Projekt Čapí hnízdo byl realizován v letech 2008 až 2010 za podpory 50 miliónů korun pocházejících z ROP Střední Čechy. Konkrétně se jednalo o rekonstrukci starého statku ke kterému bylo přistavěno i dnes už všem známé Čapí hnízdo, jenž slouží jako jízdárna nebo prostory pro prezentaci. Celý areál má sloužit jak pro veřejné akce, tak pro individuální relaxaci, která je možná díky sportovnímu zázemí, ubytovacím prostorům nebo početné skupině chovaných zvířat.

S celým areálem je spojený předseda hnutí ANO Andrej Babiš. V posledních letech probíhají spekulace o způsobu, jakým se farma dostala k dotaci 50 mil. korun.

Je tak možné, že Andrej Babiš, dle magazínu Forbes 2. nejbohatší Čech, nepřímo získal dotaci, která byla určena malým a středním podnikatelům. V srpnu 2017 byl Policií ČR podán návrh Poslanecké sněmovně o vydání Andreje Babiše a jeho blízkého spolupracovníka a poslance za ANO Jaroslava Faltýnka, aby se mohl celý případ detailně prošetřit.

Peníze, které šly na podporu Čapího hnízda, pocházely z Regionálního operačního programu Střední Čechy a měly financovat rozvoj cestovního ruchu. Farma Čapí hnízdo pak využila konkrétně výzvu č. 4 – oblast podpory 2.1. Jak lze dohledat, Čapí hnízdo bylo spolufinancováno z veřejných zdrojů. Z 50 mil., ze kterých se dotace skládala, bylo 42,5 mil. z pokladny Evropské unie a dalších 7,5 mil. ze zdrojů ČR. Financování, jak správně tvrdí Tomio Okramura, bylo z veřejných zdrojů.

Tomio Okramura dále tvrdí, že finance byly určeny pro malé a střední podnikatele. Zmíněná výzva č. 4 (.pdf, str. 3) byla opravdu určena pro podnikatele, kteří jsou z pohledu zákona považováni za malé nebo střední. Podle kritérií (.pdf, str. 1), jež vydalo ministerstvo průmyslu a obchodu, nelze brát Agrofert ani Andreje Babiše jako subjekty, které by v době žádosti o dotaci splňovaly definici malého či středního podnikatele. Holding Agrofert je jedním z největších zaměstnavatelů ČR.

Dodejme, že Andrej Babiš odmítá, že by peníze šly přímo jemu, a za původce projektu označil v projevu před poslanci část své rodiny. Není také jasné, zda se dopustil nezákonného jednání, samotná žádost policie ani potenciální trestní stíhání toto neříká. Celá věc je záležitostí dalšího šetření příslušných orgánů.

Podle Pavla Teličky chybí školství absolventi technických škol a kvalifikovaní pracovníci. V otázce řešení se však odkazuje na ministryni školství Valachovou (ČSSD), která příslušné reformní kroky v Otázkách VM blíže neuvedla. S ohledem na omezený časový rámec pořadu je však nutné zohlednit, že příslušné argumenty Valachová prezentovala v řadě jiných mediích. Výrok Teličky proto hodnotíme jako zavádějící, neboť spojovat absenci reformních kroků s jedním pořadem, jehož dramaturgii host ani nenastavuje, je velmi zjednodušující.

Jedním z možných řešení nedostatku kvalifikovaných pedagogů je podle ministryně Valachové zaměstnání odborníků z praxe na plný úvazek, tedy bez pedagogické kvalifikace. Tento systém v současnosti funguje ve vysokém školství. Zvažuje se proto zavedení i na středních odborných školách.

Loni ministerstvo školství zjednodušilo způsob uznávání odborné kvalifikace pro cizince i uznání kvalifikace dosažené občany ČR v zahraničí.

Už v roce 2015 uvedla Kateřina Valachová pro Rozhlas, že chce „učinit legislativní změny, abychom zlepšili podmínky a počet učitelů odborných předmětů na středních odborných školách“. Tuto ambici se pokusila naplnit reformou tzv. kariérního řádu. Celkem poslal resort do Poslanecké sněmovny v tomto období 10 zákonů (u typu navrhovatele zaškrtnout „vláda“, do zástupce navrhovatele vepsat „školství“).

