O pověsti Prahy jako lokálního daňového ráje se mluví již nějakou dobu, jak dokazují jednotlivé mediální zmínky založené na různých analýzách (idnes.cz - 2010, Lidovky.cz - 2013, Aktuálně.cz - 2014). Z těchto dat vyplývá, že pravděpodobnost kontroly z finančního úřadu je v Praze je statisticky velmi nízká vzhledem k poměru počtu registrovaných subjektů a počtu pracovníků kontrolního oddělení příslušného finančního úřadu. Přestože tedy v hlavním městě platí stejné zákony jako ve zbytku republiky a firmy musí platit stejné daně i odvody, je možné považovat Prahu za daňový ráj právě kvůli této nízké pravděpodobnosti kontroly toho, zda daňové subjekty tyto povinnosti řádně plní.

Analýzy pravděpodobnosti daňové kontroly zpracovává společnost e-office Czech Republic s. r. o. na základě údajů Generálního finančního ředitelství. Podle zatím posledních dostupných dat za rok 2014 i podle dlouhodobé studie založené na datech z let 2005-2013 je zřejmé, že zatímco v jednotlivých pražských obvodech je hypotetický interval kontroly finančních úřadů v řádu stovek let, ve zbytku země se jedná o desítky let.

Do první desítky tohoto dlouhodobého žebříčku se kromě pražských obvodů probojovaly pouze Pardubice s pravděpodobností kontroly jednou za 107 let. Na opačném konci žebříčku najdeme obvody Blansko, Otrokovice a Bruntál.

č. ÚzP FÚNázev FÚ / ÚzPPerioda kontrol 2002ÚzP pro Prahu 2206 2006ÚzP pro Prahu 6161 2004ÚzP pro Prahu 4150 2003ÚzP pro Prahu 3146 2001ÚzP pro Prahu 1132 2012ÚzP v Praze - Modřanech128 2010ÚzP pro Prahu 10124 2005ÚzP pro Prahu 5121 2009ÚzP pro Prahu 9110 2007ÚzP pro Prahu 7107 2801ÚzP v Pardubicích (zahrnuje Holice a Přelouč)107 ... 2104ÚzP v Berouně15 2125ÚzP ve Vlašimi15 2109ÚzP v Hořovicích14 2119ÚzP v Poděbradech14 2123ÚzP v Sedlčanech14 2912ÚzP v Třebíči (zahrnuje Náměšť nad Oslavou)14 3307ÚzP v Rožnově pod Radhoštěm13 3006ÚzP v Blansku12 3306ÚzP v Otrokovicích12 3205ÚzP v Bruntále11

Je ale potřeba dodat, že proti této situaci bojuje i ministr financí Andrej Babiš, který stav kritizoval například v odpovědi na interpelace ve sněmovně v březnu 2015. "Finanční správa je ve špatné kondici. Jen se ptám, kdo s ní co dělal. V Praze bylo 5 tis. nevyřízených případů jenom za leden. Udělali jsme speciální akci na Prahu a za leden jsme vybrali o 300 mil. daní víc. Máme speciální programy na Prahu. A těch 600 lidí, jak se ptal pan poslanec Stanjura, 160 lidí jde do Prahy, protože Prahu musíme posílit. Kolem Prahy ve Středočeském kraji jsou obce, kde stále podnikatele obtěžujeme, chodí tam kontrola jednou za dva roky - a tady v Praze jednou za tři sta let. To je absurdní,"reagoval Babiš na dotaz Zbyňka Stanjury.

Finanční správa pak podniká opatření, která mají situaci zlepšit. Již v roce 2014 krátkodobě posílili pražské finanční úřady úředníci z regionů, měli zkontrolovat až 1300 subjektů. Dalším opatřením je tzv. delegace sídla firmy, kdy finanční úřad může změnit sídlo firmy podle centra jejího ekonomického zájmu. Tuto možnost má finanční správa již od začátku platnosti daňového řádu v roce 2009, teď ale plánuje její masivní využívání.

Za politické prodávání práce politiků z hnutí ANO se dají požadovat následující kroky:

Premiér Sobotka na Twitteru: " Prosadili jsme zásadní vládní novelu o spotřeb.úvěru. Posílí se pozice spotřebitelů, všichni poskytovatelé půjček budou podřízeni dozoru ČNB. " Jde o vládní novelu, která byla připravena Ministerstvem financí pod vedením Andreje Babiše.

