Nalezené výsledky
Dita Charanzová
Za dveřmi se rozhodně, je to nejtransparentnější smlouva a jednání, které jsem kdy zažila. Já obchodní politiku v Bruselu dělám 12 let, nikdy jsme neměli zveřejněný mandát. My jako poslanci ale i poslanci českého parlamentu mají přístup k dokumentům, můžeme si je číst, vidíme, jak se ty jednání vyvíjejí.Otázky Václava Moravce, 30. května 2016
Rada EU v říjnu 2014 zveřejnilamandát (.pdf) pro TTIP, tedy závazné směrnice pro jednání mezi EU a USA o obchodním a investičním partnerství. Podle Evropské komise se jedná o nejtransparentnější obchodní jednání, která kdy EU vedla. TTIP je totiž prvním případem, kdy EU zveřejnila mandát v průběhu vyjednávání.
EU kromě mandátu zveřejnila také texty jednání, návrhy některých kapitol a své pozice. Na internetu jsou však publikovány pouze dokumenty, které neohrozí vyjednávací pozici EU. Texty jsou zveřejňovány postupně vždy po shodě mezi členskými státy. Finální návrh TTIP má být kompletně zveřejněna po ukončení jednání a před jejím podpisem a ratifikací.
Dokumenty, které by mohly ohrozit vyjednávací pozici EU, jsou k dispozici pouze aktérům jednání, tedy vybraným českým expertům a úředníkům. Upozorňujeme, že k této dokumentaci mají přístup pouze členové expertního týmu, nikoli všichni čeští poslanci.
Odtajnění dokumentů o jednání o TTIP souvisí s novou strategií EU, která má vést k vyšší transparentnosti jednání. Tento přístup má týkat všech obchodních smluv, a EU tak postupně publikuje jejich dokumentaci. V roce 2015 publikovala mandáty u smluv TiSA a CETA.
I po tomto kroku však zaznívají ohlasy, že jednání o TTIP stále není dostatečně transparentní. Vyjádřil se tak například prezident německého Spolkového sněmu. Mezi českými kritiky můžeme jmenovat například hnutí Greenpeace.
Co se týče 12 let zkušeností s obchodní politikou v Bruselu, pro úplnost dodáváme, že Dita Charanzová byla již v roce 2005 vedoucí úseku obchodní a rozvojové politiky v zastoupení ČR při EU v Bruselu.
Milan Chovanec
Robert Šlachta zůstal v desáté platové třídě a Robert Šlachta se mohl ucházet o funkci ředitele a nikdo mu v tom nemohl zabránit. Bude nabídkové řízení podle zákona o policii a Robert Šlachta jako policista v desáté platové třídě mohl dát žádost, aby tam byl umístěn.Otázky Václava Moravce, 12. června 2016
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť na základě informací o působení Roberta Šlachty ve služebním poměru neumíme určit, ve které platové, respektive tarifní třídě se nachází. O informace jsme zažádali policejní prezidium.
Na základe dostupných informací o vzdělaní a délce služebního poměru Roberta Šlachty a stanovených platových tabulek pro rok 2016 se Šlachta může nacházet i v 11. platové třídě, pokud by se užilo zákoníku práce, čemuž by odpovídala charakteristika této třídy uvedená v příloze zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že byl ředitel Šlachta ve služebním poměru, spíše než platové třídy se užijí třídy tarifní, které jsou vymezené nařízením vlády v návaznosti na zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Zde by se v souladu s tabulkami se svou více než pětadvacetiletou kariérou zařadil do 9. tarifního stupně a 9. či vyšší tarifní třídy dle charakteristiky uvedené v příloze zákona o služebním poměru.
Co se týče nové pozice ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu, stránky Policie ČR informují o změnách takto:
"NCOZ bude mít ředitele (10. tarifní třída), který bude mít tři náměstky(..)"
a také, že:
"Na volné místo ředitele NCOZ se bude v nejbližších dnech konat tzv. nabídkové řízení, do kterého se mohou přihlásit i (zejména) stávající ředitelé útvarů s celorepublikovou působností, ale také například krajští ředitelé."
