v rozestupu přibližně tří měsíců. Vedle běžných vládních schůzí se ministři scházeli také se zástupci jednotlivých regionů a věnovali se svým aktivitám. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka očekává, že po náročném období, které zahrnovalo pandemii a ekonomické obtíže v souvislosti s válkou na Ukrajině, se Česká republika přesunula do stabilnější fáze s nižší inflací a s růstem reálných mezd. Zároveň pak uvádí, že bychom měli „mít i nadále nejnižší nebo jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii“. Zjevně tedy ve své predikci vychází z popisu současného stavu nezaměstnanosti, na který se v následujících odstavcích také zaměříme.

Podle dat Eurostatu se nezaměstnanost v České republice od roku 2017 do roku 2022 pohybuje pod hranicí 3 %, což je dlouhodobě jedna z nejnižších hodnot ze všech členských států Evropské unie. Jak je vidět na následujícím grafu, v prosinci 2023 mělo nižší nezaměstnanost než ČR pouze Polsko a Malta. Podle posledních dat (.pdf) dosahovala v Česku míra nezaměstnanosti 2,8 % (str. 4).

Úřad práce ČR k prosinci 2023 evidoval celkem 279 227 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob tak činil 3,7 %. V předchozím měsíci dle Úřadu práce podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 3,5 %.

Uveďme, že za rozdílnými prosincovými čísly stojí odlišná metodika. Úřad práce České republiky zveřejňuje (.pdf, str. 1) tzv. podíl nezaměstnaných osob. Jedná se o počet nezaměstnaných osob registrovaných na Úřadu práce vydělený počtem všech lidí ve věku 15–64 let, kteří žijí na daném území. Pokud je tedy tato míra nezaměstnanosti například 10 %, hledá si práci každý desátý člověk v tomto věku.

Jinou metodiku (.pdf, str. 1) výpočtu nezaměstnanosti ovšem používá Český statistický úřad, z jehož dat vychází i Eurostat. ČSÚ vypočítává tzv. obecnou míru nezaměstnanosti na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech. Tento ukazatel vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkovém součtu zaměstnaných a nezaměstnaných (práci hledajících) osob. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 činila obecná míra nezaměstnanosti 2,6 %.

Závěr

Podle dat Eurostatu mělo Česko v prosinci 2023 v rámci EU třetí nejnižší nezaměstnanost. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.