OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako pravdivý. Na základě upozornění čtenáře jsme výrok přehodnotili a uznali, že výsledky oficiálního exit pollu nebyly prezentovány nekriticky. Do hodnocení jsme uvedli i zmínku Deníku N o alternativních výsledcích.

Exit poll je výzkum, během kterého jsou voliči dotazováni po odchodu z volebních místností na to, koho právě volili. Výsledky exit pollů se většinou neliší o více než 3 procentní body. Nezávislé exit polly stejně jako předvolební průzkumy volebních preferencí jsou v Bělorusku zakázané.

Podle exit pollů prováděných na ambasádách, na kterých mohli Bělorusové v zahraničí volit, získala Světlana Tichanovská přes 90 %. Například v Německu 92 %, polském Bělostoku přes 93 %, ve Varšavě pak získala 2 348 hlasů, zatímco Alexandr Lukašenko pouze 3 hlasy. Uvedla tak prodemokratická Charta 97, jejíž název je inspirován československou Chartou 77. Jedná se o internetový zpravodaj, založený novinářem Alehem Bjabeninem, který podle oficiálních státních běloruských reportů spáchal sebevraždu v roce 2010. Stránka Charty 97 je  v Bělorusku nedostupná.

Exit poll provedený přímo v Bělorusku internetovým prodemokratickým zpravodajem Belorusskij partizan uvádí 16,1 % pro Lukašenka a 64,9 % pro opoziční Tichanovskou. Zmíněný zpravodajský web byl založen investigativním novinářem a mluvčím Charty 97 Pavlem Šeremetem, který byl v roce 2016 zavražděn. Belorusskij partizan je také v Bělorusku nedostupný.

Nezávislí pozorovatelé uvedli, že počet hlasů na některých stanicích převyšoval registrované voliče. Anastasija Matčenko z občanské organizace mládeže Zubr informovala o nejméně 828 případech, kdy oficiální údaje o volební účasti byly v rozporu se skutečným počtem lidí, kteří přišli do volební místnosti. Ústřední volební komise oznámila vysokou účast na předčasném hlasování od úterý do soboty. Dvě nezávislé pozorovatelky Veronika Romanovská a Natalija Beljaeva však uvedly, že oficiální čísla jsou nejméně dvojnásobkem skutečného počtu voličů, toto zjištění rovněž uvedli ostatní nezávislí pozorovatelé. Světlana Fominská, pozorovatelka ve volební místnosti v Minsku minulý týden, uvedla na sociálních sítích, že 4. srpna spočítala 32 voličů. Oficiální číslo bylo 131. 8. srpna poté podle ní hlasovalo 57 lidí, ale oficiální číslo bylo 252, informoval na svém webu The Washington Post. 

Česká televize po volbách v Bělorusku uvedla, že dle oficiálního státního průzkumu (exit poll) provedeného mezi voliči získal Lukašenko 79,7 % hlasů. Dodala ovšem také, že opozice výsledkům nevěří. Podobně popsal výsledky voleb v jednom ze svých článků i server Aktuálně.cz, který k oficiálním výsledkům také dodal zmínky o jejich kontroverznosti. V dalším článku, který však byl publikován až po zveřejnění tweetu, pak tento zpravodajský web již zmiňuje i neoficiální exit poll, podle kterého Lukašenko volby prohrál.

V podobném duchu, tedy uvedením oficiálních výsledků s určitou výhradou, informovaly o průběhu voleb i Novinky.cz či CNN Prima News.

Výjimkou z výše uvedeného je pak server Deník N, který určité alternativní výsledky stručně zmínil již 9. srpna v sekci Minuta po minutě. Konkrétně napsal: „Opozice ale provedla alternativní sčítání hlasů a tvrdí, že dosavadní prezident nezískal deklarovaných 80 procent, ale méně než 10, a že jeho hlavní soupeřka Tichanovská volby vyhrála.“ Jedná se tedy o poměrně stručnou informaci, která se do značné míry podobá prvním článkům na ČT či Aktuálně.cz, podle nichž opozice s oficiálními výsledky nesouhlasila.

