Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě odstavce 4 článku 39 Ústavy ČR, kde je uvedeno " K přijetí ústavního zákona (...) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů".

Na základě povolebního přepočtu mandátů je tedy zřejmé, že současná vládní koalice, která v Poslanecké sněmovně disponuje 114 mandáty, nutně potřebuje ke schválení ústavního zákona podporu poslanců z dalších parlamentních stran.

Dále doplňujeme, že ani v Senátu nemá současná vládní koalice disponující 46 mandáty, při přítomnosti všech senátorů, potřebnou většinu ke schválení ústavního zákona.

Samotné věcné zadání zákona o obecném referendu se nám bohužel dohledat nepodařilo, doplňujeme pouze, že předložení návrhu tohoto zákona je součástí Programového prohlášení vlády z 14. 2. 2014 a dle Legislativního plánu vlády by měl být předložen v srpnu tohoto roku.Stručnou historii návrhů zákona o obecném referendu potom naleznete zde. Poslední návrh zákona o obecném referendu byl Poslanecké sněmovně předložen vládou Petra Nečase 11. 4. 2012., jeho projednání však bylo ukončeno s koncem volebního období.

Události na Ukrajině měly o víkendu rychlý spád. Dohoda o příměří byla podepsána v pátek 21. února, ale již následující den došlo k událostem (především k odvolání prezidenta Janukovyče parlamentem), které ani neumožnily, aby dohoda mohla začít platit. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Vojtěch Filip měl na mysli dohodu o příměří mezi prezidentem Janukovyčem a představiteli opozice. Tato dohoda byla podepsána v pátek 21. února za účasti ministrů zahraničí Německa a Polska. Měla omezit pravomoci hlavy státu a vést k novým volbám. Také měla umožnit návrat k ústavě z roku 2004.

Již v sobotu však prezident Janukovyč utekl z Kyjeva. Parlament jej poté odvolal z funkce a nové prezidentské volby stanovil na 25. května. Také si odhlasoval, že daná rozhodnutí nepotřebují podpis prezidenta, aby mohla začít platit, protože prezident není přítomen. Janukovyč se poté objevil v televizi, kde prohlásil, že se jedná o puč.

Je pravdou, že z říjnových předčasných voleb se do dvousetčlenné Sněmovny dostalo 118 nových poslanců. Po volbách o tom informovala např. Česká televize a to jak v přiloženém textu, tak i v reportáži, která se nachází na konci tohoto textu.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo z dostupných veřejných zdrojů dohledat vyjádření ministra dopravy, které by korespondovalo s jeho výrokem.

Podle zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, § 2 hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zákon říká: "Dokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu vyslovena vina, nelze na toho, kdo byl vzat do vazby (dále jen "obviněný"), hledět, jako by byl vinen"

Poslanecká sněmovna v roce 2011 sestávala z pěti politických stran - ČSSD, ODS, TOP 09 s podporou Starostů, Věci veřejné a KSČM. Ve výběrové komisi zasedli podle zprávy Ministerstva vnitra České republiky zástupci tří stran - ČSSD, ODS, TOP 09. Předpokládejme, že Radek John jako předseda strany VV své straně zastoupení v komisi nabídl také. Vynechána je pak pouze, v souladu s jeho tvrzením, jen KSČM a výrok je tedy pravdivý.

Dle věstníku veřejných zakázek, který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, bylo k zakázce na zajištění dodávek tabulek registračních značek 1.7. 2013 vydáno tzv. oznámení předběžných informací. Jde o první krok v celém cyklu zadávání zakázky, na který musí k jejímu plnému vyhlášení navazovat tzv. oznámení o zakázce a nakonec tzv. oznámení o zadání zakázky (viz. nápověda k věstníku, 8. otázka). Zakázka je v tomto smyslu tedy skutečně připravena.

O historii veřejných soutěží na registrační značky se zmiňuje např. server ČT24. Dle jeho informací firma HICON vyrábí pro stát značky již od r. 1994. V roce 2001 byla s firmou HICON uzavřena nová smlouva, ale bez veřejné soutěže.

Na základě evidence z věstníku veřejných zakázek a informací na serveru ČT24 hodnotíme výrok Zdeňka Žáka jako pravdivý.

Ve výroku nehodnotíme část o "mnoha dalších případech" (viz navazující výrok, který se věnuje otázce toho, co MD za poslední dvě desetiletí soutěžilo).

Je pravda, že Tomáš Baťa byl starostou Zlína, a to v letech 1923–1932. Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, protože nedokážeme s určitostí konstatovat, jestli a kolikrát Tomáš Baťa zkrachoval.

Baťa se za svou profesionální kariéru s finančními problémy potýkal. Když bylo Baťovi 15 let, odešel do Vídně, aby se pokusil prorazit jako švec. Ve Vídni se mu však nedařilo a neměl ani pracovní povolení. Nakonec ho jeho otec vzal zpátky do Zlína. Rok poté, co Tomáš Baťa se svými sourozenci založili firmu Baťa, se podnik dostal do velkých finančních problémů a hrozil mu bankrot. Baťovi trvalo rok, než bankrot odvrátil. Tomáš Baťa se také potýkal s finanční krizí, která zasáhla Československo v roce 1922. Tehdy nechal zlevnit všechnu obuv o 50 %. Tento riskantní krok Baťovi vyšel – firmu zachránil a navíc mu to umožnilo další expanzi. Jestli tyto problémy zahrnovaly i případný bankrot se nám nepodařilo ověřit.

Podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích, konkrétně § 17, lze za správní delikty spáchané potravinářskými podniky v souvislosti s porušením standardů udělit pokutu až do výše 50 milionů Kč.

Výroční zpráva (.pdf) Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2013 hovoří na straně 57 o celkově 1577 správních řízeních, v nichž byly uloženy pokuty v celkové výši 64 271 500 Kč. Průměrně tedy připadá na jedno řízení sankce ve výši 40 755 Kč.

SZPI vytvořila pro server Aktuálně.cz v roce 2012 tabulku udělených pokut. Celková udělená částka byla oproti roku 2013 přibližně poloviční.

Seznam nejvyšších potravinářských pokut udělených v roce 2012 SZPI ve srovnání s maximální možnou pokutou[v Kč] Tesco Stores ČR a.s.760.00050.000.000Tesco Stores ČR a.s.750.00050.000.000Tesco Stores ČR a.s.600.0001.000.000Ahold Czech Republic530.00050.000.000Penny Market s.r.o.520.0001.000.000Spar Česká obchodní společnost500.00050.000.000Ahold Czech Republic500.0001.000.000

Přestože na první pohled působí pokuty jako vysoké, ve srovnání s maximální možnou pokutou, výdělky daných korporací a zohledníme-li, že toto jsou nejvyšší udělené pokuty, skutečně nejde o vysoké částky.

V duchu tvrzení Zuzany Roithové hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny získalo hnutí ANO 2011 celkem 927 240 hlasů (18,65%).