Evropská Komise zřídila v roce 2007 takzvanou Skupinu na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže, která měla za cíl "snížení administrativní zátěže o 25 % do roku 2012". Jejího předsednictví se ujal bývalý bavorský premiér Edmund Stoiber.

V prosinci 2012 prodloužila Komise Skupině mandát do konce roku 2014 a definovala nové cíle.

Dle záznamu o hlasování na stránkách Poslanecké sněmovny hlasovali pro konečné schválení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2014 19. prosince 2013 všichni poslanci koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) kromě dvou omluvených poslanců z ČSSD – Michala Haška a Zuzany Kailové.

Schválený zákon (.pdf) č. 475/2013 Sb. o státním rozpočtu na rok 2014 můžeme nalézt na stránkách Ministerstva vnitra pod částkou č. 184. Zmiňovaný schodek je skutečně ve výši 112 miliard (paragraf 1 odst. 1 Zákona).

Dle informací na serveru tiscali.cz se Andrej Babiš v době, kdy probíhalo první čtení zákona o státním rozpočtu (konkrétně 6. prosince 2013), vyjádřil v tom smyslu, že v případě účasti hnutí ANO v koaliční vládě, předloží hned na prvním jednání vlády návrh na vytvoření rezervy státního rozpočtu, která by mohla činit 7–12 miliard korun. 9. prosince publikovalo hnutí ANO na svém webu článek, v němž navrhuje vytvoření rozpočtové rezervy ve výši 7 miliard korun (tedy ještě více, než 5 miliard). Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Maastrichtská kritéria jsou čtyři (případně pět, dle terminologie), nicméně praktický vývoj podmínek přístupu k euru Miloš Zeman popisuje korektně.

Konvergenční (maastrichtská) kritéria jsou základní podmínkou pro vstup do eurozóny (přijmutí eura) a jsou 4 (5 pokud kritérium o udržitelnosti veřejných financích rozdělíme na pravidlo o deficitu veřejných financích a míry veřejného zadlužení):

1. Kritérium cenové stability

2. Kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí

3. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb

4. Kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM II

Jakým způsobem ČR plní tato kritéria aktualizuje Ministerstvo financí ČR ve zprávě plnění o ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (pdf.). Z této zprávy vyplývá (str. 3–4), že ČR v současnosti i ve střednědobém výhledu splňuje první 3 kritéria. ČR nemůže plnit kritérium čtvrté, neboť:

„Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným, minimálně dvouletým setrváním národní měny v Evropském mechanismu směnných kurzů II (ERM II). Vyhodnocení plnění kritéria účasti v mechanismu směnných kursů bude možné teprve poté, co Česká republika vstoupí do ERM II a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Česká měna se zatím do systému nezapojila, proto také nemá stanovenou centrální paritu k euru, vůči níž by se sledovaly fluktuace měnového kurzu a tedy i plnění tohoto kritéria“.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý – podle zprávy Ministerstva financí plníme první tři kritéria a nic nám ani nebrání v tom, abychom vstoupili do ERM II, byl zafixován kurz koruny vůči euru a ČR započala dvouleté období nutné pro přistoupení k eurozóně.

Podle zákona o Veřejném ochránci práv (č. 349/1999 Sb.) návrhy na pozici ombudsmana podává jak prezident republiky, tak i Senát. Obě instituce navrhují dva kandidáty.

Konkrétně zákon uvádí – § 2(1): " Ochránce je volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období šesti let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a Senát; shodné návrhy jsou přípustné". Je tedy pravdou, že prezident navrhuje dva kandidáty na ombudsmana, jak tvrdí Miloš Zeman, výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Na základě uvedených zdrojů je výrok poslance Evropského parlamentu za ČSSD Pavla Poce hodnocen jako pravda.

Energetická bezpečnost je v oblasti energetiky důležitým tématem pro Evropskou unii jak od druhé poloviny (.pdf) 20. století, tak v současné době pro rok 2014.

Kromě diverzifikace energetických zdrojů patří mezi další cíle (.pdf) úspora energie spojená s energetickou účinností, zefektivnění evropského trhu s energiemi spojené s přijatelnými cenami energií, zdokonalení energetických sítí související s bezpečností dodávek energie a podpora nových technologií spojenou s podporou obnovitelných zdrojů. Všechny tyto dílčí cíle vedou k jednotnému cíli, a to snížit závislost na dovozu fosilních paliv.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, nepodařilo se nám dohledat informace potvrzující nebo vyvracející tvrzení Richarda Falbra.

Kontaktovali jsme v tomto ohledu Jiřího Paroubka a v případě, že nám odpoví, uveřejníme zde alespoň jeho vyjádření.

Na základě dostupných údajů o účasti na meziparlamentních setkáních pořádaných IMCO a aktivitách poslance Benešíka hodnotíme výrok jako pravdivý.