Dle tohoto sdělení by měl mít bývalý ředitel Šlachta do tohoto řízení přístup jako každý jiný. Dodáváme, že NCOZ vznikne sloučením v současnosti oddělených útvarů - Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (UOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (UOKFK).
O bližší informace o zařazení bývalého ředitele Šlachty jsme zažádali policejní prezidium i ÚOOZ. Doposud jsme bez odpovědi.
Jaromír Kalina
Co se týče Žďasu, tak není tajemstvím, že tento investor má zájem o bankovnictví a energetiku.Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016
Žďárskou firmu Žďas v tomto roce koupila čínská skupina CEFC. Ta již některé akvizice v České republice prováděla.
Společnost CEFC během posledního roku podílově vstoupila do společností Travel Service, do fotbalové Slavie, skupiny J&T Finance Group a pivovarů Lobkowicz. Výrazným nákupem byl i vstup společnosti do mediálních skupin Médea Group a Empresa Media, takto vlastní např. TV Barrandov či časopis Týden. Kromě toho investovala také do nákupu některých realit v Praze. Na konci března tohoto roku pak CEFC rozšířila svůj podíl ve skupině J&T Finance Group a potvrdila zájem o polovinu celé skupiny.
S majiteli J&T Finance Group zakládá CEFC novou energetickou společnost CEFC Energy. Obecně lze konstatovat, že skupina má v globálním měřítku zájem právě o sektory finančnictví a energetiky.
Jiří Zimola
Naše nemocnice, českobudějovická a táborská, aby bránily své dobré jméno, podaly na NKÚ žalobu.Debata ČT ke krajským volbám, 27. září 2016
Tato kauza se týká podaného oznámení NKÚ v lednu roku 2015 kvůli špatnému nákupu vybavení do zdravotnických zařízení od ROP (Regionální operační program Jihozápad), který má na starosti správu evropských dotací pro Jihočeský a Plzeňský kraj.
Toto vybavení kupovaly nemocnice od ROP za překvapivě nízkou cenu: „Například při nákupu vybavení jednotky intenzivní péče v Nemocnici Tábor by optimální cena byla podle indikátorů rady téměř 260 milionů korun. Skutečná cena ale činila 21 milionů,“ řekla mluvčí NKÚ Olga Málková (viz ČTK/Ihned.cz).
Dále mělo NKÚ podezření, že nemocnice schválně nízké položky slučovaly do větších, aby poté mohly žádat o dotace.
„Bylo tam několik desítek kontrol a všechny se shodly na tom, že je to v pořádku,“ tvrdil předseda Regionální rady ROP Grüner. Táborská a českobudějovická nemocnice toto obvinění popíraly a ROP souhlasí.
Jihočeské nemocnice prostřednictvím předsedy představenstva pro ČTK uvedly:
„Považujeme takzvané zjištění NKÚ za účelové, což je patrné i z toho, že NKÚ zprávu poskytl tisku a nikoli finančním orgánům. Jsme připraveni bránit dobré jméno nemocnice i soudní cestou.“
Táborská nemocnice vydala pouze tiskovou zprávu, kde se k této záležitosti vyjádřila. O žalobě v tomto prohlášení zmínka není. Ani v jednom případě se nám nepodařilo dohledat, že by nemocnice podaly žalobu proti NKÚ, jak o tom Zimola mluví. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.
Dan Ramzer
Já jsem starosta města Frýdlant. Tým, který mám tu čest vést, tedy těch 44 lidí, kteří jsou za mnou, tak nejsou spojeni s žádnou kauzou.Debata ČT ke krajským volbám, 16. září 2016
Dan Ramzer mluví o týmu, který vede jako starosta města Frýdlant. Zřejmě tak naráží na své podřízené, kteří pracují v rámci dané obce. Nejsme schopni korektně popsat jejich počet ani je vymezit konkrétně, tím pádem je pro nás nemožné sledovat, zda jsou tito lidé spojeni s některou kauzou. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Jaromír Kalina
Krize zakončená uzavřením sklárny proběhla v roce 2008, v té době byla dle stránek sklárny „výroba firmy Sklo Bohemia a.s. z důvodu špatné finanční situace zastavena. Znovuotevření se sklárna dočkala v říjnu roku 2009 již pod novým jménem Crystalite Bohemia s. r. o. a s novým majitelem, podnikatelem Luborem Cervou.“
Sklárna se orientuje na automatickou (strojovou) výrobu. V posledních letech měla výrobní kapacitu 25 milionů sklenic a odlivek a 5,5 milionu dárkových předmětů ročně.
