Výrok Miroslava Kalouska zazněl v rozhovoru pro Novinky.cz a na základě dostupných informací ze zákonů ho hodnotíme jako pravdivý.

Zákon č. 428/2012 Sb. (pdf.) „o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů“ byl přijat 8. listopadu 2012 a nabyl účinnosti 1. 1. 2013.

V žádném z jeho ustanovení nefiguruje zmínka o prominutí či odpuštění církvím daň z převodu nemovitostí a podle sněmovního tisku Miroslav Kalousek ani nepředkládal žádné pozměňovací návrhy, které by daň z převodu upravovaly.

Podobně se k daňové problematice související se zákonem vyjádřilo Ministerstvo kultury (.doc), které jednoznačně potvrdilo, že: „církve při prvním prodeji vráceného majetku nebudou platit daň z příjmů, zaplatí však daň z převodu nemovitosti“.

Koncepce zahraniční politiky České republiky (.pdf) uvádí Českou republiku jako exportně zaměřenou ekonomiku hned několikrát. Na str. 4 hovoří o ČR jako o státu " s otevřenou ekonomikou, vysokým podílem vývozu a služeb na tvorbě hrubého domácího produktu a bez vlastních zdrojů řady základních surovin je značně závislá na vnějším prostředí, na mezinárodní spolupráci a její kvalitě ".

Zmínky o exportně zaměřeném charakteru jsou dále uvedeny v kapitolách Česká republika v Evropské unii (str. 8) a Prosazování ekonomických zájmů ČR (str. 18). Koncepce dále uvádí, že většina exportu České republiky směřuje do rozvinutých zemí EU a OECD. Exportní charakter ČR lze sledovat také na údajích a grafu Českého statistického úřadu.

Orientace na země eurozóny je zřejmá ze statistické ročenky ČSÚ pro rok 2013 (.pdf, str. 338–340, ČSÚ eviduje v dokumentu jako eurozónu stále 17 zemí bez Estonska a Lotyšska). Pro rok 2012 uvádí v předběžných údajích export ve výši 3 065 mld. Kč z nichž 2 476,5 mld. Kč tvoří EU27 (tou dobou ještě bez Chorvatska). Výše exportu do zemí eurozóny je 1 938,4 mld. Kč, což odpovídá 63,24 % celkového exportu. V roce 2011 to bylo dokonce 65,63 %. Další dokumenty a materiály, které se věnují “společnému osudu” ČR a eurozóny, je možno nalézt například na webu České národní banky.

Takovéto vyjádření bylo skutečně vydáno a jeho autorem je podle mediálních zdrojů ředitel tiskového odboru Sněmovny Žamboch.

Tiskový odbor Sněmovny skutečně vydal k inkriminovaným slovům Jiřího Rusnoka na adresu zesnulého Nelsona Mandely tiskovou zprávu. V té se pak mimo jiné uvádí:

"V tomto případě došlo k naprostému zneužití veřejnoprávnosti od pracovníků České televize, kteří zachytili slabý zvukový signál, získaný z mikrofonů umístěných na řečnickém pultu a vlastními prostředky ho zesílili natolik, že byl srozumitelný. Sami se pak - zřejmě i po určitém váhání - postarali o jeho medializaci."

Například podle serveru Novinky.cz byl autorem této zprávy skutečně mluvčí dolní komory Roman Žamboch. Česká televize pak manipulaci se záznamem odmítla. To ovšem nic nemění na situaci, že oficiální vyjádření, o kterém hovoří Rusnok, existuje.

Dle informací dostupných na webové stránce Informační kanceláře Evropského parlamentu má Česká republika 4. nejvyšší alokaci na obyvatele (.ppt, 9. slide). Stejnou informaci uvedl po jednání Evropské rady také tehdejší premiér Petr Nečas. Výrok Oldřicha Vlasáka proto hodnotíme jako nepravdivý.

V současnosti zasedá v Evropském parlamentu 22 českých europoslanců. Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2014 budeme volit pouze 21 českých zástupců a ztratíme tak jedno křeslo v Evropském parlamentu.

Na základě vyhlášky č. 109/1994 Sb., zákona č. 293/1993 Sb. a informací zveřejněných v médiích hodnotíme výrok David Ratha jako pravdivý. V litoměřické věznici Davida Ratha dle zákona jako lékaře ani zaměstnat nemohli.

V deníku Právo byla v červenci 2012 zveřejněna informace z dopisu Davida Ratha, kde hovoří o svém zájmu pracovat jako vězeňský lékař.

"Já se nabízím k nějaké práci, třeba na zdravotním oddělení, ale nejde to. Lékaře tu přitom denně nemají, ale byl bych ochoten pomoci i jinak."

Ve vyhlášce 109/1994 Sb. paragraf § 59 odst. 1 je určeno, že obviněný může být zaměstnán, ale jen v případě, že tak není porušeno ustanovení § 7 odst. 1 písm b) zákona č. 293/1993 Sb.