Stejně tak ČSSD na svých webových stránkách prezentuje zákon o odpadech, vládní novelu z dílny Ministerstva životního prostředí, které ji také předkládalo do PSP. Hlavou tohoto ministerstva je Richard Brabec (ANO).

Rovněž proslulý návrh zákona o evidenci tržeb (EET) předkládalo ministerstvo financí, ČSSD jej i tak přidružila k splněným bodům svého dlouhodobého programu.

Premiér Sobotka často prezentují snížení deficitu veřejných financí, např. tweet s odkazem na statistický úřad: " Deficit veřejných financí byl loni nejnižší od r. 1995!Potvrzuje se tak úspěšnost vládní rozpočtové a hosp. politiky."

Dále pak tweet " Dobrá rozpočtová čísla pokračují. Březnový přebytek stát. rozpočtu 43 miliard je nejvyšší od r. 1993. Velká šance na nižší celoroční schodek. " Tyto záležitosti jsou prakticky v kompetenci ministra financí.

Výrok ministra Babiše je tedy pravdivý, ČSSD čas od času prezentuje výsledky práce ministrů za hnutí ANO. Nutno však dodat, že podobný postup není nestandardní. To, že ČSSD prezentuje některé výsledky vlády i přesto, že hlavní zásluhy patří jiným než sociálnědemokratickým ministrům, je o to pochopitelnější, že Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD, je zároveň předsedou vlády. Tyto kroky jsou prosazovány jako koaliční. V tomto světle je třeba Babišovo vyjádření vidět.

Informaci o soukromém letu radních Libereckého kraje do Amsterdamu na fotbalový zápas AFC Ajax - FK Jablonec přinesl jako první server Centrum nezávislé investigace (CNI).

Podle zjištění CNI pozval Miroslav Pelta (ODS) na utkání do hlavního města Nizozemska náměstka libereckého hejtmana Marka Pietera (SLK), náměstkyni Lenku Kadlecovou (ČSSD), krajského radního Vladimíra Mastníka (SLK). Kromě třech radních cestoval na zápas předseda místní organizace TOP 09 v Jablonci nad Nisou Petr Roubíček, zastupitel kraje Vladimír Richter (ODS) nebo náměstek primátora Jablonce nad Nisou Miloš Vele (ODS).

Miroslav Pelta je kromě zastupitele Jablonce nad Nisou, také předsedou Fotbalové asociace České republiky (dříve Českomoravský fotbalový svaz), většinovým vlastníkem FK Jablonec a dlouhodobým předsedou představenstva, i když dnes zastává post místopředsedy. Kromě toho je Pelta zainteresován v mnoha společnostech, bud jako člen dozorčích rad nebo jako společník.

Problém cesty tkví v tom, že celou cestu včetně ubytování a letenek hradil jablonecký klub Miroslava Pelty, tuto informaci sdělili po příletu redakci CNI Petr Roubíček a Marek Pieter. Cesta měla ovšem druhý rozměr, utkání se odehrálo ve čtvrtek 20. srpna, následně v úterý radní kraje schválili zvýšení dotace na sport o 20 milionů, za jehož návrhem stáli dle médií tři vlivní vlastníci sportovních klubů z regionu, kromě Pelty ještě majitel fotbalového Slovanu Liberec Ludvík Karl a majitel hokejového klubu Bílí Tygři Liberec Petr Syrovátka.

Současná vláda byla jmenována 29. ledna 2014. Tomu předcházelo poměrně dlouhé vyjednávání a také výtky prezidenta k personálnímu obsazení budoucí vlády. Dle Ústavy ČR (článek 68) jmenuje prezident předsedu vlády „a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev“. Tedy po jmenování předsedy vlády dostane hlava státu od předsedy návrh na ministry jednotlivých resortů, které prezident jmenuje.

Miloš Zeman vystoupil 10. ledna 2014 před média a ve svém projevu mluvil o výtkách, které má ke jmenování jednotlivých ministrů. Ačkoliv nehovořil o nikom konkrétně, definoval určité obecné poznámky, které k osobám budoucích ministrů má.