V roce 2015 byla sklárna ve Světlé největším výrobcem užitkového a dárkového skla v České republice.
Zdeněk Škromach
Čína používá dumping hlavně v obchodu se surovými materiály. Evropská unie ani Spojené státy neuznávají Čínu jako tržní ekonomiku právě kvůli státním zásahům do ekonomiky a zvýhodňování místních producentů.
Dumping (tedy státem podporovaný vývoz za nižší ceny než jsou v tuzemsku, případně i za ztrátovou cenu) se posle Evropské komise v Číně týká hlavně surových materiálů. „Čína uvaluje soubor vývozních restrikcí, včetně exportních kvót, povinností a dodatečných požadavků, které limitují přístup k vzácným materiálům pro firmy mimo Čínu. Tato opatření významně deformují trh a favorizují čínský průmysl. Evropská unie považuje tato čínská opatření za porušování obecných pravidel Světové obchodní organizace.“ Touto záležitostí se zabývala i Světová obchodní organizace, která ve své zprávě dala EU za pravdu. Právo každého státu nakládat se svými přírodními zdroji podle ní neumožňuje kontrolovat celosvětový trh se surovými materiály nebo jejich distribuci, země tak nemůže uvalit restrikce pouze na zahraniční uživatele.
Uznání ruské ekonomiky jako tržní oznámila EU v roce 2002. Rusko se stalo členem Světové obchodní organizace v srpnu 2012.
Kateřina Konečná
Studii o benefitech přinášených smlouvou TTIP pro jednotlivé členské země Evropské unie zpracoval World Trade Institute (WTI) při Univerzitě v Bernu.
V kapitole zabývající se Českou republikou studieodhaduje (pdf, str. 38), že v oblasti makroekonomických změn dojde v oblasti investic ze strany Spojených států k poklesu o 0,2 %.
Nejedná se tedy o studii americké Obchodní komory, s touto malou výhradou ale výrok hodnotíme jako pravdivý.
zdroj: WTI
Jiří Běhounek
Je skutečně doložitelné, že kraj Vysočina aktivně usiluje o vzbuzení zájmu žáků o technické obory. Kraj Vysočina v tomto směru vyhlašuje řadu projektů, zejména pak ve spolupráci a za podpory firmy Bosch Diesel - kupříkladu pomocí soutěže se stavebnicí Merkur či projektu Postav si své auto.
"Cílem je prostřednictvím atraktivní konstrukční aktivity – tedy stavby sportovního vozu české výroby – vzbudit zájem mladé generace o obory technického vzdělávání. Kraj Vysočina touto aktivitou přispívá do skládačky akcí zařazených do celorepublikově vyhlášeného Roku řemesel,“ uvedla radní kraje Vysočina pro oblast školství Jana Fialová.
Stavebnice Merkur se na Vysočině rovněž používá jako pomůcka na základních školách (str. 105). Koncept používání stavebnic byl rozšířen i na 1.–3. ročníky základních škol, a to prostřednictvím zcela nově vzniklé stavebnice s názvem ROTO z Vysočiny. I k této stavebnici byla vytvořena metodika a pracovní listy.
Kraj Vysočina usiluje o zefektivnění spolupráce škol a firem v oblasti technického vzdělávání a rovněž přistoupil i k finanční podpoře technických aktivit na základních školách. Žáci na vytipovaných školách mají také možnost dosáhnout motivačního stipendia (str. 105), které se odvíjí od jejich prospěchu. Ve školním roce 2015/2016 podalo žádost 1 079 žáků a podmínky splnilo 467 žáků.
Je tedy evidentní, že vůle o přilákání pozornosti žáků k technickým oborům v kraji existuje, nicméně data potřebná k podpoření efektivity těchto snah z veřejně dostupných zdrojů nebylo možné dohledat. Oslovili jsme proto odbor školství, mládeže a sportu kraje Vysočina a nyní čekáme na odpověď.








