Na začiatok je nutné poznamenať, že nie o kadej záležitosti ktorá je schvaľovaná rozhoduje a rokuje automaticky a výhradne Rada ministrov. Pri mnohých položkáach je za jednanie zodpovedný COREPER, ktorý funguje na dvoch úrovniach podľa prejednávaných položiek. Ministri vyjednávajú zväčša o položkách, na ktorých nie je možné dosiahnuť širšiu zhodu na úrovni Coreperu.

Ministri v Rade sa menia pri výmenách vlád, či personálnych zmenách vo vláde. Je zložité toto generalizovať, keďže toto odráža vnútropolitickú situáciu v štáte, ktorá je v každej členskej krajine iná. vo väčšine krajín EU sa vlády striedajú v priemere každých 5-6 rokov. Pre porovnanie je toto a zároveň personálne zmeny vo zvolených vládach sledovať na internetových stránkach jednotlivých vlád. Napríklad: SR, ČR,Estónsko,Nemecko, Veľká Británia.

Vo väčšine prípadov však Rada jedná na úrovni COREPERU je teda poukázanie na sociálny kapitál problematické, keďže tento vstupuje "do hry" v pomerne malom množstve problémov. Na základe uvedeného hodnotíme výrok ako neoveriteľný, keďže je problematické presne vyčísliť rolu sociálneho kapitálu vo vyjednávaní.

Rada federace, obdoba Senátu, povolila nasazení ruských ozbrojených sil na Ukrajině 1. března 2014. Ruská oficiální místa opakovaně tvrdila, že k nasazení ruských ozbrojených složek nedošlo, označujíc neoznačené ozbrojence na Krymu za místní domobranu, což na svém oficiálním blogu ale rozporovala například hlava amerického velení v Evropě – generál NATO Phil Breedlove.

Pobyt černomořské flotily na Krymu upravuje několik smluv mezi Ruskem a Ukrajinou. Je to smlouva o statusu a podmínkách Černomořské flotily Ruské federace o setrvání na území Ukrajiny, smlouva o parametrech divize Černomořské flotily a smlouva o vzájemných výpočtech souvisejících s Černomořskou flotilou Ruské federace a její setrvání na území Ukrajiny. Ruská a ukrajinská verze smlouvy o statusu a podmínkách dostupná je, nepodařilo se nám však dohledat konkrétní limity na počet ozbrojených sil.

Ruský ambasador při OSN Vitalij Churkin také 10. března uvedl, že všechny kroky Ruska na Krymu jsou v souladu se základní smlouvou o statusu a podmínkách. Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí na svém webu naopak rozebírá jednotlivé porušení dané smlouvy, počtu nasazených vojáků se ale nevěnuje. Částečný překlad a zhodnocení smlouvy přináší blog chicagského profesora práv Erica Posnera, zohlednění či nezohlednění tohoto textu necháváme na čtenáře.

Kvůli nedostatku/protichůdnosti informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Moderující Daniela Drtinová se ptala na vyjádření podpory Václava Klause Straně svobodných občanů v roce 2009, tedy před parlamentními volbami 2010. Předseda strany Petr Mach tvrdí, že tehdejší prezident jim zvláštní podporu nevyjádřil a zdravici běžně zasílal i na sněmy jiných stran. Je tomu skutečně tak. Václav Klaus toho roku zdravici adresoval i na sněmy ODS a KDU-ČSL. Zdravice Svobodným byla výjimečná pouze tím, že obsahovala primárně vyjádření k založení strany, sekundární - podpůrná - funkce byla ale obsažena stejně jako ve dvou dalších. Na základě této podobnosti hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý a to na základě srovnání návrhů služebních zákonů.

V rámci výroku hodnotíme fakt, zda skutečně na rozdíl od původního (platného) zákona o státní službě v návrhu Nečasovy vlády absentuje pozice generálního ředitele státní služby.

V původním návrhu zákona, který předložila Zemanova vláda - byla jasně definovaná funkce (.doc, str.7) generálního ředitele.

Návrh služebního zákona předložený Nečasovým kabinetem neoperuje (.doc, str.3, hlava II. § 5 ) s pojmem generální ředitel státní služby, ale s pozicí "vedoucího úřadu státní správy".

Fakticky má tedy Pecina pravdu, neboť generální ředitel jako takový skutečně v návrhu Nečasovy vlády není. Pokud srovnáme generálního ředitele s vedoucím úřadu státní správy, mají každý jiné kompetence, resp. jsou jinak vymezeny. V případě "návrhu Nečas" je vymezení pravomocí oproti původnímu návrhu relativně vágní. Výrok tedy hodnotíme na základě tohoto porovnání jako pravdivý.

Nevíme, co si myslí Jiří pospíšil pojmem „fešácký kriminál", nicméně David Rath v diskuzi poukazuje na procento recidivy na Západě, či konkrétněji v Německu nebo skandinávských zemích. Ze získaných informací je patrné, že míra recidivy v Německu a Skandinávii je skutečně nízká.

Průměrná evropská míra recidivy se v minulosti dle článku Daily Mail, který se odkazuje na výzkum provedený v severských státech, pohybovala kolem 70–75 %, zatímco v Norsku dosahovala jen 20 %.

Německé Ministerstvo spravedlnosti si nechalo zpracovat studii, ze které vyplývá, že recidiva v Německu dosahoval v letech 2004 až 2007 33,7 % (strana 38), novější údaje nejsou k dispozici. I tato hodnota je tedy výrazně pod uvedeným evropským průměrem.