Věnoval se nutnosti odborné znalosti či praxe v resortu a oblasti, kterou bude ministr vést. Argumentoval hlavně neexistencí služebního zákona, který zaručuje na ministerstvech státního tajemníka, jenž má s resortem zkušenost. To nesplnil například dnešní ministr obrany Martin Stropnický.

Další výtka byla směřována na způsob, jakým získal budoucí ministr své vzdělání. Zde hovořil zřejmě o ministru vnitra Chovancovi, který zvládl bakalářské studium na plzeňských právech za méně než tři roky. Prezident se také zamýšlel nad případem budoucího ministra, jenž nedostal po vyžádání bezpečnostní prověrku od NBÚ. V tomto případě hovořil o budoucím ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi.

Námitky měl také k jednomu z navrhovaných ministrů, a to kvůli jeho domnělé kandidatuře do Evropského parlamentu - navíc z pozice lídra kandidátky. Ten měl dle slov prezidenta jezdit po předvolebních setkáních a mohl by tím „strádat výkon jeho funkce jako ministra“. Zde mluvil o ministru pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierovi, který byl právě s možnou kandidaturou spojován. Ten však do Evropského parlamentu nekandidoval a dodejme, že kandidaturu popíral již v této době.

Všechny zmíněné ministry premiér Sobotka přes Zemanovy výtky navrhl a prezident je 29. ledna 2014 jmenoval. Dá se tedy říci, že byli do svých postů dosazeni proti vůli Pražského hradu.

Centrum pro výzkum veřejného mínění provádí šetření o důvěře vrcholným politikům. Podle těchto výsledků (.pdf, str. 1) důvěřovalo v červnu 2016 prezidentu Zemanovi 54 % českých občanů a naopak 39 % mu nedůvěřovalo.

Agentura Median prováděla v říjnu 2016 pro Seznam.cz průzkum o prezidentských volbách. Volbu Miloše Zemana by v prvním kole zvažovala (.pdf, str. 7) necelá třetina respondentů. Agentura nicméně upozorňuje, že procento „vážně zvažujících“ není odhadem výsledku v prvním kole. Zároveň 48 % dotázaných uvedlo, že je pro ně současný prezident nepřijatelný.

Důvěru ve vrcholné politiky a činitele od roku 2013 zachycuje následující tabulka ze zprávy CVVM. JménoProsinec 2013Březen 2014Květen 2014Září 2014Říjen 2014Leden 2015Duben 2015Květen 2015Září 2015Říjen 2015Leden 2016Březen 2016Červen 2016Zemanx47x49x40x41x4656x54Babiš45535955585954555350514742Stropnický Martin4550x45x46x44x4245x40B.Sobotka42464743465346534946434140Rychetskýx46x43x48x45x4443x38Chovanecx162723283532323235393533Zaorálek29303328x3032313430333332Okamura47474334393424243028293331Marksová-Tominováx17x21x2523252626262425Jurečka5171920232220272424242324Dienstbierx47x36x37x33x2926x24Bělobrádek25273126323431353131292723Šabatováx23x18x25x23x2219x22Filip24242223212218212221212222Šlechtováxxxxx12x14x1517x21Pelikánxxxxxxx13x1718x21Valachováxxxxxxxxx1313x20Ťokxxxxx15x20x1921x20Štěchx20x16x23x22x1920x19Hamáčekx15x11x1716181918181817Němečekx12x11x14x14x1519x16Fiala15161212131214131514141316Mládekx12x12x16x15x1518x14Singerx7x8x8x8x911x13Hermanx10x8x12x12x1112x13Kalousek10x11x11x13x11x131513Brabecx9x8x9x11x1211x10Lidinskýxxxxxxxxxxxx4

Andrej Babiš naráží na událost z 1. září letošního roku, kdy měl podle novináře serveru Aktuálně.cz Ludvíka Hradilka zpochybnit fakt, že byl tábor v Letech na Písecku táborem koncentračním. Novinář Hradilek následně v rozhovoru pro web Neovlivní odmítl nařčení Babiše, že měl inkriminovaný výrok, který se objevil ve fotoreportáži na serveru Aktuálně.cz, vytrhnout z kontextu.

