Volby do krajského zastupitelstva Jihočeského kraje v roce 2008 vyhrála ČSSD před ODS a třetí KSČM.

Dle textu koaliční smlouvy (.pdf) dostupné na stránkách Jihočeského kraje koalici opravdu utvářela ČSSD a ODS. KSČM byla skutečně v opozici a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nepodařilo se nám najít žádnou konkrétní studii neziskových organizací, která by dokládala slova Pavla Bělobrádka o pětinových únicích z veřejného zdravotního pojištění.

Plýtváním v celém rezortu zdravotnictví se například zabýval Nadační fond proti korupci. Analýzy a příklady uvedené v jejich elaborátudokazují, že předraženost některých nákupů ve zdravotnictví a v lékařské péči se pohybuje nezřídka v mezích 30 až 50 procent.

Nesrovnalostmi v lékařské dokumentaci, díky kterým přicházejí pojišťovny ročně o stovky miliónů korun, se zabývala i reportáž České televize z 15. července letošního roku.

Server Česká pozice popsal na základě dokumentace švýcarského soudu, že od roku 2006 se švýcarská justice pokoušela celkem sedmkrát kontaktovat české úřady. Na základě nedostatečné odezvy se pak soud rozhodl zamítnout žádost České republiky o připojení se k žalobě na manažery Mostecké uhelné.

Jako ukazatel výkonnosti ekonomiky bereme růst HDP a kvůli nutnosti nejaktuálnějších dat vycházíme z předpovědi Eurostatu na rok 2013. Na základě těchto podkladů hodnotíme výrok jako pravdivý.

V Řecku je pro rok 2013 předpovězen pokles HDP o 4,2% oproti roku 2012. Německo, Dánsko a Finsko se naopak mají polepšit růstem o cca 0,5%. Nejvýkonnější ekonomikou v tomto výčtu je Švédsko s predikovaným růstem 1,5%. Řádově nižší výkonnost řecké ekonomiky je zřejmá i z dat z roku 2012. Řecko je tedy skutečně řádově jinde, co se růstu ekonomiky týče.

V tabulce shrnujeme procentní změnu HDP států oproti přecházejícímu roku. Pro rok 2013 jde o předpověď. Všechna data jsou z databáze Eurostat.

20122013Řecko-6,4-4,2Německo0,70,4Dánsko-0,40,7Finsko-0,80,3Švédsko1,01,5

Kancléř Mynář nedávno uvedl (např. pro ČT), že o bezpečnostní prověrku na stupeň tajné požádat chtěl, rozhodl se však svou žádost nepodávat, dokud neshromáždil všechny potřebné dokumenty.

MF Dnes (iDnes.cz) přitom uvedla, že Mynář svou žádost podal a následně pozastavil a citovala “prosakující informace” o tom, že NBÚ nechce Mynářovi prověrku udělit.

Další zdroje však tyto zprávy nepotvrzují a Mynář sám obojí (v ČT) popřel. Schwarzenberg, který byl sám kancléřem Václava Havla, považuje absenci prověrky u Mynáře za “neslýchaný případ”, zatímco Jiří Weigl, někdejší kancléř Václava Klause, naopak v době, po kterou Mynář o prověrku usiluje, nevidí nic neobvyklého (Idnes.cz).

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě vyjádření prezidenta Zemana pro Haló noviny.

Miloš Zeman se 16. srpna v rozhovoru pro Haló noviny (celý rozhovor na webu Hrad.cz) vyjádřil k případném zapojení KSČM na budoucí vládě následovně:

" Je to strana (myšlena KSČM - pozn. Demagog.cz) , která by podle Vás mohla být ve vládě?

Domnívám se, že KSČM by měla projít jakousi čtyřletou mezifází, v níž by tolerovala menšinovou vládu sociální demokracie. Ale je to samozřejmě můj osobní názor. Tím se nevměšuji do věcí KSČM či ČSSD. Jak se tyto strany rozhodnou, tak bude." Prezident tedy skutečně naznačuje, že on osobně by přímou účast KSČM na budoucím vládním uspořádání uvítal za 4 roky. Nicméně je třeba podotknout, že se jedná spíše o interpretaci výroku prezidenta ze strany Jiřího Pospíšila, v hodnocení se zaměřujeme na samotný fakt, že Miloš Zeman připouští účast (byť nepřímou) KSČM na možné tvorbě vlády po předčasných volbách.