Řada regionů současně nabízí studentům technicky zaměřených škol stipendia.

Zdroj: OVM; Průzkum veřejného mínění Trendy ČeskaDiskuze mezi Valachovou (ČSSD) a Münichem (expert pro projekty EU, OECD apod.), na niž se Telička odkazuje, se zabývala především platovými podmínkami pedagogů.

Valachová v debatě mluvila (9:08–9:28) o tom, že nelze jednoznačně zaručit, jestli plánované reformy povedou ke zkvalitnění školství jako takového. Uvedla však několik faktorů, jež mají na kvalitu školství vliv:

• Optimalizace školství, o které se mluví od roku 2009, jež stojí na komunální spolupráci mezi obcemi.
• Zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky na středních školách s dvouletým rozložením.
• „Školský rejstřík“, který mapuje záměry dílčích škol, u nichž následně ministerstvo posuzuje, zda je nutné danou školu podpořit a udržet. Kritičtější správa tohoto rejstříku ze strany MŠMT je podle Valachové (5:50–6:15) jednou z cest ke zkvalitnění školství.

V otázce kvalifikované pracovní síly se diskuze krátce stočila na funkci ředitele. Ten je podle školského zákona (§ 166(2)) volen komisí tvořenou zastupiteli příslušné obce a současně je politicky odpovědný starostovi obce. Výsledek konkurzu ale není podle zk. 54/2005 Sb.o konkursních řízeních závazný. Má pouze doporučující charakter.

Otázce kvalifikace ředitelů (9:45–10:20) se chce Valachová ještě věnovat. V diskuzi ale neuvedla, jakým způsobem.

Kvalita pedagogů, jak plynulo z diskuze v Otázkách VM, je podle Valachové závislá především na finančním ohodnocení. To je jeden z reformních kroků, na němž Valachová skutečně pracuje.

Zdroj: OVM

Je nepochybné, že veřejná debata o školství je často tvořena diskuzí o platech. V oblasti školství se nicméně řeší i jiné návrhy, např. kariérní řád pro učitele, podpora technického vzdělávání či regionální školství. Spojit tedy absenci těchto témat s jedním pořadem ČT, v němž vystoupila ministryně Valachová, je zavádějící.

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako nepravdivý. Po opětovném přezkoumání jsme jej změnili na zavádějící. Je pravdou, že v minulosti byla horní sazba DPFO nad 40 % a postupně se snižovala (nejen za pravicových vlád). Pravicové vlády pak v roce 2008 zavedly jednotnou 15% daň ze superhrubé mzdy. Zde ovšem došlo ke snížení z nejvyššího pásma, které dosahovalo 32 %. Navíc jsme přihlédli k tomu, že složená daňová kvóta zůstala fakticky stejná. Za původní chybné hodnocení se omlouváme.

Za vlády Mirka Topolánka došlo k zavedení rovné daně, která nahradila předchozí progresivní daň, jejíž výše se v 90. letech opravdu pohybovala nad 40 %. V době zavedené 40% daně však vládla pravicová vláda Václava Klause. Ke snížení pod 40 % došlo až v roce 2001 za levicové vlády Miloše Zemana. Za období 2 posledních pravicových vlád pak zároveň došlo k růstu daně z přidané hodnoty. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Progresivní daň se týká daně z příjmů fyzických osob a označuje daňový systém, ve kterém se výše daňové sazby liší podle výše základu daně. Tato forma výpočtu daní z příjmů platila na území České republiky od roku 1993 do roku 2007, kdy v prvních 2 letech za vlády Václava Klause činila nejvyšší sazba 47 % ze superhrubé mzdy. Po novelizaci zákona o daních z příjmů se nejvyšší sazba snížila na 40 %, ke kterým se ještě doplácela pevně stanovená částka.

Pod sazbu 40 % se daň snížila za vlády levicové vlády Miloše Zemana, konkrétně činila 32% pevná částka, přičemž na této hranici vydržela až do roku 2008, kdy byla pravicovou vládou Mirka Topolánka zavedena jednotná sazba ve výši 15 %.