Tento výrok Andreje Babiše vyvolal velkou vlnu kritiky a Babiš se za něj na půdě Poslanecké sněmovny omluvil. Od jeho pronesení se nicméně distancoval.

Společně s ministrem spravedlnosti Pelikánem doprovodil Herman Babiše na opakovanou návštěvu tábora v Letech, která se uskutečnila 6. 9. 2016. Zde ministr Herman sdělil, že je současná vláda v otázce odkupu zařízení nejblíže během osmnácti let vyjednávání. Ačkoliv Herman explicitně nevyjádřil Babišovi podporu, právě jeho přítomnost na opakované návštěvě v Letech lze jako určitou formu podpory chápat.

Na rozdíl od ministra Hermana se prezident Zeman – tentokrát v kauze Čapí hnízdo – zastal Babiše zcela otevřeně. V době, kdy Babiš čelil kritice v kauze dotace pro areál Čapí hnízdo, navštívil ho právě na tomto místě prezident Zeman na Babišovo pozvání. Zeman si areál prohlédl, pokřtil klokana a označil celou kauzu Čapí hnízdo za mediální záležitost a kampaň proti Andreji Babišovi.

Aktuálně věk odchodu do důchodu zastropovaný není. Současný automatický mechanismus prodlužuje dosažení důchodového věku každý rok o dva měsíce bez ukončení.

Vláda se na konci srpna dohodla na zastropování věku pro odchod do důchodu na 65 let, i když kvůli tomu proběhly v koalici roztržky. Tuto informaci jsme ověřovali 4. září. O den později vláda tuto změnu schválila na svém jednání a poslala návrh zákona k projednání do Poslanecké sněmovny. Pokud zákon projde ve stávající podobě, změna se projeví až po roce 2030 a dotkne se lidí narozených po roce 1965, resp. 1971. Totiž, muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem dosáhnou hranice v roce 2030, ženy s více dětmi pak později a nakonec ženy s 5 a více dětmi až v roce 2037, proto tedy ten dodatek roku 2036, kterým odpočítávání skončí.

Proti zastropování se ve sněmovně postavily opoziční strany TOP 09 a ODS, takže na něm není zcela shoda.

Zdeněk Kopecký se tedy vyjádřil nepravdivě, když tvrdí, že současný systém narůstá na 65 let, kdy jdete do důchodu, jde v současné době o legislativní návrh, který nedávno dorazil do PSP. Vedle toho není taky pravda, že by nad návrhem zavládla úplná shoda.

Plánovaná reorganizace policie vyvolala spoustu vášnivých diskuzí nejen v politické rovině, ale rovněž mezi státními zástupci a policií. Sněmovnou byla zřízena i vyšetřovací komise, která měla prozkoumat okolnosti přípravy policejní reformy.

Sporným momentem pro státní zastupitelství se stala nedostatečná komunikace s policií, navíc část policie je v trestním řízení a státní žalobci se rovněž bojí, že by se spojení dvou elitních policejních útvarů (a to konkrétně protimafiánského a protikorupčního útvaru) dotklo právě probíhajících kauz. Výhrady nejvyššího žalobce Pavla Zemana a státního zastupitelství lze nalézt zde.

Podle ČT a iDnes si státní žalobci budou moci vybrat vyšetřovací tým k šetření citlivých kauz. Podle šéfa nově vzniklého policejního útvaru Michala Mazánka ale bude policie nadále vybírat svůj vyšetřovací tým, v součinnosti se státním zastupitelstvím. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman jako jednu ze svých podmínek požaduje, aby v citlivých případech věděl určité informace pouze daný vyšetřovatel. Po spuštění nového útvaru – Národní centrály proti organizovanému zločinu – 1.srpna 2016 vydala Policie ČR tiskovou zprávu, v ní mimo jiné uvádí, že veškeré připomínky státních zástupců byly vypořádány a došlo k dohodě adalší plánované kroky se budou řešit za účasti zástupců Nejvyššího státního zastupitelství. Podle trestního řádu, paragrafu 161, odst.4, vyplývá, že v určitých situacích koná vyšetřování státní zástupce, řídí tak vyšetřovací tým. Milan Chovanec tedy říká pravdu, pokud tvrdí, že státní zástupci si budou moci vybrat policisty s nimiž budou na určitém případu spolupracovat. Nutno ještě podotknout, že celá situace okolo nově vzniklého policejního útvaru se bude ještě ladit.

