Ústava stanoví tři pokusy pro sestavení vlády, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle Ústavy ČR vláda usiluje o zisk důvěry následovně: (dle čl. 68, odst. 3) vláda musí do 30 dnů od svého jmenování požádat o důvěru Poslanecké sněmovny. Nezíská-li důvěru, je povinna podat demisi (čl. 73, odst. 2). Nezíská-li důvěru dvakrát, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny (čl. 68, odst. 4) - třetí pokus je tedy vložen do předsedových rukou, jak pravdivě uvádí Němcová.

Pokud ani třetí pokus o sestavení vlády není zakončen získáním důvěry, je v pramoci prezidenta rozpustit Sněmovnu a vyhlásit nové volby (čl. 35, odst. 1).

Pravdou je, že podpora vzdělanosti a zkvalitňování vzdělávání je jedním z dlouhodobých záměrů České republiky (.pdf).

Nicméně se nedá říct, že by se ve výdajích na vzdělání vždy škrtalo. Jak ukazují čísla z jednotlivých roků, tak kromě přechodu mezi lety 2009 - 2010 se rozpočet vždy nepatrně navýšil. Ani dodatečně v průběhu roku se v kapitole MŠMT neškrtá, spíše naopak, jak dokládají sumy v plánovaných výdajích po změnách. V letech 2008-2010 se nepodařilo vyčerpat všechny alokované prostředky, to ale nemusí být způsobeno škrty. V poslední době dokonce vyčerpané prostředky přesahují plánované sumy.

RokPlánované výdajePlánované výdaje po změnáchSkutečně se podařilo vyčerpat 2008 (.pdf)119 211 935 tis. Kč120 694 768 tis. Kč119 382 698,35 tis. Kč 2009 (.pdf)134 661 633 tis. Kč135 311 156 tis. Kč127 649 596,70 tis. Kč 2010 (.pdf)125 207 635 tis. Kč126 675 678 tis. Kč124 266 208,01 tis. Kč 2011 (.pdf)127 086 415 tis. Kč137 660 290 tis. Kč138 959 133,14 tis. Kč 2012 (.pdf)137 851 240 tis. Kč139 551 426 tis. Kč138 184 480,68 tis. Kč 2013 (.pdf)140 411 693 tis. Kč

V průvodní zprávě (.pdf) k návrhu rozpočtu kapitoly MŠMT na rok 2013 jsou na straně 5 shrnuta legislativní východiska sestaveného rozpočtu. Ze shrnutí je jasné, že například pro rok 2013 byl rozpočet nejprve snížen oproti roku 2012, ale postupným vývojem se nakonec dostal na sumu větší než v roce 2012. Takže teoreticky by se snaha o omezení výdajů v kapitole nalézt dala, nicméně tyto tendence byly ještě před sestavením rozpočtu opuštěny a rozpočet znovu meziročně narostl. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Jiří Pospíšil hovoří o Zákoně o obchodních korporací, který se mu podařilo v Nečasově vládě prosadit, a který od 1. ledna 2014 zčásti nahradí dosavadní obchodní zákoník. Tento zákon schválila Poslanecká sněmovna v prosinci 2011 a Senát v lednu 2012.

Změny, které nový zákon přináší, se týkají mimo jiné společností s ručeným omezeným (s.r.o). Dosud byla stanovena minimální výše vkladu na 200 000 Kč, ale díky tomuto zákonu postačí k jejich založení základní kapitál ve výši 1 Kč (§ 142 ZOK). Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Sociální demokraté skutečně kritizovali přidělení funkcí bývalým poslancům ODS již dříve. Ve svém blogu toto jednání odsoudil napříkad poslanec Ladislav Velebný, europoslanec Libor Rouček, v pořadu Témata týdne na TV Barrandov pak Michal Hašek (cca 13. minuta).

Jaroslav Zavadil přímo navazuje na předchozí výrok Ondřeje Lišky. Ten se vztahuje k tomu, že ČR dosud nepřijala zákon o státních úřednících a tzv. služební zákon nevstoupil v účinnost. Úprava služebního poměru je přitom jednou z tzv. ex-ante podmínek pro zisk prostředků ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2014-2020 (uvedl např. Český rozhlas).

Předběžné pokyny (.pdf, str. 17) k hodnocení ex-ante podmínek přitom umožnují v případě neplnění podmínek v okamžiku, kdy začne dotační program, pozastavit průběžné platby. Programy v období 2014-2020 by pak podle plánu měly začít již 1. ledna 2014 (dle řeči J. M. D. Barrosa ze září 2013).