Co se týče daně z příjmu právnických osob, ta se mezi roky 2007 až 2009 snížila z 24 % na 21 %. V tomto období vládla pravicová vláda vedena Mirkem Topolánkem.

Mnoha změn se dočkala též DPH (.pdf, str. 18). Od roku 2007 byla standardní sazba zvýšena z 19 % na 20 %. Snížená sazba postupně stoupla z 5 % na 15 %. V roce 2015 se přidala ještě druhá snížená sazba, která doposud neexistovala - ta činí 10 %.

Ukazatelem vývoje celkového daňového zatížení může být celková daňová kvóta, která udává podíl všech daňových plateb, včetně sociálního a zdravotního pojištění, na HDP. K mírnému poklesu po zavedení daňových reforem v roce 2008 skutečně došlo, jedná se ale o ukazatel, který je relativní vůči HDP, musíme tak vzít v úvahu i hospodářskou krizi, jež v těchto letech probíhala.

Vládou schválený návrh (.zip) rozpočtu na rok 2018 počítá se schodkem ve výši 50 mld. korun (.xls, příloha 1). Zatímco příjmy mají tvořit 1 302 mld. Kč, výdaje mají být 1 352 mld. Kč.

Většinu příjmů tvoří opravdu daně a sociální odvody (1 198 mld., tedy 92 % z příjmů státní kasy), zbytek tvoří například kapitálové příjmy a peníze z Evropské unie (návrh počítá s 70 mld. Kč z evropského rozpočtu).

Vláda návrh schválila v pondělí 25. září, bude dále projednáván v Poslanecké sněmovně.

Vládnutí s podporou KSČM fungovalo v letech 2008–2012 ve Středočeském kraji. Tam David Rath sestavil krajskou radu pouze z členů ČSSD, která získala podporu zastupitelů KSČM. V dalším volebním období utvořily pak obě strany koalici.

Radu sestavenou pouze z členů ČSSD měl v letech 2008–2012 i Plzeňský kraj. Menšinová vláda v čele s hejtmankou Miladou Emmerovou měla vyjednanou podporu KSČM. I zde se po dalších volbách z této spolupráce utvořila plnohodnotná koalice.

Dvě volební období za sebou (2008–2016) se i na Vysočině udržela menšinová vláda ČSSD s podporou KSČM. V roce 2012 stvrdily obě strany tento stav i Dohodou o vzájemné podpoře programových priorit, vytvořením rady a orgánů kraje.

Spíše pro doplnění uveďme, že mluvit o menšinové vládě v krajích může být trochu problematické. Na centrální úrovni může vláda získat důvěru a neztratit ji, i když nedisponuje většinou v Poslanecké sněmovně. Podle Ústavy totiž pro zisk důvěry stačí většina přítomných poslanců. Připomeňme dobu opoziční smlouvy, kdy důvěru získal Zemanův kabinet proto, že poslanci ODS pod vedením Václava Klause opustili sál a snížili tak kvórum (totéž se stalo v roce 1996 v opačném gardu). V krajích tato možnost není. Podle zákona musí všechna hlasování projít s podporou většiny všech přítomných zastupitelů. Tedy komunisté museli pro zmíněné rady bez svého zastoupení aktivně hlasovat. Jde spíše o doplňující politologickou úvahu, kdy může být problematické vidět jako menšinovou krajskou vládu tu, pro niž aktivně hlasuje strana, která se deklaruje tak, že ji pouze toleruje.

Polsko v únoru oznámilo, že během následujících voleb předsedy Evropské rady nepodpoří znovuzvolení Donalda Tuska. Konkrétní osobu pak navrhlo 4. března, a to europoslance Jacka Saryusze-Wolského.

Co se Angely Merkelové týče, ta současného předsedu Evropské rady veřejně podpořila o tři dny později, tedy 7. března.

Pro posouzení pravdivosti výroku je tak zásadní období mezi 4. a 7. březnem. Snažili jsme se proto dohledat, kteří z předních politiků členských států se k volbě europoslance Saryusze-Wolského vyjádřili.