Sporný pak zůstává případ jednoho ze článků ČT, který pochází ze stejného dne jako tweet Tomáše Martínka a který explicitně zmiňuje i alternativní exit polly. Nedokážeme u něj bohužel určit přesný čas publikace této zmínky, jelikož článek byl postupně doplňován.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť česká média do doby uveřejnění výroku sice v naprosté většině informovala pouze o oficiálních výsledcích voleb, avšak s dodatkem, že tyto výsledky jsou kontroverzní. Deník N pak navíc přinesl, i když poněkud stručnou, zprávu o průzkumu provedeném opozicí. Důležité je pak také zdůraznit, že Tomáš Martínek zveřejnil svůj tweet v pondělí, tedy v den následující po běloruských volbách, a to již v 11 hodin dopoledne. Je tedy pochopitelné, že v tu chvíli zveřejňovala média pouze prvotní informace, které byly postupně zpřesňovány, jak dokládají příklady České televize či serveru Aktuálně.cz výše.

Jak jsem před časem slíbil, dnes plním. Předkládám pozměňovací návrh k trestnímu zákoníku týkající se šíření propagandistického materiálu a používání symbolů hnutí nacionálního socialismu. @SpravedlnostCZ @velvyslanec_SRN @AmbMeron pic.twitter.com/UUIXkHXxrt

— Jan Bartošek (@honzabartosek) May 27, 2020

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek předložil 27. května 2020 pozměňovací návrh k novele trestnímu zákoníku (.docx) týkající se šíření propagandistického materiálu a používání symbolů hnutí nacionálního socialismu. Za nově zařazené trestné činy by podle návrhu měly hrozit až tři roky vězení nebo peněžitý trest.

Pozměňovací návrh začal připravovat v souvislosti s kauzou kalendáře s portréty osobností třetí říše. Kalendář s portréty osobností třetí říše vydalo nakladatelství Naše vojsko. 

Jak informoval server Aktuálně.cz, politici chtějí změnit zákon, aby se něco podobného v budoucnu nemohlo beztrestně opakovat. Jan Bartošek serveru řekl, že už delší dobu připravuje pozměňovací návrh a že se nejspíš bude inspirovat německou legislativou. 

Již před časem v diskuzním pořadu Máte slovo 28. února 2020 uvedl místopředseda lidovců Jan Bartošek, že si nechal zpracovat Parlamentním institutem materiál, který se zabývá různými právními úpravami zákazu symbolů s totalitní tématikou. Veřejně také deklaroval: „Jako zákonodárce a poslanec udělám všechno pro to a prosadím do trestního zákoníku, aby takový svinstvo, který vydáváte, bylo trestné, včetně výroby, přechovávání, distribuce, exportu a importu." (čas 21:00) Toto vyjádření mířilo na Pavla Kamase, vydavatele protižidovské knihy Jedovatá houba. 

Po vložení pozměňovacího návrhu do sněmovního systému a uveřejnění ověřovaného tweetu stihl ještě v ten den Jan Bartošek předložit další pozměňující návrh (.docx), ve kterém do původního znění doplnil odstavec navrhovaného § 404b stanovující zvýšenou trestní sazbu v případě zveřejňování takových symbolů tiskem, filmem či rozhlasem.

V souladu s výrokem ruské velvyslanectví v Praze požádalo Českou republiku prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí o policejní ochranu pro svého zaměstnance. Diplomat dle příspěvku ruského velvyslanectví na sociální síti Facebook zveřejněného 11. května 2020 čelí kvůli lživému a nepodloženému obvinění z útoku na pražské politiky výhrůžkám.

Česká diplomacie ruskou žádost obdržela a předala ji policii k vyhodnocení bezpečnostních hrozeb.

Ruské velvyslanectví v Praze žádá o policejní ochranu dle článku 29 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, kterou je Česká republika vázána:

„https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1964-157#f2703263">Článek 29

Osoba diplomatického zástupce je nedotknutelná. Diplomatický zástupce nesmí být žádným způsobem zatčen nebo zadržen. Přijímající stát s ním bude jednat s náležitou úctou a učiní všechna vhodná opatření, aby zabránil každému útoku proti jeho osobě, svobodě nebo důstojnosti.“

Výrok odkazuje na glosu v týdeníku Respekt, ve které Ondřej Kundra popsal příjezd muže z Ruska s diplomatickým pasem, jenž měl v kufříku ricin (jed). Dále uvedl, že bezpečnostní složky o příletu cestovatele věděly a muže vyhodnotily jako bezprostřední riziko pro dvojici českých politiků, jejichž kroky v posledních měsících vyvolaly hněv Moskvy. Těmito politiky měli být Ondřej Kolář a Zdeněk Hřib. Tyto informace Ondřej Kundra podepřel blíže nespecifikovanými zdroji Respektu. 