Podle § 7 odst. 1 písm b) zákona č. 293/1993 Sb. se obvinění, u kterých je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, umisťují odděleně od ostatních (jde například o ovlivňování svědků, blíže specifikováno v § 67 odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb.).

Výrok ministra financí hodnotíme jako zavádějící – korektně popisuje zavedení a úspěch účtenkové loterie, nicméně není pravda, že registrační pokladny jsou na Slovensku zavedeny deset let. Ve skutečnosti byly zavedeny již v roce 1995, v roce 2008 pak přibyla povinnost opatřit je fiskální pamětí.

Andrej Babiš mluví ve svém výroku o slovenské inspiraci v krocích, jež mají směřovat v lepšímu vybírání daní – v tomto případě konkrétně DPH.

Na Slovensku jsou skutečně zavedeny registrační poklady i tzv. účtenková loterie.

Povinnost mít registrační pokladny je dohledatelná ve slovenské legislativě. 22. února 1994 byla tato povinnost zavedena k 1. lednu 1995 vyhláškou Ministerstva financí Slovenské republiky. Vyhláška"o spôsobe vedenia evidencie tržieb elektronickou registračnou pokladnicou" to zcela jasně dokládá . V roce 2008 pak byl přijat zákon (.pdf), který nově ukládá povinnost provozovat registrační pokladny s fiskální pamětí.

Účtenková loterie byla na Slovensku spuštěna v září 2013. Toto opatření má motivovat občany ke sbírání účtenek a tím omezovat možné krácení daní. Je pravdou, že tato akce má značný ohlas a úspěch, referuje o tom řada zpravodajských serverů – za všechny uvádíme Idnes.cz a Kurzy.cz (oba texty byly vydány na začátku prosince 2013). Oba zdroje (stejně jako řada dalších) referují o zvýšeném výběru DPH, např. Idnes píše o výběru 5 miliard korun navíc.

K možným výhrám lze dodat, že skutečně občané zapojení do této loterie mohou vyhrát 10 tisíc euro (každých 14 dní) a losuje se také 8 aut.

KSČM se ve svém aktuálním volebním programu věnuje daňové politice státu a jednotlivým pásmům. V rozhovoru pro server Podnikatel.cz uvedl místopředseda strany Jiří Dolejš, že strana podporuje v případě dané z příjmu fyzický osob znovuzavedení progrese – aktuálně zavést po zrušení superhrubé mzdy tři pásma (19 %, 25 % a 32 %) a časem pak návrat k pěti pásmům.

Předseda strany KSČM Vojtěch Filip v Interview Daniely Drtinové uvedl, že chápe, že vzhledem k české politické situaci nevyhraje nikdy jedna politická strana, takže ta částka 10 milionu korun je vyjednávací pozice KSČM, a tedy její výše může být předmětem vyjednávání.

Vzhledem k výše uvedeným informacím, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na tiskové konferenci 10. ledna k aktuální politické situaci Miloš Zeman uvedl, že by se se všemi kandidáty na ministry rád sešel. Dokládá to videozáznam (čas 53:52 a dále) v archivu České televize.

Prezident konkrétně uvedl: " A pokud jde o to, koho budu nebo nebudu jmenovat, myslím si, že je to předčasná otázka proto, protože bych se rád se všemi aspiranty na ministerské funkce do konce ledna sešel. Ne proto, abych je poučoval, ne proto abych je zkoušel z angličtiny, ale proto abych se seznámil s jejich názory na výkon ministerské funkce ".

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Aktuální znění zákona má nabýt účinnosti až od roku 2015, nicméně novelizace předkládaná ČSSD počítá s účinností některých opatření skutečně již od tohoto roku.

Tzv. služební zákon (č. 218/2002 Sb.) je platný od roku 2002. Za dobu své existence prošel již mnoha novelizacemi. V současné době je účinná pouze část ustanovení tohoto zákona, ostatní ustanovení nabudou účinnosti právě 1. ledna 2015.

Sobotka nicméně reaguje na otázku moderátora, zda k tomuto období budou podniknuty ještě některé kroky vedoucí k profesionalizaci státní správy. Premiér pak odpovídá, že pro koalici je letos prioritní jmenování nového generálního ředitele státní služby a transformace jednotlivých ministerstev. Tento záměr potvrzuje sociální demokracií předkládaná novela, kde se konkrétně uvádí (.pdf, str.32):

" Ponechává se základní účinnost služebního zákona, který nabývá účinnosti 1. ledna 2015, s výjimkou nových ustanovení § 235a (přechodné období systemizace) a § 236a (jmenování a odvolání prvního generálního ředitele a jeho zástupce), která nabývají účinnosti 1. července 2014 vzhledem k nutnosti přípravy plné účinnosti služebního zákonu i vzhledem k aktuální situaci v čerpání tzv. evropských strukturálních fondů ".