Již od ohlášení kandidatury nenašel europoslanec Saryusz-Wolski mezi členskými státy EU téměř žádnou podporu. Francouzský prezident od počátku podporoval Donalda Tuska, toto pak potvrdil 6. března. Stejného názoru byl nizozemský ministr zahraničí Bert Koenders - polského protikandidáta též odmítl. Takto se vyjádřil i český ministr Lubomír Zaorálek.

Angela Merkelová na kandidaturu Jacka Saryusze-Wolského reagovala během několika dnů.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných, tj. osob nezaměstnaných déle než jeden rok, každý měsíc klesá. Během první poloviny roku 2017 klesl jejich počet přibližně o 25 tisíc na současných cca 116 tis. Podíváme-li se na dlouhodobě nezaměstnané v předešlých letech, je jasně patrné, že jich ubývá nejméně od roku 2014, když konkrétně v červnu 2014 jich bylo cca 243 tis. V červnu 2015 evidovaly Úřady práce ČR přibližně 215 tis. dlouhodobě nezaměstnaných a v červnu 2016 okolo 163 tis.

Dodejme, že interpretace, že dlouhodobě nezaměstnaní parazitují a nechtějí pracovat, je názorem Andreje Babiše, který v rámci výroku nijak nehodnotíme. Soustředíme se na to, zda vláda (potažmo ministerstvo práce a sociálních věcí) provedla nějaké kroky k omezení zneužívání dávek, popř. ke zvýšení motivace pracovat.

Vláda ve věci sociálních dávek přijala některé změny, které s danou oblastí souvisejí. Jednalo se o opatření proti zneužívání doplatku na bydlení v rámci tzv. obchodu s chudobou nebo zjednodušení pravidel pro vyplácení a čerpání rodičovského příspěvku.

Dále pak vláda posilovala personálně úřady práce, které mohly více kontrolovat, zda nejsou dávky zneužívány. Např. v roce 2014 se zdvojnásobil počet kontrol u vyplácení doplatku na bydlení, v roce 2015 pak počet kontrol ještě stoupnul.

V souvislosti s tímto opatřením nebylo nově přiznáno od srpna 2014 do září 2016 asi 4 200 nových žádostí o některou z dávek hmotné nouze a zhruba 9 500 jich bylo odebráno. Celkem tak stát ušetřil 138 milionů, což vyplývá z šetření Úřadu práce.

Vláda dále celkem čtyřikrát zvýšila minimální mzdu, naposledy v srpnu 2017 na 12 200 Kč s platností od ledna 2018. Zaměstnavatelé jsou tímto povinni vyplácet více peněz svým zaměstnancům. Vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy ve snaze motivovat především nízkopříjmové skupiny k zapojení do pracovního procesu a zatraktivnit těmto skupinám práci tak, aby se jim namísto pobírání sociálních dávek vyplatilo pracovat.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť vláda během svého působení čtyřikrát navýšila minimální mzdu, což lze vnímat jako snahu o zatraktivnění práce a zvýšení motivace lidí pobírajících sociální dávky zapojit se do práce. Stejně tak vláda podnikla i některé kroky v rámci zneužívání dávek – zejména personálně posílila úřady práce, které mohou jednodušeji kontrolovat vyplácené dávky; došlo rovněž k úpravám v rámci vyplácení doplatku za bydlení.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Z veřejně dostupných zdrojů se nám prohlášení zmíněného ministra nepodařilo dohledat, nelze ovšem vyloučit, že padlo na jednání obou politiků.

Postoj KDU-ČSL ke krizi na Ukrajině, potažmo anexi Krymu, byl jasný – lidovci se postavili proti anexi Krymu a odsoudili kroky Ruska vůči Ukrajině. Během hlasování 25. března 2014 podpořili návrh ODS odmítající anexi ukrajinského polostrova Ruskou federací všichni lidovečtí poslanci kromě Pavla Bělobrádka, který byl z jednání omluven, a Jana Bartoška, jenž nebyl přihlášen.

V únoru 2014 vydala poslankyně KDU-ČSL Zuzana Roizhová prohlášení, ve kterém odsoudila ruské jednání, žádala uplatnění sankcí a zároveň apelovala na společný postup členských států EU v rámci této krize.