Dle zdrojů České tiskové kanceláře shledal výbor pro bezpečnost reakci českých bezpečnostních složek za adekvátní. Obavy o bezpečnost pražských politiků potvrzuje také přidělení policejní ochrany dvěma výše zmíněným politikům a starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému.

Ve výroku popsaná schůzka sněmovního Výboru pro bezpečnost, na níž byla projednávána (.doc) „informace ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) k některým článkům uveřejněným v předchozích dvou týdnech v internetovém vydání periodika Respekt“, se uskutečnila 6. května 2020 a byla neveřejná.

Schůzka se uskutečnila jako reakce na článek v týdeníku Respekt, ve kterém Ondřej Kundra popsal příjezd muže z Ruska s diplomatickým pasem, jenž měl v kufříku ricin (jed). Dále uvedl, že bezpečnostní složky o příletu cestovatele věděly a muže vyhodnotily jako bezprostřední riziko pro dvojici českých politiků, jejichž kroky v posledních měsících vyvolaly hněv Moskvy. Těmito politiky měli být Ondřej Kolář a Zdeněk Hřib. Tyto informace Ondřej Kundra podepřel blíže nespecifikovanými zdroji Respektu. 

Dle zdrojů České tiskové kanceláře shledal Výbor pro bezpečnost reakci českých bezpečnostních složek za adekvátní. Obavy o bezpečnost pražských politiků potvrzuje také přidělení policejní ochrany dvěma výše zmíněným politikům a starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému.

Z důvodu neveřejnosti nelze ověřit hlasování jednotlivých členů rady, mezi kterými jsou i členové SPD a KSČM, jak ve výroku správně uvádí Vít Rakušan.

Politické strany SPD a KSČM jsou v souladu s výrokem častými kritiky BIS.

Ministryně Dostálová hovoří o novele zákona č.134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Vládní návrh novely, jejímž předkladatelem byl resort ministryně Dostálové, se ale dočkal silné kritiky ze strany protikorupčních organizací i opozice.

Na náš dotaz týkající se role Státní správy hmotných rezerv (SSHR) při návrhu novely zákona poskytl tiskový mluvčí následující vyjádření předsedy SSHR Pavla Švagra: „Přišli jsme se svým návrhem novely zákona, ten ale nakonec nebyl vládou ani projednán. (…) Výjimka, kterou jsme navrhovali, říká, že po ukončení nouzového stavu je stát ve složité tržní situaci, protože trh je nedostatečně saturován dodavateli. Vypisování znamená administrativní komplikace i pro potenciálního dodavatele a je na něm, zda nevyužije soukromého odběratele, kde takové komplikace nejsou.“

Z vyjádření předsedy SSHR tedy vyplývá, že jeho úřad opravdu inicioval změnu zákona o zadávání veřejných zakázek, byť předkladatelem novely zákona bylo nakonec Ministerstvo pro místní rozvoj.

Stát skutečně chce skrze Správu státních hmotných rezerv nakoupit ochranné pomůcky do zásoby v hodnotě za 3,7 miliardy korun. Ty by tak měly mít zásobu až na dva měsíce boje s pandemií, včetně několika milionů roušek či respirátorů. Za polovinu peněz by Správa státních hmotných rezerv měla nakoupit materiál tvořící „železnou rezervu“. Před nákupem druhé poloviny má být zpracována analýza, která má ukázat možnosti českého průmyslu zabezpečit výrobu ochranných a zdravotnických prostředků výlučně z tuzemských zdrojů.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš zde hovoří o policejní ochraně, pod kterou jsou nyní starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09), starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) a pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), jejichž jména zazněla na začátku pořadu.

Všichni tři politikové čelili v poslední době kritice Moskvy: Ondřej Kolář za odstranění sochy maršála Koněva, Pavel Novotný za vybudování pomníku vlasovcům a Zdeněk Hřib za přejmenování náměstí, na němž sídlí ruská ambasáda, po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi. 