2. dubna 2009: "EU Consumer Law, its transposition and implementation" (Spotřebitelský zákon EU, jeho přejímání a implementace) Účast (.doc; ang.): Jiřina Rippelová (Senát)

26. ledna 2010: "Combating late payment in commercial transactions" (Boj s pozdními platbami v obchodních transakcích) Účast (.doc; ang): Jaroslav Kubera (Senát)

27. dubna 2010: "Implementing the Services Directive: debate in the EP with national parliamentarians" (Implementace směrnice o službách: debata v EP se členy národních parlamentů) Účast (.doc; ang.): Luděk Sefzig (Senát)

26. října 2010: "The internal market for professionals: How to make it work?" (Vnitřní trh pro zaměstnance: Jak jej uvést do praxe?) Účast (.pdf; ang): Miroslav Krejča (Senát)

Ondřej Benešík (KDU-ČSL), současný předseda výboru pro evropské záležitosti (VEZ), se dlouhodobě zabývá tematikou evropské unie, vedle funkce předsedy VEZ byl například již dříve jako starosta členem Výboru regionů.

V rámci svého nynějšího působení se osobně zůčastnil setkání s českými poslanci EP, pracovní schůzky předsedů výborů pro evropské záležitosti národních parlamentů členských a kandidátských zemí EU a zástupců EP sdružených v organizaci COSAC nebo Evropského parlamentního týdne v Bruselu.

O různých způsobech majetkového vyrovnání s církvemi zpracovalo publikaci (.pdf). Ministerstvo kultury ČR. Církevních restitucí v Maďarsku se týkal zákon č. XXXII/1991 o vypořádání stavu státního vlastnictví bývalých církevních nemovitostí (s. 6). Tento zákon umožnil církvím navrátit budovy, které byly zestátněny bez náhrady po 1. lednu 1948.

Jak tvrdí Kateřina Konečná, z restitučního procesu byly vyloučeny pozemky. Zákon se týká pouze budov, které církve a náboženské společnosti používaly pro účely jako k životu z víry, ke vzdělání a výchově nebo k sociálním službám.

Kateřina Konečná uvedla jen jednu nepřesnost - maďarský zákon kombinuje metody obecného restitučního zákona s prvky výčtového restitučního zákona. Toto však neovlivňuje hlavní sdělení, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podľa Zmluvy o fungovaní Európskej Únie (.pdf) a jej dodatkových protokolov je naozaj definované sídlo EP v Štrasburgu s pravidelnými zasadaniami raz za mesiac:

Článok 341
,,Sídlo orgánov Únie sa určí po vzájomnej dohode vlád členských štátov."

Protokol (č. 6)
,,Európsky parlament má svoje sídlo v Štrasburgu, kde sa koná 12 mesačných plenárnych
zasadnutí, vrátane zasadnutia o rozpočte. Dodatočné plenárne zasadnutia sa konajú v Bruseli.
Výbory Európskeho parlamentu zasadajú v Bruseli. Generálny sekretariát Európskeho parlamentu
a jeho oddelenia zostávajú v Luxemburgu."

Podľa Európskych novín až 88% poslancov podporuje myšlienku jednotného sídla EP, vrátane slovenských reprezentantov. Tvrdia, že realizácia takého riešenia pravdepodobne stroskotá na neochote Francúzska:

Eduard Kukan (SDKU-DS) považuje za rozumné, aby mal Európsky parlament (EP) iba jedno sídlo. Táto myšlienka je však podľa neho nerealistická. “Je potrebné zmeniť dohody o fungovaní Európskej únie, a na to treba súhlas všetkých štátov. Taký súhlas nebude, pretože Francúzi s tým nikdy nebudú súhlasiť,” ozrejmil s tým, že pre Francúzov je Štrasburg symbol európskeho uzmierenia.

Rovnako Vladimír Maňka (Smer-SD) si myslí, že postačuje jedno sídlo EP. Presadiť to, označil za veľmi ťažké. “Európski poslanci na to tlačia, ale riešenie je v rukách hláv štátov. Musia sa na tom jednomyseľne zhodnúť všetci, aj francúzsky prezident, a to je možné jedine vtedy, ak dostane takú ponuku, aby sa mu to oplatilo,” uviedol.

Podobný názor má Jaroslav Paška (SNS), ktorý dlhodobo podporuje myšlienku jedného sídla. V ktorom meste by mal byť, necháva na rozhodnutí európskych lídrov. “Z hľadiska operatívnosti spolupráce medzi Európskou komisiou, Európskou radou a EP je Brusel výhodnejší, pretože tam sídli aj Rada aj Komisia. Ak by Francúzi trvali na tom, že chcú ponechať parlament v Štrasburgu, tak nemám problém akceptovať toto rozhodnutie,”

Podľa Hlavných správ prišiel s iniciatívou One Seat (Jedno Sídlo) český europoslanec Edvard Kožušník (ODS), ktorý rozposlal výzvu všetkým, vtedy ešte 27, štátom EU. ,,Zo 14 štátov, ktoré poskytli svoje stanovisko, deväť krajín podporuje želanie väčšiny poslancov rozhodovať o svojom sídle a programe a tri tento nápad odmietajú. Okrem Francúzska a Luxemburska je to aj Estónsko. Polovica členských krajín sa k iniciatíve Kožušníka vôbec nevyjadrila." Nenašli sme žiadne informácie o tom, že by sa proti zmene sídla stavalo Nemecko, napriek tomu označujeme výrok za pravdivý.

Martin Komárek ukončil spolupráci s MF Dnes k datu 3. června 2013. Vydavatelství MAFRA bylo skupinou Agrofert Andreje Babišem koupeno až na konci června 2013 a k oficiálnímu převzetí došlo v řijnu téhož roku.