Podobné stanovisko vydali lidovci 10. a 20. března – v něm opět odsuzují postup Ruska a zároveň upozorňují na fakt, že v roce 1994 dostala Ukrajina záruky (pokud se vzdá jaderných zbraní) bezpečnosti a územní celistvosti, a to díky podepsání Budapešťského memoranda (kapitola 3; popřípadě originální znění), které Rusko porušilo.

Zajímavou analýzu postojů jednotlivých stran k událostem na Ukrajině vypracoval think-tank Evropské hodnoty pro Hospodářské noviny.

Ukrajinský ministr pro energetiku skutečně přijel do Prahy dne 13. září a sešel se s Pavlem Bělobrádkem a zástupci českého průmyslu. Nicméně se mělo jednat o plánu USA a EU na zvýšení energetické soběstačnosti a bezpečnosti Ukrajiny.

Poděkování za neuznání anexe Krymu a celkový postoj ČR ke krizi na Ukrajině pronesl ukrajinský ministr Stepan Poltorak, a to v květnu letošního roku, když se sešel s ministrem obrany Martinem Stropnickým. Zda podobné prohlášení přednesl i ministr pro energetiku, nevíme.

Valachová na podzim 2015 skutečně iniciovala novelu zákona o podpoře sportu, která je účinná od ledna 2017. Provedené změny se nyní vztahují i na kauzu FAČR, jejíž šéf Miroslav Pelta je podezřelý z dotačních podvodů.

Zmíněná změna ve financování se týká zk. 230/2016 Sb., konkrétně § 6, který byl rozšířen mj. o § 6b (4), jenž upravuje podmínky financování: „(4) Podporu sportu nelze poskytnout osobě, která v uplynulých třech letech opakovaně nebo závažným způsobem porušila pravidla boje proti dopingu nebo závažným způsobem ohrozila naplňování programu prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží, anebo která byla pravomocně odsouzenapro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností v oblasti sportu, nebo pro trestný čin dotačního podvodu, nedošlo-li k zániku účinků odsouzení pro tento trestný čin.“ V případě podpory významných sportovních akcí byly schváleny transparentnější podmínky § 6c (2): „(2) K žádosti podle odstavce 1 se přikládá předpokládaný rozpočet akce a studie proveditelnosti zohledňující finanční, materiální, personální a právní zajištění akce. Ze studie proveditelnosti musí být zřejmé, jaká opatření ze strany orgánů veřejné moci,(...) budou pro pořádání akce nezbytná. Studie proveditelnosti dále obsahuje informace, zda a v jakém rozsahu je pro pořádání akce poskytnutí podpory ze státního rozpočtu nezbytné při dodržení zásad hospodárného, účelného a efektivního nakládání s veřejnými prostředky. (...)“

V tomto výroku nehodnotíme „nesmyslnost“ pokuty, ale pouze údaje týkající se žádosti o prominutí pokuty a poplatků. Tyto skutečnosti popisuje místopředsedkyně ODS korektně: podnikatel může podat žádost o prominutí pokuty z nepodání kontrolního hlášení k DPH a podání této žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 1000 Kč.

Informace lze nalézt v Pokynu Generálního finančního ředitelství D-29. Žádost o prominutí pokuty z nepodání kontrolního hlášení k DPH podléhá správnímu poplatku ve výši 1000 Kč (.pdf, str. 2) a lze ji podat nejpozději do tří měsíců (.pdf, str. 2) ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu.

Správce daně pak na základě žádosti posoudí, zda vůbec lze pokutu prominout. Kladná odpověď však sama o sobě neznamená, že pokuta bude skutečně prominuta. Následně se totiž posuzuje rozsah prominutí.

Pro určení rozsahu (.pdf, str. 4) jsou důležitá dvě kritéria: ospravedlnitelný důvod prodlení a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Pokutu pak lze prominout až do výše 100 %. Ospravedlnitelný důvod posuzuje správce daně a zároveň procentuálně ohodnocuje, do jaké výše může být pokuta prominuta.