Totéž fakticky potvrdil nejvyšší státní zástupce 5. srpna v DVTV: „policie doposud splnila dá se říct všechny zásadní připomínky, které jsem k tomu dal... chybí věci technicistního charakteru.“ (čas 7:45–8:50)

Zavádění informačních systémů do fungování státní správy může přinášet mnoho komplikací. Místopředseda Bartošek odkazuje na asi nejznámější problematický IT projekt posledních let - centrální registr vozidel (CRV). Jak ukazují pozdější kontroly NKÚ, či samotného ministerstva dopravy, celý projekt provázela celá řada problematických jednání - od narychlo a špatně připraveného a řízeného projektu, nedostatečné technické infrastruktury a zkušenosti s propojením databází, až po problematiku financování a udržení kontinuity provozovatele.

Přesto nelze tvrdit, že každý budoucí IT projekt pro státní správu bude takto problematický. Například projekt datových schránek (DS) z roku 2009 měl sice z počátku problém s tím, že se subjekty včetně státní správy pozdě registrovaly do systému, což k vedlo k nemožnosti doručovat jim dokumenty. Dnes je ale systém DS, co se týče technického fungování a provozu, stabilní.

Dalším velkým projektem, který byl zprovozněn bez vážnějších problémů, byl například systém Základních registrů pro státní úřady z roku 2012.

Zavádění IT projektů ve státní správě, podobně jako u jiných takto rozsáhlých projektů, může ale i nemusí být spojeno s velkými komplikacemi. Podobně jako pan místopředseda tedy doufáme, že zavádění elektronické evidence tržeb (EET) bude bez komplikací a výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, kraje hrají v zemědělské politice nepatrnou roli, hlavní slovo mají Evropská unie a státní instituce. To samé platí i u financování zemědělství. Zdroje z krajských rozpočtů na zemědělství těsně přesahují 1 miliardu Kč, což se nemůže rovnat výdajům EU ani výdajům ze státního rozpočtu.

Zemědělství spadá do společné kompetence členských států i Evropské unie jako celku (tzv. společná zemědělská politika spadá do sdílených pravomocí (.pdf, str. 5, čl. 4). Ta je založena na 2 základních pilířích, které vypracovávají orgány EU a které jsou poté uváděny do praxe členskými státy. Kromě společné zemědělské politiky si pak členské státy v rámci vlastních pravomocí samy vybírají, jaké aktivity podpoří vlastními zdroji.

Z hlediska národních institucí hrají nejdůležitější roli ministerstvo zemědělství (provádí společnou zemědělskou politiku EU i programy podpor financovaných z národních zdrojů), Státní zemědělský intervenční fond (který mj. rozhoduje o poskytnutí dotací), vláda (schvaluje program rozvoje venkova před předložením orgánům EU) a Poslanecká sněmovna (schvaluje podpory financované z národních zdrojů).

Co se týče financování, zemědělství bylo dle dokumentu (.pdf, str. 382) ministerstva zemědělství k roku 2015 financováno ze 4 hlavních skupin: zdrojů Evropské unie, státního rozpočtu, krajských rozpočtů a výdajů spotřebitelů. Celkem bylo vynaloženo 59,3 miliardy Kč.

Rozdělení zdrojů v tabulce:

Výdaje na agrární politikuv mld KčStátní rozpočet17,7Krajské rozpočty1,2Výdaje spotřebitelů4,6Zdroje z EU35,8

Kraj Vysočina hodlá vydat dle návrhu rozpočtu (.pdf, str. 3, kapitola Výdaje) pro rok 2016 na zemědělství 74 milionů Kč, čímž zůstává na stejné částce jako minulý rok. 1 500 000 Kč by mělo (.pdf, str. 11 nahoře) jít na pokračování podpory agrárního sektoru, ať už poskytováním finanční podpory na pořádání výstav a soutěží (stejně jako minulý rok (.pdf) připravuje výzvu Zemědělská akce), nebo na propagaci zemědělství u žáků základních škol (dle výše zmíněného dokumentu chystá Kraj Vysočina utratit 100 000 Kč na exkurze do zemědělských podniků).