Ondřeji Kolářovi byla podle jeho vlastních slov policejní ochrana přidělena kvůli Rusovi, který ho měl údajně za úkol zabít, stejně jako starostu Řeporyjí Novotného a pražského primátora Hřiba. Na konci dubna se také policie začala zabývat fotomontáží, kterou na Twitteru zveřejnil předseda hnutí Slušní lidé Zdeněk Pernica. Ta zobrazuje Novotného, Koláře a Hřiba obklopené dvěma ozbrojenci a Pernicou držícím útočnou pušku. Montáž pak doplňují slova: „Nevíte, kolik rublů je odměna? Přišel jsem kvůli koroně o peníze a potřebuju to nějak doskočit.“

V souvislosti s těmito skutečnostmi pražský primátor Zdeněk Hřib pro rádio Frekvence 1 uvedl: „Pro mě je velice důležité, abych si stál za svým názorem, i když to může znamenat nějaké ohrožení mé bezpečnosti.“ Téměř stejná slova použil také v rozhovoru pro FTV Prima (video, čas 00:20). Dříve se podobným způsobem vyjádřil i na Twitteru. Nepodařilo se nám dohledat, zda Zdeněk Hřib pronesl přesně taková slova, jaká ve výroku uvádí Ivan Bartoš. Jelikož však vyjadřují stejnou myšlenku, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V týdeníku Respekt skutečně 26. dubna 2020 vyšel článek Muž s ricinem, který upozorňoval na příjezd ruského občana s diplomatickým pasem, údajného pracovníka ruské tajné služby. Článek se zakládá na informacích od neznámého zdroje, který tvrdí, že muž u sebe měl mít kufřík, v němž převážel jed ricin.

Ministr zahraničí Petříček, o kterém Ivan Bartoš hovoří, v rozhovoru pro iDnes potvrdil informace, že do Čech přicestoval pracovník ruské ambasády s diplomatickým pasem. Odmítl se ale vyjadřovat k informaci, že by u sebe měl mít jed ricin. Dříve už přílet ruského diplomatického pracovníka potvrdila i mluvčí Ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Ministr Petříček ovšem ani ve zmíněném rozhovoru pro iDnes, ani ve dřívějším rozhovoru pro Deník N nepotvrdil, že by tento muž přicestoval do České republiky s možným cílem ohrozit české politiky. Veškeré informace kromě jeho příletu odmítl komentovat. 

Je také pravda, že české bezpečnostní složky vyhodnotily současnou situaci jako bezpečnostní hrozbu pro pražského primátora Zdeňka Hřiba a starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře. Oba politici získali celodenní policejní ochranu. Pražský magistrát totiž na konci února odsouhlasil přejmenování náměstí Pod Kaštany, kde se nachází ruská ambasáda, na náměstí Borise Němcova. Městská část Praha 6 na začátku dubna odstranila kontroverzní sochu sovětského maršála Koněva.

Policejní ochranu spolu s nimi dostal i starosta Řeporyjí Pavel Novotný, který ruský režim také otevřeně kritizuje a který na konci dubna v Řeporyjích instaloval památník vlasovcům. Ti se na konci druhé světové války zúčastnili osvobozování Prahy v rámci Ruské osvobozenecké armády, vytvořené pod německým velením z ruských válečných zajatců.

Oficiální vyjádření Bezpečnostní informační služby ale k příjezdu zmiňovaného ruského občana chybí. Sdělení jejího mluvčího Ladislava Štichy, že „BIS považuje současnou situaci, kdy je vyhrožováno českým komunálním politikům, za mimořádně vážnou, velmi intenzivně se proto v souladu s naší působností věnujeme činnosti cizích zpravodajských služeb,“ svědčí o tom, že BIS vnímá současnou situaci jako ohrožující pro zmíněné politiky. Nedává ji ale do přímé souvislosti s daným ruským diplomatickým pracovníkem.

Rusko zmíněné politiky za jejich kroky veřejně kritizovalo a v ruském parlamentu prošel zákon, díky němuž je možné trestně stíhat a až na 5 let věznit osoby, které nějakým způsobem poškodí či zničí hroby a památníky ruských obětí druhé světové války. Tento zákon by dle svého znění měl jít vymáhat i mimo území Ruské federace. České Ministerstvo zahraničí se proti tomu ale vymezilo ve svém prohlášení s tím, že taková legislativa nebude na území České republiky vymahatelná.

Proti informacím z článku v Respektu se Rusko ohradilo, dementovalo jej jako „novinářskou kachnu“ a diskreditační desinformační kampaň. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil možnost otrávení českých politiků jako absurdní a nemyslitelnou.