Je však sporné, zda je skutečně příčinná souvislost mezi kvalitou či nekvalitou vězeňského prostředí a recidivou a také jakou roli zde hrají další společenské faktory. Výrok jsme se proto rozhodli ponechat jako neověřitelný. Pro srovnání uvádíme, že v České republice se dle časopisu Nový prostor míra recidivy pohybuje podle nejnižších odhadů kolem 60 %.

Podmínkou pro přijetí společné měny – eura je splňování tzv. konvergenčních neboli maastrichtských kritérií. Těchto kritérií je dohromady pět a lze je rozdělit na kritéria rozpočtová a měnová. Důležité je, aby tato kritéria byla udržitelná, nestačí tedy pouze jednorázové naplnění.

Přehled maastrichtských kritérií:

1. Kritérium vládního deficitu: vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3 %.

2. Kritérium veřejného dluhu: veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP.

3. Kritérium cenové stability: roční průměrná inflace nejvýše 1,5procentního bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem inflací ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.

4. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb: výnos desetiletých vládních dluhopisů nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.

5. Kritérium stability měnového kurzu: minimálně dvouletý pobyt v ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů II) bez vnitřního pnutí.

Dle dokumentu (.pdf, str. 3–4) Ministerstva financí ČR a ČNB schváleného vládou ČR na jejím zasedání dne 18. prosince 2013 s názvem „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ je na tom ČR následovně:

V současnosti ČR plní kritérium cenové stability, kritérium konvergence úrokových sazeb a kritérium veřejného dluhu. Co však ČR neplní je kritérium vládního deficitu a kritérium stability měnového kurzu, neboť zatím ČR nevstoupila do ERM II.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, ČR v současnosti opravdu nesplňuje všechna maastrichtská kritéria.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Maastrichtská kritéria jsou čtyři (případně pět, dle terminologie), nicméně praktický vývoj podmínek přístupu k euru Miloš Zeman popisuje korektně.

Konvergenční (maastrichtská) kritéria jsou základní podmínkou pro vstup do eurozóny (přijmutí eura) a jsou 4 (5 pokud kritérium o udržitelnosti veřejných financích rozdělíme na pravidlo o deficitu veřejných financích a míry veřejného zadlužení):

1. Kritérium cenové stability

2. Kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí

3. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb

4. Kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM II

Jakým způsobem ČR plní tato kritéria aktualizuje Ministerstvo financí ČR ve zprávě plnění o ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (pdf.). Z této zprávy vyplývá (str. 3–4), že ČR v současnosti i ve střednědobém výhledu splňuje první 3 kritéria. ČR nemůže plnit kritérium čtvrté, neboť:

„Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným, minimálně dvouletým setrváním národní měny v Evropském mechanismu směnných kurzů II (ERM II). Vyhodnocení plnění kritéria účasti v mechanismu směnných kursů bude možné teprve poté, co Česká republika vstoupí do ERM II a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Česká měna se zatím do systému nezapojila, proto také nemá stanovenou centrální paritu k euru, vůči níž by se sledovaly fluktuace měnového kurzu a tedy i plnění tohoto kritéria“.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý – podle zprávy Ministerstva financí plníme první tři kritéria a nic nám ani nebrání v tom, abychom vstoupili do ERM II, byl zafixován kurz koruny vůči euru a ČR započala dvouleté období nutné pro přistoupení k eurozóně.

Na základě nejnovějších dat Eurostatu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Nezaměstnanost mladých (do 25 let) podle tohoto úřadu činila v říjnu 18,6 % a dlouhodobě se pohybuje okolo 19 %. Celková nezaměstnanost však činila pouze 6,8 %, předtím se tři měsíce držela na 6,9 %.

Hodnota 7,6 %, uváděná europoslancem Vlasákem, odpovídá říjnovému ukazateli Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu, který od ledna 2013 zveřejňuje Úřad práce ČR. Tento ukazatel vyjadřuje “podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku“. Jak říká samo MPSV, tento ukazatel je nesrovnatelný s původním ukazatelem míry registrované nezaměstnanosti. Tato hodnota tedy není údajem vypovídajícím o míře nezaměstnanosti a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Obecný vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti (u) zní U/(E+U), kde U je počet nezaměstnaných a E počet zaměstnaných. Jedná se tedy o podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, nikoliv na veškerém obyvatelstvu (nezahrnuje například nepracující studenty, rodiče na rodičovské dovolené, invalidní a předčasné důchodce či lidi, kteří práci nehledají). Tuto metodiku také používá Eurostat, podrobně je popsána v bodě 3 poznámek v přiložené tiskové zprávě. Eurostat zároveň zahrnuje obyvatele ve věku 15 až 74 let (oproti ÚP - 64 let).

Jak uvádí například server Deník či vyjádření Václava Louly z Asociace petrolejářského průmyslu a obchodu pro portál Eurozprávy, marže provozovatelů čerpacích stanic se skutečně pohybuje okolo dvou korun. Jak ale upozorňuje Česká televize, marže stanic se navzájem liší v závislosti například na vnitrozemské poloze benzínových pump (Demagog upozorňuje, že uváděné informace pocházejí z roku 2012).

Stát také vlastní síť čerpacích stanic prostřednictvím společnosti Čepro. Co se týče poslední věty výroku, tu podrobněji rozebíráme v předchozím odůvodnění "Včera Mladá fronta napsala..."

Na základě dat Eurostatu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nezaměstnanost mladých (do 25 let) v ČR podle tohoto úřadu činila v říjnu 18,6 %. Průměr EU je 23.7 %. Ve Španělsku je je to 57.4 %. Pokud se však podíváme na údaje za celý rok 2013 jsou čísla uvedená Oldřichem Vlasákem v toleranci.