Jaroslav Zavadil pak zřejmě poukazuje na to, že i když programy budou v chodu od ledna, první platby z EU v rámci programů regionálního rozvoje proběhnou podle plánovaného výročního cyklu až na přelomu června a července. Mají se totiž řídit připravovanou směrnicí EK, stanovující účetní rok (v čl. 2, bodu 23) na období od 1. července do 30. června.

Zavadil tedy zřejmě předpokládá, že když zákon o úřednících vejde v platnost třebas 30. června, komise případné pozastavení plateb zruší. To ovšem neodpovídá vyjádřením, která získal např. výše citovaný Český rozhlas a podle kterých má ČR termín do konce roku 2013. Výše citované pokyny (na str. 20) také stanoví proces dodatečného plnění ex-ante podmínek a v něm vyžadují zaslání formálního dopisu a revizní proces ze strany Evropské komise. V ČR je už navíc Služební zákon platný 11 let, pouze nevstoupil v účinnost. Partnerská dohoda s ČR (.pdf) na programovací období 2014-2020 přitom jasně (na str. 113) uvádí, že je nutné, aby služební zákon vstoupil v účinnost.

Není tedy jisté, že pouhá platnost nově přijatého zákona bude považována za naplnění této ex-ante podmínky a je přinejmenším zavádějící tvrdit, že ČR má na přijetí zákona čas až do pololetí roku 2014.

TOP 09 oznámila již v srpnu, že volební program pro předčasné volby představí ve čtvrtek 12. září. Tento termín byl potvrzen i na tiskové konferenci k představování krajských lídrů 5. září. Na této tiskové konferenci navíc Miroslav Kalousek hovořil o tom, že program bude schválen ještě ten večer (5. minuta).

Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

První škrty týkající se Českého hydrometeorologického úřadu v režii této vlády proběhly v roce 2010. A tehdejší ministr životního prostředí Pavel Drobil avizoval, že se úspory neprojeví na přesnosti předpovědí.

Stejně tak v roce 2012, kdy se úřad chystal na další úspory, jeho ředitel Václav Dvořák potvrzoval, že by škrty neměly mít vliv na základní činnost meteorologických stanic a předpovědi by se neměly ani zdražit.

Nicméně nepodařilo se nám najít žádný vládní dokument, který by "od začátku jednoznačně stanovil" oblasti, kterých se redukce nemohou dotknout. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož zároveň nemůžeme vyloučit, že takový pokyn nebyl obsahem nějakého interního materiálu.

V tomto výroku předpokládáme, že Andrej Babiš hovoří o veřejných zakázkách. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme nedohledali přehled veřejných zakázek bez výběrového řízení.

Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") má zadavatel veřejné zakázky povinnost tuto zakázku zadat v zadávacím řízení podle tohoto zákona, avšak z této zásady existují mnohé výjimky. Za nejpodstatnější z nich je považována výjimka stanovená ustanovením § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, která vyjímá z působnosti zákona zakázky malého rozsahu, přičemž takovou zakázkou "se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty." (§ 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Zákon však v § 18 a 19 stanoví mnohé další výjimky.

Podle statistiky veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj (přehledné tabulky dostupné v Deníku veřejné správy) byly v roce 2012 zahájeny veřejné zakázky (v režimu zákona o veřejných zakázkách, tj. bez veřejných zakázek malého rozsahu) v celkové předběžné ceně 294 074 mil. Kč a v roce 2011 v celkové předběžné ceně 269 420 mil. Kč.

V roce 2009 skutečně vznikl pod patronátem Ministerstva financí rezervní fond pro umoření státního dluhu na kterém se k 19. 6. 2013 podle informací České televize a ČTK skutečně nacházelo “ pouze 100 tisíc Kč ”.

Dle webových stránek Nadačního fondu na splácení státního dluhu, který založil prezident Miloš Zeman, je k 30.8.2013 objem finančních prostředků na účtu 228 486 Kč. Výrok označujeme jako pravdivý, neboť celková částka na účtu je skutečně vyšší, než na účtu Ministerstva financí, byť ji Mynář nepopsal zcela přesně.

Ústřední výkonný výbor ČSSD v sobotu 24. srpna opravdu stvrdil, že celostátním volebním lídrem a kandidátem na post premiéra bude stranický šéf Bohuslav Sobotka.