Pro Deník N komentovaly tuto situaci i blíže neurčené zdroje od policie: „Ministr Tomáš Petříček si předvolal ruského velvyslance Zmejevského a řekl mu, že tuto informaci máme a že jestli se těm lidem něco stane, budeme vědět, kdo to udělal, a budeme adekvátně reagovat.“ (…) „Ti tři na základě těchto informací dostali policejní ochranu“. Sám ministr Petříček pak toto vyjádření nepopřel, ale ani nepotvrdil.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť oficiálně jak bezpečnostní složky, tak ministr Petříček informace Respektu nepotvrdily.

Ve výroku uvedený Andor Šándor je bývalým náčelníkem vojenské zpravodajské služby. V této funkci působil v období 2001–2002. V současné době působí jako bezpečnostní poradce. K informacím ohledně článku uveřejněným v časopise Respekt se Šándor vyjadřuje na svém facebookovém účtu.

Šándor přímo nepopřel skutečnosti vyplývající z tohoto článku, i když upozornil na určité nejasnosti v celém příběhu. Rozhodně ale nelze říci, že by se informacím uvedeným v článku vysmál. Nepodařilo se nám dohledat ani jiné Šándorovo vyjádření k dané věci, které by šlo označit za výsměch.

Dále uvedený Jaroslav Štefec je bývalý vysoký úředník ministerstva obrany a armádní expert. V úvodu svého komentáře k danému článku na facebooku Štefec píše: „Už dlouho jsem se tak upřímně nepobavil, (…)“. Štefec se ve svém příspěvku posměšně vyjádřil k možnosti hrozby ze strany Ruska.

V této souvislosti uveďme, že názory Šándora a Štefce jsou často publikovány na webech, které jsou označovány jako dezinformační. Například jednomu z těchto webů byla udělena anticena za porušování principů seriózní žurnalistiky. 

Nelze také říci, že článek v Respektu, o kterém hovoří Filip ve svém výroku, by se dočkal nějakého všeobecného výsměchu ze strany bezpečnostní komunity. Například Bezpečnostní informační služba se ústy svého tiskového mluvčího Ladislava Štichy k současné situaci vyjádřila tak, že „BIS považuje současnou situaci, kdy je vyhrožováno českým komunálním politikům, za mimořádně vážnou, velmi intenzivně se proto v souladu s naší působností věnujeme činnosti cizích zpravodajských služeb.“ Policie i tajná služba však blíže odmítly tuto situaci komentovat a jiné oficiální vyjádření BIS nebo NBÚ zatím není dostupné.

Daná kauza také nebyla předmětem výsměchu i od dalších osob, které se dlouhodobě zabývají bezpečností a kteří bezpečnostní otázky pravidelně komentují. Jako příklad můžeme uvést bývalého náčelníka generálního štábu AČR Petra Pavla nebo bývalého poslance a člena Výboru pro bezpečnost a Výboru pro obranu Ivana Gabala. Oba, i když se veřejně vyjadřují k bezpečnostním otázkám, daný článek ve svých veřejných prohlášeních nezesměšnili. K dané věci se přímo nevyjádřili, ale den po vydání uvedeného článku zveřejnili spolu s několika dalšími osobnostmi prohlášení, v němž odmítají nátlak Ruska kvůli odstranění sochy maršála Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6.

Souhrnně tak můžeme říci, že Vojtěch Filip má pravdu, že někteří bezpečnostní experti se vyjádřili k informacím obsaženým v časopise Respekt skepticky. Ovšem výsměšně se vyjádřil z obou uvedených expertů pouze Jaroslav Štefec, nikoli Andor Šándor. Dojem, který předseda Filip svým výrokem vyvolává, že zde existuje nějaký všeobecný výsměch ze strany bezpečnostní komunity, také neodpovídá pravdě.

Tři komunální politici v Praze se v těchto dnech nacházejí pod policejní ochranou. A to od té doby, co ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že je chce trestně stíhat. Vedle starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09) a starosty Řeporyjí Pavla Novotného (ODS) se opatření týká i pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti).  

Rusko kritizuje Ondřeje Koláře za odstranění sochy maršála Koněva, Pavla Novotného kvůli stavbě pomníku protisovětským vlasovcům (kteří se na konci 2. světové války podíleli na osvobození Prahy) a Zdeňka Hřiba za rozhodnutí magistrátu přejmenovat náměstí Pod Kaštany (kde se nachází ruská ambasáda) na náměstí Borise Němcova (zavražděný ruský opoziční politik).  