Poslanec Benda mluví o propuštění bývalých poslanců Tluchoře, Fuksy a Šnajdra z vazební věznice (zadržovaných v souvislosti s údajnou korupcí kolem tzv. politických trafik) na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu. NS rozhodl o vynětí trojice z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Jejich trestní stíhání bylo skutečně na jejich žádost nejvyšším státním zástupcem Zemanem zrušeno. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Mezi hlavní témata jednání na neformálním zasedání ministrů zahraničích věcí Evropské unie, která se uskutečnila ve dnech 6. září 2013 a 7. září 2013 v litevském Vilniusu, a které se vedle Jana Kohouta zúčastnil také americký ministr zahraničních věcí John Karry, patřila mimo jiné i syrská otázka. Jak informuje například oficiální webová stránka litevského předsednictví Rady Evropské unie, v konečném prohlášení političky Catherine Ashton shrnující dojednané stanovisko všech 28 států Evropské unie se skutečně hovoří o posílení potřebné humanitární pomoci vůči Sýrii v rámci snahy vyřešit sílící konflikt diplomatickou, a ne vojenskou, cestou. Konkrétně se uvádí, že "The EU will uphold its commitment, as the largest donor, to provide aid and assistance to those in need due to the Syrian conflict. It will maintain its readiness to help the recovery, rehabilitation and transition in Syria, in accordance with the needs of the Syrian people" ("Evropská unie jako největší dárce dodrží své závazky poskytnout pomoc a asistenci těm, kteří se kvůli syrskému konfliktu octli v nouzi. V souladu s potřebami syrského obyvatelstva Evropská unie zůstane připravena pomoct při obnově země, její rehabilitaci a během přechodného období."). Více informací o zasedání poskytují stránky Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Co se týče summitu ekonomicky silných zemí G20 v Petrohradu, konající se 5. a 6. září 2013, tak i zde se řešila především syrská krize. Ačkoliv diskuze týkající se humanitární pomoci byla spíše okrajová, jak blíže uvádí například server World Bulletin, 11 členů G20 se domluvilo na zintezivnění humanitní pomoci (důraz je tak například kladen na spolupráci s OSN, mimořádnou lékařskou asistenci v případě napadení obyvatelstva chemickými zbraněmi nebo na spolupráci s nevládními organizacemi).

Na základě údajů z informačních serverů litevského předsednictví Rady Evropské unie a worldbulletin.net hodnotíme výrok Jana Kohouta jako pravdivý.

KSČM skutečně podporovala na jaře protesty odborů, které měly za cíl mimo jiné předčasné volby. Stejně tak se při pokusu o rozpuštění sněmovny vyjádřila podporu této variantě a tedy i následným předčasným volbám. KSČM také nominovala straníky do čela svých kandidátek v krajích a nyní se pouze čeká na vyjádření Ústředního výboru KSČM, který tyto nominace ještě musí oficiálně schválit.

Součástí krajských konferencí je i projednání tezí Volebního programu KSČM pro předčasné parlamentní volby. Tento dokument se nám nepodařilo najít dostupný online, nicméně je-li projednáván na jednotlivých krajských konferencích strany, je logické, že již je předjednán.

V regionálních volbách v Bavorsku konaných 15. 9. 2013 jasně zvítězila konzervativní strana CSU se 47,7 %, zatímco liberální strana FDP skutečně získala pouhá 3,3 % hlasů a tedy odchází z parlamentu.

Server aktuálně.cz dnes uvedl, že ve výsledcích předvolebního průzkumu do celostátních voleb, které uveřejnila německá televize ZDF, se strana FDP pohybuje okolo 5,5 % a tedy balancuje na hranici zvolení.