Ačkoliv Ondřej Kolář řekl, že on, Pavel Novotný i Zdeněk Hřib mají policejní ochranu kvůli Rusovi, který je má za úkol zlikvidovat, Rusko tuto možnost popřelo a policie i tajná služba odmítly situaci blíže komentovat. Mluvčí primátora Hřiba Martina Vacková však uvedla: „Mohu potvrdit, že pan primátor Zdeněk Hřib má krátkodobou policejní ochranu. Termín jejího ukončení nebyl stanoven. Důvody a konkrétní způsoby ochrany není možné komentovat z rozhodnutí Policie ČR.“ Tato slova potvrdil i primátor Hřib pro DVTV (čas 2:23): „Mohu říct, že mi skutečně byla přidělena zhruba okolo Velikonoc." 

Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář se momentálně nachází na neznámém odlehlém místě. Kde je, neví ani jeho rodina.

Předseda KSČM Vojtěch Filip dále v Otázkách Václava Moravce řekl: „Já jsem četl, pravděpodobně to taky nemusí být pravda, protože jsem to jenom četl v médiích, že si požádali o ochranu a že jim byla přidělena, ale já jenom říkám, že jeden článek v Respektu ještě neznamená, že něco takového je pravda.“

Z dohledatelných zdrojů o tom spekuluje pouze prezident Zeman v rozhovoru pro iROZHLAS: „Je zase otázka, zda to není součástí jejich zviditelňování, jestli o tu policejní ochranu případně nepožádali sami.“

Proti tomuto výroku prezidenta se ohradil Pavel Novotný: „To nemůže myslet vážně. V životě jsem si nefňukal na policii. Schoval jsem dvě stě anonymů. Vyšlo to na mě najevo, až když policie přišla za mnou. Neřekl jsem si o policejní ochranu sám a v životě bych to neudělal.“

Pro pořad 168 hodin (zveřejněný 10. května 2020) všichni tři aktéři zpochybnili, že by o ochranu požádali (čas 6:21): „Policejní ochrana mi byla přidělena, já jsem k tomu byl vyzván jednak jedním členem vlády, ale také Policií České republiky," nechal se slyšet primátor Hřib. „Není to tak, že bych si o ochranu požádal," potvrdil Ondřej Kolář. Svá ostřejší slova odmítnutí, že by si o ochranu žádal sám, přidal i Pavel Novotný. Zmíněná reportáž pro 168 hodin sice vyšla až týden po Filipově výroku, komunální politici ale popisují skutečnost, která nastala již dříve. 

Také novinář Ondřej Kundra, který napsal v týdeníku Respekt článek s názvem „Muž s ricinem“, v němž s odkazem na blíže nespecifikované zdroje uvádí, že do České republiky přijel z Ruska muž se smrtícím jedem v kufříku s možným posláním použít tohoto jedu vůči některým pražským politikům, se vůči slovům prezidenta ohradil:

Prezident v CRO rekl, ze politici - kterym vyhrozuje Rusko - mohli pozadat o ochranu policii sami. Neni to pravda, Zeman zamerne zamlzuje. Vsem trem byla policejni ochrana durazne doporucena. Nekterym kvuli tomu volali dopredu ministri a zadali je, at ji neodmitaji. @RESPEKT_CZ

— Ondrej Kundra (@okundra)  May 5, 2020

Všichni politici shodně potvrdili, že o policejní ochranu nežádali z vlastního přesvědčení, nýbrž jim byla přidělena. 

OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako neověřitelný. Na vyjádření pro pořad 168 hodin nás upozornila čtenářka Kristýna Helgetová.

Někteří tzv. komunální politici mají dost drzosti dělat bez mandátu od voličů dokonce i zahraniční politiku a to i proti vládě ČR. Když se pak proto dostanou do potíží, tak škemrají, aby je za peníze daňových poplatníků Policie ČR chránila. Jejich strážníci jim najednou nestačí.

— Vojtěch Filip (@vojtafilip) April 26, 2020

Vojtěch Filip takto komentoval situaci kolem policejní ochrany pražského primátora Zdeňka Hřiba, starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře a starosty Řeporyjí Pavla Novotného.